Předseda PSP Jan Hamáček
27. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1017/ - druhé čtení Prosím pana ministra zdravotnictví, aby tento návrh zákona uvedl. Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík
Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, velmi stručně. Cílem tohoto materiálu je snížit spoluúčast pojištěnců patřících do sociálně zranitelných skupin obyvatelstva na doplatcích na léčivé přípravky, které jsou částečně hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Návrhem se sníží spoluúčast jednak u dětí do 18 let, čímž bude finančně odlehčeno rodinám s nemocnými dětmi, a dále u seniorů od 65 let věku. U obou zmíněných skupin osob je nyní stanoven roční limit na tzv. započitatelné doplatky ve výši 2 500 korun. Poté co jej pojištěnec dosáhne, uhradí mu zdravotní pojišťovna částku, o kterou byl tento limit překročen. Nově navrhujeme, aby tento roční limit pro zmíněné kategorie osob činil 1 000 korun s tím, že u seniorů, kteří dosáhli alespoň 70 let věku, byl tento limit poloviční, tj. 500 korun. Navrhované snížení limitu si ze strany zdravotních pojišťoven vyžádá za rok přibližně 440 milionů korun. Na základě makroekonomické predikce Ministerstva financí se očekává v roce 2018 nárůst výběru pojistného za zaměstnance, OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů o cca 9 miliard korun, který lze k pokrytí navrhovaného opatření pohodlně využít. Výbor pro zdravotnictví přijal tři pozměňovací návrhy. Jde o rozšíření povinnosti zveřejňovat smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění i na smlouvy zdravotních pojišťoven a poskytovatele sociálních služeb, zajištění předávání informací mezi zdravotnickými pojišťovnami a o legislativně technickou úpravu nedávno přijaté novely zákona o léčivech. Dámy a pánové, Ministerstvo zdravotnictví původně předkládalo, že předložený sněmovní tisk bude jednoduchou monotematickou novelou nezatíženou dalšími úpravami, ale vzhledem k tomu, že pozměňovací návrhy přijaté výborem řeší aktuální a poměrně palčivé problémy, podporuji rozšíření předložené novely také o uvedená témata a jsem připraven diskutovat i o dalších případných pozměňovacích návrzích, pokud nebudou v rozporu s hlavním cílem návrhu, kterým stále zůstává zvýšení sociální citlivosti v systému veřejného zdravotního pojištění. Dámy a pánové, děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako tisky 1017/1 a 2. A prosím, aby nás za omluveného zpravodaje pana poslance Holíka informoval pan poslanec Krákora a aby nás informoval o projednání návrhu výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Jaroslav Krákora
Vážený pane předsedo - vážená vládo jsem chtěl říct, ale nikdo tady není, ale je tady pan ministr zdravotnictví - vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením číslo 226, usnesením výboru pro zdravotnictví ze 46. schůze ze dne 23. března 2017 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1017. Po úvodním slovu ministra zdravotnictví pana dr. Ing. Miloslava Ludvíka, MBA, zpravodajské zprávě poslance dr. Pavla Holíka a po rozpravě výbor pro zdravotnictví za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 1017, s těmito změnami a doplňky, které jsou uvedené v usnesení. Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru poslance dr. Jaroslava Krákoru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Zatím mám čtyři přihlášky, resp. pátou od pana poslance Zavadila. Nejprve písemné. Prosím paní poslankyni Hnykovou a po ní paní poslankyně Nohavová. Poslankyně Jana Hnyková
