|

2013-026-08-004b

4. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 382/ - druhé čtení

Date2015-04-08
Meeting2013/026
Agenda Item2013/026/004
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/bqbs/b24700401.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   017 < Page 018 > 019
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Pane ministře, váš čas! Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Politika těch bodů, kolik bodů dáme do médií, kolikrát napadneme toho ministra nebo kolegu. To je ta politika. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Pane ministře, já se moc omlouvám. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Ne, už končím. Ne politika řešení problémů. Jo? Takže zkusme se o tom bavit objektivně, ne a priori co řekne Babiš - Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já se moc omlouvám, ale opravdu - Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Co řekne Babiš, tak Kalousek řekne, že je špatně. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Musím dodržet limit. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Chtěli jste něco slyšet, tak já to předložím do konce června. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Nechci vás, pane ministře, vypínat. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Končím. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Prosím pana poslance Kalouska s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty. Poslanec Miroslav Kalousek Promiňte, pane ministře, já se teď ve vší zdvořilosti musím ohradit. Dovolávám se svědectví svých posluchačů a koneckonců i stenozáznamu. Já jsem ani jednou neřekl, že je to špatně. Já jsem naopak řekl, že s mnoha závěry té analýzy, jejíhož autora neznám, lze souhlasit a že je zcela nepochybné, že pokud dnes jsou průměrné důchody zhruba na 40 % průměrné mzdy, tak rovný důchod na úrovni 30 % průměrné mzdy, jak jste tady citoval, je nepochybně řešením deficitu na důchodovém účtu. To jsem řekl a odvolávám se na to. Já jsem ani jednou neřekl, že to je špatně. Já jsem jenom řekl, že polemizuji s tím, že to je tak snadné, protože si nemyslím, že to je politicky průchodné, ale že se těším na tu diskusi, až to předložíte. Ani jednou jsem neřekl, že to je špatně. Nepochybně to je řešení. Snížení důchodů o 25 % je nepochybně řešení stávající situace. Jenom nevím, jak moc je politicky průchodné. Neřekl jsem nic víc, nic míň, a myslím si, že to byla velmi zdvořilá poznámka, která naopak ocenila relevanci vašich argumentů. Ale jsou to technické argumenty, a když se tak dívám na vaše koaliční partnery, tak fakt nevím. (Smích, potlesk vpravo.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji za dodržení časového limitu. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Opálka Děkuji, paní místopředsedkyně. Victoria! Konečně jsem se dočkal. Dámy a pánové, zaznělo tady mnoho, na co bych chtěl reagovat, ale přiznám se, že to nestihnu, protože ne vše jsem udržel v hlavě. Ale jednu poznámku na úvod si neodpustím. Hovoří se tady o budoucnosti tohoto národa, s čímž souvisí samozřejmě i důchodový systém, kdo co zavinil, ale zapomnělo se říci, že z toho srabu, v uvozovkách, který nová politická garnitura převzala, dříve federální, teď už ten zmenšený stát, se zde zprivatizovala a rozkradla spousta státního, družstevního, a v některých případech i individuálního majetku, tři tisíce miliard to někdo vyčísluje. A kde jsou ty peníze? V jakých nových majetcích? Vždyť tady k tomu táhneme skoro ještě poloviční dluh. Když to sečtu, ten majetek a ten současný dluh, tak to nechci ani říkat nahlas. Jak jsme viděli, je tady spousta odborníků na důchodovou reformu. Problém je, že se nedokážeme domluvit. Já jsem seděl v tzv. první Bezděkově komisi, v první Nečasově komisi, a nyní v první Potůčkově komisi. Vždycky nakonec šlo o dvě bariéry, příkop, a ta silnější se snažila prosadit svůj názor. Nikdy nešlo o žádný konsenzus. Tady totiž je boj, který tu probíhal už od roku 1945, jestli bude stavovský systém, anebo