|

2013-006-06-078

78. Zpráva vlády o možnostech a postupech řešení kritického stavu nezaměstnanosti v České republice

Date2014-02-12
Meeting2013/006
Agenda Item2013/006/078
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/006schuz/bqbs/b18007801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   005 < Page 006 > 007
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci. S další faktickou... s řádnou přihláškou pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče. Poslanec František Laudát Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, už to tady řekli pánové z hnutí ANO. Myslím si, že nezaměstnané teď nezajímá znovupřehrávání vinylových desek pana Sobotky, což je příběh už z minulého volebního období. Bod zní naprosto jasně. Vy nám máte říct, s jakými recepty přijdete. Nebo to bude v úterý příští týden, že přijdete? Vy jste tady opravdu strávil většinu toho času. Vy nevíte ty recepty? Jediné, co jsem tady zaznamenal, že budete podporovat zahraniční investice. Já se ptám, proč už konečně nezačneme podporovat ty domácí investory. Ono ještě zřejmě málo české ekonomiky, českého průmyslu, českého bankovnictví je v zahraničních rukou. Jinak tady nezaznělo nic. Vezměte si, že nelze pochybovat o tom, že státní správa, úřady práce, nebo jak se to jmenuje, ve všech západoevropských zemích jsou na špičkové úrovni, přitom tam mají v řadě případů, snad s výjimkou Německa, dramaticky vyšší nezaměstnanost. To znamená že tady asi klíč k receptu není. Nezaznělo tady nic, jak se budete chovat k našim podnikatelům, k těm, kteří vytvářejí pracovní místa. Ještě bych pochopil, a populisticky, když už, protože vy jste tady předváděli čtyři roky, ne-li víc, populismus, tak bych se zeptal, jestli tedy nezazní konkrétní číslo, kolik např. se pokusíte vytvořit za svoje funkční období pracovních míst. Ve Spojených státech vždycky prezident vykřikuje, kolik jich zajistí nebo kolik bude nových pracovních míst. Nic konkrétního. Proto chápu, že musíte žít v minulosti. Ale požadavek ze Sněmovny byl jednoznačný: jaké máte recepty, s čím přicházíte, aby se katastrofální číslo nezaměstnaných snížilo. A k tomu jste tady neřekl téměř nic. Takže pokud to neudělá někdo jiný, tak já na další sněmovní schůzi navrhnu tento bod opětovně a opětovně se budu ptát. Možná že se to po několika měsících či letech naučíte a konečně přijdete, abyste skutečně konkrétně nabídl lidem, co se s tím dá dělat v rámci možného, protože drtivá většina těch problémů neleží, dokonce není ani v moci řešení naší republiky, ale přece jenom něčemu pomoci můžete. Tak já bych aspoň to málo chtěl, abyste tady odprezentoval. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík S další řádnou přihláškou pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Opálka Děkuji, pane předsedo. Myslím, že jste měl určit zpravodaje pro tento bod, a to bývá většinou první diskutující. Jinak, vážené kolegyně, kolegové, budeme se k problematice zaměstnanosti vracet pravděpodobně ještě na této schůzi v souvislosti se zdravotně postiženými, na příští schůzi v druhém čtení se zaměstnáváním cizinců a já věřím, že tam budou padat takové návrhy, které v té oblasti pomůžou zvrátit vztah k zaměstnávání, který byl vytvořen v minulých létech. Neřeknu asi nic nového, když uvedu, že nezaměstnanost je v tržní ekonomice přirozený stav a na trhu práce část občanů není schopna, v řadě případů i ochotna najít si placené zaměstnání. Tento přirozený stav nabobtnává svými průvodními jevy zejména v období krizí, kdy hovoříme o cyklické nezaměstnanosti jako vředu na kapitalistické společnosti, což je současný