2013-017-02-006
6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 252/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Stanjurovi . Požádám ještě o strpení pana kolegu Hovorku , protože s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Antonín Seďa . Prosím , pane poslanče , máte slovo k faktické poznámce . Poslanec Antonín Seďa
Děkuji , pane místopředsedo . Vážený pane ministře , jen v souvislosti s tím , co říkal tady předseda poslaneckého klubu ODS , já souhlasím s navýšením daně z příjmů na 19 % u investičních fondů . Ale tak jako já , tak určitě všichni poslanci , ale předpokládám , že i Ministerstvo financí obdrželo připomínku Asociace investičních fondů k § 17 b a k § 21 odst . 2 zákona , a chtěl bych se jenom ujistit jako zákonodárce , že jejich připomínka , která se týká vlastně toho , zda tyto paragrafy jsou v souladu , či nejsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky . Zda pan ministr by mohl říci , že jsou v souladu . Mne by to určitě uklidnilo . Děkuji . Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Seďovi za dodržení času . Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka , řádně přihlášený do rozpravy . Ještě než mu dám slovo , budu konstatovat omluvy . Omlouvá se z dnešního jednání pan kolega Bohuslav Chalupa a pak poslanec Ivan Pilný . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Ludvík Hovorka
Děkuji za slovo . Vážený pane místopředsedo , vážená vládo , vážené kolegyně , vážení kolegové , chci se tady vyjádřit krátce k jednomu pozměňovacímu návrhu , který jsme předložili nezávisle na sobě stejně jako pan poslanec Šincl už do rozpočtového výboru . Pozměňovací návrh se týká odpisů u svěřeného majetku příspěvkových organizací . Tento pozměňovací návrh máte nyní v systému pod číslem 1329 a jeho předkladatelem je pan poslanec Šincl . Pokusím se stručně vysvětlit , co je cílem návrhu . Je to odstranění daňové nerovnosti a nastavení rovných podmínek při užívání majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizace . Smyslem těchto úprav je zefektivnění a zpřehlednění při hospodaření se svěřeným majetkem . Umožní zřizovateli definovat přesně , jaká jsou jeho práva a povinnosti k majetku , který je za účelem zajištění činnosti svěřen , a tuto činnost dále kontrolovat přesným účetním obrazem . V § 28 odst . 1 upravujeme odepisování majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizaci . Standardní , dosud používaný systémový přístup při odpisování hmotného a nehmotného majetku je založen symetricky , kdy vlastník majetku , který daňově odpisuje , to znamená uplatňuje odpisy v základu daně z příjmu , je zároveň osobou , která vypořádává náklady a příjmy spojené prodejem odpisovaného majetku . Z hlediska svěřeného majetku jde z ekonomického pohledu o zkreslený pohled na tuto problematiku . Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je pořizován v principu za účelem zajištění činnosti , kterou ta daná účetní jednotka vykonává . Ekonomická i účetní logika požaduje , aby tyto náklady na pořízení dlouhodobého majetku byly přiřazeny k realizovaným výkonům . Cílem navrhované úpravy je zajistit i z pohledu daně z příjmu , aby účetní jednotka , v tomto případě příspěvková organizace , ke svým výkonům přiřadila náklady plynoucí z jí používaného dlouhodobého majetku . Dosud zastávaný názor Ministerstva financí je , řekněme , nelogický , kdy u svěřeného majetku nastavují daňový režim takový , že příspěvková organizace v účetnictví vykáže a z pohledu daně z příjmů zdaní jí realizované výkony , ale náklady na užívání dlouhodobého majetku si zohlednit nemůže . Ty si může vykázat zřizovatel , který však k nim nemá žádné výkony , které nemůže vykázat . Standardní , dosud používaný systémový přístup uplatnění daňových odpisů příspěvkových organizací zřízených územním samosprávným celkem dává jedinou možnost a tou je převod majetku z vlastnictví z územního samosprávného celku do vlastnictví řízené příspěvkové organizace . To zajistí symetrii uplatňovanou u běžných podnikatelských subjektů . Toto řešení podporuje i platná právní úprava daně z nabytí nemovitých věcí . Ministerstvo financí však v tomto dosud používaném přístupu nebere v úvahu , že v takovém případě zřizovatel nemůže k tomuto majetku ve zřizovací listině ani jinde vymezit pravidla pro nakládání s tímto majetkem , nemůže být zajištěna představa zřizovatele o ochraně veřejného majetku . Změna v přístupu k příspěvkovým organizacím z pohledu majetkoprávního je náročná časově i odborně . Je podmíněna koncepční změnou zákona č . 