bude systém plošného zabezpečení. Jestli budeme pokračovat s Bismarckem, anebo vyjdeme vstříc chicagské škole, která se vyzkoušela poprvé v Chile, a když se podíváme za tu dobu, tak dneska ovládla celý svět. A jestli chcete nějakou nejlepší vizuální představu, jak funguje tento svět, tak vám doporučuji činohru Národního divadla, která se uvádí, doufám, že se ještě uvádí, ve Stavovském divadle, má jednoduchý název Enron. Jsou to dvě dějství. Člověk by řekl, že toto je téma, které se ani dramaticky nedá zpracovat, a garantuji vám, že po celou dobu je ticho, nikdo se neprojevuje, ani špendlík byste neslyšeli spadnout na zem, a jak jsem se stal svědkem toho, nakonec obrovský potlesk. A ten potlesk je samozřejmě s takovým trpkým úšklebkem, protože si lidi uvědomují, jak to v tom kapitálovém světě také chodí. My jsme zde slyšeli mnoho, ale já bych chtěl říci, co je problémem důchodové reformy, aspoň to tak nějak shrnout. Je to především nepříznivý demografický vývoj. Špatná prognóza. Ale kdo za to může? Jestli chtějí lidé pohodlně žít bez dětí nebo s jedním dítětem, no tak pak tito lidé budou muset něco za tento svůj život zaplatit. Takže jim to řekněme otevřeně. Pokud by byli dva ekonomicky činní na jednoho důchodce, tak tady není problém. Jestli žijete pohodlný život, tak pak budete muset počítat s tím, že to něco stojí. Druhý problém je malá výkonnost ekonomiky. Ona se totiž produktivita práce za těch 25 let vůbec nezvýšila. A kde je malá výkonnost ekonomiky, jsou malé mzdy, jsou malé vedlejší zdroje, a potom se hádáme o tom, kolik do čeho dáme a kde ubereme. V současné době evidujeme také velký počet nezaměstnaných. Evidovaných něco přes půl milionu, možná dalších čtvrt milionu neevidovaných. Něco z toho je v šedé ekonomice, ale ten, kdo je nezaměstnaný, neplatí na dávky, odchází dřív do předčasného důchodu, pokud mu vznikne nárok, a čerpá dříve ze systému. No a jestli vám ročně odchází 40 tisíc lidí do předčasných důchodů, tak si spočítejte, že to samozřejmě musí vytvářet nějaký deficit. Pak je to neochota občanů s vyššími příjmy solidarizovat se na úkor svého ekvivalentního plnění. A to samozřejmě můžeme na této diskusi, která zde probíhá, docela krásně ukazovat. A to jsme nehovořili o stropech na odvádění, na změny redukčních pásem, kde zasáhl i Ústavní soud, to jsme nehovořili o tom, kde se neplatí vůbec pojistné. A propos, chtěl bych říci, já jsem také zastáncem toho, abychom odešli z termínu důchodové pojištění, abychom se vrátili k tomu, co bylo před rokem 1993, k důchodovému zabezpečení, protože v podstatě to je zabezpečení, a to důchodové pojištění tady je dobré jenom proto, abychom bilančně na tzv. důchodovém účtu, který žádným účtem není, mohli hlídat, kolik se vybralo a kolik se vyplatilo. Pak je to samozřejmě zájem skupin finančního kapitálu o správu větší části veřejných financí mimo solidární systém. A to je ten problém. Proč by to měl spravovat stát, něco přes 300 mld. ročně? Vždyť my to také dovedeme. To jsou ty tlaky druhého pilíře, třetího pilíře, koneckonců, když jsem poslouchal to hodnocení, tak jak ho dostal, nebo analýzu, pan místopředseda vlády, tak odkud jinud než z Ministerstva financí takové zákony můžou potom vznikat? A v neposlední řadě je to odmítnutí sociálně spravedlivějšího přerozdělování nově vytvořených hodnot. To je otázka, jestli bude progresivní zdanění, nebo to bude rovná daň atd., atd. Neochota se více solidarizovat, protože tady se, ač výkonnost ekonomiky není, jak bychom si představovali, přece jenom nějaká nová hodnota vytváří a jde o to, kolik procent z té hodnoty se kde přerozdělí. Co tedy dnes především oslabuje příjmovou stránku prvního státního důchodového pilíře, toho solidárního, který by měl zabezpečit každého, kdo poctivě pracoval, na jeho stáří? Řeknu vám, tak jak mám informace z okresních správ sociálního zabezpečení, už ani tito lidé to nemají jednoduché, neboť dochází ve svém důchodovém věku k tomu, že se jim některé náhradní doby počítají jenom z 80 % a že vlastně jim nárok na důchod