|

2013-006-09-060

60. Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry

Date2014-02-18
Meeting2013/006
Agenda Item2013/006/060
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/006schuz/bqbs/b26906001.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   027 < Page 028 > 029
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji paní poslankyni Havlové. S další řádnou přihláškou je pan poslanec David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec David Kádner Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, čeká mě již několikáté hlasování o důvěře vládě, které jako poslanec absolvuji. Nechci nijak znevažovat dokument programového prohlášení vlády, nicméně pravda je ta, že nejde jen o to, k čemu se nám vláda písemně zavazuje, ale o mnoho důležitější je skutečné plnění slibů. I já mám dnes potřebu zde odůvodnit svoje rozhodování o tom, zda projevit důvěru vládě, na kterou jsme všichni čekali dlouhých osm měsíců. Jako starosta malé obce jsem zvyklý na konstruktivní politiku a tou se řídím i zde v Poslanecké sněmovně. Politikaření patří do předvolebních bojů, nikoliv sem na plénum Poslanecké sněmovny. Tady by to mělo být o názorech a ne o tom, kdo je v koalici či opozici. V této souvislosti jsem opravdu rád, že se zde objevila spousta nových poslanců a poslankyň, a připadá mi, že politická kultura je zde opravdu lepší než v minulém volebním období. Já sám bych v tomto volebním období rád konečně prosadil některé pro mě zásadní zákony. Jedním z nich je rozhodně novela o hmotné nouzi, kterou ministr Dienstbier přislíbil předložit v rámci legislativního procesu do dvou měsíců, a mou osobní prioritou je takzvaná nutná obrana, tedy aby se mohl každý občan bránit proti přepadení ve svém vlastním době nebo bytě bez toho, aby mu hrozilo, že ho za to odsoudí soud. Těší mě, že si tuto novelu již vyžádalo ke konzultaci Ministerstvo vnitra. Zároveň jsem velmi zvědav, jak se nový ministr financí postaví k problému zpackaného RUDu, ve kterém se panu Kalouskovi podařilo vyčlenit 57 obcí, které jsou nyní ve vážných problémech. Ale bohužel mi od trojkoalice chybí příslib přímé volby starostů a dalších důležitých legislativních věcí, které byly předjednány již v minulém volebním období, a jedná se o zásadní legislativní plány důležité nejen pro občany, ale i pro starosty. Přesto chci dát vládě možnost začít pracovat a plnit sliby, které voličům koalice dala, a proto dnes při hlasování společně s klubem hnutí Úsvit přímé demokracie opustím sál. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Davidu Kádnerovi. S další řádnou přihláškou pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Votava Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, uvědomuji si, že jsem jeden z 28, který bude určitě toto jednání prodlužovat, nicméně už jsem přihlášen, takže se toho zhostím. (Hlas z pravé strany sálu.)Ne, pane kolego, neodhlásím se. Místopředseda PSP Petr Gazdík Prosím pány kolegy, aby na sebe nepokřikovali. Děkuji. Poslanec Václav Votava Omlouvám se. Přes kritické reakce, které samozřejmě vyvolává návrh programového prohlášení vlády v řadách opozice, přesněji řečeno především u členů bývalé vládní koalice, je naprosto evidentní, že je to teprve současná vládní koalice, která po dlouhých sedmi letech předkládá - a já se domnívám realistický - program nápravy veřejných financí a jejich dlouhodobé udržitelnosti, program, který je nutno považovat vedle naprosto nezbytné podpory ekonomického růstu za jeden ze základních úkolů hospodářské politiky státu. Můžeme tady převracet jednotlivá opatření obsažená v pasážích programového prohlášení vlády, můžeme se přít o to, zda vládou navržená opatření jdou, či nejdou správným směrem, zda by měla být razantní, či méně razantní a tak dále. Nemůžeme však popřít fakt, že nás přichází požádat o důvěru první vláda, jejíž programové prohlášení je postaveno na velmi jednoduchém a pro někoho možná až primitivním záměru nastolit v České republice pořádek. Už bylo na čase. Je to právě stát, jeho fungování a hospodaření a především jeho rozpočtová politika, která potřebuje nastolení pořádku, jak se říká, jako koza drbání. Není to nic objevného, určitě. Stačí se podívat několik let pozpátku na to, s jakými záměry byly sestavovány státní veřejné rozpočty a jak při konfrontaci s výsledky státních závěrečných účtů také dopadly. Takovéto porovnání nám v plné nahotě ukáže fakt, že rozpočtový proces v České republice byl nekvalitně řízen, plánován, ale i kontrolován. Místo koncepční dlouhodobé rozpočtové politiky, která je samozřejmě klíčová pro stabilitu, chování a rozhodování všech subjektů, se veřejné finance takzvaně řídily ze dne na den, řídily se ad hoc rozpočtovými balíčky, často kombinovanými s průběžnými škrty na výdajové straně