(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 53. schůze Poslanecké sněmovny. Oznamuji vám, že za několik okamžiků navštíví náš jednací sál prezident republiky pan Miloš Zeman. (Ozývají se fanfáry z opery Libuše, prezident vchází do sálu, všichni přítomní povstávají.)
Vážení přítomní, dovolte mi, abych mezi nám uvítala prezidenta republiky pana Miloše Zemana a předala mu slovo. Prosím, pane prezidente, máte slovo. Prezident České republiky Miloš Zeman
Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně poslankyně a vážení kolegové poslanci, jak se tak rozhlížím po této Sněmovně, v níž jsem prožil mnohá léta, je už tady poměrně málo lidí, kteří společně s námi prošli anabází české politiky od roku 1990, a proto bych vás chtěl poprosit, abyste byli shovívaví ke vzpomínkám starého zbrojnoše, který na tuto anabázi dodnes vzpomíná. A snad zkušenosti z ní budou alespoň pro některé z vás trochu užitečné. V roce 1990 jsem se v tehdejším Federálním shromáždění stal předsedou rozpočtového výboru a moře mi bylo po kolena a byl jsem přesvědčen, že rozpočtové problematice dokonale rozumím. Podobal jsem se známé postavě Angličana, který navštívil Indii, pobyl tam několik týdnů a poté vydal pětisetstránkovou knihu s nápisem Vše o Indii. Odjel, po několika letech se vrátil a vydal podrobný článek, nikoliv knihu, Několik poznámek o Indii. A na konci jeho života jeho poslední článek se jmenoval Indie, země neznámá. Nuže, já nechci tvrdit, že pro mě je rozpočtová problematika, o níž dnes budu mluvit, zcela neznámou věcí, ale chtěl bych připomenout, že tak jako Michelangelo osekával kámen, než se dobral k soše Davida, tak i já, stejně jako moji kolegové, jsem musel osekávat několik nepravdivých hypotéz či předsudků o rozpočtové problematice, než jsem se dobral k pouhým třem konstantám rozpočtové politiky, které tuto obrovskou falzifikaci vydržely. Konstanta první je založena na Keynesově knize General Theory of Interest, Employment and Money, z níž lze vypreparovat jednu jedinou zásadní větu: V době hospodářské krize, či deprese, nebo recese - ale teď se nebudu zabývat nuancemi těchto tří pojmů - má být rozpočet deficitní, aby působil proticyklicky. V době hospodářské prosperity má být rozpočet naopak přebytkový a něco mezi tím znamená, že rozpočet bude vyrovnaný. Naše rozpočtová politika ve většině z oněch posledních let postupovala přesně obráceně. Když jsem byl ministerským předsedou, snažil jsem se v době, kdy zde byla lokální ekonomická krize od roku 1997, aby rozpočet byl deficitní, ale když se ekonomika začala zdvíhat, snažil jsem se o stlačení rozpočtového deficitu. Pomohla mně v tom dohoda s tehdejší nejsilnější opoziční stranou, která toto stlačení požadovala jako podmínku tolerance mé vlády i rozpočtové politiky. A dnes vám řeknu upřímně, zaplať pánbůh za tuto dohodu, protože každý ministr jakékoli vlády je připraven utratit neomezené množství prostředků a pomáhá mu v tom to, co János Kornai nazval sacím reflexem. Jste přisáti na struky rozpočtových zdrojů a sajete a sajete až donekonečna. Nu, a protože jsem byl vázán touto dohodou, věc skončila tím, že v roce 2002 byl celkový deficit státního rozpočtu 46 mld. korun, ale z toho 36 mld. byly takzvané transformační dluhy soustředěné v Konsolidační bance, a pouze 10 mld. byl čistý deficit. No a pak přišlo další období po roce 2002. A objevila se strašlivá věta. Ta věta zněla: Zdroje jsou. Jedna z nejhloupějších vět, která mohla být v ekonomické politice kdykoli a v jakékoli zemi vyslovena. Pak se ukázalo, že tímto zdrojem je státní dluh. A protože tehdejší vláda nebyla vázána žádnou dohodou, vesele utrácela a zvyšovala deficit státního rozpočtu dokonce i v podmínkách, kdy ekonomický růst se pohyboval mezi 5 až 6 % hrubého domácího produktu. To byl, stručně řečeno, zločin číslo jedna. A hned poté přišel zločin číslo dvě. Nastoupila ekonomická krize v roce 2008, celosvětová, nikoli lokální ekonomická krize, a místo aby se nasadilo skutečně deficitní financování, byla rozpočtová politika restriktivní, jinými slovy škrticí. A tak se stalo, že zatímco sousední země se už z krize dostávaly, naše ekonomika díky této opačné, chybné rozpočtové politice byla bohužel stále v útlumu. *** (9.10 hodin)
