|

2013-027-02-022

22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Date2015-04-29
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/022
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b06102202.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   004 < Page 005 > 006

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi za jeho vystoupení a konstatuji, že v tuto chvíli nemám žádnou... mám přihlášku do rozpravy - pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Nejprve krátká reakce na pana ministra. se určitě nechci vysmívat poraženým. mám pochybnosti o účinnosti tohoto nástroje a chci uvést několik faktů nebo názorů, které to podpoří. Nejprve bych chtěl slyšet od předkladatelů, klidně to může být pan ministr průmyslu, v tom nevidím žádný problém, aby zastoupil pana premiéra, komu to vlastně pomoci. V důvodové zprávě bych řekl, že je napsáno naprosto přesně a správně, že v soutěžním právu se v evropském kontextu používají dvě věci, a to jsou zakázané dohody a zneužití dominantního postavení na trhu. Současně ta samá důvodová zpráva správně popisuje, že nikdo z těch, proti kterým údajně mířit tento návrh zákona, nedosahuje dominantního postavení na trhu a současně neexistují zakázané dohody. Takže v této chvíli si nemůžeme vystačit s tak oblíbenou větou a oblíbeným postupem: chce to po nás Brusel, chce to po nás Evropská komise, musíme to udělat. Nic z toho není pravda, protože evropské soutěžní právo zná jenom ty dva - a podle závažné - delikty, o kterých jsem hovořil: jak zakázané dohody, tak zneužití dominantního postavení na trhu. A k tomu máme také mimochodem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Teď trošku odbočím. Myslím si, že by byla místo této podle mého názoru zbytečné novely namístě kvalifikovaná debata o tom, kdo obsadí post předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože to nejsou zdaleka pouze veřejné zakázky, ale právě oblast zneužití dominantního postavení na trhu, možných fúzí apod., která se v tom veřejném prostoru a ve veřejné debatě podle neprávem podceňuje a veškerá mediální pozornost a pozornost veřejnosti je upřena pouze na oblast veřejných zakázek. A jak jsme se dozvěděli v debatě o jiných návrzích zákonů nebo o jiných problémech, a teď budu mluvit o čerpání evropských peněz, tak prostě rozhodnutí českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek, která se týkají čerpání evropských peněz, nejsou relevantní. To považuji za chybu, protože starostovi se stane, že někdo napadne soutěž, veřejnou zakázku na dotaci přiznanou z evropských peněz, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nakonec za pravdu v mnohých případech, že se nic nestalo, že zákon byl dodržen, to ovšem nic neznamená, protože pak přijde auditní jednotka, která může rozhodnout úplně jinak než Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - a co si chudák příjemce dotace s tím počít? Český správce a český orgán, který rozhoduje o tom, zda byl, nebo nebyl dodržen zákon o veřejných zakázkách, mu za pravdu a jiná skupina, auditní jednotka, mu za pravdu nedá, a pak dochází často k vrácení evropských peněz, ke zkrácení nároků, k nedočerpání. A takhle bychom mohli pokračovat. Je velká škoda, že se to nepovedlo od roku 2004, je to období jedenácti let, o kterém mluvím, tak to prosím neberte jako kritiku této vlády, když mluvím o období roku 2004, dosáhnout toho, aby v oblasti evropských peněz bylo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže autoritativní, abychom měli jedno místo, které rozhoduje, aby příjemce dotace věděl, že když tento orgán to prozkoumá, tak buď všechno v pořádku, anebo problém. Teď se opravdu mnohdy stává, že ta rozhodnutí jdou proti sobě, a chudák zejména starosta, co s tím dělat. Ale to jsem trošku odbočil a vrátím se k návrhu zákona. Poprosil bych potom pana ministra, jestli mi odpoví, komu to vlastně prospět. Když si to namodelujeme, řekněme, že to bude schváleno, stávající zákon platí necelých šest let, dneska zrovna ráno nebo včera jsem zaznamenal, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil nějakou pokutu nepravomocně a že to bylo podruhé za těch šest let, kdy udělil pokutu. O tom prvním případu, o kterém také média psala, nevím, jestli skončil pravomocně, nebo to řízení pokračuje. To samo o sobě ukazuje, jak ten nástroj je funkční. Jestli za šest let padnou dvě pokuty, z nichž jedna je určitě nepravomocná, možná druhá je, to nevím, nevím, jestli pan ministr přesnou informaci, nebo ne, tak se ukazuje, že ten nástroj možná je líbivý, možná je populární u některých politiků, ale funkční příliš není. se bojím takových těch vágních formulací, které jsou v tom návrhu zákona, které se dají vykládat různě. To znamená, když budu například citovat navržený § 3: "Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům..." a teď to pokračuje. Co