rozpočtu. Ty ve většině případů také neznamenaly nic jiného než zahnání české ekonomiky do recese a nárůst skrytých dluhů. Těmi je dnes poznamenaná celá infrastruktura českého státu, ať se jedná o obranu a bezpečnost, ať se jedná o zdravotnictví, školství, kulturu, ochranu životního prostředí, ale samozřejmě i dopravu. Návrhy programového prohlášení vlády jsou podle mého názoru tedy jasným příslibem toho, že se něco podobného již nebude opakovat. Jedním ze základních předpokladů nápravy veřejných rozpočtů je zavedení pořádku na příjmové straně rozpočtu a nastolení elementární daňové spravedlnosti. Je naprosto nezbytné odstranit z našeho daňového systému privilegia určená pro nejrůznější zájmové skupiny a jednotlivce, spočívající v privilegiu být zdaněn méně, než jsou zdaněni ostatní. Stejně tak je nutno rázně bojovat i proti daňovým únikům. Daňový únik není činem, který by nikoho nepoškozoval. Poškozuje nejen stát, ale ve svém důsledku poškozuje všechny občany. O to více jsou pak zdaňováni ti, na které stát snadněji dosáhne, především zaměstnanci. Pokud by byly výrazně sníženy daňové úniky, mohly by při nejmírnějším odhadu vzrůst daňové výnosy o více než 100 mld. korun ročně bez toho, aniž bychom museli výraznějším způsobem zvyšovat nominální sazby daní. Nelze nevidět, že programové prohlášení v tomto ohledu znamená nesporný průlom. Obsahuje zavedení kontrolních pokladen druhé generace, takzvanou elektronickou evidenci tržeb, obsahuje zavedení majetkových přiznání či omezení hotovostních plateb, tedy opatření, jejichž zavedení strany bývalých pravicových koalic dlouhodobě odmítaly a také blokovaly. Obsahuje však i řadu dalších opatření, která výrazně zvýší míru rizika odhalení a potrestání tohoto zavrženíhodného jednání. Je sympatické, že se stejnou logikou přistupuje programové prohlášení i k výdajové straně veřejných rozpočtů. Je evidentní, že na rozdíl od předcházející koalice chápe naprosto jasně, že je ve veřejných výdajích nezbytné nastolit pořádek a elementární pravidla efektivity, že se musí začít šetřit, a to ve všech částech veřejných rozpočtů. Tento postup je podle mého názoru také zásadním odmítnutím dosavadní pohodlné logiky, že nejvíce se musí šetřit na sociálních výdajích, především na důchodech, protože tam rozpočet nejvíce vydává. Stejně racionální a naprosto potřebné jsou i záměry vlády před jakýmikoli zásahy důkladně zmapovat, co se ve skutečnosti z jednotlivých rozpočtů vůbec platí, zda nám nejrůznějšími nedotaženými kohoutky nejrůznějších pseudoprojektů neunikají také veřejné peníze. Jsem přesvědčen, že můžeme být všichni překvapeni, co se ve veřejných rozpočtech za nenápadnými tituly může skrývat peněz a kdo je na ně všechno také napojen. Obávám se, že sociální a ekonomická krize v České republice neskončila a neskončí do doby, dokud bude narůstat armáda nezaměstnaných, dokud se nezačnou v masivním měřítku vytvářet nová pracovní místa, dokud nezačnou významně růst reálné mzdy i celkové příjmy obyvatelstva, dokud nezačnou výrazně klesat počty lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením ze společnosti. Do té doby jsou také debaty o tom, zda hrubý domácí produkt už konečně poroste po předchozím dlouhodobém poklesu o 1 %, či o 1,5 % myslím dosti irelevantní. Domnívám se, že přes probleskující pozitivní zprávy o ekonomickém oživení nám tento dlouhodobý a stabilní ekonomický růst nespadne zadarmo z nebe ani nepřipluje automaticky ze zahraničí, ale bude stát mnoho úsilí nejen vlády, podnikatelské sféry, územních orgánů a dalších subjektů, ale i peněz - podotýkám - peněz z veřejných rozpočtů. Bez nich to opravdu nepůjde. Česká republika vedle nezbytného a v programovém prohlášení jasně deklarovaného závazku dodržování fiskálních kritérií z Maastrichtu, tedy zejména dodržení schodku veřejných financí pod 3 % hrubého domácího produktu, po celou dobu svého funkčního období akutně potřebuje zachovat sociální systémy, které zajistí českým občanům postiženým krizí důstojné podmínky života, a ne přežívání v chudobě. Jsem přesvědčen, že v nastalé situaci je a musí být základním cílem státu a jeho orgánů chránit a uchránit své občany před dopady krize, a ne destruovat již tak chatrné sociální systémy chránící občana v případě nemoci, nezaměstnanosti či stáří, jak se o to v některých případech bohužel úspěšně pokoušela svými tzv. reformami předchozí vládní koalice. Dámy a pánové, i proto je nutné nastolit ve veřejných financích elementární pořádek, aby na tyto základní úkoly byly peníze, a to především peníze vlastní, ne peníze půjčené či darované např. z Evropské unie. Dámy a pánové, já podporuji vládní prohlášení a podle toho také budu jednat. Děkuji. (Potlesk zejména z řad poslanců ANO.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name