2013-012-03-013
13. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 260/ - prvé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Kostřicovi . Nyní se slova ujme pan poslanec Ludvík Hovorka , zatím poslední přihlášený do rozpravy . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Ludvík Hovorka
Děkuji za slovo , vážený pane předsedající . Vážený pane ministře , vážené kolegyně , vážení kolegové , já se dotknu jenom některých nedostatků tohoto návrhu . Nechci polemizovat o užitečnosti nebo o zbytečnosti nebo nepřiměřenosti regulačních poplatků . To , co je smutné , je , že skutečně pokud se změní tým na Ministerstvu zdravotnictví , tak se předkládají úplně jiné argumenty a úplně jiná statistika k regulačním poplatkům . Ale to je věc politická . To uznám . Ty nedostatky jsou zejména z hlediska ekonomického . Předkládaný návrh obsahuje zjevné chybné kalkulace . Podle tabulky v důvodové zprávě dojde zrušením poplatků k výpadku příjmů poskytovatelů ve výši 3 270 mil . , z toho 1 764 mil . lékárny a 1 506 mil . lékaři , resp . ambulantní provozy . Od začátku roku 2014 přišly nemocniční provozy o 2,1 mld . korun zrušením nemocničních , tedy hospitalizačních poplatků . Všechny výpadky poplatků , tedy v nemocnicích , v ambulancích i v lékárnách - v součtu dělají 5,37 mld . korun - mají být podle předkladatele a koaliční smlouvy plně kompenzovány . Tento návrh odkazuje na zákon č . 109 / 2014 Sb . , který jsme již schválili , kterým byla zvýšena platba za státní pojištěnce , což podle důvodové zprávy k tomuto zákonu přinese 4,2 mld . korun ročně , to je 2,1 mld . pro lůžková zařízení a 2,1 mld . pro ambulantní provozy a lékárny . Je tedy zjevné , že tento zvýšený příjem systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce je nižší než výpadek o 1,17 mld . korun . Navíc Ministerstvo zdravotnictví nebere v potaz , že hospitalizační poplatky budou kompenzovány podle skutečnosti roku 2014 , kdy dochází ke zřetelnému nárůstu počtu hospitalizací , zejména v odděleních následné péče a dlouhodobé péče . Je tedy zřejmé , že poplatek , který byl předpokládaný 2,1 mld . , kalkulovaný na základě skutečnosti roku 2013 , nebude stačit . Ministerstvo by tedy mělo vysvětlit , z čeho vezme zmíněný rozdíl o částku na dokrytí zvýšených hospitalizací . Další nedostatky vidím z pohledu právního . Ministerstvo zachovává poplatek za pohotovost a s ním tedy i celý ten problematický model regulačního poplatku jako jakési soukromé daně . Poplatek je vybírán podle zákona povinně , nadto ústavněprávně problematicky , za hrazenou péči . Na druhou stranu je příjmem poskytovatele , zpravidla soukromého . Zákon teoreticky ukládá poskytovateli , že má poplatek použít na modernizaci , to však není a nikdy nebylo kontrolováno . A koruna příjmů z poplatků je stejná jako koruna příjmu od pojišťovny , do kterého je nadto zakalkulována položka režie a amortizace , takže zahrnuje i náklady na modernizaci , a není nijak vymahatelné , aby korunu z poplatku použil lékař na modernizaci a zisk tvořil pouze korunou z pojištění . Jsou - li poplatky rušeny , bylo by správné vyhovět názorům odborné veřejnosti , například soudce doktora Nykodýma v nálezu Ústavního soudu z roku 2008 , a odstranit ze zákona celou konstrukci § 16 a . Protože pokud tam ta konstrukce zůstane , tak zůstane jenom kvůli těm 90 korunám , které zajisté je správné , že jsou vybírány , ale celý zákon 48 je zaplevelen tady tím balastem . Nedostatky z hlediska legislativně technického . Navržená novela je pochybná legislativně technicky , neboť zamýšlené přesuny miliardových částek kompenzací mezi pojišťovnami a poskytovateli popisuje pouze v právně nezávazné důvodové zprávě . A nadto velmi neurčitě . Teprve důvodová zpráva k navrženému zákonu dává určité vodítko , ale pouze v tom smyslu , že odkazuje na úhradovou vyhlášku § 17 odst . 5 , resp . na cenový předpis u lékárenské péče . Tady je ale zapotřebí vzít v potaz , že mechanismus úhradové vyhlášky je zřejmě již nyní za hranou ústavnosti , když se podíváme na nález Ústavního soudu z roku 2013 , ale též na předchozí nálezy , a nebude moci být využit například pro zrušení celého § 17 odst . 5 . I kdyby tento mechanismus zůstal zachován , není nijak zaručeno , že se touto cestou dostanou peníze na poplatky ke všem dotčeným poskytovatelům a právě ve výši ušlého poplatku . Úhradová vyhláška totiž rozděluje finance globálně , a to značně nerovnoměrně , mezi segmenty i mezi poskytovateli v rámci těchto segmentů . Hrozí proto například , že navýšené prostředky přidané platbou za státní pojištěnce pojišťovnám na kompenzaci poplatků nasměruje úhradová vyhláška pouze do vybraného segmentu , například specializovaných nemocnic . Samotná kompenzace regulačních poplatků lékárnám bude ještě složitější . Stávající model regulace degresivní obchodní přirážky kompenzaci poplatků neumožňuje . Maximální marže je stanovena cenovým předpisem jako procento z ceny léků . Marže je navíc sdílena mechanismem 30 korun do lékárny a dost dobře nelze už proto , že zatímco regulační poplatek byl fixní bez ohledu na cenu léků , procentuální marže je na ceně léků závislá . Ministerstvo by proto muselo vypracovat zcela nový model cenové regulace , například zavést model dispenzačního poplatku nebo zavést hrazení výkonu lékáren obdobně , jako se hradí výkony praktickým lékařům a ambulantním specialistům . Tento dispenzační poplatek , případně úhrada za výkon by tvořily fixní část marže a byly by určeny výhradně pro lékárny a nesdílely by se s distributory . Ministerstvo zdravotnictví k zákonu nepřiložilo žádný konkrétní a hodnotitelný návrh , jak by kompenzační mechanismus v úhradové vyhlášce a v cenovém předpisu vypadal . Není také jasné , jestli budou kompenzovány všechny regulační poplatky lékárnám , tedy i těm , které regulační poplatky nevybíraly . To znamená ty , které vlastně poplatky bonusovaly . To byl případ některých řetězcových lékáren . Na závěr toto stanovisko : My samozřejmě ctíme koaliční dohodu a tento zákon propustíme do druhého čtení , ale chtěli bychom , abychom dostali minimálně technický popis toho , jak bude probíhat kompenzace . To znamená lékárnám , ambulantním specialistům a praktickým lékařům . A také praktickým lékařům pro děti a dorost . Protože tento segment byl vlastně postižen zrušením poplatků již v roce 2009 a tento poplatek nebyl nikdy plně kompenzován . Druhá věc je zajištění miliardy toho rozdílu mezi tím , co je dneska vlastně již schváleno , to je 4,2 mld . , a ta skutečná potřeba , která dělá skoro 5,4 mld . korun . Takže toto by mělo být nějakým způsobem známo . Jestli to bude ve vyhlášce , nebo cenovém předpisu , je celkem jedno , na to asi ministerstvo má něco zpracováno , ale mělo by to být do druhého čtení známo , jakým způsobem kompenzace proběhne a jestli budou zajištěny dodatečné finance , případně jestli ten celkový objem regulačních poplatků bude nějakým způsobem krácen . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
