|

2013-010-04-101

101. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013 /sněmovní tisk 189/

Date2014-06-13
Meeting2013/010
Agenda Item2013/010/101
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/010schuz/bqbs/b11710101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   002 < Page 003 > 004
Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. A prosím zpravodaje kontrolního výboru pana poslance Koníčka, aby nás informoval o jednání tohoto výboru. Prosím. Poslanec Vladimír Koníček Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, kontrolní výbor se zabýval stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013, které máte jako sněmovní tisk 189/1, na své schůzi 11. června a přijal usnesení, ve kterém bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013 a žádá ministra financí, aby do 31. srpna 2014 předložil kontrolnímu výboru přijatá a připravovaná nápravná opatření ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji, pane zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a jako prvnímu bych dal slovo panu prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, který požádal o slovo. Prosím, aby vystoupil. Po něm je přihlášen pan poslanec Votava. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré ráno. Dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013. Toto stanovisko vám předkládám v souladu s § 5 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Chci vás informovat o tom, že vypracování stanoviska vycházelo z předloženého tisku 189, závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu zaslaných Nejvyššímu kontrolnímu úřadu jejich správci, ze schválených kontrolních závěrů kontrolních akcí a z dalších poznatků kontrolní a analytické činnosti. Výsledkem hospodaření státního rozpočtu za rok 2013 byl schodek ve výši 81,3 mld. Kč, což je o 18,7 mld. Kč lepší výsledek, než byl předpokládán upraveným zákonem o státním rozpočtu, a o téměř 20 mld. Kč lepší výsledek oproti roku 2012. Nižšího schodku bylo dosaženo zejména nedočerpáním rozpočtových výdajů ve výši 17,56 mld. Kč při překročení očekávaných příjmů o 1,17 mld. Kč. O naplnění rozpočtových příjmů se kromě inkasa daně z přidané hodnoty zasloužily hlavně nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery, u kterých byla rozpočtovaná výše překročena o 10,8 mld. Kč. Na straně výdajů nebyly dočerpány kapitálové výdaje o 13,6 mld. Kč. Součástí návrhu rozpočtovaných příjmů na rok 2013 byly ve větší míře než v předchozím roce ostatní příjmy a transfery mimořádného charakteru, a to příjmy z prodeje kmitočtových pásem, příjmy od státních Lesů České republiky, příjmy z privatizačního účtu. Z těchto mimořádných příjmů byl ale realizován jen příjem od státního podniku Lesy České republiky a ve snížené výši, tj. 10 mld. Kč z privatizačního účtu. Rozhodující podíl na snížení tempa zadlužování v roce 2013 měla změna přístupu k tvorbě rezervy peněžních prostředků pro vyloučení rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu. Jedním ze základních problémů snižování schodku veřejných financí je schodek systému důchodového pojištění, který je součástí celkového schodku státního rozpočtu. Dosud se k těmto mandatorním výdajům nepodařilo přiřadit zdroje, které budou v příštích letech potřeba k pokrytí tohoto schodku. Pokud jde o dodržování závazků vůči Evropské unii, návrh státního závěrečného účtu nepřináší informace, že by docházelo k jejich porušování. Ohledně využití prostředků z fondů Evropské unie se návrh státního závěrečného účtu soustřeďuje na údaje, jaká výše prostředků byla čerpána a ve kterých oblastech byly tyto prostředky vynaloženy. Zda došlo k jejich optimálnímu využití, návrh státního závěrečného účtu nehodnotí. Z kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a z dalších zdrojů je zřejmé, že v této oblasti existují značné nedostatky a rezervy. Co je třeba zdůraznit, je skutečnost, že celková částka odvodů do rozpočtu Evropské unie v roce 2013 dosáhla 41,7 mld. korun a v průběhu roku 2013 obdržela z rozpočtu Evropské unie celkem 125,7 mld. korun. Čistá pozice tedy byla 84,1 mld. korun. NKÚ s ohledem na údaje uvedené v návrhu státního závěrečného účtu a s ohledem na poznatky ze své kontrolní a analytické činnosti upozorňuje: Pro vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládaných výdajů chybí metodika, vyhodnocování prováděné v závěrečných účtech kapitol nelze použít k porovnání úrovně hospodaření jednotlivých organizačních