2013-026-02-017
17. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 413/ - prvé čtení
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě než dám slovo s přednostním právem panu zpravodaji, dovolte, abych konstatoval z osobních důvodů omluvu Daniela Korteho od 17.30 do 19 hodin, od 17 do 19 hodin Ivan Gabala, od 18 do 19 z důvodů jednání kolegyně Hnykové a od 17.45 do 19 paní poslankyně Golasowské. Nyní pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Václav Votava
Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych možná na úvod zareagoval na slova pana kolegy Stanjury. On si posteskl, že nebyli přizváni při tvorbě tohoto návrhu. Nevím, zdali Ministerstvo financí konzultovalo s opozičními stranami tento návrh. To asi není otázka, na kterou bych já měl odpovídat. Je pravda, že tehdy v roce 2011 nebo 2012, pokud si dobře pamatuji, tak já jsem byl členem té komise, která byla na Ministerstvu financí. Společně za naši stranu jsem tam byl s kolegou Mládkem. Byly tam i ostatní strany zastoupené v Poslanecké sněmovně. Ale musím říci, že když jsme tam vznášeli spoustu připomínek, tak nakonec výsledkem celého toho zákona byl zákon, kde naše připomínky nebyly. Minimálně ty připomínky, které byly nejdůležitější, ať se to týkalo těch jednotlivých hranic, limitů u té dluhové brzdy, ale i řady dalších. Já myslím, že pokud si tady někdo stýská, že nebyl přizván k projednávání na Ministerstvo financí, tak my jsme tam byli, ale nebylo nám to tehdy nic platné, protože stejně z toho nic se z ostatních připomínek, které jsme tam měli, neobjevilo v návrhu. Já bych chtěl zcela jasně tady říci, že cílem a politikou sociální demokracie jsou dlouhodobě udržitelné rozpočty. To jsme vždycky říkali a je tomu také tak. A i současná koaliční vláda ve svém programovém prohlášení, které vychází z koaliční smlouvy, se přihlásila k odpovědnému nakládání s finančními prostředky státu, a přihlásila se tedy k rozpočtové odpovědnosti. Ta finanční ústava s tzv. dluhovou brzdou je tedy opatřením, které ukládá právě povinnost udržovat dlouhodobě stabilní veřejné rozpočty, a tedy i veřejné služby, které zajistí kvalitní zdravotnictví, školství, důchodový nebo sociální systém a řadu dalších veřejných služeb. Možná stojí za zmínku, že na ústavní úrovni má finanční ústavu zakotvenu pouze devět států Evropské unie. Česká republika se tedy zařadí mezi tyto státy. Ostatní státy mají finanční ústavu buď implementovanou pouze na zákonné úrovni, tedy v běžném zákonu, anebo ji nemají vůbec, protože třeba nejsou členy eurozóny. My také nejsme členy eurozóny, budeme mít finanční ústavu. Pevně věřím, že ji budeme mít. Předkládaný ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti následuje po rozhodnutí vlády České republiky také přistoupit ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské měnové unii, tzv. fiskálnímu paktu, byť samozřejmě s odloženou účinností, a to tady zmiňoval i pan kolega Kalousek, s odloženou účinností rozpočtových ustanovení, jako je tedy hlava III a IV. Tyto hlavy III a IV samozřejmě po vstupu do eurozóny budeme muset plnit. To přistoupení je vlastně vyjádřením určitého symbolického návratu do hlavního proudu evropské integrace. Je také přihlášením se k tomu, že tedy Česká republika chce vstoupit do eurozóny. Je to i v podstatě strategií této vlády. Chceme být plnohodnotným partnerem Evropské unie. A když jsme do Evropské unie vstoupili, tak máme i závazek přijmout euro. Členství v eurozóně pak pro nás bude samozřejmě znamenat i plnění těch odložených ustanovení fiskálního paktu, které se týká i zmiňované výše strukturálního schodku a mechanismu nápravy při jeho překračování. Ale to jsem trochu odbočil a myslím si, že bylo důležité, abych připomenul to, že Česká republika se přihlásila k evropskému fiskálnímu paktu poté, co se k němu nechtěla přihlásit bývalá pravicová koalice. A byla to Občanská demokratická strana, která nechtěla přijmout fiskálpakt a vstoupit do fiskálního paktu. To je třeba si říci. Chtěl bych se vyjádřit k některým připomínkám, které jsem zaregistroval především z řad představitelů Občanské demokratické strany a strany TOP 09. Jedním z těchto argumentů je, že navržená hranice 55 % je málo důrazná, je mírná. Chtěl bych upozornit, že předkládaný návrh plně odpovídá požadavkům evropského práva, a není tedy vůbec důvod, aby naše zákonná úprava byla přísnější. Evropské předpisy hovoří o stabilních rozpočtech. Nikde se nehovoří o rozpočtu, že musí být přebytkový, že musí být vyrovnaný v tomto případě. Zásadní kritériem je hranice veřejného dluhu do výše 60 % hrubého domácího produktu a k tomu se také současná koalice přihlásila. Přihlásila se samozřejmě i ke snižování deficitu a udržení deficitu státních rozpočtů pod limitem tří procent domácího hrubého produktu. Myslím si, že vláda je v tomto ohledu přísnější. 