|

2013-010-01-001

1. Žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslankyně Zuzany Kailové

Date2014-06-10
Meeting2013/010
Agenda Item2013/010/001
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/010schuz/bqbs/b00300101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   004 < Page 005 > 006
Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Paní poslankyně Benešová má slovo. Po ní vystoupí pan poslanec Fichtner, který je také zpravodajem tohoto tisku. Protože mám zde více přihlášek z místa, tak jenom upozorňuji, že poté bude pan poslanec Zavadil a poté pan poslanec Blažek. Prosím. Poslankyně Marie Benešová Dobré odpoledne, přeji, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. Původně jsem nechtěla vystupovat, protože soucítím stále se státním zastupitelstvím, neboť jsem tam téměř celý život pracovala. Ale kladu si otázku, kam státní zastupitelství dneska směřuje. Stejně tak... a musím dát za pravdu i opozičním poslancům. Já jsem to usnesení četla a viděla jsem za svůj profesní život hodně usnesení podle § 160, ale toto jsem jednoznačně nazvala "literárním průjmem". Promiňte mi tento expresivní výraz, ale jinak to pojmenovat neumím a věřím, že jestli bude mít nadřízený státní zástupce, který bude přezkoumávat stížnost obviněných, rozum, tak musí to usnesení zrušit. Naši předchozí učitelé nás vždy učili: Jestliže se zahajuje trestní stíhání, musí být minimálně 80% pravděpodobnosti, že trestný čin se stal, spáchala ho určitá osoba a jakým způsobem. Tady z toho usnesení nic takového, žádná konkréta tohoto typu vůbec nevyplývají a čouhá mu účelovost z bot. Takže to se mi rovněž vůbec nelíbí a já to nazývám selektivní justicí a tento výraz už se bohužel začal šířit nejenom tady v Praze, ale slyšela jsem ho už v různých krajích. Nepřeju si, aby u nás fungovala selektivní justice. Vždycky jsem zastávala zásadu "padni komu padni" a věřím, že zase se dostaneme do fáze, kdy bude padat tak, jak padat má. Nejsem si jistá - vždycky jsem si říkala, kdo má nějakou vinu, ať se zodpovídá, ať té policii řekne k tomu, co ví, a ať se obhájí. Ale toto už je několikátý případ, kdy skutečně účelovost tady přímo je cítit. Za této situace nebudu hlasovat pro vydání paní poslankyně Kailové, protože si myslím, že se tomu musí udělat přítrž. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.) Předseda PSP Jan Hamáček Nyní je přihlášen pan poslanec Fichtner, připraví se pan poslanec Zavadil. Poslanec Matěj Fichtner Děkuji za slovo, pane předsedající. Nyní vystoupím se svým názorem na tuto věc. Znovu říkám, že odděluji role zpravodaje a řečníka v této diskusi. Takže pokud jde o sdělení obvinění, tak víceméně je obvinění zajímavé v tom smyslu, že míří nikoliv na porušení zákona v průběhu zadávání veřejné zakázky, tedy závazných pravidel pro zadávání zakázek, v jehož důsledku vznikla dané veřejnoprávní korporaci škoda, ale na samotný záměr veřejnou zakázku zadat, tedy určité služby, dodávky nebo stavební práce na trhu poptávat a smlouvu, jejímž předmětem plnění jsou, uzavřít. Porušení zákona jako nezbytný znak trestného činu je zde dovozováno z porušování zásady hospodárnosti zakotvené v § 38 zákona o obcích, a nikoli z porušení některého ustanovení zákona o veřejných zakázkách, případně z toho, že by byla prokázána v této věci korupce. Dle názoru policejního orgánu a zřejmě i státního zástupce může tedy představitel obce s patřičnou pravomocí, tedy obvykle starosta nebo radní, spáchat trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku tím, že nejenže nedodrží závazná pravidla zadávacího řízení na veřejnou zakázku, ale pouze tím, že určitou veřejnou zakázku vůbec