|

2013-023-09-139

139. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 307/3/ - vrácený Senátem

Date2014-12-22
Meeting2013/023
Agenda Item2013/023/139
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/023schuz/bqbs/b30713901.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   004 < Page 005 > 006

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Rostislavu Vyzulovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka se svým vystoupením v rozpravě ve třetím čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ludvík Hovorka Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni senátoři, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za to projednání zákona v Senátu a v jeho garančních výborech. bych chtěl uvést, že jsem debatu v Senátu pečlivě sledoval a taky jsem si vyjel stenoprotokol a v zásadě jsem zaznamenal několik základních výhrad vůči pozměňovacímu návrhu, který byl schválen v Poslanecké sněmovně. Ten první byl, že se jedná o přílepek nebo, jak tady uvedl pan senátor Žaloudík, dodatek. To druhé bylo, že nebyl řádně projednán ve zdravotním výboru a v Poslanecké sněmovně, že to bylo hodně narychlo. Další výhrada byla, že to přináší komplikaci lékařům, zejména soukromým lékařům, a že ministerstvo připravuje daleko lepší, komplexní novelu, která se bude týkat transparentnosti a zveřejňování smluv. Ta další výhrada se objevovala spíše v médiích od pana ministra Němečka, že vlastně když dojde k opožděnému schválení této novely, tak bude ohrožen nárok na čerpání lázeňské péče. bych se k tomu krátce rád vyjádřil. Za prvé, nejedná se o přílepek v legislativním slova smyslu, protože se jedná o novelu stávajícího zákona, i když nepřesně ustanovení, které se týká lázeňství. Jenom pro vaši informaci, v roce 2007 byl přijat pozměňovací návrh poměrně rozsáhlý, který měl dvacet stran, který vůbec neprošel zdravotním výborem a který komplexně měnil způsob stanovení cen a úhrad léčiv. Součástí tohoto pozměňovacího návrhu byl i návrh, který v tomto § 17, který i pozměňovacím návrhem měním, uvedl, že je možné, aby se zdravotnická zařízení se zdravotními pojišťovnami dohodla i odchylně od úhradové vyhlášky. Dnes je praxe taková, že tři čtvrtiny - tři čtvrtiny - úhradových ujednání mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními je mimo rámec této úhradové vyhlášky. Potom se můžeme ptát, k čemu vlastně ta úhradová vyhláška je, když jenom jedna čtvrtina úhrad probíhá v rámci úhradové vyhlášky. Další věc, že ministerstvo připravuje komplexní novelu. My jsme se s tím prvním návrhem nebo první verzí mohli seznámit na podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku. Tam je skutečně jeden odstavec, který říká, že zdravotní pojišťovna zveřejní veškeré smlouvy a dodatky. A potom je tam také ustanovení, že pokud takto neučiní, tak ta zdravotní pojišťovna může dostat pokutu v rozmezí 0 10 mil. korun. K tomu chci jenom uvést, že známe velmi dobře kauzu protonového centra, kdy jeden člověk, byl to vlastně nucený správce pojišťovny, podepsal smlouvu o smlouvě budoucí s protonovým centrem, která předpokládala úhradu v rozsahu 1 mld. korun ročně. V podstatě pokud by byla ta konstrukce taková, že jenom ta smlouva bude platná, ale pojišťovna zaplatí 10 mil. korun, tak z tohoto pohledu je to zanedbatelná pokuta. Ale pokud by tam byla podmínka účinnosti nebo platnosti této smlouvy, no tak pak by nemusela probíhat ani žádná arbitráž a ta smlouva o smlouvě budoucí by automaticky byla neplatná. Ale obecně je celá řada zařízení, velkých zdravotnických