Dobré odpoledne, vážené dámy a vážení pánové. Já bych vás chtěla seznámit s pozměňovacím návrhem k této novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kdy cílem podaného pozměňovacího návrhu je podřídit zveřejňování zvláštních smluv, § 17a zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákonu o veřejném zdravotním pojištění, který upravuje zveřejňování smluv o poskytování a úhradě zdravotních služeb. To znamená podřídit režim obou smluv pod jednu právní úpravu. Aktuálně jsou smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb zveřejňovány dle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to v registrech smluv vedených jednotlivými zdravotními pojišťovnami, přičemž zvláštní smlouvy jsou zveřejňovány dle zákona o registru smluv, a to v registru smluv vedeném Ministerstvem vnitra České republiky, přestože se typově jedná o smlouvy obdobné. Cíl, který podaný pozměňovací návrh sleduje, bychom měli uvítat, avšak pouze v situaci, kdy pouhou novelizací zákona o veřejném zdravotním pojištění nedojde k chaosu při zveřejňování zvláštních smluv, a dále, nebudou-li se navrženou novelizací o veřejném zdravotním pojištění podmínky zveřejňování zvláštních smluv a smluv o poskytování a úhradě zdravotních služeb nadále lišit. Takže to je jenom obecné představení mého pozměňovacího návrhu. Já bych se potom v podrobné rozpravě přihlásila k tomuto pozměňovacímu návrhu, který jsem vložila do systému, a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Prosím paní poslankyni Nohavovou a připraví se pan poslanec Heger. Poslankyně Alena Nohavová
Děkuji za pozornost. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že se nám nedaří projednat sněmovní tisk 1042, využívám otevření zákona číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a podávám pozměňovací návrh v rámci komplexního pozměňovacího návrhu, který je v systému pod číslem 6425. Pozměňovací návrh se týká očkování seniorů po 65 letech věku proti pneumokokovým onemocněním a dovolte mi jeho odůvodnění. V České republice je od 1. 9. 2015 vakcinace proti pneumokokovým onemocněním u pojištěnců ve věku nad 65 let hrazena zdravotními pojišťovnami podle schváleného očkovacího schématu. Pro tuto věkovou kategorii jsou však v současné době dostupné dvě očkovací látky. Polysacharidová vakcína a nově zaregistrovaná konjugovaná vakcína. Termín "podle schváleného očkovacího schématu" je ale nejasný, a tak výklad zákona v současné době znamená úhradu konjugované vakcíny pouze ve výši polysacharidové vakcíny a v praxi se to v rámci očkování seniorů odráží v dominantním využívání polysacharidové vakcíny, což je ale v rozporu s odbornými doporučeními. Polysacharidové vakcíny tvoří protilátky, které ale nepřetrvávají déle než tři až pět let. Poté je nutné očkování opakovat, avšak s rizikem nižší protilátkové odpovědi, která je u této vakcíny podané seniorům popsaná. Konjugované vakcíny vedou k tvorbě protilátek s vysokou funkční aktivitou a na rozdíl od polysacharidové i k produkci paměťových B lymfocytů, díky čemuž není nutné v tomto věku dále přeočkovávat. Argumentace vyšší ceny u konjugované vakcíny neobstojí, neboť polysacharidovou vakcínu je třeba opakovat alespoň čtyřikrát a náklady včetně aplikace jsou ve svém výsledku vyšší než u aplikace jedné dávky konjugované vakcíny. Na druhé straně na konjugovanou vakcínu si musí senior doplácet tisíc korun, což je pro ně vysoká částka. Ačkoliv je konjugovaná vakcína při aplikaci šetrnější, není o ni zájem vzhledem k doplatku. Zároveň není možné vyloučit, že bude vyvinuta účinnější, resp. ekonomicky přijatelnější očkovací látka, a z toho důvodu je žádoucí nastavit určení hrazené očkovací látky flexibilněji. Za účelem stanovení vhodnějšího postupu pro vymezení hrazených očkovacích látek a případně i jejich kombinace se z výše uvedených důvodů navrhuje, aby Ministerstvo zdravotnictví schvalovalo a zveřejňovalo očkovací látky pro případ úhrady očkování proti pneumokoku u osob nad 65 let, a to na základě doporučení Národní imunizační komise. Tento postup je obdobný jako v případě stanovení antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná zvláštní a mimořádná očkování podle zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zároveň je třeba zdůraznit, že tento postup nikterak nenahrazuje rozhodování Státního ústavu pro kontrolu léčiv o schválení léčivého přípravku podle zákona číslo 378/2007 Sb., o léčivech, ale pouze zajistí určení postupu hrazeného ze zdravotního pojištění pro tento druh očkování. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Přečtu ještě omluvu pana poslance Kučery. Ten se omlouvá mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Svobody. Poslanec Bohuslav Svoboda
