|

2013-027-01-001

1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 270/ - druhé čtení

Date2015-04-28
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/001
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b00400101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   009 < Page 010 > 011
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji, pane poslanče. Než uzavřu obecnou rozpravu, táži se, zda se do ní ještě někdo hlásí. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu. Návrh na vrácení garančnímu výboru jsem nezaznamenal. V tom případě půjdeme dál a já zahajuji podrobnou rozpravu. Pouze připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy zdůvodněny. Nyní udělím slovo prvnímu, kdo je přihlášen do podrobné rozpravy. Je to paní poslankyně Nina Nováková a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Máte slovo. Poslankyně Nina Nováková Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je pod mám jménem uveden pod číslem 2256. Dovolila jsem si přepracovat pozměňovací návrh tak, aby byl rozdělen na čtyři samostatné části, a umožnila jsem tak některým z kolegyň a z kolegů, aby alespoň pro jeden z pozměňovacích návrhů mohli s klidným svědomím zvednout ruku. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Hanu Aulickou a připraví se paní poslankyně Soňa Marková. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom mi dovolte ještě pár slov. Já musím říct, že většina z našich kolegů a kolegyň měla určitě ve svých kancelářích návštěvy maminek a i tatínků, kteří měli osobní zkušenosti s očkováním, a musíme si všichni říct, že nemůžeme o nich mluvit jako o tzv. biomatkách. To byla jedna poznámka. Další věc bych chtěla jenom říct, že bohužel vesměs všichni, kdo tady vystupovali z poslanců v obecné rozpravě, tak mě velice mrzí, že nikdo nenavštívil seminář, který byl k tomuto tématu udělán na začátku dubna a i v průběhu února. Další věc bych jenom chtěla říci, že i Ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že každý rok narůstá počet rodičů, kteří odkládají očkování, anebo nechtějí očkovat vůbec. A důležitá a zásadní otázka je, proč a z jakých důvodů. A odpověď? Ta je jednoznačná. Strach z nežádoucích účinků. Proto vám, dovolte mi, dnes předložím návrh doprovodného usnesení ve znění: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby neprodleně zahájila další přípravu novelizace zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, na základě nejnovějších vědeckých poznatků a zkušeností jak vnitrostátních, tak i zahraničních. Do novelizace zákona promítnout zejména případné přehodnocení právně závazného očkovacího kalendáře, a to především s ohledem na rozsah výjimek, které lze ještě akceptovat, a případné změny schématu očkování ve vztahu k individualitě případu, jakož i právní zajištění plnění. Já vám děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Soňu Markovou a připraví se pan poslanec Novotný. Poslankyně Soňa Marková Přeji krásný den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který se kupodivu netýká očkování, když poté, co jsme zažili v diskusích nejenom tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale i ve zdravotním výboru, tak to vypadalo, jako kdyby celý zákon na ochranu veřejného zdraví spočíval pouze, nebo celá ta novela spočívala pouze v tematice očkování. Ty další problémy, které se zde řešily, to znamená třeba otázka koupacích a pitných vod, otázka ochrany před hlukem, otázka bezpečnosti při práci a další a další témata, která zde byla řešena, tak zůstala upozaděna. Jednou z věcí, ke které také směřovaly pozměňovací návrhy, bylo zavedení povinného testování na přítomnost infekce HIV. Já jsem si dovolila předložit na výboru pro zdravotnictví pozměňovací návrh, který pan ministr podpořil, ale zdravotním výborem nakonec neprošel, a já se domnívám, že by měl tento pozměňovací návrh být schválen. Můj pozměňovací návrh najdete v systému pod číslem 2048 a spočívá ve vypuštění bodu 181. Dovolte mi, abych krátce zdůvodnila tento pozměňovací návrh. Zavedení povinného testování na přítomnost infekce HIV u takzvaně