stav. Pravice argumentuje převážně tím, že srovnání České republiky v rámci Evropské unie není tak špatné. Jinak řečeno, že index mizérie, přeneseno z USA, tedy součet míry inflace a míry nezaměstnanosti, není nejhorší. Problém však vidím v tom, co vše se ukrývá v oněch statistikách i mimo ně. Chci hovořit o tom, že současný stav je horší, než je vykazován. Nebudu zde rozebírat kategorii dobrovolné, dočasné, strukturální, sezónní, skryté a cyklické nezaměstnanosti, ale zaměřím se na skutečnost, že ani citované statistiky nevykreslují skutečný stav věrně. Přesto ale upozorňují na nebezpečné trendy. Tak tedy dovolím si trošku edukace. Upozorňuji, že operujeme s různými statistickými údaji. Dle metodiky Mezinárodní organizace práce se za nezaměstnaného považuje osoba, která je starší patnácti let, aktivně hledá práci a je připravena k nástupu do práce během 14 dnů. Tato statistika však uvádí vždy nižší procento nezaměstnaných a používá se zejména v porovnání v jednotlivých zemích. V našich médiích se více pracuje s pojmem míra nezaměstnanosti, která je podílem nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat, tedy zaměstnaných i nezaměstnaných. Ale například Český statistický úřad pracuje s kategorií obecná míra nezaměstnanosti, která vychází pouze z reprezentativního vzorku. Naproti tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje s kategorií registrovaná míra nezaměstnanosti, která je vypočítávána z údajů spravovaných Úřadem práce České republiky. Metodika výpočtu však byla v uplynulém období již dvakrát změněna, a to v roce 2004 a následně v roce 2013. Rozumějte - změněna tak, že vždy došlo k snížení počtu nezaměstnaných pomocí statistiky. Je proto zavádějící bez přepočtu údaje srovnávat v časové řadě, přesto se tak často děje. Uvedu příklad: v roce 2004 podle staré metodiky byla nezaměstnanost 10,2, podle nové metodiky 9,2, podle současné metodiky někde na 8,3. Takže když srovnáme tu situaci v těchto číslech, tak jsme úplně v jiném srovnání. Proč o tom tak podrobně hovořím? Prostě proto, že ani jedna statistika neodhaluje skutečný stav věci, skutečný počet těch, kteří pracovat chtějí a nemohou. Ústavní právo na práci je pro ně jen deklarace. Neodhaluje ani ty, kteří získali práci jen na zkrácený úvazek, ale chtějí si náklady na živobytí svých domácností zajistit prací na celý úvazek. Žel, nejen oni, ale i řada zaměstnanců, kteří na plný úvazek pracují, mají tak nízké příjmy, že musí žádat o dávky ze státní sociální podpory. A tak nízká kupní síla většiny občanů nedokáže zvýšit poptávku a tím ani výrobu a tím ani snížit nezaměstnanost. Začarovaný kruh. Vážným sociálním, ale i ekonomickým problémem je především dlouhodobá nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nemá práci déle než jeden rok. V takovém případě je velmi těžký návrat zpět do pracovního procesu a občan nezřídka rezignuje. Dostává se pak do koloběhu života klienta nepojistných sociálních dávek, v horším případě do sestupné trajektorie mimo tento koloběh. A pak už jen krůček ke krůčku ke zhoršení fyzického a psychického zdraví, k závislosti na hazardu a lichvě, k exekucím, bezdomovectví, alkoholismu či drogám, prostě k sociálnímu vyloučení, či dokonce k sebevraždě, kterých rok od roku přibývá. K období krizí reálného života se vracíme často i v mailové poště. Myslím si, že máme nemálo příkladů, kdy si občané stěžují nám poslancům na svoji životní situaci, na problémy, které mají, kde se sehnat práci, zejména tam, kde se vzdálenost od Prahy přece jenom v kilometrech zvětšuje. V období kritizovaného reálného socialismu nezaměstnanost nebyla a příživnictví