|

2013-007-02-015

15. Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Marka Bendy, Jana Chvojky, Heleny Válkové, Jana Bartoška, Daniela Korteho, Marka Ženíška, Jiřího Skalického, Michala Kučery, Herberta Pavery, Markéty Adamové, Zdeňka Bezecného, Niny Novákové, Gabriely Peckové a Jana Farského na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 106/ - prvé čtení

Date2014-03-19
Meeting2013/007
Agenda Item2013/007/015
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/007schuz/bqbs/b07201501.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   002 < Page 003 > 004

Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ODS pan Stanjura. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Zbyněk Stanjura Děkuji. bych podepsal mnohé z toho, co říkal pan zpravodaj, ale tu kolegialitu úplně necítím k navrhovatelům, proto budu možná o něco otevřenější. Nejdřív doporučuji všem kolegyním a kolegům, se podíváme skutečně na formu toho poslaneckého návrhu. Nejdřív máme 25,5 řádku čísel novel, tři čtvrtě strany, pak máme dva body - arabská jedna, dvě, kde se vypouštějí dva odstavce. Pak máme druhý zákon, kde máme 6,5 řádku čísel novel a zase jeden řádek, kde vypouštíme jeden odstavec. Možná v rámci kolegiality bychom mohli navrhnout, že ve druhém čtení navrhneme z části jedna vypustit odstavce 1 a 2, z části dvě arabská jedna, a máme vypořádáno. A teď úplně vážně. se nechci pouštět do teoretických právních úvah, ale pravděpodobně jsou navrhovatelé vedeni nějakým smutným příběhem. Myslím si na druhé straně, že vytvářejí prostředí k tomu, aby se to účelově zneužívalo. Mně na rozdíl od pana zástupce předkladatele, který říkal, že manželství nemá být takovým tím neomezeným určením, mně na tom nic nevadí, že manželství je neomezeným ručením. Takové to atomizování, že jeden manžel dělá dluhy, mluvil o tom pan zpravodaj, a druhý pořizuje majetek, a pak je tu věřitel. A jak se věřitel domoci svých práv? Tím, že řekneme: jsem sice nabýval majetek, ale nevěděl jsem, že můj partner mezitím dělá dluhy. si nemyslím, že je to správná úvaha. Vůbec jsem nepochopil, proč tak rychle to chceme změnit, co nás k tomu vede a proč vlastně otevíráme dveře k tomu, aby se postupovalo tak, jak to popsal pan zpravodaj, to znamená účelové nabývání jedním partnerem majetku do výlučného vlastnictví, na druhé straně potom poměrně bezstarostnou úvěrovou či jinou zatížeností toho druhého partnera, který , že v případě, když to nedopadne, úmyslně, či neúmyslně, plánovaně, nebo neplánovaně, tak vlastně o nic nepřijdou, protože majetek je psán na partnera, manžela či manželku - a co? Co věřitel? Ten zjistí, že pak ten člověk možná i papírově platí nájem svému manželovi, manželce v honosné vile, ale zjistí, že svoji pohledávku nemá čím uspokojit, protože majetek nebyl ve společném vlastnictví manželů, ale byl ve vlastnictví manžela či manželky. Na tohle bych chtěl znát odpověď, proč těmto případům vlastně vytváříme prostředí, ve kterém se mohou pohybovat. Možná jsem staromódní či konzervativní, ale příliš nevěřím těm příběhům, jak jeden manžel či manželka dělají dluhy a ten druhý o tom vůbec nic netušil a ze svých společných pořizoval majetek jenom na svůj účet. Říkám, právo být přehledné. Když si kdokoliv přečte návrh zákona v tom, jak jsem říkal, 25 řádků čísel novel, vypouští se dva odstavce, pak poměrně nesrozumitelnou důvodovou zprávu pro ty, kteří nestudovali právo, s tím, že není tam vlastně popsán problém, co vlastně chci řešit, kromě toho, že kdysi to bylo takhle, teď je to naopak a my navrhujeme, aby se to vrátilo, jak to bylo kdysi, s tím, že tam je nějaká odvolávka, že soudní moc to stejně takhle většinově aplikovala. Nepovažuji to za dobrý nápad. nebudu navrhovat zamítnutí, to nechám na jiných, pokud chtějí. Pokud to někdo navrhne, se k tomu určitě připojím, protože si nemyslím, že to je cesta, jak vylepšit legislativní prostředí, jak i chránit práva věřitelů. A chci říct jednu věc. Myslím si, že je a byl zdokumentován dostatek případů, bych řekl šikany či neoprávněného postupu ze strany exekutorů. To je samozřejmě pravda a také se v tom činily legislativní kroky, takže některé příběhy, které se dodneška tradují, se dneska stát nemohou, včetně možnosti odstoupit od (nesrozumitelné). Na druhé straně se velmi málo mluví o věřitelích, kteří se opravdu nemohou domoci svých peněz a svých pohledávek, protože ti, kteří závazky mají, je prostě platit nechtějí. A bych byl nerad, abychom vytvářeli nebo zvětšovali prostor pro ty, kteří by to účelově chtěli používat a pak se v zásadě vysmívali svým věřitelům a říkali: nic nemám, na si nic nevezmete! Ten majetek je prostě manžela či manželky.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name