nevzniká k danému statutárnímu věku. Vím, že tento tisk, a on to zdůrazňoval pan ministr, není o důchodové reformě. Je to jenom o tom, zastavit příchod nových pojištěnců do druhého pilíře. Ale ta diskuse mě vyprovokovala k tomu, abych zde některá fakta zmínil. Takže ochuzuje první pilíř. Neplacení státu za náhradní doby pojištění a jejich započítávání pro nárok. To znamená, jestliže neplatíte zdravotní pojištění, tak za to platí stát. Pokud v důchodovém systému neplatíte za náhradní doby, neplatí to nikdo a solidarizují se s tím všichni ti, kteří tam vkládají peníze, a pak automaticky musí vznikat deficit, protože tam nikdo za ty nároky ty peníze neodvedl. Pak je to samozřejmě problematika propojení důchodového systému ČSSZ a ozbrojených složek, viz Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, a zejména Ministerstvo obrany nám vytváří v tomto systému asi 2 mld. deficit každý rok, protože daleko více vojáků už čerpá než to minimum, které dneska na ochranu zájmů někoho máme. Za třetí jsou to stropy na odvody na důchodové pojištění. Pokus máme číslo 2, snažit se tyto stropy zrušit legislativním opatřením. Snad se to dostane na příští jednání Sněmovny. Jsou různé odhady, 8 až 18 miliard to dělá. Tak si to odpočítejte z tohoto deficitu. Pak řešení velké nezaměstnanosti předčasnými důchody, o tom jsem se už zmiňoval. Přes 250 tisíc lidí pobírá důchody dříve, než má statutární hranici. Různé slevy na příjmy důchodového pojištění. Prosím vás, hrozím se z těch návrhů, které dneska verbálně zaznívají, že v takových a onakých případech, pokud bude zaměstnán člověk, tak zaměstnavatel nebude muset odvádět na sociální zabezpečení. To bude další deficit. Uvedu jeden příklad. V jednom roce jsme toto umožnili v případě, kdy zaměstnavatel školil zaměstnance, kteří neměli práci, a od září do prosince byl výpadek na důchodovém fondu 9 miliard korun. Pak je to historicky vzniklý deficit výběru pojistného. Prosím vás, nikdo, tedy stát nezaplatil za firmy, které neodvedly pojistné v 90. letech. Tento deficit je přes 50 miliard korun. To je jednoroční deficit vykrytý jenom z těchto prostředků. Náklady na administraci České správy. Z vybraných peněz se vlastně bilančně odpočítává to, co stojí Česká správa, asi 1,5 % z vybrané částky. Ale já už jsem tu včera uváděl, to nejsou jenom náklady na vyplácení důchodů, ale nemocenských, odškodňovacích zákonů a různých jiných úkolů, které musí Česká správa nad rámec důchodového pojištění zabezpečovat, včetně toho sněmovního tisku, který jsme nachystali pod číslem 406. Nekolidující zaměstnání, omezení či žádné odvody do důchodového pojištění. Není každý příjem z pracovní činnosti nebo na živobytí zatížen důchodovým pojištěním. O nelegálním zaměstnávání bychom zde mohli hovořit asi hodně. Často se kritizují ti, kdo nelegálně svou práci nabízejí. Ale pro koho je to vlastně výhodné? Pro ty, kteří nabízejí tuto práci a dostanou na ruku něco a nejsou důchodově pojištěni? Nebo pro ty zaměstnavatele, pro které je to režijně výhodné, protože je to minimum, které musí zaplatit? Takže tito zaměstnanci vám vlastně také neodvádějí do systému a budou potom čerpat, nebo už čerpají ze státní sociální podpory nebo z dávek v hmotné nouzi. Švarcsystém s tím úzce souvisí. Ano, to je legální. To je sice v zákonech o zaměstnanosti postaveno mimo právní systém, ale v podstatě když půjde kontrola, tak tyto problémy nachází, akorát není ochota je řešit. Tito lidé budou nešťastní, až přijdou do důchodu, protože odvádějí minimum. Nejsou to ti bohatí živnostníci. Jsou to ti chudáci, kteří jinou práci než přes švarcsystém nedostanou. Jsou pojištěni minimálně a budou v podstatě mít důchod někde na hranici 4 000 korun a to možná přeháním. Jiný výpočtový základ pro odvody u důchodového pojištění u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Obrovské politikum. Vzpomenu si, jak pan ministr Mládek na sjezdu ČSSD se k tomu vyjádřil dost pregnantně, jaký z toho byl kravál. Ale prosím vás pěkně, to přece není solidní, aby jedna skupina, tři