|

2013-017-02-012

12. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 257/ - druhé čtení

Date2014-09-17
Meeting2013/017
Agenda Item2013/017/012
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/017schuz/bqbs/b06001201.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   008 < Page 009 > 010

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Prosím, aby se připravil pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ludvík Hovorka Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, si dovolím vystoupit na podporu pozměňovacího návrhu pana poslance Kaňkovského a přednést několik argumentů, které podpoří jeho slova. V naší zemi žije 1,64 mil. seniorů starších 65 let a 400 tis. lidí je starších 80 let. Do 26 let by se počet seniorů starších 65 let měl zdvojnásobit a počet lidí starších 80 let dokonce ztrojnásobit. Prudce rostou požadavky na dlouhodobou péči, ale v naší zemi dosud neexistují, nebo ve své podstatě neexistují zdravotně sociální služby. Výdaje na sociální systém dosahují 41,7 mld. , z toho příspěvek na péči 18,1 mld. , dotace poskytovatelům sociálních služeb 12,7 mld. , platby klientů 9,5 mld. a úhrady za ošetřovatelskou péči ze zdravotního pojištění asi 1,4 mld. . Několik let byla snaha vytvořit systém financování dlouhodobé péče, ale tato práce se minimálně 15 let nedaří dotáhnout. Týká se to zejména financování péče na pomezí sociálního a zdravotního systému, kde doposud neexistuje dohoda mezi MPSV a Ministerstvem zdravotnictví, a tyto problémy se přehazují z jednoho ministerstva na druhé. Takovým dokladem můžou být poslední spory poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb v domovech pro seniory, kde nelze dosáhnout dohody se zdravotními pojišťovnami o úhradě ošetřovatelské péče v odbornosti 913. A bohužel dohoda není. MPSV řeklo, že nadále nebude financovat zdravotní péči v domovech, a byl vytvořen kód a měly začít platit zdravotní pojišťovny, ale protože tyto náklady raketově rostou, tak se samozřejmě pojišťovny brání financovat tuto péči v plném rozsahu. si dovolím odcitovat v této věci pár řádků: Ústavů máme v této zemi poměrně hodně. Nevzkvétá ale domácí péče a hlavně kvůli tomu, že praktičtí lékaři, kteří mohou takovou službu předepisovat, jsou limitováni, a proto předčasně volíme ústavní řešení. Právě léčebny dlouhodobě nemocných a domovy důchodců jsou instituce, které se na první pohled zabývají podobnou činností, jenomže rozdíl je tu velmi zásadní. Přinejmenším z finančního hlediska. Zatímco v léčebnách dlouhodobě nemocných pacient nedoplácí vůbec nic, v druhé, to znamená v domovech sociální péče, odevzdává většinu svého důchodu a leckdy musí rodina hradit další náklady. Kritéria, za jakých okolností se volit léčebna dlouhodobě nemocných a kde seniorský domov, nejsou jasně nastavena. Vedle finanční motivace rodiny tak rozhoduje místní dostupnost. V okresech, kde je větší počet lůžek léčeben dlouhodobě nemocných, je méně kapacit v domovech důchodců a naopak. Odložit babičku do následné péče je sice pro rodinu nejlevnějším řešením, ale pro stát tím nejdražším. Tyto skryté sociální hospitalizace nejsou žádnou výjimkou. Analýzy projektu Dostupná zdravotní a sociální péče odhadují, že náklady na ni dosahují minimálně 3,5 mld. . Je třeba se podívat, jak se tato situace péče o seniory řeší v jiných zemích. Ve Švédsku existují sociální služby, které zajišťují obce. Němci mají speciální pojištění, o kterém se mluvilo i u nás, bohužel se to nedotáhlo do konce. Rakousko dává přednost domácí péči. V této souvislosti bych chtěl požádat, aby se paní ministryně práce a sociálních věcí a pan ministr Němeček dohodli na tom, aby patnáctiletá práce na koncepci dlouhodobé péče byla dotažena do konce. A nyní se chci zmínit konkrétně k zákonu o sociálních službách. Řada výtek, které tady zazněly od mých předřečníků, je oprávněných. Největší problém, který mají poskytovatelé sociálních služeb, je v tom, že se obávají, že po přechodu financování sociálních služeb na kraje nebudou rovné podmínky pro všechny poskytovatele, tzn. jak pro krajské, ty které zřizují kraje, tak pro ty neziskové organizace. Další věc, na kterou upozorňuji, jsou nejasná kritéria pro poskytování dotací. To znamená, ministerstvo předává problém financování na kraje, mnohé kraje jsou připraveny a mnohé kraje se k tomu stavějí velmi pozitivně a dofinancovávají i sociální služby ze svých rozpočtů. Naproti tomu existují kraje, kde je přístup velmi odlišný. Tam řada příspěvkových organizací nedosáhne na financování srovnatelné s tím, jak jsou financovány krajské příspěvkové organizace. V této souvislosti si znovu dovoluji ocitovat závěry pracovního týmu pro sociální otázky Unie zaměstnavatelských svazů České republiky ze 17. dubna 2014: Zaměstnavatelé, resp. poskytovatelé sociálních služeb trvají nadále na nastavení takového systému financování, který by mohl být označen těmito známkami: Zavedení alespoň rámcových měřitelných postupů na centrální úrovni, tedy na ministerstvu. Zavedení a používání měřitelných postupů a kritérií v každém kraji, které by umožnily zpětné ověření a kalkulaci obdržené výše státní dotace. Oproti současnému nebo dosavadnímu systému zavést opatření a principy, které by zaručovaly transparentnost dotačního řízení. Umožnění zástupcům sociálních partnerů účast ve smyslu dohledu nad tzv. regionálním dotačním řízením. Dále poskytovatelé sociálních služeb vyzývají Ministerstvo práce a sociálních věcí k zavedení možných měřitelných postupů, kalkulačních vzorců, vyrovnávací platby, personálních normativů apod., na kterých poslední měsíce pracovalo. Z těchto důvodů požadují sociální partneři za stranu zaměstnavatelů předložení návrhu technicko-organizačního řešení, předložení dopracování těchto zmíněných záležitostí v zákoně o sociálních službách, předložení metodického pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí a předložení takových principů, které by umožnily podle měřitelných postupů kontrolu dotací, které by ztransparentnily celý systém přidělování dotací na sociální služby, a především zveřejnění souhrnných žádostí krajů za rok 2014. To je mimořádný požadavek, kde se dosáhne kontroly toho, co bylo před datem předání financování sociálních služeb na kraje, protože pak se dohledat, jak jednotlivé kraje financovaly sociální služby a kolik peněz dostaly z centrálního rozpočtu. Z těchto důvodů, jak jsem již řekl, podporuji pozměňovací návrh, který předložil pan kolega Kaňkovský, a prosím také o jeho podporu. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name