zařízení, a páni senátoři i pan ministr to zcela určitě dobře a bezpečně vědí, kde úhradové dodatky jsou v rámci velkých částek, které přesahují částku pokuty 10 mil. korun. K výhradě lékařů a k administrativní náročnosti bych chtěl uvést, že pozměňovací návrh byl předložen skutečně ve třech variantách. On se postupně vyvíjel, jak byl předkládán do zdravotního výboru a do Poslanecké sněmovny. V první verzi jsme dokonce navrhovali, aby individuální dodatky menších praxí, tzn. do smluvního vztahu 2 mil. korun s jednou pojišťovnou, nemusely být zveřejňovány. To bohužel narazilo ve zdravotním výboru na názor, že by se jednalo o nerovnost před zákonem. Z toho pohledu potom v závěru bylo to ustanovení, kdy zdravotní pojišťovna je povinna zveřejnit úhradový dodatek a následně tím zveřejněním nabývá účinnosti, že zdravotní pojišťovna to musí učinit do 30 dnů. Tady bych se rád vyjádřil, že jsme v závěru konzultovali i ten výsledný pozměňovací návrh s legislativou Ministerstva zdravotnictví a tam vyloženě byl požadavek na to, aby se platnost takového ujednání změnila na účinnost tak, jak je ve finále v tom schváleném pozměňovacím návrhu, a lhůta se změnila z 15 dnů na 30. Takže my jsme vlastně vyhověli legislativě Ministerstva zdravotnictví. K tomu, co tady zaznělo, myslím, že největší obava, která byla v lékařské veřejnosti, pak byla z toho, že zazněla informace, že budou zveřejňovány veškeré platby, které dostávají zdravotnická zařízení od zdravotních pojišťoven. To skutečně vyvolalo velkou nevoli a obavy lékařů. Bohužel tomu tak není. Jak zde uvedl pan senátor Žaloudík, jednalo by se o zveřejnění nestandardní úhrady nebo odchylné úhrady nebo nasmlouvání určitého výkonu odchylné od úhradové vyhlášky. Pouze toto by bylo předmětem toho zveřejnění. A jestli to přineslo nějaký efekt, tak si myslím, že ten pozměňovací návrh přinesl efekt. Nebývalo zvykem, aby někteří lékaři měli úhradové dodatky ještě před koncem roku. A v tomto roce se stalo, že praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost ty úhradové dodatky dostali před koncem roku. Jenom pokud se týká ambulantních specialistů, pak vím, že byli vyzváni, aby s tím nespěchali, protože je na to dostatek času. Čili určitý pozitivní vývoj i tento pozměňovací návrh přinesl. A si myslím, že je to skutečně cesta, jak tady řekl můj předřečník pan poslanec Heger prostřednictvím pana předsedajícího, jak se můžeme dostat k tomu, že dojde ke sjednocení úhrad, že nebudou takové významné rozdíly mezi úhradami jednotlivých zdravotnických zařízení. To považuji za to nejcennější, co tento pozměňovací návrh může přinést. Ještě k samotnému zákonu. si nemyslím, že bylo naprosto nutné překlápět celou lázeňskou vyhlášku, ten indikační seznam, do zákona. Podle Ústavní soud pouze napadl, že v zákoně nejsou stanovena pravidla pro stanovení, jestli být ta konkrétní lázeňská léčba komplexní, anebo příspěvková, a že tam nejsou jasné parametry pro to, zda se jednat o pobyt 14denní, 3týdenní, 4týdenní nebo vícetýdenní. Takže to si myslím, že byly základní výhrady a ty stačilo ošetřit v tomto zákoně a jinak samotný indikační seznam mohl zůstat ve vyhlášce. Ministerstvo se rozhodlo jít touto cestou. Je to samozřejmě jeho věc a indikační seznam bude v příloze zákona, ale chtěl bych říct, že se v žádném případě nejedná o ohrožení lázeňské péče. Z těchto důvodů, které jsem zde uvedl, bych vás chtěl požádat, abyste setrvali na znění, které schválila Poslanecká sněmovna. Děkuji vám za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name