čtvrtě milionu lidí, měla - to je nová důchodová skupina, která zde byla zavedena - aby odváděla 30 % toho co zaměstnanec. A můžete mít k tomu různé a různé výklady, ale podstata je ta - ochuzuje to důchodový systém a je to v konečné fázi znevýhodní, až se jim vyměří důchod. Možná že si spoří v tom třetím a jiném pilíři, ale je to problém. Dopady cyklické krize asi v kapitalismu neovlivníme, ale jsou také velkou sekerou do důchodového systému. A pak ten problém - my říkáme, že vzniká deficit na důchodovém účtu. O co by to bylo jednodušší, kdyby bylo sociální zabezpečení, anebo bychom zlegalizovali toky dotace státu do systému, když už chceme držet bilančně vyrovnaný důchodový účet, že ten stát opravdu zaplatí za ty činnosti, které ze zákona umožnil, aby byly započítávány pro nárok na důchod, ale nejsou hrazeny. Čili toto vlastně funguje v Rakousku, v Německu, všude jinde, jenom u nás to je důvod, a já věřím, že to je především politický důvod, jak strašit občany, že je tam deficit a že se nám ten celý systém zhroutí. Musím říci, že ta problematika není jednoduchá. Jsem si toho vědom. My jsme třeba v takzvané Potůčkově komisi předložili také náš návrh na řešení, má 12 stran, 6 plus 6 stran příloh. Je na webu. Ale jsme si vědomi toho, že tato komise není komisí pro důchodovou reformu, ale je to komise, která řeší šest základních cílů z programového prohlášení vlády. My jsme byli do této komise přizváni. Není to tedy naše komise, a jestli nám někdo vkládá do úst, že vlastně jako bychom souzněli, tak musím říci, že opak je pravdou. Z návrhů, které jsme jako KSČM předložili k řešení jednotlivých cílů, většina vůbec nebyla vzata v úvahu. Takže jsme ve stejné situaci, jak to bylo v těch minulých komisích: demokraticky můžete všechno říct, ale pak samozřejmě většina rozhodne. Já mám jenom obavu z jedné věci - že komise pracuje intenzivně na různých variantách, které stejně ve vládě nebudou přijaty. Problém v té komisi je, že nemá politické vedení, které by usměrňovalo činnost a říkalo tady ano, tady ne. Čili nechci říci, že co se tam všechno zpracuje, musí být hloupé, ale že to může být spousta času, který se nakonec ukáže jako promarněný. Protože když sleduji současnou koalici, tak mi je jasné, který návrh má asi jakou naději. Ale přesto je to první komise, která pojímá důchodový systém jako součást celého sociálního systému, který nevytrhává, a snaží se pojmout ten systém jako celek, protože se vzájemně prolíná. Chci tedy říci, měli bychom přinášet argumenty, které se nedají vyvrátit. V politické diskusi je to asi problém. V ekonomické diskusi, kde se exaktně dá ledacos spočítat, už to vyznívá trošičku jinak. Ale takovou diskusi jsem bohužel ještě nezažil. Je mi to líto. Asi se toho už jako poslanec nedožiji, ale předpokládám, že jednou tato společnost bude k tomuto kroku donucena. A poslední poznámka. Včera a předevčírem, minule se tady řešila mezinárodní situace. Dovedete si představit, že tady budujete nějaký systém v laboratorních podmínkách, hledáte jeho vybilancovanost, a pak stačí nějaký vzdálený nebo blízký konflikt a všechno je jinak. Výhoda toho státního důchodového pilíře je v tom, že je regulovatelný, že může reagovat na každou situaci. Někdy tvrději, někdy mírněji. Nenechme si tento systém přehlušit novým, který by měl být jako doplněk pro toho, kdo na to má. Říká se, že v tom druhém důchodovém pilíři je 83 tisíc občanů. Tak já nevím, která informace je správná, ale 83 tisíc mají banky, Ministerstvo financí, Česká správa má necelých 81 tisíc, protože když se to páruje, tak se zjistí, že zase ti dealeři si nabrali ty, kteří neplatí, protože jsou nezaměstnaní, oni za ně měli prachy, nakonec se zjišťuje na České správě, že někdo má dvě tři zaměstnání, ale že je účastníkem druhého pilíře, se nahlásil jenom u jednoho zaměstnavatele. Složitě se to dohledává. Můžu vám říci, že pokud se podaří ten pilíř jiným zákonem, ne tady tím dnešním, zrušit, tak to ještě bude velmi složité. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name