2013-014-01-001
1. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) /sněmovní tisk 71/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu kolegovi Klánovi . Dobré odpoledne , vážené paní poslankyně , vážení páni poslanci . Dovolte mi nejdříve několik organizačních věcí . Pan kolega Pfléger má náhradní kartu číslo 1 . Zrušila svou omluvu z dnešního jednání paní kolegyně Halíková , která je na jednání . Naopak o svoji omluvu požádali pan poslanec Matěj Fichtner od 16.40 a paní ministryně Věra Jourová . Dále pan poslanec Pavel Šrámek požádal o omluvu od 16 hodin a od 17 hodin pan místopředseda Bartošek . To je z organizačních věcí všechno . Nyní požádám pana kolegu Korteho , aby se ujal slova . Připraví se paní kolegyně Jana Hnyková . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Daniel Korte
Děkuji , pane předsedající , za slovo . Dámy a pánové , já oceňuji vysoce , že vládní koalice a pravicová opozice se byly s to dohodnout na kompromisní podobě služebního zákona . Je to zákon důležitý , který ovlivní podobu státní správy v budoucích letech . Samozřejmě jakožto kompromis to nemůže být podoba ideální . To nemůže být žádný kompromis . Ostatně je to výtvor lidské činnosti a člověk je nádoba nedokonalosti a nedokonalost nemůže stvořit dokonalost . Je - li to zákon alespoň dobrý , to ukáže praxe . Já myslím , že v budoucnosti se k němu budeme vracet a budeme ho postupnými krůčky vylepšovat , a není důvod , abychom k tomu vylepšování nepřistoupili ihned . V tomto směru jdou mé dva pozměňovací návrhy . První pozměňovací návrh je vlastně návrh staronový . Uplatnil jsem ho již k minulé verzi tohoto zákona , která byla ve své podobě identická . Týká se omezení vysokoškolského vzdělání , které se neuznává pro potřeby státní služby v § 7 odst . 4 , kde jsem přidal také Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti , resp . některé její fakulty . Svůj návrh jsem v minulém druhém čtení podrobně odůvodnil . Uvedl jsem jako ilustrativní příklad názvy jednotlivých diplomových prací . Dvě práce jsem podrobně rozebral . Myslím , že jsem dostatečně ukázal , že tyto školy poskytovaly vzdělání neslučitelné s potřebami demokratického státu . Já nebudu tyto argumenty in extenso opakovat , zájemci si je mohou dohledat ve stenozáznamu . Zdůrazním pouze to nejdůležitější . Paragraf 7 odst . 4 za kvalifikační předpoklad vysokoškolského vzdělání pro potřeby tohoto zákona neuznává absolutorium vysokých škol politických a bezpečnostních bývalého Sovětského svazu s výjimkou MGIMO , o kteréžto výjimce mám své pochybnosti . Naproti tomu u škol socialistického Československa vylučuje pouze školy politické . Dámy a pánové , tato asymetrie je nelogická , neodůvodnitelná , protože je nesmyslná . Takovou školu zde totiž máme . Byla to Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti , která byla zřízena zákonným opatřením Federálního shromáždění ČSSR v roce 1973 , čili na vzmachu normalizace . Měla původně tři fakulty , první - Fakultu Státní bezpečnosti , druhou - Fakultu Veřejné bezpečnosti , třetí - Fakultu ochrany státních hranic , později přibyla ještě čtvrtá v Bratislavě , Fakulta vyšetřování . Z toho zejména ona první a třetí fakulta , státněbezpečnostní a ochrany státních hranic - o těch zbylých dvou si také nedělám žádné iluze , ale jsem velkorysý a ponechávám je stranou - , evidentně jejich smyslem bylo pouze posílení represivního aparátu komunistického totalitního režimu . Co tam učili , to ukazovaly ony názvy diplomových prací . Je - li prosím zájem a bude - li deklarován , mohu ty práce zde číst , mám jich asi tucet , strávíme zde příjemné povznášející září . Ale oni museli učit ještě něco jiného , například unášet lidi , zmlátit je a v bezvědomí pohodit do lesa , jak to udělali Ivanu Medkovi či disidentu Petrovi Pacákovi , pálit lidem prsty , jak to udělali hudebníkovi Vlastovi Třešňákovi , a pak ho donutili k emigraci . Mohl bych pokračovat dále . Někde se to ti lidé naučit museli . Já nevím , jestli je to učili na této škole , ale je zřejmé , že tyto školy neskýtaly vzdělání použitelné , uplatnitelné a žádoucí v demokratickém státě . To ostatně potvrdil i Ústavní soud , když svým nálezem číslo 225 / 1995 Sb . pravil : " Zákonné opatření Federálního shromáždění číslo 107 / 1973 Sb . , o zřízení Vysoké školy SNB , se stalo výrazem jiných , resp . dalších hodnotových a obsahových nároků na pracovníky v resortu Ministerstva vnitra než těch , které mohly být realizovány řádným , globálním a univerzálním právnickým studiem . " Je to nález , který odůvodňuje , proč absolventi těchto škol , ačkoliv mají třeba titul JUDr . , nemohou být zapsáni na seznam advokátních koncipientů , nemohou se tedy stát advokáty . Nemohou pracovat v justici , ale je žádoucí připustit je do nejvyšších funkcí ve státní správě demokratického státu ? Dámy a pánové , omlouvám se , ale v tom nevidím žádnou logiku . Zde prosím nechráníme agenty , nechráníme nějaké spolupracovníky , kteří třeba mohli být obeťou . Zde chráníme aktivní příslušníky StB , kteří byli nástroji a vykonavateli represí . Ten návrh sám o sobě , prosím , a na tom trvám , není diskriminační . Absolventi těchto škol mohou pracovat ve státní správě na nižších funkcích , kde je vyžadována středoškolská kvalifikace , a koneckonců měli čtvrt století na to , aby vystudovali nějakou normální školu . Pokud tak učinili , mohou se dostat i do funkcí vysokoškolských . Tolik prosím k mému prvnímu návrhu . Můj druhý návrh se týká toho , čeho se zde částečně dotkl kolega Fiala . Překážkou k přijetí do služebního poměru státního zaměstnance nebo výkonu služby se zabývá § 33 , který vyjmenovává funkce , které jsou neslučitelné . V odstavci 2 pod písm . e ) , f ) - já se soustřeďuji pouze na tuto skupinu - jsou to vojáci z povolání a příslušníci bezpečnostního sboru , čili ti , kteří mají služební poměr příslušníka bezpečnostního sboru či vojáka z povolání , nemohou pracovat ve státní službě . Ale , a to je pozitivní novum tohoto návrhu , mohou se účastnit přímo výběrového řízení . Cituji z odstavce 3 : " Je - li na základě výsledků výběrového řízení vybrána k přijetí do služebního poměru osoba podle odstavce 2 , učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle odstavce 2 . " Zdůrazňuji : učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky . Zamyslel jsem se , jaké je to právní jednání . Pokud jde o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č . 361 / 2013 Sb . , ten nezná nějaký institut třeba přerušení služebního poměru . Má institut záloh . V § 28 vypočítává různé typy záloh , v § 29 je jedna ze záloh , která by pro tento případ teoreticky přicházela v úvahu , jsou definovány podmínky . Paragraf 29 odst . 1 - do zálohy činné se zařadí příslušník , který je vyslán k výkonu služby a ) k jiné organizační složce státu , právnické nebo fyzické osobě atd . Konec citátu . Zdůrazňuji : který je vyslán . Znamená to , že nadřízený , to znamená služební funkcionář , tohoto příslušníka vyšle pracovat někam jinam mimo vlastní sbor , ale není to tak , že by příslušník mohl požádat , aby tam byl sám vyslán . Takže tento institut není uplatitelný a jiný možný způsob , jak může to právní jednání požadované vypadat , je , že příslušník požádá o ukončení služebního poměru , chce - li pracovat ve služebním poměru podle tohoto zákona . U vojáků podle zákona č . 