Já bych chtěl zareagovat, vážený pane předsedající, na slova předřečnice, kolegyně Nohavové, která hovořila o očkování. Zmiňovala se jenom o jedné variantě, která tam je. Já bych tady velmi rád zdůraznil tu druhou variantu, kterou tam máme, a to je očkování proti lidským papillomavirům, proti HPV. Těch HPV je zhruba asi 110 nebo 120 typů. Očkování proti němu je naprosto geniální moderní očkovací metoda, kterou dnes hradíme u třináctiletých dívek. Bohužel proočkování je stále nízké, přestože je schopno zabránit vzniku rakoviny hrdla děložního. Ve světě se začali očkovat chlapce, protože to je typická venerická choroba přenosná stykem. Očkování chlapců v USA, v Kanadě a ve Finsku začíná být standardní záležitostí. Tato novela přináší možnost, že by třináctiletí chlapci měli očkování také hrazeno, protože u mužů se potom objevují karcinomy penisu, análního otvoru, hlavy krku, prostě je to věc, která je velmi důležitá. Já na to upozorňuji zvlášť proto, abychom při rozhodování o očkování, které je vždycky složité, nezapomněli na tento fakt, který tady je, protože je to skutečně věc mimořádná. Je to jediné očkování, které je schopno zabránit vzniku rakoviny, protože je to jediná rakovina, o které víme, že je vyvolávaná konkrétním virem, a proti tomuto konkrétnímu viru dovedeme očkovat. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Nyní tedy pan poslanec Heger s řádnou přihláškou, po něm pan poslanec Vyzula. Poslanec Leoš Heger
Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych v této části rozpravy avizoval svůj pozměňovací návrh, ke kterému se později přihlásím, který se týká úpravy preskripčních limitů, které se dnes používají z důvodů pouze ekonomických pro limitování preskripce praktických lékařů. Limitovat preskripci má ve své náplni podle zákona Státní ústav pro kontrolu léčiv. Je tam několik podmínek, za kterých může být preskripce limitována, a dnes může být limitována čistě z ekonomických důvodů. Je to paradoxem, protože řízená péče ve všech zemích, kde je zaváděna nebo kde je plánována, má jako prvotní cíl pacienta motivovat k tomu, aby chodil na prvním místě ke svému praktickému lékaři, který dělá jeho průvodce v systému, zatímco opatření, kdy některá jednoduchá preskripce z hlediska medicínského a bezpečnostního je praktikům zakázána, a my de facto tímto opatřením motivujeme paradoxně oproti celému světu pacienta, aby chodil prvotně ke specialistovi, a to často s onemocněními, kde to není vůbec nutné. Možnost limitovat preskripci v případě, že lék je příliš rizikový, příliš odborně náročný, vyžaduje důkladné vyšetření, posouzení celého případu, případně limitace z důvodu nějakých indikací, to zůstane na specialistech i nadále. Jde čistě jenom o tu stránku ekonomickou, která v podstatě podle ducha zákona v konkrétní podobě Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv nepřísluší, a v tomto pohledu nemá ani ústav předepsaný postup, jaký by měl vykonávat k tomu, aby preskripci omezil a řádně zdůvodnil. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Také děkuji. Prosím pana poslance Vyzulu. Potom pan poslanec Kaňkovský a potom pan poslanec Zavadil. Poslanec Rostislav Vyzula
Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dobré odpoledne. Dovolte mi, abych vás seznámil se dvěma pozměňovacími návrhy, které bych zde rád ještě představil předtím, než se k nim přihlásím. Jeden se týká takzvaného úřadu stanovení maximálních cen léků. Jestli si pamatujete, v nedávné době jsme přijali novelu zákona č. 48, která nabyla účinnost dne 1. 4. tohoto roku a právě se dotýkala postupu stanovení maximálních cen prvních a dalších podobných léčivých přípravků v referenční skupině. Tím vznikla povinnost vypočítávat ve správním řízení maximální cenu dalších podobných přípravků v referenční skupině podle ustanovení § 39b odst. 4, a to v tom smyslu, že cena se postupně s přicházejícím dalším lékem vždy snižovala. Tím vlastně ovšem došlo, a mohlo by to způsobit znevýhodnění každého nově vstupujícího dalšího podobného přípravku do systému, protože by docházelo ke snižování maximální ceny vždy o dalších 30 až 40 %, což bychom se mohli teoreticky dostat do záporných čísel. Toto by pochopitelně odrazovalo další podobné přípravky od vstupu na český trh. Proto navrhuji zrušit toto problematické ustanovení § 39a odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb., a to bez náhrady. Dojde tím k obnovení předcházejícího právního stavu co do vstupu výpočtu maximální ceny podobných přípravků, ale nemusíme se bát, že by nedocházelo ke snižování maximální ceny, protože mělo by docházet a bude docházet k pravidelným revizím systému cen, což by mělo potom zajistit i dostupnost léku u nás na trhu. To je jeden pozměňovací návrh. Druhý pozměňovací návrh se týká změny zákona o veřejném zdravotním pojištění, kdy před časem jsme zde rovněž plédovali pro novou terminologii týkající se takzvaného NZISu, Národního zdravotnického informačního systému. Abychom sladili tuto novelu, to znamená novelu zákona č. 48/1997 Sb., do zákona o zdravotních službách, tedy zákona č. 372/2011 Sb., je potřeba některých úprav. Tato část má čtyři body. V první části se stanovuje, že v čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Tím se zajistí jakási stabilita se státní zárukou. V dalším bodě se potom zavádí takzvaný agendový identifikátor fyzické osoby. To v podstatě souvisí s ochranou osobních dat, která jsou zvláště ve zdravotnictví velmi citlivá, a je pochopitelně potřeba, aby byly údaje, které se převádějí mezi pojišťovnami a právě tímto NZISem nebo ÚZISem, zajištěny určitým kódem. Tohle zároveň ve třetím bodě umožní to, že NZIS nebude nucen získávat všechny informace přímo od pojišťoven, ale bude si moci získávat řadu dalších informací z různých jiných registrů, které v současné době už existují, a nemusí se tak duplikovat tato funkce. Čtvrtým bodem je potom už jenom účinnost tohoto zákona. Takže to je vše. Přihlásím se k tomu potom v podrobné rozpravě. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Prosím pana poslance Kaňkovského a po něm pan poslanec Zavadil. Poslanec Vít Kaňkovský
Dobré odpoledne, milé dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, vážený pane ministře, vážený pane předsedající. Vzal jsem to dneska v trošku opačném sledu. Chtěl bych vám představit dva pozměňovací návrhy k projednávanému sněmovnímu tisku 1017, k nimž se pak přihlásím v rámci podrobné rozpravy. První pozměňovací návrh se týká úhrad zubních plomb z veřejného zdravotního pojištění v důsledku nového evropského nařízení o rtuti, které mimo jiné omezuje používání zubního amalgámu, což je kovová slitina rtuti s jedním nebo několika kovy. V zubním lékařství je možné použít takzvaný nedózovaný amalgám, nebo takzvaný dózovaný amalgám. V případě nedózovaného amalgámu dochází ke smíchávání kovového prášku a rtuti, ze kterých je vytvořena výplň zubu, a to ručně, nebo pomocí přístrojového vybavení v ordinaci stomatologa. Dózovaný amalgám je naproti tomu dodáván v kapslích, které obsahují přesně stanovený poměr rtuti a kovů, čímž je sníženo riziko nesprávného poměru obou složek, zejména pak riziko, že zhotovená zubní výplň bude obsahovat vyšší procento rtuti, než je zdravotně vhodné. Tento postup je také významně bezpečnější pro zdravotnický