2013-023-02-001
1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 /sněmovní tisk 331/ - druhé čtení
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Koubkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leoš Heger
Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych si dovolil pár slov ke kapitole rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, o které, jak je známo, se nediskutuje příliš, protože hlavní peníze, které protečou zdravotnickým systémem, jsou o dva řády vyšší, protože pocházejí ze systému veřejného zdravotního pojištění, o kterém dnes nemluvíme. Takže v tom rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, který se pohybuje někde na úrovni 5 až 6 miliard, je celá řada kapitol, které nemají přímo s poskytováním zdravotní péče co do činění, ale týkají se spíše organizačních a správních věcí, které nad zdravotnictvím stojí, včetně dohledu. A zde je jedna drobnost, která zasluhuje zmínku, přestože k ní nebudu podávat žádný pozměňovací návrh, ale v každém případě stojí za to se zmínit, že je tady částka zhruba asi 60 milionů korun, kterou dostává ministerstvo navíc na rozvoj personálního zabezpečení některých agend. To personální zabezpečení se týká zhruba 60 lidí, což při počtu lidí na ministerstvu, který kolísá mezi 500... okolo 500 zaměstnanců, je jistě závažné posílení Ministerstva zdravotnictví a stojí za to zkoumat, kde to posílení bude využito. Část těch peněz půjde na posílení lidí na Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky, kde byla vytvořena pracovní skupina pro metodické záležitosti okolo informatiky a okolo zdravotního pojištění, a zde je to navýšení zcela na místě, protože nám proti řadě vyspělých zemí chybí úřad pro cenotvorbu ve zdravotnictví, bez které je rozdělování těch více než 250 miliard korun v systému veřejného zdravotního pojištění velmi problematické, a to v podstatě od doby vzniku veřejného zdravotního pojištění, a přes veškeré pokusy to vylepšit... Došlo k posunu, ale stále není ještě takový, jaký by bylo potřeba, a neustálé připomínky organizátorů zdravotnictví a poskytovatelů péče na to, že jsou zde úhrady, které jsou velmi nerovnoměrné mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, za jednotlivé výkony, za jednotlivé zdravotní pojišťovny a venkoncem i indexy, které oceňují jednotlivé kraje, ukazují obrovské rozdíly. Takže tam část těch lidí, kteří půjdou a začnou budovat pod rouškou Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky jakýsi nový úřad, tak to je velmi, velmi záslužné, i když musím konstatovat, že se jedná o instituce, které v zemích naší velikosti mají okolo 200 odborných pracovníků, takže tam je ještě dlouhá cesta, která se ale zdravotnictví velmi vyplatí. A zde bych se tedy přimlouval za to, aby rozpočet ministerstva byl spíše do budoucna posilován. Na druhé straně část těch pracovníků, kteří budou posíleni, půjde do oblasti kontroly. Že je potřeba zpřísnit kontrolu nad zdravotními pojišťovnami, celkem nikdo nepochybuje a tam je to také v pořádku, ale bude se zpřísňovat i kontrola nad konkrétními nemocnicemi, které řídí Ministerstvo zdravotnictví, což v oblasti kauz, jako je například Nemocnice Na Homolce, vypadá bohulibě, ale ta kontrola již v minulosti probíhala, celou řadu věcí nebyla schopna vyřešit. A principiálně naposilovat množství kontrolorů dál a dál, až budeme všichni úplně ukontrolovaní, je zcela špatný koncept, protože naopak je potřeba posílit odpovědnosti těch nemocnic, aby byly motivované, aby ručily samy za sebe a aby se nespoléhaly na to, že jestliže jakákoliv kontrola něco nenajde, tak bude jakýkoliv špatný důsledek těch negativních jevů, které se tam objevují, zamáznut časem ve formě oddlužení nemocnic, tak jako k tomu již nakonec dochází, a půl miliardy bude věnováno na tragickou Fakultní nemocnici u svaté Anny. Já o tom mluvím proto, že příčina toho jevu není nedostatek kontroly. Jestliže máme kontrolovat systém nemocnic, který utrácí zhruba 1/4 rozpočtu zdravotnictví, což je něco mezi 50 a 60 mld., tak tam jestli je kontrolorů pět, nebo deset, tak to ten systém nespasí. Jestliže je potřeba přimět tyto instituce k odpovědnému chování, tak je potřeba zcela jiný prostředek, který odstraní morální hazard, který v nemocnicích je, a nastaví jim správně odpovědnosti a pravomoci. Ta cesta je odstátnění nemocnic do jakékoli podoby. Bylo navrhováno za doby předminulé vlády, aby fakultní nemocnice byly odstátněné do jakýchsi podob univerzit alias univerzitních nemocnic. V oblasti univerzit se jejich odstátnění do formy neziskových organizací velmi osvědčilo. Univerzity přes veškeré rozpočtové problémy, které nejsou o mnoho menší, než jsou rozpočtové problémy v zdravotnickém sektoru, si s tím poradily velmi dobře. Běžné finanční kontroly, které nad nimi stojí, je udrží v rámci odpovědného chování a není možno říct, že za těch mnoho let, co toto uspořádání existuje, by se posunulo. Kdybychom chtěli kontrolovat průtoky 50 mld. ve velmi složitém nemocničním sektoru, budeme na to opravdu potřebovat stovky a více lidí a další rozšiřování těch několika málo kontrolorů o několik dalších málo, byť to není příliš velký peníz, mluvíme-li o státním rozpočtu, nám nepomůže. Jediné, co nám pomůže, je změna jakéhosi paradigmatu, jak se dneska říká, a řádné řešení toho, čemu se v ekonomice říká morální hazard. Omlouvám se, že jsem nepoložil pozměňovací návrh, ale cítil jsem za svou povinnost na tento problém, který má velké finanční konsekvence, a nakonec i rozpočtové finanční konsekvence, jak dokazuje půlmiliarda do jedné z velkých klíčových fakultních nemocnic, na tento problém zde upozornit. Děkuji za pozornost.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
