|

2013-007-01-010

10. Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče a dalších na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi /sněmovní tisk 66/ - prvé čtení

Date2014-03-18
Meeting2013/007
Agenda Item2013/007/010
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/007schuz/bqbs/b02301001.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   008 < Page 009 > 010
Místopředseda PSP Petr Gazdík Já poprosím ctěnou Sněmovnu o zklidnění se a vyslechnutí pana poslance Benešíka. Prosím, kdo má jakékoliv jiné téma diskuse, aby opustil tento sál. Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ondřej Benešík Taktéž děkuji. Možnost opakovat referendum. Opakované referendum je pouhý trik. Jedná se jednoznačně o vydírání pro případ, že by referendum neuspělo. To znamená, kdyby lid, jak se ho v důvodové zprávě předkladatelé dovolávají, rozhodl jinak, než předpokládají. Existuje i další alternativa, to je taková malá rada, totiž že by nakonec i lid byl vyměněn, a to u předkladatelů skutečně nelze úplně vyloučit. V praxi by to třeba mohlo znamenat nebo vypadat tak, že by se hlasovalo v Severní Koreji a toto referendum by bylo v České republice závazné. Odkaz na referenda v jiných zemích je zavádějící, protože se navrhuje referendum k jedné jediné otázce a pouze ve vztahu k církvím a náboženským společnostem. Výběr určitých soukromých subjektů, jejichž majetkové právo má být předmětem referenda, je v jasném rozporu se zákazem diskriminace, zejména s článkem 11 Listiny. K článku 5 tohoto návrhu. Zákon č. 428/2012 Sb. prošel testem ústavnosti a je ve shodě s ústavním pořádkem. Odkládání jeho přijetí bylo předmětem kritiky i ze strany Ústavního soudu. V této souvislosti je možno odkázat např. na plenární stanovisko Ústavního soudu 22/05, v němž se mimo jiné uvádí, že - cituji: "Stát ovšem musí svůj závazek vydat restituční zákon splnit, neboť musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob, které se opírají o zákonné ustanovení." Práva, která církve nabyly zákonem č. 428/2012 Sb., nespadají do sféry veřejné správy, a je proto odkaz na čl. 21 Listiny úplně lichý. Z tohoto článku Listiny nelze vyvodit právo, aby práva určité skupiny subjektů, zejména za situace, kdy tvoří minoritu, byla podrobována diktátu většiny, protože by se jednoznačně jednalo o diskriminaci. Je ovšem pro komunisty příznačné, že si k diskriminaci velmi často církve a zejména tu katolickou vybírají. To dobře uměli, umějí a moc dobře vědí, proč právě církve jsou terčem jejich nenávisti. Musím také reagovat na část zdůvodnění návrhu, kde se uvádí, že - cituji: "Nelze souhlasit ani s argumentem, že případné soudní spory, které by nastaly v případě zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, by v konečném důsledku přišly dráž než navrhované vyrovnání. Tato argumentace není podložena. V této souvislosti se však naopak nabízí otázka, proč takové možnosti církve a náboženské společnosti již dávno nevyužily." Ptají se předkladatelé. Odpověď na toto najdeme v nálezech Ústavního soudu. Právě s ohledem na existenci legitimního očekávání, to je očekávání, že stát splní svůj závazek zmírnit majetkové křivdy církvím a církevním právnickým osobám, které vznikly v období totality, tj. v období bolševické zvůle v roce 1948 až 1989, byl Ústavní soud zdrženlivý v otázce užití určovacích žalob. Čili chtějí-li předkladatelé vědět, proč církve a náboženské společnosti takové možnosti dávno nevyužily, pak odpověď zní: protože byly zdrženlivé a čekaly, že stát svůj závazek splní dobrovolně. Plenární nález Ústavního soudu 9/07 již v roce 2010 konstatoval, že nečinnost této Poslanecké sněmovny v otázce církevních restitucí je protiústavní. Na základě tohoto plenárního nálezu později Ústavní soud začal církevním právnickým osobám majetek vydávat. Obzvláště zajímavý, zejména pro kolegy z ČSSD, by měl být odkaz na část odůvodnění nálezu Ústavního soudu 492/98, v němž je popsána situace, za které došlo ke krádežím majetku církví, ale nejen jejich. Stejnou obětí zvůle se stala právě i tato strana. Cituji: "V těchto intencích postupovala vůči Československé straně sociálně demokratické i Komunistická strana Československa, jíž zejména po mocenském zvratu ve státě v únoru 1948 nic nebránilo v praktickém uskutečňování tzv. jednoty pracujícího lidu se všemi dostatečně známými důsledky, které z její ideologie a politických záměrů vyplynuly. (Předsedající zvoní pro uklidnění v sále.)Pro Československou stranu sociálně demokratickou to znamenalo nejen konec její samostatné politické činnosti na území československého státu, ale také, a to rozhodně ne do zanedbatelné míry, taktéž postihy jejího členstva, pronásledování a vydávání represi státní moci, jak o tom mimo jiné dostatečně svědčí dlouhá řada politických procesů včetně procesů s posledním předsedou české sociální demokracie Laušmanem. Toto budiž mementem." Dámy a pánové, dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu ústavního zákona v prvním čtení. (Potlesk vpravo.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name