personál. Z veřejného zdravotního pojištění jsou dospělým pojištěncům doposud hrazeny pouze plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu. Jeho použití však zmíněné evropské nařízení o rtuti do budoucna neumožňuje. Unijní nařízení dále zakazuje použití amalgámu v jakékoli formě u dětí do 15 let, u těhotných a kojících žen. Předkládaný pozměňovací návrh proto zjednodušeně řečeno stanovuje jako podmínku úhrady zubní výplně z veřejného zdravotního pojištění použití dózovaného amalgámu. U již zmíněných specifických skupin osob je pak navrženou podmínkou úhrady z veřejného zdravotního pojištění užití skloionomerního cementu. Tento pozměňovací návrh nemá dopad na státní rozpočet, ovlivňuje ale rozpočty zdravotních pojišťoven, resp. veřejného zdravotního pojištění. Změna úhrady z nedózovaného amalgámu na dózovaný by měla pro systém veřejného zdravotního pojištění představovat zvýšení ročních nákladů v řádu několika desítek, maximálně jednotek stovek milionů korun. Používání výplně ze skloionomerního cementu u vymezených skupin pojištěnců by pak mělo představovat nárůst nákladů veřejného zdravotního pojištění asi o 70 milionů korun ročně. Tolik k prvnímu pozměňovacímu návrhu. Druhý pozměňovací návrh se týká situace osob ve výkonu ústavního ochranného léčení. Tyto osoby jsou podrobeny státem nařízenému omezení svobody, a nemohou tak ve většině případů vykonávat výdělečnou činnost. Na rozdíl od osob ve výkonu trestu, osob ve vazbě či zabezpečovací detenci však nejsou tyto osoby vyjmuty z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Tento stav má za následek, že uvedené osoby zpravidla reálně nemají, z čeho pojistné na veřejné zdravotní pojištění uhradit, a tak dochází k tomu, že dluží zdravotním pojišťovnám částky v řádu desítek tisíc korun dle skutečné doby nařízeného ochranného léčení. Tím v prvé řadě vznikají nevymahatelné dluhy zdravotním pojišťovnám a stejně tak vzniká i problém na straně osob ve státem nařízeném ochranném léčení. Je přitom nutné zmínit, že celková doba ochranného léčení v ústavní formě může trvat řadu měsíců, ale i let. Ve chvíli, pokud dojde k situaci, že je u těchto nemocných lidí soudem ukončeno nařízené léčení a mají se resocializovat, jsou v reálu zatíženy vážným finančním a potažmo i sociálním problémem, protože se okamžitě ocitají v dluhové pasti v důsledku dluhů na zdravotním pojištění. I když mají tito lidé mnohdy za sebou závažnou trestnou činnost, přesto je, věřím, zájmem společnosti, aby se, pokud nastane situace, že je možné ukončení ochranné léčby, co nejrychleji začlenili do společnosti, aniž by byli předem hendikepováni. Z těchto důvodů je žádoucí zařadit občany, kteří jsou ve výkonu ústavního ochranného léčení, do skupiny státních pojištěnců s tím, že v případě, že budou mít i při výkonu ochranného léčení příjmy, budou tyto příjmy podléhat odvodu na zdravotní pojištění. Je třeba zde zdůraznit, že tímto návrhem se napravuje dlouhodobě namítaný neodůvodněný rozdíl v přístupu k těmto osobám ve srovnání s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby nebo zabezpečovací detence, jejichž situace je velmi podobná a mezi státní pojištěnce již dnes zahrnuti jsou. Tento návrh bude mít dopad na státní rozpočet v řádech jednotek milionů korun v závislosti na aktuálním počtu osob podstupujících ústavní ochrannou léčbu. Na druhou stranu však bude zajištěno, že za tyto osoby bude pravidelně odváděno pojistné do systému veřejného zdravotního pojištění a zároveň nebudou vytvářeny obtížně vymahatelné dluhy a s tím spojené potíže zdravotních pojišťoven. Vážené dámy, vážení pánové, chápu, že tento druhý pozměňovací návrh zasahuje do obtížného tématu, u kterého bychom si přáli, abychom ho nemuseli řešit, avšak strkat před ním hlavu do písku nám přináší jen další a další problémy. Děkuji vám za pozornost a dovoluji si vás požádat o podporu obou pozměňovacích návrhů ve třetím čtení. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Než dám slovo panu poslanci (Zavadilovi)