složek ani pro řízení veřejných výdajů. Za druhé. Řada přijatých opatření k předcházení daňovým únikům a k zefektivnění vymáhání se ve snížení stavu daňových nedoplatků ani ve zvýšení procenta vymožených nedoplatků dosud neprojevila. Za třetí. Pokles čerpání kapitálových výdajů o více než 11 mld. korun ve srovnání se skutečností roku 2012. Dále upozorňujeme na skutečnost, že k poklesu těchto výdajů v absolutní výši dochází v absolutní výši stejně tak jako v podílu na celkové výdaje státního rozpočtu. K tomuto poklesu dochází již od roku 2010. Dále. Neustále roste stav nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let, což hodnotíme jako riziko pro plnění státního rozpočtu v dalších letech. Nároky z nespotřebovaných výdajů dosáhly částky 146,6 mld. korun k 1. 1. 2014, v čemž jsou nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů ve výši 130 mld. korun a nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů ve výši 16,5 mld. korun. Za další. Upozorňujeme na nízké plnění rozpočtu výdajů v rámci programového financování, což souvisí se závažnými problémy v této oblasti, zejména prodlužování lhůt výstavby, růst nákladů staveb, chybějící kvalitní posouzení investičních záměrů i propočet ekonomické efektivnosti. Další bod. Upozorňujeme na vysoký počet prováděných rozpočtových opatření zvláště v některých kapitolách státního rozpočtu, na trvalý pokles inkasa daně z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, což potvrzuje dlouhodobou neefektivnost výběru této daně. Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně je poznamenána vysokou administrativní náročností zatěžující nejen státní správu, ale i samotné příjemce dotací, proto nelze konstatovat, že je správa těchto odvodů hospodárná a efektivní. Za další. Pro trvale udržitelný fiskální vývoj bude rozhodující, jaká úsporná a prorůstová opatření budou v této oblasti přijata. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se ke konci roku 2013 i přes mírný nárůst státního dluhu dále zvýšil na celkových 43,4 %. Dále neustále stoupá výše výdajů na státní dluh a v roce 2013 dosáhla 57,8 mld. korun, to je téměř 5 % skutečných výdajů státního rozpočtu. Vzhledem ke stálému snižování úrovně privatizačních výnosů může realizace ekologických garancí představovat budoucí riziko pro výdajovou stranu státního rozpočtu. Dále upozorňujeme na významné riziko automatického zániku závazku spolufinancování z rozpočtu Evropské unie, a tím zvýšení nároků na dofinancování projektu s možným výrazným dopadem na státní rozpočet v následujících letech. A konečně, při provádění kontrolních akcí opakovaně zjišťujeme nedostatky v podkladech sloužících k sestavení závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, a to jak v oblasti účetnictví, tak v oblasti finančního výkaznictví. Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s doporučeními Nejvyššího kontrolního úřadu. Za prvé. Provést vyhodnocení možných negativních dopadů snižování kapitálových výdajů na další vývoj ekonomiky a na hospodaření státního rozpočtu. Dále, vyhodnotit funkci a rizika tvorby a čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Za třetí. V případě peněžních prostředků malé privatizace vzhledem ke stavu procesu malé privatizace navrhnout postup, jak bude dále s těmito prostředky naloženo. Za čtvrté. Nepoužívat výdaje rozpočtované v souvislosti s obsluhou státního dluhu prostřednictvím rozpočtových opatření v jiných kapitolách státního rozpočtu, tj. kapitola státní dluh by neměla sloužit jako další případná rezerva výdajů. Důsledněji uvádět v návrhu státního závěrečného účtu vyhodnocení legislativních změn zejména v daňové oblasti. Za šesté. Věnovat větší pozornost sestavování rozpočtů státních fondů vzhledem k výrazným rozdílům při plnění rozpočtovaných částek na straně příjmů a výdajů. Za sedmé. Návrh státního závěrečného účtu by měl obsahovat v části údajů o státních finančních aktivech také informaci o stavech pohledávek z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkových účastí a cenných papírů, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, které má Ministerstvo financí povinnost evidovat mimo státní finanční aktiva. A konečně poslední doporučení, aby návrh státního závěrečného účtu obsahoval vybrané údaje o veřejných rozpočtech také v metodice ESA 95. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost, kterou jste věnovali stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name