2013-025-01-000

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Předseda PSP Jan Hamáček Kolegyně, kolegové, pan poslanec musí stále zvyšovat hlas, aby vás překřičel, a už se to stává neúnosným. Takže prosím opět o klid. Budeme šetřit hlasivky pana poslance Dolejše. *** (14.40 hodin) Poslanec Jiří Dolejš Doufám, že neúnosný nebyl můj hlasový projev, ale pouze - Předseda PSP Jan Hamáček Pouze jeho intenzita. (Smích obou hovořících.) Poslanec Jiří Dolejš A věřím, že i obsah může zaujmout ty, kteří mě budou poslouchat. Čili už se blížím k samotnému závěru. Já bych jenom samozřejmě konstatoval - nehledejte v tom mém návrhu nějaký laciný fangličkářský antiamerikanismus. To rozhodně nikoliv. Americká ekonomika je součástí světové ekonomiky, chceme s Amerikou obchodovat, to je všechno jasná věc. Rovněž tak v tom nehledejte nějaký fundamentalistický odpor vůči volnému obchodu někde v levicových koutech této Sněmovny. To je nesmysl. Doložím pro ty, kteří zrovna chyběli ve škamnách, když se to probíralo. Kdysi dávno jeden fousatý pán, Karel Marx se jmenoval, v roce 1848 napsal takovou řeč, která se týkala tehdy obilných zákonů - jmenovalo se to Řeč o svobodném obchodě. A možná to některé překvapí, ale on se postavil za svobodný obchod a označil bariéry svobodného obchodování za reakční záležitost. Samozřejmě dodal, že je proti nadvládě korporací a kapitálu, ale to už je jiný příběh. Takže levice není proti svobodnému obchodu. Ale vnímáme, že uvolňování obchodu může probíhat velmi nerovnoměrně. Že tady nejde o kýžený stav, ale o to, jestli nevzniká asymetrie na jedné či druhé straně. Kdo někdy vnímal bolestivá jednání na půdě GATT nebo WTO o různé liberalizaci obchodu, tak ví, jaký to byl těžký poziční boj o tu či onu výhodu. A ten těžký poziční boj se odehrává i teď při tomto jednání. Uvedu některá rizika, a tím skončím, která by bylo dobré lidem buď vysvětlit, anebo říct, že pokud nebudou splněny výhrady z Evropy a z České republiky, že pro takovou smlouvu nebudeme moci být. Jednou tou výhradou je reakce na to, že mohou vzniknout negativní dopady na rozdíly v regulačním prostředí v Americe a v Evropě. Regulační rozdíly jsou fakt. Ale mělo by být zachováno právo vlád regulovat tak, aby nebyly snižovány, změkčovány standardy pracovní ochrany, sociálního zabezpečení a samozřejmě ani standardy ekologické. Druhým blokem výhrad, či riziko, tak jak ho vnímám, je problém arbitráží v investiční kapitole této smlouvy. Pravdou je, že se prostě ve sporech mezi státem a konkrétní korporací musí nějak rozhodnout a ty arbitrážní mechanismy, celý ten systém, který tam je inkorporován, vede k obavám, že by to mohlo skončit nadvládou těch korporací. A to nejspíš nechceme. Poslední výhrada je, že se smlouva může dotknout, řekněme, ochrany veřejných služeb, tak jak jsou zejména v Evropě poskytovány. Bylo by určitě nedobré, aby tyto smlouvy pod tlakem tohoto ujednání byly nějakým způsobem liberalizovány, že by v podstatě byl rozpuštěn sociální evropský stát. To jsou obavy. O těchto obavách, o těchto rizicích, o konkrétních ustanoveních v tomto návrhu je třeba diskutovat. Pokud pan ministr tu transparentnost myslel vážně, tak s ní začněme a začněme s ní i na půdě Poslanecké sněmovny. Já myslím, že je to vhodná půda. Takže abych doplnil to, co jsem zřejmě ještě neřekl, ten bod by měl být někam zařazen. Já bych navrhoval, aby byl zařazen jako první bod do bloku zpráv. Věřím, že v našem tempu se k nějakému bloku zpráv dopracujeme, takže tam by to mohl být první bod. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)