250 / 2000 Sb . Není tedy reálně možné stávající institut svěřeného majetku opustit nebo modifikovat ve velmi krátkém termínu . Novelizované ustanovení v § 29 odst . 1 zákona č . 586 / 1992 stanoví , že vstupní cena se snižuje o poskytnuté dotace z veřejných rozpočtů , tedy prostředky poskytnuté zřizovatelem příspěvkové organizaci . Účetní hledisko reflektuje ekonomickou i právní realitu , tedy skutečnost , že územní samosprávný celek zřizuje příspěvkovou organizaci pro splnění svých úkolů , a z toho plyne přirozená povinnost zřizovatele příspěvkové organizace majetkově vybavit pro plnění tohoto úkolu . Stávající konstrukce daně z příjmů významným způsobem znevýhodňuje příspěvkové organizace a má za následek , že dané činnosti jsou pak realizovány buď přímo územně samosprávnými celky , a nevýhodou takového postupu je horší organizace činnosti u osob , nedostatečně málo pružné a efektivní nastavení odpovědnosti za plnění povinností a negativní dopad na řízené organizace včetně schopnosti rychlého a profesionálního rozhodování . Nelze opomenout i společenský pohled . Čím složitější je co do rozsahu činností a organizačního uspořádání i hospodaření územně samosprávného celku , tím obtížnější je veřejná kontrola se všemi důsledky . Cílem úpravy tohoto zákona je nastavení pravidel , která jednak zrovnoprávní postavení příspěvkové organizace , ale zejména nebude klást překážky omezující neefektivní nastavení činností v rámci působení územního samosprávného celku a nastavení co nejlepšího systému majetkoprávní regulace ve vztahu zřizovatel a jím zřízené příspěvkové organizace . Obdobná situace je například u dobrovolných svazků obcí , kdy investiční transfery od členů svazků jsou v současné době posuzovány jako transfery od jakéhokoliv jiného subjektu . Z hlediska daně z příjmů se snižuje ocenění dlouhodobého majetku . Tato situace zásadním způsobem omezuje využití uvedeného typu právnické osoby , a to z důvodu zásadního daňového znevýhodnění u daňového odpisování dlouhodobého majetku oproti obcím a krajům . Finanční dopady na veřejné rozpočty . Uplatnění daňových odpisů je posuzováno ve vztahu k příspěvkovým organizacím poskytujícím sociální a zdravotní služby v souladu se způsobem financování , např . dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí nebo z krajů , nebo služby financované ze zdravotního pojištění , a dále v souladu s omezením zřizovatelů poskytovat příspěvky na provoz . Tato omezení pro veřejnou podporu jsou dána pravidly veřejné podpory podle směrnic Evropské unie . Hrubým odhadem to bude znamenat snížení odvodu daně z příjmu o částku až 100 mil . korun . Tato daňová úspora se ale promítne do zkvalitnění poskytovaných služeb . Současně dojde ke snížení potřeby podpory příspěvkových organizací z veřejných rozpočtů . U prodejů nepotřebného dlouhodobého majetku svěřeného příspěvkové organizaci k hospodaření bude navrhovaná změna neutrální , možná mírně pozitivní z hlediska výběru daně z příjmů . Lze předpokládat , že významný nepotřebný majetek bude podle stávající praxe vyjmut zřizovatelem z hospodaření příspěvkové organizace a následně bude zřizovatelem prodán . Jedná se zejména o pozemky . Prodej dlouhodobého majetku příspěvkových organizací lze předpokládat přibližně ve výši 50 mil . korun . Základ daně bude snížen uplatněním nákladů , daňová povinnost pro příspěvkové organizace bude maximálně v jednotkách milionů korun , odhadem 1 až 2 mil . korun . Podle současné legislativy je povinen zdanit prodej zřizovatel a ten je příjemcem své vlastní daně , to znamená , že výše hrazené daně by byla rovna nule . To je v krátkosti k uvedení tohoto pozměňovacího návrhu , který máte v systému zaveden jako pozměňovací návrh 1329 pana poslance Šincla . Jsou to důvody , které k tomu vedou . Tento návrh má podporu , pokud vím , i z některých krajů a ze Svazu měst a obcí . Zabývali jsme se tím už v minulosti , řešili jsme to s panem ministrem financí Janatou , zatím vůle ke změně a prosazení takového pozměňovacího návrhu nebyla . Věřím , že v současné době je možné , aby tento návrh získal vaši podporu . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