podezřelých osob představuje závažný zásah do osobnostních práv jednotlivců, pro který neexistuje veřejný zájem. I když se v rámci povinného testování podaří zjistit přítomnost nákazy u některé z testovaných osob, nemusí tato skutečnost vést ke změně chování této osoby. Zákon číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nedefinuje, kdo je osobou podezřelou z nákazy virem lidského imunodeficit. Tento zákon pouze specifikuje v rámci ustanovení o karanténních opatřeních § 6 odst. a), že fyzickou osobou podezřelou z nákazy se rozumí zdravá fyzická osoba, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy. Daná definice zcela jednoznačně není v souladu s okolnostmi týkajícími se onemocnění HIV a v praxi bude vyvolávat otazníky, jak dané ustanovení bude na onemocnění HIV aplikováno. Povinné testování na přítomnost protilátek viru lidského imunodeficitu je zásadní zásah do soukromí a porušení lidských práv. Toto je hlavní důvod, proč Světová zdravotnická organizace vydala důrazné prohlášení, v kterém povinné testování s výjimkou kontroly krve určené pro dárce krve, tkání a orgánů, odmítá. Je pravděpodobné, že úprava rozšiřující povinné testování na přítomnost protilátek viru lidského imunodeficitu by byla shledána v nesouladu s Listinou základních práv a svobod, zejména článkem 7 odst. 1 Listiny, a proto by byla protiústavní. Povinné testování nejenže nechrání veřejné zdraví, ale může ho naopak ohrozit. Testování pouze umožňuje diagnózu. Ovšem samotná diagnóza nedokáže v situaci, kdy onemocnění virem lidského imunodeficitu nelze zcela vyléčit, zastavit další šíření nákazy. Nosičství viru lidského imunodeficitu není nakažlivým onemocněním v běžně zažitém významu slova. Na rozdíl od tuberkulózy se virus nepřenáší kapénkovou infekcí. Na rozdíl od tyfu nemůže být virus přenesen jídlem nebo vodou. Skutečnost, že HIV se v České republice šíří především pohlavním stykem, znamená, že nikdo z občanů není bezbranný proti infekci a může se účinně přenosu bránit - sexuální abstinencí, monogamním vztahem, bezpečnějším sexem. Situaci, kdy fyzická osoba někoho jiného úmyslně či z nedbalosti ohrožuje, nebo dokonce infikuje virem lidského imunodeficitu, již současné době ošetřuje trestní zákoník. V takovém případě lze této osobě provést test na přítomnost protilátek viru lidského imunodeficitu bez jejího souhlasu dle § 71 odst. 2 písmena c) zákona o ochraně veřejného zdraví. Navzdory pokroku lékařské vědy nosičství viru lidského imunodeficitu s sebou stále přináší vážné osobní a společenské důsledky a je na rozhodnutí každého člověka, zda se rozhodne test podstoupit, případně zda k jeho provedení dá svůj souhlas. Povinné testování je nátlakové opatření, které zasahuje do Ústavou zaručených lidských práv. Přínosy povinného testování jsou iluzorní a vedlejší účinky takového přístupu jsou nebezpečné pro ochranu veřejného zdraví. Světová zdravotnická organizace poukazuje na to, že povinné testování není vhodné ani v případech, kdy je iniciováno orgány ochrany veřejného zdraví, neboť povinné testování nevede ke změně chování, které jediné může zabránit dalšímu šíření nákazy. Pokud byla osoba donucena k povinnému testu, má menší motivaci ke změně svého chování a následnému zamezení šíření viru než osoba, která testování podstoupila dobrovolně a prošla před- a potestovým poradenstvím školeného personálu. Povinné testování naopak odrazuje obyvatelstvo od dobrovolného testování. Přitom neustále platí, že úspěch HIV prevence stále závisí na odpovědnosti chování jednotlivce a ochotě změnit rizikové chování. Dobrovolnou spolupráci nelze získat násilným způsobem povinného testování. Povinné testování osob je rovněž v příkrém rozporu s mezinárodními pravidly o HIV, AIDS a lidských právech, která vydala vysoká komisařka OSN pro lidská práva. To je zdůvodnění mého pozměňovacího návrhu. Dále mi dovolte, abych se ještě přihlásila k druhému pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním systému pod číslem 2053 a který se týká velmi složité problematiky chemického zákona. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name