2013-017-02-012
12. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 257/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji poslankyni Haně Aulické za její vystoupení . Pokračujeme v rozpravě vystoupením pana kolegy Vilímce , připraví se pan poslanec Beznoska . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Vladislav Vilímec
Vážený pane místopředsedo , vážené kolegyně , kolegové , již v prvním čtení zazněla poměrně obsáhlá a také kritická debata na adresu připravenosti této novely zákona o sociálních službách . Přiznám se , že jsem v mezidobí od prvního čtení prostudoval mnohé materiály , vyslechl mnohé argumenty ve prospěch i v neprospěch tohoto návrhu , ať už argumenty kraje , jehož jsem trvalým obyvatelem , argumenty Svazu měst a obcí České republiky i některých poskytovatelů sociálních služeb . Využil jsem i možnosti podat prostřednictvím rozpočtového výboru , nikoliv sociálního výboru , pozměňovací návrhy v těch věcech , kde podle mého názoru nebylo dosaženo nějakého konsensu . Paní ministryně uvedla ve své vstupní řeči , že Ministerstvo práce a sociálních věcí nenastavovalo ona směrná čísla , že to nastavovaly kraje , že to byla otázka dohody krajů . No , já jsem učinil na Zastupitelstvu Plzeňského kraje dotaz směřovaný panu hejtmanovi , který je statutárním zástupcem Plzeňského kraje , zda skutečně hejtmani , tedy Rada Asociace krajů , hlasovali o nastavení těch zafixovaných podílů na celkové částce dopředu neznámé , vyčleněné každoročně pro sociální služby , které jsou předmětem přílohy tohoto zákona . Nedočkal jsem se odpovědi . Větší světlo do toho vnesla paní ministryně , když prohlásila , že tzv . dohoda krajů byla pouze dohoda na úrovni sociální komise , resp . členů sociální komise krajů . Myslím , že nelze takto postupovat v situaci , kdy se nerozhoduje o rozdělování částek tisíců , statisíců , milionů , ale miliard . Není možné akceptovat , byť nějaký většinový názor komise , ačkoliv je to komise odborná , sociální komise , bez toho , že by o tom hlasovali hejtmani krajů , Rada Asociace krajů . K svým dvěma pozměňovacím návrhům , které jsem uplatnil na rozpočtovém výboru a které se týkají právě onoho rozdělení finančních prostředků , resp . zrušení oné přílohy , která fixuje jistá směrná čísla nebo určité podíly na několik let dopředu , minimálně do doby , než se změní zákon , a také nastavení obvyklého schvalování jednotlivých dotací na zastupitelstvu kraje , resp . schvalování samostatné působnosti , jsem dostal pouze stručná stanoviska obou ministerstev , nejen Ministerstva práce a sociálních věcí , ale také Ministerstva financí . Podle mého soudu představa , že tyto prostředky půjdou k tomu prvnímu pozměňovacímu návrhu , který jsem uplatnil a uplatním ještě v podrobné rozpravě , představa , že budeme rozdělovat prostředky v řádu miliard nějakým zvláštním způsobem na základě výjimek ze zákona o krajích , je pro mě představa absurdní . Ze současné dikce zákona o krajích totiž nelze - a většina , nebo všichni krajští zastupitelé to vědí - bez rozhodnutí zastupitelstva rozdělovat částky nad 200 tis . korun , nelze rozdělit ani jednu korunu mimo zastupitelstvo , pokud ty částky jsou směrované obcím . Ani z části věty , o kterou se opírá důvodová zpráva i stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí , tedy z části věty v § 36 odst . 1 písm . c ) ve vztahu k účelovým dotacím z prostředků státního rozpočtu , nevyplývá kompetenční příslušnost rady kraje . Prostě nelze takovým způsobem zasahovat do samosprávních pravomocí orgánů krajů , určovat zákonem o sociálních službách , nikoliv zákonem o krajích , který orgán kraje rozhoduje o poskytnutí dotace . Ministerstvo na jednání rozpočtového výboru poukazovalo , že všechny připomínky byly vypořádány . Ale i samotné kraje - např . i Plzeňský kraj požadoval v této věci zrušit navrhovanou speciální úpravu rozhodování o poskytnutí dotace . Navíc je obecně známo , že zastupitelstvo má právo si vyhradit i další pravomoci v samostatné působnosti mimo pravomocí vyhrazených radě . To nezpochybňovali ani zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ani přítomný předseda sociální komise Asociace krajů pan Čermák . Ačkoliv jsem jako opoziční politik kritik současného fungování krajů , musím podotknout , že kraje se za dobu své existence naučily časově plánovat zastupitelstva tak , aby nikterak neohrozily chod nejrůznějších subjektů odkázaných na dotace . Odmítám , že by zastupitelstvo kraje nebylo schopno rozhodnout o dotacích dříve než v červnu , jak se píše ve stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí . To jsou nepravdivá tvrzení od někoho , kdo se rozhodl