bylo trestným činem. Pejorativně se však vyzvedává v té době takzvaná přezaměstnanost. Ale ptám se: Copak obrovský nárůst armády úředníků a instituty veřejně prospěšných prací či diskutované veřejné služby nejsou v současné době formou umělého zaměstnávání? Pokud to pomůže občanům, samozřejmě, i toto je vítáno, ale rozhodně to nezaměstnanost neřeší. Na náš pracovní trh vstupují na jedné straně i zahraniční pracovníci, studenti, starobní důchodci i takzvaná černá pracovní síla. Ne proto, aby ona konkrétně vykývala se sociálním systémem, ale protože je výhodná pro zaměstnavatele. Jde o statisíce pracujících, žádné desítky. Na druhé straně k 31. lednu 2014 hledalo práci v České republice celkem 629 274 lidí. To je o 32 441 nezaměstnaných více než v předchozím měsíci a o 43 465 osob více než před rokem. Z evidence naopak odešlo 49 005 klientů, to znamená, to je ta ukončená evidence, vyřazení z evidence, to jsou ti, kteří se nám hromadí mimo systém registrace a tvoří podle různých odhadů 150 až 300 tisíc občanů. Je to tedy o 20 780 více než v prosinci a o 5 998 více než v lednu roku 2013. Novou práci získalo jen 29 573 lidí, z toho pouze 2 050 prostřednictvím úřadu práce. Málokdo si uvědomuje, že nezaměstnanost snižuje odchod občanů do předčasných trvale krácených důchodů. Za rok 2012 šlo o 27 852 občanů, kteří odešli do předčasných trvale krácených důchodů a v roce 2013 jde již o 27 309 občanů. A tak když srovnáme konec roku 2012, bylo tam celkem vypláceno 523 886 předčasných důchodů a ke konci roku 2013 již 543 356 předčasných důchodů. Tak se nezaměstnanost statisticky snižuje na úkor důchodového účtu, neboť tito občané byli nuceni řešit své složité ekonomické potíže odchodem do předčasného důchodu, a tím pádem neplatí důchodové pojištění a předčasně čerpají důchodové dávky. To je i jedna z příčin zvyšování deficitu na důchodovém účtu. Vážené kolegyně, kolegové, chtěl jsem jen ukázat, že problém je daleko složitější. Že v tomto systému zaměstnanost a nezaměstnanost bude vždy problémem a žádné pobídky nepomohou, pokud se nezvýší odbyt domácí produkce zboží a služeb. To je jediná věc, která může pomoci. Každá pobídka, která se vytváří k rizikovým skupinám, ať jsou to absolventi bez praxe, ženy či muži po rodičovské dovolené, zdravotně hendikepovaní nebo senioři těsně před důchodovým věkem, každá pomoc jedné z těch skupin vytlačuje z pracovního trhu jinou skupinu, která tu podporu nemá. Pokud se nepodaří zvýšit odbyt, je celkem složité hovořit o tom, že jsme v této oblasti něco vykonali. Jsem z Moravskoslezského kraje. Jistě znáte situaci, která tam je - po útlumu hornictví problémy s Paskovem a dalšími třemi šachtami na Karvinsku, problémy na Bruntálsku či Karvinsku, které patří už dlouhodobě k okresům s nejvyšší nezaměstnaností. Byl jsem rád, že se předchozí vláda se - myslím tedy vládu Jiřího Rusnoka - snažila v této oblasti tomuto kraji aspoň nějakým způsobem pomoci. Byl bych rád, kdyby nová vláda, pokud získá důvěru, postiženým regionům moravskoslezskému a ústeckému věnovala pozornost stejně, ale pozornost ne pomocí sociálních dávek a podpor, ale pomocí reálné zaměstnanosti. Dneska asi nemáme jinou možnost, než vzít informaci, ať k ní můžeme mít jakýkoli názor, na vědomí. Ale každopádně bychom se měli tímto problémem pravidelně zabývat. Ne tedy jenom návrhy zákonů, ale i analytické zprávy a vyhodnocení účinnosti jednotlivých forem a metod, které vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí uplatní, aby byly podrobeny diskusi i na tomto plénu. Děkuji vám za vaši pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name