Nu, a teď už se dostávám k současnosti. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že praxí prověřené pravidlo, a to je konstanta číslo dvě, zní: Výdaje na investice mají být vždy vyšší než spotřeba domácností. A výdaje na spotřebu domácností mají být vždy vyšší, než je spotřeba vlády. Souvisí to s jedním přesvědčením, které, pravda, není obecně sdíleno, protože jsme fascinování ukazatelem růstu hrubého domácího produktu a málo si uvědomujeme, že tento růst je asi ze 70 % tvořen právě spotřebou domácností. Jinými slovy když sníte dva hamburgry místo jednoho, vzroste hrubý domácí produkt, ale nevzroste výkonnost ekonomiky, nevzroste produktivita práce a nevzroste konkurenceschopnost. Jediné, co vzroste, bude míra obezity populace. Ale to je asi tak vše. A proto axiom číslo tři zní: Pro reálný ekonomický růst je nejdůležitější investiční dynamika. Samozřejmě, že si mohu představit i investice, které jsou neefektivní. Kdysi jsem kritizoval, že v Brně na náměstí Svobody byly za drahý peníz postaveny hodiny, které měly jedinou nevýhodu, a sice že neukazovaly čas, ale jednou za 24 hodin z nich vypadla jakási kulička. Ale měříme-li investice multiplikačním efektem, pak se lze shodnout na tom, že nejvyšší multiplikátor mají investice do infrastruktury a hned za ním investice do bytové výstavby. A tím už samozřejmě přecházím k současnému návrhu zákona o státním rozpočtu, zákona zákonů neboli zákona roku. Velmi vítám, že pokladní plnění státního rozpočtu je přebytkové, dokonce výrazně přebytkové, a oceňuji, že tohoto přebytku bylo dosaženo ne jenom ekonomickým růstem, ale také rozumnou daňovou politikou, snížením daňových podvodů, například kontrolní hlášení již vedlo k omezení podvodnických vratek daně z přidané hodnoty. Ale na druhé straně kritizuji, že část tohoto přebytku byla vyvolána razantním snížením investic. A tady se lze vymlouvat na mnohé, částečně oprávněně, částečně neoprávněně. Vím, že veřejné investice do značné míry závisí na investicích právě do dopravní infrastruktury, že je zde známé omezení byrokratické Evropské komise s novou EIA, že jsme na počátku čerpání v novém programovacím období, a tak dál a tak dál. Slyšel jsem i námitku, že je vysoká srovnávací základna z roku 2015, kdy zde byl investiční boom, a proto nyní investice klesly. A já se ptám: Dobrá, a proč není investiční boom i v tomto roce? Co tomu brání? Co způsobuje, že například stavebnictví, které je indikátor konjunktury, je stále ještě pod úrovní roku 2008? To je tedy při celkově pozitivním hodnocení pokladního plnění státního rozpočtu jeden z negativních bodů, který považuji za nutné zmínit právě proto, abychom předešli jeho opakování a aby v příštích letech investiční boom pokračoval. Víte, při projednávání zákona o státním rozpočtu ministr financí hraje v oslabení, protože hraje proti všem ostatním členům vlády. Snad proto se ho musí vždy zastat buď premiér, nebo prezident, nejlépe obojí. A toto zastání nesmí být nekritické. Vedle již zmíněného sacího reflexu bychom totiž měli hledat v návrhu státního rozpočtu zdroje reálných úspor. A já vyčítám tomuto návrhu, že téměř ignoruje dva zdroje, které jsou objemově vysoké, i když připouštím, že obtížně dosažitelné. Prvním zdrojem je batoh. Batoh plný kamení, nikoli plný masových konzerv. Batoh, který se jmenuje dotace na obnovitelné zdroje. Celkový objem těchto dotací je předpokládán ve výši 45 miliard korun, z toho jenom v rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu je to 25 miliard korun. Já vím, že tato nesmyslná bursíkovská politika byla založena někdy v roce 2005, ale to současnou vládu neomlouvá, aby s ní něco nedělala, ať už pomocí daňových, nebo jiných opatření. Dovoluji si připomenout, že zatímco tržní cena silové elektřiny je jedna koruna za kilowatthodinu a dotace například na mně sympatické malé vodní elektrárny jsou pouze dvě koruny, dotace na solární energetiku je patnáct korun. Opakuji ještě jednou: patnáctkrát víc, než je tržní cena. Přitom dobře víte, že cena solárních panelů se snížila o dvě třetiny a že zaručený zisk pro tento byznys se tak zdvojnásobil a stal se bezpracným ziskem. Nu a to je tedy první balík. Nevím, jestli je to lobby solárních mafií, nevím, jestli jsou to jiné tlaky včetně zeleného fanatismu, který podporuje obnovitelné zdroje, ale v každém případě je to něco, co škodí české ekonomice. A teď si uvědomte, že bez změny pravidel tento batoh poneseme na zádech ještě nejméně dalších deset let a proplýtváme prostředky, které by se daly použít pro zdravotnictví, školství a celou řadu dalších oblastí, například ochranu kulturních památek, které u nás výrazně chátrají. *** (9.20 hodin)
