|

2013-007-02-002

2. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony sněmovní tisk 30/ - druhé čtení

Date2014-03-19
Meeting2013/007
Agenda Item2013/007/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/007schuz/bqbs/b03500201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   002 < Page 003 > 004
Poslankyně Soňa Marková Děkuji za slovo. Ještě jednou hezký dobrý den. Já bych tady chtěla trošičku vysvětlit situaci, ke které došlo ve výboru pro zdravotnictví, kde jsme se zabývali problémem, o kterém se dlouhodobě diskutuje, a to je problém oblasti zdravotního pojištění cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Mluvíme tedy o migrantech z takzvaných třetích zemí, kteří tvoří asi 4 % populace v České republice. Z nich je asi polovina s trvalým pobytem a ostatní s dlouhodobým pobytem. Národnostně jde především o Ukrajince, Vietnamce, Rusy, Američany, Moldavany, Číňany a Mongolce. Podle odhadů je takových migrantů u nás asi 80 až 100 tisíc. V současné době se jejich počet snižuje v důsledku ekonomické krize a také proto, že po pěti až sedmi letech získávají trvalý pobyt, a tím i přístup do veřejného zdravotního pojištění. Problém tedy spočívá v tom, že migranti mají zákonnou povinnost se pojistit, ale komerční pojišťovny mohou rizikové zájemce odmítnout a často i explicitně vymezují nepojistitelné migranty. Některé pojišťovny sice nabízejí takzvané komplexní pojištění, ale i to potom obsahuje řadu výluk z hrazení poskytnuté zdravotní péče. Stává se to především u vrozených vad a péče o předčasně narozené děti, u sexuálně přenosných nemocí, HIV a AIDS, u psychiatrických nemocí, epilepsie, diabetu nebo u chronických nemocí. Pojišťovny také mohou smlouvy snadno vypovědět. Všichni migranti, cizinci dlouhodobě pobývající v České republice, musí tedy mít ze zákona zdravotní pojištění a podle zákona o pobytu cizinců je cizinec povinen prokázat cizinecké policii při pobytové kontrole, že má zajištěnou úhradu nákladů na zdravotní péči. Pokud to jsou cizinci občané Evropské unie včetně rodinných příslušníků, migranti s trvalým pobytem a migranti zaměstnanci, mají přístup do veřejného zdravotního pojištění. Migranti ze zemí mimo EU s dlouhodobým pobytem jsou odkázáni, jak už bylo řečeno, pouze na komerční zdravotní pojištění. To nabízí pojišťovna VZP, a. s., pojišťovna Maxima, Slavia, UNIQA, Victoria Volksbanken, ERGO a AXA pojišťovna. Podmínky jsou u těchto pojišťoven podobné, ale pro samotné klienty i zdravotnická zařízení představují problémy především faktické úhrady za poskytnutou péči. Především velké nemocnice v Praze, Brně a Plzni evidují milionové pohledávky za pojišťovnami a klienty neuhrazenou péčí. Organizace zabývající se dlouhodobě touto problematikou poukazují na nespravedlnost a diskriminaci těchto cizinců a také na to, že na povinnosti pojišťovat se u komerčních pojišťoven tyto subjekty vydělávají, a přitom péči v plném rozsahu nehradí. Chtějí, aby byli migranti s dlouhodobým pobytem včleněni do systému veřejného zdravotního pojištění. Poukazují především na efekt zdravého migranta, podle kterého se pro migraci převážně rozhodují lidé mladí a zdraví, kteří by do systému více platili, než by z něj čerpali. Zdůrazňují také fakt, že se v zemích EU na rozdíl od České republiky řídí vůči cizincům s dlouhodobým pobytem stejnými principy jako u domácího obyvatelstva. Existují však obavy, že by tito migranti čerpali značné prostředky z veřejného zdravotního pojištění, a to podporují i některé negativní příklady zneužívání našeho systému veřejného zdravotního pojištění i cizinců zaměstnanců, kdy vznikají v uvozovkách specializované firmy, s.r.o. a družstva. Ty následně zaměstnávají v uvozovkách cizince, kteří si obratem nárokují lékařské výkony a léčení v řádech statisíců až milionů korun. Pojišťovny dokumentují stovky cizinců, kteří čerpají nákladnou zdravotní péči ve statisících ve stejném roce, kdy do našeho systému veřejného zdravotního pojištění vstoupili. Je tedy nezbytné, aby byly vypracovány a předloženy seriózní finanční analýzy jednotlivých možných řešení tohoto problému. Protože jsem zpravodajkou výboru pro zdravotnictví k tomuto tisku, k návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zákona o zaměstnanosti, a jsem si vědoma toho, že tato novela je implementační a slouží k tomu, aby byl stanoven jednotný postup vyřizování žádostí o vydání povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí, členské státy mají povinnost rovného zacházení v oblasti výkonu práce a sociálního zabezpečení, ale je třeba připomenout, že na oblast lékařské péče se tato novela o rovném zacházení nevztahuje. Lékařská péče je totiž z pojmu sociálního zabezpečení výslovně vyňata. To je zcela v kompetenci jednotlivých členských států. Jelikož však cizinci třetích zemí mají v České republice prokazatelně řadu problémů, hovořila jsem o nich před chvílí, vyzval právě výbor pro zdravotnictví vládu, aby do konce roku 2014 - a já bych byla ráda, kdyby toto datum bylo jasné, srozumitelné a platilo, protože už se o tom hovoří hodně dlouho, několik let, a problém se stále odsouvá - předložila změny tak, aby byly nejpalčivější problémy ve zdravotním pojištění cizinců ze třetích zemí konečně vyřešeny. Předpokládáme, že se tak bude dít buď kultivací komerčního pojištění, nebo zařazením těchto migrantů do systému veřejného zdravotního pojištění, samozřejmě za určitých podmínek. Děkuji vám za to, že jste mě vyslechli. (Potlesk z levé strany sálu.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name