|

2013-010-03-108b

108. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Date2014-06-12
Meeting2013/010
Agenda Item2013/010/108
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/010schuz/bqbs/b06910801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   007 < Page 008 > 009
Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji, paní poslankyně. Hlásí se paní ministryně. Prosím, máte slovo. Paní ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych především chtěla ještě zopakovat, že děti se narodily v Norsku. Jestli jeden chlapec byl nějakou dobu v Česku, tak to byla jen část jeho života. V žádném případě tuto kauzu nijak nechci podceňovat, ale asi, jak tady řekla paní ministryně spravedlnosti, nevím, jestli ten důvod pro odebrání z rodiny skutečně pominul, jestli se prokázalo, že tam žádné násilí nebylo. Jinak bych také chtěla říci, že to, co může dělat naše ministerstvo, je pomoc prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který sídlí v Brně. Tento úřad jedná opakovaně s širší rodinou, pomáhal i matce. Dokonce sám aktivně už za předchozích vlád žádal Ministerstvo zahraničí, aby byli chlapci vydáni z titulu takzvané diplomatické ochrany, což, jak jsem byla informována, je jediná cesta, jak je dostat do České republiky. Pokud vím, byl to předpředchozí ministr zahraničí, kdo to nakonec neudělal, protože tato kauza se už táhne strašně dlouho. Já si myslím, že v současné době je kauza u Evropského soudu pro lidská práva. Já si myslím, že jakmile se jedná o takhle zamotanou mezinárodní kauzu, tak je to možná to úplně nejlepší, co může být. Jinak ale opakuji, že veškerá pomoc, kterou tady můj resort mohl udělat, určitě udělána byla. A byly udělány i diplomatické intervence, bylo jednáno s velvyslanectvím. Jak říkáte, můžu ještě za sebe napsat dopis, případně posléze zavolat norské kolegyni, nicméně si myslím, že ve chvíli, kdy je to u Evropského soudu, to asi moc nepomůže. Ale jak říkám, tento případ v žádném případě nepodceňuji. Také jsem hodně dlouho hovořila právě s panem ředitelem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu a snažila jsem se to pochopit. A to, co on mi řekl, je, že v Norsku jsou prostě úplně jiné standardy ochrany dětí, kde zájem dítěte je braný jako něco úplně svatého, a možná v jistých případech se nám to může zdát až zase přepísknuté na druhou stranu. Ale máte pravdu. Jim je jedno, jestli je to dítě české, norské nebo indické, měří všem stejným metrem. Byla jsem informována, že podobný přístup má i Velká Británie. Vůbec nerozlišuje nějaké kulturní rozdíly mezi rodinami, ale má prostě určitá pravidla jednání s dětmi v rodině a nejede přes to vlak. Co se týče oddělení sourozenců. Jenom upozorňuji, že jsem strašně ráda, že se tady zabýváme případem dětí, které jsou v Norsku, ale jenom bych strašně ráda upozornila, že máme celou řadu vnitrostátních případů, které jsou mnohem dramatičtější, nebo přinejmenším stejně dramatické. Každý, kdo se s nějakými konkrétními kauzami setkal, tak víte, že to jsou naprosto srdcervoucí případy. Boj o oddělení sourozenců, když jsou odebírány z biologické rodiny. O to, že se nemají vlastně oddělovat, ale přitom i státní instituce to dělají, a někdy to dokonce dělá i Fond ohrožených dětí, když situace nastane. Jsou tady diskuse, které se táhnou celá léta. Já bych se jinak strašně přimlouvala, mně by vyhovovalo, kdyby tento případ přitáhl vaši pozornost i k vnitrostátním problémům, které jsou mnohem četnější. A tady konkrétně u tohoto oddělení. Byla jsem informována, že pravděpodobně, jak byly děti z rodiny traumatizované, tak byly spolu v podstatě nezvladatelné. Měly velice hyperaktivní chování, možná i agresivní, a že snad z toho důvodu byly rozděleny, protože jinak se k rozdělení samozřejmě nepřistupuje. Ale říkám, že takové podobné situace nastávají i tady v Česku v českých rodinách. Jsou často požehnány i českými oficiálními orgány. Na závěr. Chtěla bych říci, že my se rodině maximálně věnujeme. A opravdu říkám, že se snažíme, aby se mohly děti vrátit do širší rodiny. Jediné, co mohu udělat navíc, je tedy, jak paní poslankyně řekla, ještě kontaktovat svoji kolegyni, což tedy udělám. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name