55 % je přísnější kritérium, než je vůbec požadováno. Přitom aktuální zadlužení se pohybuje na hranici 43 % hrubého domácího produktu a predikce Ministerstva financí pro rok 2015 hovoří o úrovni 41,3 %. Vláda snižuje zadlužení. Domnívám se, a myslím si zcela oprávněně, že hranice 55 % nemusí být vůbec dosaženo. Samozřejmě při zodpovědném přístupu k veřejným financím, při odpovědné fiskální politice, a o to současné vládní koalici také jde. Dalším argumentem opozice je, že tehdejší návrh Nečasovy vlády, respektive Kalouskova Ministerstva financí počítá s přijímáním nápravných opatření již ve chvíli, kdy zadlužení země přesáhne 40 % hrubého domácího produktu. Hovořil o tom i kolega Stanjura. Trošku úsměvné a pokrytecké samozřejmě na tom je to, že už v roce 2012 naše zadlužení přesahovalo zdaleka hranici 40 %. Dosahovalo hranice 45 %. Je naprosto nesmyslné, aby tam tehdy byla hranice 40 % hrubého domácího produktu. Ono vůbec teď opozice, především tedy Občanská demokratická strana a TOP 09, často pokrytecky ráda kritizuje současnou vládu za zadlužování. Stačí si připomenout, že to byly právě jejich pravicové vlády, které v letech 2007 až 2013 zadlužily Českou republiku na dvojnásobek toho stavu, který byl v roce 2007. Z 900 miliard na 1,9 bilionu. Takže přátelé, to je třeba si také neustále připomínat, když tady tak plamenně hovoříte o tom, že my zadlužujeme tuto zemi. Zadlužili jste jí především vy. Katastrofických výsledků restriktivních fiskálních opatření jsme byli svědky právě za předchozí pravicové vlády, která tento druh nesmyslné hospodářské politiky také uplatňovala. Uplatňovala je v době nejtvrdších dopadů hospodářské krize, tak i v následném období. Politika škrtů vedoucí k utlumování spotřeby prodlužovala období ekonomické recese a následné stagnace české ekonomiky. Tento způsob nezodpovědné hospodářské politiky jsme právě v době projednávání tehdejšího návrhu finanční ústavy z dílny Kalouskova ministerstva také důrazně kritizovali. Proto jsme také nemohli přistoupit na takovou verzi finanční ústavy, která by tento druh restriktivních pravidel uplatňovala. Pravidel vedoucích k podvázání ekonomiky a k nemožnosti provádět proaktivní hospodářskou politiku. Domnívám se, že úsporné mechanismy nemohou být nasazovány plošně, tedy rovným způsobem, tak jak to činily předchozí návrhy finanční ústavy. Myslím si, že je věcí každé vlády, aby určila své politické priority, což znamená i své priority financování. Proto koalicí předkládaný návrh určuje vládě cíle, kterými jsou stabilní veřejné rozpočty, ale ponechává každé vládě, a chci zde zdůraznit a opakovat, že každé, i budoucí vládě, jiné vládě, prostor pro stanovení svých rozpočtových priorit. Očekávám na rozpočtovém výboru samozřejmě bohatou diskusi, nejenom na plénu Sněmovny. Samozřejmě co se týká nastavení dluhové brzdy a opatření s tím souvisejících, to už tady koneckonců padlo, ale i k postavení a kompetencím Národní rozpočtové rady. Určitě citlivým ustanovením je hospodaření územně samosprávných celků a opatření při tom, kdy by jejich dluh přesáhl danou hodnotu, která je v zákonu uvedená. Pokud by tedy nedocházelo ke snižování jejich zadlužení tak, jak předpokládá návrh zákona, to si myslím, že je určitě věc na debatu, na diskusi. Samozřejmě registruji i názory z jednotlivých obcí. Registruji i názor Svazu měst a obcí, který v tomto určitě také ještě bude promlouvat za jednotlivé obce. Myslím si, že pokud opozice hovoří o rozpočtové odpovědnosti a dnešní opoziční strany v minulosti delší nebo v minulosti kratší předkládaly své finanční návrhy, návrhy finanční ústavy, byť jsme se k nim vyjadřovali tehdy kriticky, a myslím, že důvody naší kritiky byly naprosto zřejmé, tak jsme určitě připraveni také hledat cestou k dosažení shody. My jsme připraveni, abychom tu shodu samozřejmě hledali, protože se jedná o ústavní zákon a je potřeba 120 hlasů poslankyň a poslanců, a abychom také ústavní zákon v Poslanecké sněmovně schválili. Děkuji za pozornost.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