, tak ještě faktická poznámka paní poslankyně Lorencové. Poslankyně Jana Lorencová
Pane předsedo, kolegyně a kolegové, vzpomínám si, že jsem někdy v roce 1987 byla s ROH na dovolené někde v Bulharsku. Projížděli jsme přes Sibiu a tam měli řidiči povinnou pauzu asi šest hodin. My jsme se rozešli po městě. Všichni se na nás usmívali. Všichni měli zkažené zuby. A já jsem si tenkrát říkala: Co to je? Co se tady stalo? Pánbůh zaplať za to, že u nás nic takového nepřichází v úvahu. U nás jsme chodili v té době tuším každý rok nejméně jednou celá třída na povinné kontroly k zubaři. Všichni jsme se samozřejmě těšili, protože bylo volno. Ale všichni jsme taky měli celou dobu zuby v pořádku, protože tehdy opravdu se o to dbalo, a velice pečlivě se o to dbalo. Chci jenom připomenout, že skutečně úsměv se zdravými zuby je něco skutečně úplně jiného než to, co jsem tenkrát viděla v Sibiu, a říkala jsem si pánbůh zaplať, tohle nám nehrozí. Ale hrozilo, jak vidíme. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji paní poslankyni. A prosím pana poslance Zavadila, který je posledním řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Poslanec Jaroslav Zavadil
Hezké dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Dovolte mi, abych vás krátce seznámil se svým pozměňovacím návrhem ke sněmovnímu tisku 1017, který jsem vložil do systému pod číslem 6422 a týká se hospicové péče. Smyslem navrhované právní úpravy je výslovně v zákoně o zdravotních službách zakotvit institut takzvaného hospice. Tento pojem se sice v praxi běžně užívá, vyskytuje, avšak jeho obsah může být vnímán různě. Vzhledem k tomu, že i v současnosti některé právní předpisy - zákon o sociálních službách, zákon o veřejném zdravotním pojištění - používají například pojem speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu a s jeho existencí spojují určitá práva a povinnosti, je zřejmé, že má jít o zvláštní typ poskytovatele zdravotních služeb, u kterého však dosud chybí potřebná legislativní definice. Domnívám se, že péče na samém závěru života je důležitou oblastí, jejíž kvalitu můžeme zlepšovat také s pomocí zařízení, jako jsou právě hospice. Tato specializovaná zařízení znají potřeby těchto pacientů, které se týkají nejen léčebné a ošetřovatelské oblasti, ale také psychické, duchovní a sociální. Tento komplex péče pak přináší kvalitu závěru lidského života a zároveň neopomíná péči o osoby blízké, které pacienta doprovázejí. Je proto žádoucí, aby těmto poskytovatelům byla věnována pozornost a jejich důležitost byla zdůrazněna i jejich legislativním uchopením. Požádal bych vás potom také, v podrobné debatě se k tomu přihlásím, o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, až budeme probírat třetí čtení. Děkuju za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji, pane poslanče. Ještě přečtu omluvy. Paní poslankyně Adamová se omlouvá mezi 17.15 a 19.00 z osobních důvodů a pan ministr Pelikán se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Dále do obecné rozpravy nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak. Otevírám podrobnou rozpravu. Prosím paní poslankyni Hnykovou a připraví se pan poslanec Heger. Poslankyně Jana Hnyková
Děkuji za slovo. Ještě jednou hezké odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem vložila do systému pod číslem 6439. Týká se zvláštních smluv, které uzavírají pobytová zařízení sociálních služeb. Odůvodnila jsem to v obecné rozpravě a jinak zbytek je v pozměňovacím návrhu, kterým jsem vložila pod tímto číslem do systému. Já děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Pan poslanec Heger, potom pan poslanec Kasal. Poslanec Leoš Heger