zadá. Byť samotné zadávací řízení nemusí vykazovat žádné právní vady. Tak je postaveno to obvinění a v případě paní kolegyně Kailové potenciální obvinění. Takový přístup v zásadě připouští kriminalizaci nehospodárného rozhodnutí učiněného představitelem veřejné správy. Lhostejno přitom, zda se jedná o starostu obce, ministra nebo vedoucího úředníka, neboť každému z nich je zákonem uložena povinnost nakládat s veřejným majetkem hospodárně. Už samotné nehospodárné rozhodnutí tak může mít pro dotyčnou osobu trestněprávní důsledky, aniž by se muselo jednat o korupci nebo alespoň o porušení procesních předpisů upravujících zadání veřejné zakázky. Orgány činné v trestním řízení přitom v této věci kladou radním statutárního města Ústí nad Labem za vinu pouze to, že zakázku měli zadat nehospodárně. Je škoda, protože samozřejmě těch trestných činů v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek je velmi mnoho, samozřejmě logicky se nabízí některé z korupčních trestných činů, nabízí se porušení pravidel hospodářské soutěže, myslím, že to je § 241 alinea druhá odstavec 2 trestního zákoníku. Nicméně v tomto případě je to obvinění hodně obecné. Policejní orgán si, dá se říct, tímto ulehčil práci, protože on nemusí zkoumat vůbec průběh zadávacího řízení, nemusí zkoumat různé ekonomické vazby, finanční toky. Zkoumá pouze to, zdali dané rozhodnutí splňovalo kritérium hospodárnosti, či nikoliv. Bohužel tímto přístupem celé trestní řízení se dostává do roviny právní disputace, kterou asi těžko tady vyřešíme. To musí vyřešit pouze soud. Takže bych doporučoval, vzhledem k tomu, že ať se Sněmovna rozhodne pro vydání, nebo nevydání paní poslankyně Kailové k trestnímu stíhání, tak stejně celá ta kauza před soud přijde. Protože tam jsou další obvinění, je tam obviněný primátor Mandík, takže určitě to přijde před soud. Bude zajímavé sledovat, jak se ten soud k tomu postaví. Protože pakliže by soud konstatoval, že k trestnému činu došlo, tak to znamená, že naše zákony, nebo to trestní právo je takové, že to jednání, které zde probíráme, to jednání, které je zadokumentováno v trestním spise, je trestným činem. To znamená, že veškeré ty argumenty, které tady byly řečeny, potom padají a pak bychom se měli bavit o tom, ne jak je u nás aplikováno trestní právo, ale jak to trestní právo hmotné vůbec je postaveno. Nicméně tato debata by se měla vést spíš tím směrem, který odpovídá tomu, k čemu je vůbec imunita zřízena, k čemu existuje. Imunita má chránit zákonodárný sbor proti excesům ze strany moci výkonné tím, že by moc výkonná nějakým způsobem zákonodárný sbor a jeho fungování ovlivňovala. Z našeho pohledu tomu tak v tomto případě není. Samozřejmě lze vést diskusi o trestním řízení ve smyslu těch argumentů, které jsem zde uváděl, zdali bylo - nebylo účelové, zdali rozhodnutí zadat tu veřejnou zakázku bylo, nebo nebylo nehospodárné, pakliže bylo nehospodárné, tak zdali se skutečně jedná o trestný čin, nebo nejedná. Nicméně podstata institutu imunity a vydávání poslance k trestnímu stíhání je v tom, zdali toto obvinění nebo potenciální obvinění ovlivňuje, nebo neovlivňuje výkon mandátu poslance. Dle našeho názoru neovlivňuje. Jednak se ten trestný čin týká působení paní kolegyně Kailové v radě statutárního města Ústí nad Labem a jednak vůbec to, jakým způsobem je to obvinění nebo potenciální ovlivnění konstruováno, tak se domníváme, že zkrátka nezasahuje do výkonu mandátu poslance. Z důvodů, které jsem zde uváděl, tedy poslanecký klub ANO bude hlasovat pro vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslankyně Zuzany Kailové. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name