obhajovat neobhajitelné . Jsme svědky neustálého používání , podle mého soudu spíše nadužívání , termínu , jako je transparentnost . Tato vláda se k těmto termínům hlásí , přitom v daném případě se činí pravý opak . Pokud se týká té druhé vážné námitky , takzvaného podílu krajů na vyčleněné částce , tak dochází ke zvláštní situaci . Dopředu není známo , kolik finančních prostředků bude pro tyto účely vyčleněno ve státním rozpočtu . To se vždy rozhoduje při schvalování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok . Nastavovat podíly k neznámému objemu prostředků je beztak velmi problémové a samozřejmě může postihnout v konečném důsledku samotné poskytovatele . Navíc , jak je zákon koncipován , jsou podíly fixovány jako průměr , alespoň se to tvrdí , směrných čísel tří let . To znamená mimo jiné , že se konzervuje stav , který vznikl v minulosti , kdy pro stanovování směrných čísel nebyl úplně obecně známý systém . V případě přijetí tohoto zákona , když jsem si to propočetl na částku 7 mld . 200 mil . , o které se uvažuje , že by to mohla být částka v příštím roce , tak se výše celkové dotace na jednoho obyvatele podle krajů pohybují od 461 korun , a to v případě Prahy , až do výše 817 korun v případě jiného kraje . Tento rozptyl je značný a není odůvodněný . Ministerstvo ve svém stanovisku k mému pozměňovacímu návrhu uvedlo , že neexistuje korelace mezi potřebností služeb a zalidněním území . Ve stanovisku je napsáno , že naopak kraje s odlivem obyvatel , typicky kraje příhraniční , řeší na svém území sociální jevy , které jsou finančně náročné . Zajímavé ale je , když jsem se podíval na ona směrná čísla nebo na ony procentní podíly a porovnal to s umístěním krajů a počtem obyvatel jednotlivých krajů , že v případě některých příhraničních krajů , včetně Plzeňského kraje , se to v onom podílu nijak nepromítlo . Chci dodat , že mnou navrhovaná úprava , kterou předložím v podrobné rozpravě ve druhém čtení , spočívá v tom , že ministerstvo každoročně na základě jasných pravidel nastaví tyto podíly , které nevycházejí pouze z počtu obyvatel , aby bylo jasno , nebo registrovaných kapacit . Počet obyvatel je natolik významný parametr , že nemůže být pominut . Když se podíváte na srovnání počtu obyvatel a výši navrhovaného koeficientu ve vládním návrhu , rozdíly jsou značné . Někdo na tom významně vydělá , někdo na tom významně prodělá . Nechci teď mluvit o tom , kdo na tom prodělává nebo vydělává , ale je zajímavé , že ti aktivní zástupci z Asociace krajů , respektive sociální komise , na tom spíše vydělávají . Nebyly ani předloženy relevantní argumenty k takovým rozdílům . Navíc stanovením těchto podílů přímo v zákoně se zakonzervuje stav minimálně na několik let , přičemž měnit tyto podíly v zákoně i podle mé zkušenosti bude velmi obtížné . Dámy a pánové , vážené kolegyně a kolegové , pokud chceme dělit tyto prostředky na kraje a neprojde odložení , které bude navrhováno , ať už o dva roky , nebo o jeden rok , tak je možné postupovat dvojím způsobem . Buďto nastavit jednotlivá procenta podle počtu obyvatel , takový návrh také bude podán a k tomu uvádím , že by to bylo zcela namístě v případě , že by došlo k převedení těchto prostředků přímo do rozpočtového určení daňových výnosů krajů . To ale není tento případ . Stále se vychází z toho , že bude ve státním rozpočtu každoročně pro tyto účely vyčleněna státní dotace . V daném případě se tedy ukazuje , že ony podíly na dotaci ze státního rozpočtu by mělo ministerstvo stanovit na základě jasných pravidel pro každý rozpočtový rok . Tady není moudré ani rozumné zbavovat ministerstvo zodpovědnosti . Jsou to státní peníze a ministerstvo by pro každý rok mělo tuto celkovou částku rozdělit . Oproti současné praxi navrhuji mezi kritéria na prvním místě zařadit také počet obyvatel , protože není akceptovatelné , aby se podíly či směrná čísla v některých případech výrazně odlišovaly v porovnání počtu obyvatel , pokud k tomu nejsou zcela transparentní důvody , a ty jsem neslyšel . Jakási podivně vzniklá dohoda - nedohoda na Asociaci krajů nebo sociální komisi krajů , k ní se i některé kraje stavějí minimálně velmi vlažně , v některých případech i odmítavě , má velmi daleko k nějakému dosaženému konsensu . Proto v zájmu nevytvářet hned na počátku podmínky ke vzniku 14 rozdílných systémů sociální péče - ony už beztak vznikají , ale nemusíme to ještě prohlubovat - , v zájmu především klientů podpořte pozměňovací návrhy , které napravují ty nejvíce kritizované pasáže novely zákona o sociálních službách , pokud se nepodaří financování odložit o dva roky nebo o jeden rok . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
