|

2013-023-05-133

133. Informace předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády o fungování státních organizací České dráhy a Správa železniční dopravní cesty v době ledové kalamity.

Date2014-12-09
Meeting2013/023
Agenda Item2013/023/133
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/023schuz/bqbs/b15313301.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   010 < Page 011 > 012
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu kolegovi Birkemu za faktickou poznámku a nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Miroslav Opálka. Připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Opálka Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, v tomto volebním období se přihlásit řádnou přihláškou do obecné rozpravy je skoro jako jet vlakem 1. 12. Takové nadužívání přednostních práv a faktických poznámek, které je neseriózní ke kolegům, kteří čekají ve frontě, si myslím, že je taky určitá kalamita této Poslanecké sněmovny. Ale k věci. Strávím týdně na dvou cestách dvakrát čtyři hodiny, to je osm hodin ve vlaku. To je za měsíc 32 hodin a to nepočítám zpoždění a ztracené přípoje. Za tu dobu jsem už zažil ledasco, ale tentokrát mi cesta z 1. na 2. prosince trvala z Opavy do Prahy 26 hodin. Dovolte mi, abych se zmínil o tom, co vše ji provázelo, protože dokreslí to, o čem se tady hovořilo. Nejde vůbec o počasí, nejde vůbec o techniku, jde o krizový informační dispečink. Ten neexistuje. Ten není, a pokud je, tak ten člověk by už tam dneska neměl sedět. Víte, v roce 1997 jsem v Opavě zažil velkou povodeň. Ty zmatky, které kolem toho vznikly, a myslím, že by o tom mohl hovořit kolega Klučka, který se snažil to potom na magistrátě nějak krizově taky řešit, vedly aspoň k tomu, že se vytvořil Integrovaný záchranný systém. Ono se za pět roků v roce 2002 v Praze ukázalo, že to zas tak moc nefunguje, ale přesto jenom ta informace z meteorologických stanovišť na obce, kraje a ministerstva nějakým způsobem fungovala. A já si myslím, že to je přesně ten moment, kdy Ministerstvo dopravy, protože kdo jiný by měl zvážit, jakým způsobem Správa železniční dopravní cesty Českých drah s meteorologickými stanicemi a dalšími zainteresovanými institucemi vytvoří nějaký krizový informační dispečink, který bude vědět, co má dělat s informacemi, které k němu v krátké době připlynou, protože pak by se nemohlo stát to, co se stalo mně. Jezdím většinou v neděli nebo v pondělí vlakem Kysuca. Kdysi to byl rychlík, teď z toho udělali "écéčko", nic se nezměnilo, akorát že z toho vyřadili vůz první třídy a z bufetového oddílu udělali první třídu. To vám přeju zažít, ty čtyři hodiny cesty, když si nemůžete přehodit ani nohu přes nohu, protože jsou tam stolíky k jídlu a ne k tomu, abyste tam čtyři hodiny seděli. Ale to asi není předmětem toho, co chci říci. Takže 13.46 jsem vyjel z Opavy, 14.27 s mírným zpožděním jsem ve Svinově přesedl na Kysucu a před Hranicemi nás to zastavilo, protože tam byla nehoda traktoru na přejezdu. Možná osudová chyba. Kdyby se to nestalo, třeba bychom ještě projeli. Čekali jsme tam necelou hodinu, pak jsme popojeli před Brodek u Přerova, což je jenom kousíček, a tam už nás zastavila kalamita. Než jsme se dozvěděli, co se děje, a přišel vlakvedoucí a vypnul topení, protože už jsme nebyli připojeni na proud, snížil na chvíli osvětlení na 50 %, které po nějakém čase zcela zhaslo, a svítily kontrolky, a zavřel se záchod, protože prostě když není proud, tak nefunguje. Chlapi měli ještě možnost vystoupit ven, ale tím zase natahovali zimu do nevytápěného vagonu, ale s ženami to bylo horší. Čekali jsme tam přes hodinu, pak přijel diesel a odtáhl nás pomaličku na nástupiště na hlavním nádraží v Olomouci. Potud všechno v pořádku. Ale katastrofa nastala na tom nádraží. My jsme v tom studeném neosvětleném vlaku se zamknutými záchody čekali téměř do 23 hodin na informaci, že dále nepojedeme, a to jsme tam přijeli v 18 hodin asi, a že si máme hledat hotel. Mně mezitím ujel vlak v 19.07, se kterým jsem mohl cestovat zpátky do Opavy přes Bruntál a Krnov, protože to je diesel, a informační situace byla taková, že ti, co seděli ve vagonu, už viděli na noteboocích, že vlak vůbec v systému neexistuje, a když jsem to vyčítal vlakvedoucímu, tak mi říkal: Já nemůžu dát spíš pokyn k opuštění vagonů, že dál nepokračujeme, pokud nedostanu tento příkaz někde shora. Takže pět hodin jsme čekali na to, že se údajně vyměňuje lokomotiva, se kterou nemůžeme jet. Mrzli jsme ve vagonu a na druhé straně peronu stálo konkurenční zařízení, kde se svítilo, kde se podávala káva. Nám tam nedali ani vodu. Nezbývalo mi nic jiného než po 11. hodině najít poslední místečko v čekárně, a tam musím říct, že se o nás postarali dobře, dostali jsme deku, dostali jsme čaj, dostali jsme vodu a ráno v 7.07 cestovat přes Bruntál do Krnova, do Opavy a pak díky kolegovi jsme jeli vlakem. Takže v pondělí ve 13 hodin jsem vyšel z domu, v úterý v 15 hodin jsem vcházel do Poslanecké sněmovny. Budínská anabáze Opava-Svinov-Olomouc-Bruntál-Krnov-Opava 20 hodin, Opava-Praha 26 hodin. Když jsem žádal vlakvedoucího, abych dostal potvrzení o zpoždění, tak mně říkal, že musí projít napřed všechny vagony. Pak jsem viděl, že se zašil na peronu, tak jsem za ním zašel, a říkal mi, co chci, vždyť dostanu jenom stovku! Mně nejde o tu stovku. Mně šlo o ty lidi, kteří tam byli ve stejné situaci jako já. Takže můžeme chválit některé zaměstnance třeba zrovna na nádraží v Olomouci, ale ne všechny vlakové čety se chovaly zodpovědně, a možná že byli vystresováni stejně jako my, protože jejich informace byly neúplné. Závěr. Poučení z toho by mělo být - opravdu eliminovat ztráty, které vznikaly ne počasím a technikou, ale nefungujícím krizovým informačním systémem. Dispečink je úkol, který by ministerstvo mělo zajistit. Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name