221 / 1999 Sb . , o vojácích z povolání , existuje sice institut přerušení služebního poměru . V § 11 je taxativně vymezen , za jakých podmínek , za jakých okolností atd . , například , je - li voják z povolání zvolen do funkce uvolněného zastupitele , ale žádný šuplíček , který by byl aplikovatelný pro naše potřeby , zde není . Tudíž , opět jediné možné právní jednání vojáka z povolání , chce - li pracovat ve státní službě , je ukončit služební poměr vojáka . A zde jsme u jádra . Vznikly nám tu dvě skupiny státních služebníků , kteří budou třeba pracovat na jednom pracovišti , vykonávat v téže pozici tutéž práci , avšak většina bude honorována částkou x , zatímco menšina částkou 2 x . Že to nemůže prospět mezilidským vztahům , je naprosto zřejmé , protože se jedná o evidentní diskriminaci té většiny . Mimochodem , není to situace nikterak nová . Například podle nařízení vlády č . 258 / 1999 Sb . , o orgánech státní správy , v nichž vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru , vojáci z povolání nesloužili pouze v armádě , ale byli i součástí civilních ústředních orgánů státní správy . Zcivilněni byli v roce 2003 , takže bývalí vojáci z povolání jsou dnes nejen zaměstnanci civilněsprávního úseku Ministerstva obrany , ale pracují třeba i v Národním bezpečnostním úřadu , ve Státní správě hmotných rezerv , ale i na Ministerstvu zdravotnictví . A všude pobírají dvojí plat , možná za tutéž práci , kterou předtím dělali za plat jeden v uniformě . Podle údajů za rok 2000 bylo u civilních orgánů státní správy zaměstnáno 120 vojáků . Já , upřímně řečeno , pochybuji , že by jich tam dnes bylo méně . Aby prosím bylo jasno , já jsem toho názoru , že výsluhy jako princip jsou správné a užitečné a měly by být zachovány . Jejich smyslem je motivovat zkušenější příslušníky a vojáky , aby zůstávali ve službě déle , neboť ta výsluha se odvíjí od počtu odsloužených let a je tu jistá forma kompenzace za ztížené možnosti uplatnění v pozdějším věku . Zde se ovšem naskýtá otázka , zdali hranice nároků na výsluhu po 15 letech služby není položena příliš nízko , protože pak odcházejí tito lidé vlastně na vrcholu svých fyzických i psychických sil . A to je špatně . Ale to je spíš problematika , kterou by měly řešit jiné zákony , zejména služební zákony , z nichž jsem citoval . Avšak podle mého názoru by to mělo být nastaveno striktně alternativně . Buď práce v privátním sektoru , pak s výsluhami , anebo pokračování práce pro stát třeba i v jiné funkci , třeba i na jiném úřadu atd . , ale pak bez výsluh . Neboť používat obou výhod najednou , dámy a pánové , práce pro stát , zejména podle tohoto zákona , je výhodná , a používat obou výhod najednou je nespravedlivé , ba dokonce tvrdím , že je to amorální . Tuším , že se strhne nějaká bouře odporu , ale jenom upozorňuji , že stejnou úpravu , kterou navrhuji já ve svém pozměňovacím návrhu , tj . aby po dobu služebního poměru státního zaměstnance byla pozastavena výplata výsluhových příspěvků , má mimo jiné také například Spolková republika Německo . Dámy a pánové , já doufám , že se nad mými návrhy zamyslíte . Doufám , že shledáte , že jsou logické , účelné a užitečné , a že je v posledku ve třetím čtení podpoříte . Oba dva mé návrhy jsou zaneseny v systému a já se v podrobné rozpravě k nim přihlásím . Děkuji vám za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
