|

2013-026-05-038

38. Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 188/ - prvé čtení

Date2015-04-01
Meeting2013/026
Agenda Item2013/026/038
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/bqbs/b16103801.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   003 < Page 004 > 005

Místopředseda PSP Jan Bartošek vám děkuji. Než budeme pokračovat a udělím slovo, přečtu jednu omluvu. Od 16.15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá ministr zemědělství Marian Jurečka. Dále s přednostním právem vystoupí zpravodaj pan poslanec Benda. Připraví se pan poslanec Blažek. Poslanec Marek Benda Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, se ještě jednou omlouvám za malinké odbytí zpravodajské zprávy, čili v tuhle chvíli bych se chtěl k návrhu ústavního zákona vyjádřit spíše jako Marek Benda než jako zpravodaj. myslím, že obsahuje dvě části, které jsou strukturálně úplně odlišné. První je ona ztráta mandátu, kde - jak již správně upozornil pan kolega Karamazov - je fakticky v ústavní změně formulována tak neuvěřitelně vágně, že - Místopředseda PSP Jan Bartošek se omlouvám, pane poslanče, nerad vám do toho vstupuji, ale požádám kolegyně a kolegy, abyste přece jenom, v případě, že máte něco k řešení, šli do předsálí a nerušili svým hovorem průběh jednání. vám děkuji za to, že to budete respektovat. Prosím, pokračujte, pane zpravodaji. Poslanec Marek Benda Vracím se zpátky. Jedná se o ono ustanovení ztráty mandátu, které předpokládalo posléze výklad v jednacím řádu, že v podobě, v jaké je formulováno v návrhu, znamená fakticky, že se rozhodování o tom, za jakých okolností poslanec může nebo nemůže ztratit mandát, posouvá z ústavní úrovně na úroveň jednacího řádu. To je první velké nebezpečí, kde náhle měním kvorum, na základě kterého schvaluji situace a okamžiky zániku mandátu. Druhá věc - a to je věcná námitka. vím, že přeběhlíci vždycky všechny rozčilují. Ale abych necitoval toto volební období, tak když si vzpomenete na minulé volební období, na prapodivné uskupení válčící proti dinosaurům Věci veřejné, tak tam tedy poznat, kdo byl přeběhlíkem a kdo nebyl, kdo to pamatuje, v okamžiku, kdy odcházely nadpoloviční většiny klubů a další věci, bylo fakt nesmírně obtížné. A myslím si, že to jsou přesně otázky - a jak říkám, teď nechci zasahovat do tohoto volebního období, protože bychom se také dostali do téměř neřešitelných situací, ale že to jsou přesně otázky, které buď vycházíme z toho, že voliči dávají nám naše mandáty přímo, volí sice strany, ale volí každého z nás, každý z nás na kandidátce jsme, každý například můžeme být zvoleni počtem preferenčních hlasů, který není vysoký, a víte dobře, že v mnoha případech dochází k tomu, že lidé skáčou i z nevolitelných míst, s tím mám docela dobré zkušenosti. Takže z tohoto hlediska upozorňuji a varuji před tím, abychom šli touto příliš striktní cestou - volič volil jenom stranu, ještě neřkuli jenom nějakého vůdce strany a ten je ten, kdo rozhoduje o tom, jestli mandát zanikne, nebo nezanikne. Proto tuto část pokládám za nerealizovatelnou. Druhý problém, na který předkladatele upozorňuji, je ona otázka ztráty mandátu v případě odsouzení za úmyslný trestný čin. Tam bych se velmi přimlouval k tomu, aby Ústava nějakým způsobem ten problém vyřešila. Zase znáte náš příběh poslance z minulého volebního období, který se dokonce poslancem stal po dvou letech na základě něčího odstoupení. Kandidoval do voleb úplně bez jakýchkoli problémů, jakéhokoli obvinění. Pak sem přišel a řekl: a se toho mandátu nevzdám. My jsme s tím nemohli vůbec nic dělat, ani jeho politická strana ani Sněmovna jako celek. A posléze skončil ve vězení. Jediné řešení, které bylo možné přijmout, bylo řešení, které řeklo: nevyplácí se mu plat. Ale myslím, že to bylo hluboce na hraně trapnosti jak pro celou Sněmovnu, tak pro politickou stranu, kterou zastupoval, tak v naprosté nesrozumitelnosti pro občany. si myslím, že tady se řešení nějaké najít . když jsme o tom diskutovali v minulém volebním období, tak jsem se klonil k tomu, aby v takovém případě nějakou kvalifikovanou většinou vyslovila ztrátu mandátu Poslanecká sněmovna v případě odsouzení za úmyslný trestný čin, abychom se nedostávali do situací, kdy někdo dostane měsíc vězení nebo dostane i dejme tomu vyšší vězení, ale za politický delikt, řekněme, za nějaký typ projevu nebo za nějaký typ vyzrazení tajemství, o kterém nakonec stát usoudí, že vyzrazeno být nemělo, že by tam měl být ten dohled Poslanecké sněmovny. Ale jinak se velmi kloním k tomu, abychom tento problém vyřešili. Z tohoto hlediska jsem připouštěl, že ten návrh propustíme a že se ho pokusíme případně upravit na ústavněprávním výboru, protože, jak jsem opakovaně tady v této Sněmovně říkal, nevěřím na žádnou komplexní novelu Ústavy. To prostě při složení Sněmovny a Senátu a prestižních bojích mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, které dlouhodobě trvají, není možné a musíme řešit jednotlivé problémy. Čili budou-li předkladatelé připraveni na to, že z výboru jim vyjde jenom velmi malý kus, dokážu si představit, že to projde do výboru. Stejně tak si dokážu představit, že někdo navrhne vrácení k přepracování a řekneme předkladatelům: druhou částí jsme připraveni se zabývat. Snížení ztráty mandátu z ústavní úrovně na úroveň jednacího řádu pro nás je nepřijatelné. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name