Děkuji za slovo. Já se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 6419 v systému Poslanecké sněmovny. Je to návrh, který se týká úpravy kritérií pro limitace preskripce lékařů. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Také děkuji. Prosím pana poslance Kasala, po něm pan poslanec Vyzula. Poslanec David Kasal
Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 6425. Jen bych krátce řekl, že to je v zásadě shrnutí, takový komplexní pozměňovací návrh, který se týká jak pneumokokových infekcí, tak očkování proti HPV a i proti invazivním kmenům. Odůvodnění tady bylo takové komplexní, tzn. jak paní kolegyně Nohavová, tak pan kolega Svoboda. Jen bych na závěr chtěl říci, že to bylo podrobně projednáno, tyto změny, jak s ministerstvem, tak s pojišťovnami a ty s tím souhlasí, i co se týká toho finančního dopadu. Tak ten je minimální. Přihlásil bych se ještě k druhému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 6426, a ten bych si dovolil odůvodnit. Návrh na změnu zákona č. 47/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: 1. V § 39a odst. 2 písm. a) se za slovo "Rumunska" vkládá slovo "Řecka". Navrhuji úpravu znění § 39a odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to takovým způsobem, aby maximální cena léčiv v České republice, která se stanovuje na základě průměru tří nejnižších cen v tzv. referenčním koši, nebyla ovlivněna cenami Řecka. Tato změna již byla projednána na zdravotním výboru Poslanecké sněmovny počátkem roku 2014. Členové zdravotního výboru s vyřazením Řecka ze zemí tzv. referenčního koše souhlasili. Bohužel vzhledem k politické situaci v tomto období byl návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění vzat zpět. Shodné bylo stanovisko zdravotního výboru, i když byla tato změna projednána opětovně v návrhu jiné zdravotní legislativy, bohužel s ohledem na průběh legislativního procesu nebyla zatím nikdy schválena. Je zřejmé, že nízké ceny léčiv v České republice jsou hlavním důvodem rostoucího objemu paralelního obchodu, tzv. reexportu v posledních letech. Referencování řeckých cen pro stanovování maximální ceny v ČR je jedním z podstatných faktorů, které mají přímý vliv na stanovení nízké maximální ceny, a tím i rostoucího zájmu spekulantů vyvážejících levné léky určené pro české pacienty do zahraničí. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Prosím pana poslance Vyzulu a po něm pan poslanec Kaňkovský. Poslanec Rostislav Vyzula
Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům. První má číslo 6427 a týká se zmiňovaného stanovování maximální ceny léčiv a ten druhý má číslo 6432 a týká se změn zákona o zdravotních službách, tak jak jsem zde referoval v předchozím. Požádal bych vás touto cestou o podporu. Děkuji vám. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji. Prosím pana poslance Kaňkovského. Ještě omluvím pana poslance Berkovce. Ten se omlouvá od 17. hodiny do konce dnešního jednání z pracovních důvodů. Prosím pana poslance Kaňkovského. Poslanec Vít Kaňkovský
Dobré odpoledne ještě jednou. Dovolte mi, abych se přihlásil v podrobné rozpravě ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem už avizoval. Jsou vloženy do systému pod čísly 6437 a 6438. Jde o pozměňovací návrhy, které řeší jednak adaptaci evropského nařízení o rtuti, zejména pak zákaz zubních plomb z tzv. nedózovaného amalgámu, a ve druhém případě jde pak o řešení situace osob ve výkonu ústavního ochranného léčení. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček
Děkuji a ještě pan poslanec Zavadil. Poslanec Jaroslav Zavadil
Jen krátce. Dovolte mi, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem zdůvodnil v obecné rozpravě, číslo 6422, a zároveň vás požádám i o podporu ve třetím čtení. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček
Také děkuji. Zeptám se, zda ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Nikoli, ani pan ministr, ani pan zpravodaj. V tom případě končím druhé čtení tohoto tisku. Postoupíme k bodu
| 