je to spravedlivý důvod? To je podle velmi subjektivní a to možná podle také ukazuje četnost těch pokut, že se velmi těžko dokazuje, že něco bylo nebo nebylo sjednáno ze spravedlivého důvodu. , který jsem příznivec smluvní volnosti, tak říkám, že smlouvy přece podepisují dobrovolně obě dvě strany. Pokud někdo tu smlouvu podepsat nechce, tak ji podepsat prostě nemá. To si myslím, že je poměrně jednoduchá zásada, a nevěřím tomu, že ta regulace, protože nic jiného než regulace tohle není, něco přinese. Může to přinést, v důsledku to může přinést zvýšení cen pro spotřebitele. O tom se ale moc nemluví. Sice tak decentně je v důvodové zprávě odůvodnění napsané, že skupinou, na kterou to dopadne, jsou kromě odběratelů, dodavatelů také spotřebitelé. Ale chtěl bych říct, pokud je úmyslem navrhovatele, aby za zboží, respektive potraviny odběratel platil více dodavatelům, tak co to udělá s konečnou cenou. Pokud se podíváme, jsem tam nenašel, a bylo by to možná dobré, pokud se vytipují společnosti, které podle navrhovatelů by mohly porušovat zákon o významné tržní síle, tak by bylo dobré projít jejich účetní uzávěrky za minulé roky a zjistit, jakých zisků dosahují. A tam je nějaký prostor pro snížení marží, anebo bude prostor prostě pro zvýšení tržeb a zvýšení cen. Protože tady někdo chce páchat dobro a se obávám, že to dobro padne na spotřebitele, že prostě za ten nákup zaplatí stejně. Argument, to, že lidé nevědí, co kupují, a kupují si věci, které neodpovídají ceně, prostě neberu. si myslím, že jsme dospělí, zodpovědní a každý z nás si umí vyhodnotit, zda to, co kupuje, zda potřebuje a zda podle našich představ ta cena odpovídá tomu charakteru výrobku. Druhý dotaz, který bych měl na pana ministra, a zřejmě ta odpověď byla obsažena v tom, že to navrhoval jako ministr zemědělství. Přece v těch řetězcích, o kterých se bavíme a kterým takhle dáváme černého Petra a ukazujeme na prstem, že to jsou ti špatní, se neprodávají pouze potraviny, ale prodává se tam mnoho jiného zboží. Ale toho se ten navrhovatel nedotýká a se ptám proč. Proč se nedotýká toho dalšího zboží, proč to zůstává pouze u potravin. Ne že bych to navrhoval, abych nebyl špatně pochopen, že bych chtěl rozšířit portfolio výrobků nebo služeb, které jsou tímto návrhem zákona dotčeny. Ale tomu prostě nerozumím. Nevidím v tom návrhu zákona žádnou kvantifikaci ekonomických dopadů - jak na odběratele, tak na dodavatele, tak na spotřebitele. A to si myslím, že pokud ten zákon je tak důležitý, jak nám tvrdí vládní koalice, tak by to tam bezesporu být mělo. Co očekávají navrhovatelé v okamžiku schválení toho zákona, dejme tomu v podobě, jak ho předložili? Co se vlastně změní proti dnešku? Kdo na tom bude profitovat a kdo na tom bude tratit? A pro , podotýkám potřetí, jsou nejdůležitější spotřebitelé, ti, kteří nakupují. Ti by na tom měli profitovat. To si myslím, že by byl rozumný záměr. Jinak si myslím, že to je střelba špatným směrem. nemám rád, když v debatě, a ono to není jednoduché - dodavatel, odběratel, možná nějaký prostředník, smluvní podmínky, konkurence na trhu, náročný zákazník - dělat toho spravedlivého a říkat, jak jsme si vybrali jednu skupinu, o které říkáme, to jsou ti špatní v celém tom prostředí těch mnoha hráčů na tom trhu, tak najednou jsme našli, nebo aspoň (nesrozumitelné)našli ty špatné, na které se zacílí. Třetí dotaz, který bych měl na pana ministra, je k výši možných pokut. To souvisí s tím, že říkám, že tam nejsou ekonomické dopady toho návrhu. Mohl byste, pane ministře, příkladem říct, pokud by ÚOHS přistoupil k variantě pokuty jednoho procenta z čistého obratu, kolik ten obrat čistý dělá u společností, kterých by se tento zákon mohl týkat? si uděláme představu, kolik je reálná výše možné pokuty v korunách, a ne v procentech. za sebe říkám, že nevím, jak velký čistý obrat mají a jestli jedno procento je 800 milionů nebo 80 milionů anebo osm. No, to nebude osm, to si řekněme. A je to podle velmi závažné, protože i při porušení zákona by pokuta neměla být likvidační. A potom, jestli máte informaci - ten zákon se tváří, že chce chránit dodavatele do řetězců. To je velmi často diskutováno, velmi často to obhájci tohoto návrhu zákona zmiňují. Jestli máme nějakou relevantní informaci, kolik dodavatelů do řetězců v minulých letech zkrachovalo z ekonomických důvodů. Protože to je podle pádný argument. Pokud jsme schopni mít nějakou takovou statistiku, mít takové údaje, a to číslo nebude malé, tak je to určitě podnět k zamyšlení. Opět, ten návrh zákona žádnou takovou informaci nepřináší, takže se máme spíš rozhodovat na základě pocitů a dojmů než na základě faktů a tvrdých čísel. Chtěl bych požádat pana ministra, jestli by mi mohl odpovědět na ty otázky. bych pak pokračoval, jich nedávám tolik v jednom vystoupení. Děkuji.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name