Druhý batoh nebo druhé břemeno jsou sociální dávky. Můžete se divit, že toto slovo slyšíte od levicového politika. A zatímco jsou sociální dávky, které pomáhají lidem, jsou také sociální dávky, které lidem škodí, například tím, že je odnaučují pracovat. Jinými slovy, máme zde několik nesmyslných typů sociálních dávek, například doplatek na bydlení, který generoval obchod s chudobou v podobě ubytovna. Koneckonců i příspěvek na bydlení, o němž by se také dalo s úspěchem diskutovat, ale máme zde také libě znějící dávku, která se jmenuje podpora v hmotné nouzi. Mluvil jsem nedávno s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Koníčkem a ten mi říkal: příspěvek v hmotné nouzi dostane každý, kdo si o něj řekne. A když ke mně přišla generální ředitelka Úřadu práce, tak to v podstatě potvrdila s tím, že agresivní klienti vyhrožují tu vymlácením oken, tu podřezáním dětí, a tak tu dávku nakonec téměř všichni dostanou. A přitom úřady práce evidují ty, kdo odmítli nabízenou práci, aniž by jim v tom bránili vážné, např. zdravotní důvody. Tuto evidenci bychom měli využít, a jak anticipuje i nedávno přijatý zákon, měli bychom omezit sociální dávky těm, kdo odmítají pracovat a kdo se posmívají těm, kdo poctivě každý den chodí do práce. Neboť téměř 400 tisíc nezaměstnaných je většinově fiktivně nezaměstnaných. Ne proto, že by museli, ale proto, že si to sami přejí. No a když si sečteme objem takto vyplácených sociálních dávek, dospějeme k částce, která bude zhruba poloviční ve srovnání s dotacemi na obnovitelné zdroje. To jsou tedy dva nedostatečně využité zdroje úspor, které vytýkám tomuto návrhu státního rozpočtu. Protože každá mince má dvě strany a protože každá bilance zahrnuje má dáti i dal, chtěl bych s potěšením říci, že celkově nejenom návrh státního rozpočtu, ale i již zmíněné pokladní plnění považuji za pozitivní a vyjádřím mu, i tímto projevem, svoji podporu. Kolegyně a kolegové, téměř každý můj projev končí bonmotem a tohoto bonmotu nebudete ušetřeni ani dnes. Před téměř čtyřmi roky jsem se dopustil jisté neprozřetelnosti. Při projednávání programového prohlášení nové vlády jsem řekl, že pokud se ministru financí s takovým objemem plánovaných rozpočtových výdajů podaří dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, navrhnu ho na Nobelovu cenu za ekonomii. Ještě je prosinec. Těch 55 miliard vykazovaného rozpočtového přebytku se může rozplynout. Počkáme si na leden. Ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese nobelovského výboru. Děkuji vám za vaši pozornost. (Potlesk. Prezident odchází ze sálu, poslanci povstávají.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji panu prezidentovi za proslov a za návštěvu Sněmovny. V tuto chvíli přerušuji jednání na pět minut, budeme pokračovat v 9.30 hodin. (Jednání přerušeno v 9.25 hodin.)(Jednání pokračovalo v 9.30 hodin.)Místopředseda PSP Jan Bartošek
Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní budeme pokračovat v přerušené schůzi. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci. Jan Hamáček do 12 hodin z důvodu zahraniční cesty, Markéta Adamová od 16.30 z osobních důvodů, Marek Benda ze zdravotních důvodů, Marek Černoch ze zdravotních důvodů, Ivan Gabal z důvodu zahraniční cesty, Olga Havlová z rodinných důvodů, do 14.30 z osobních důvodů Soňa Marková, Josef Novotný bez udání důvodů, Igor Nykl ze zdravotních důvodů, Anna Putnová z pracovních důvodů, Jan Sedláček ze zdravotních důvodů a do 11 hodin z důvodu zahraniční cesty pan poslanec Pavel Šrámek. Z členů vlády se omlouvají od 14 hodin z pracovních důvodů Pavel Bělobrádek, od 13.30 do 16.30 z pracovních důvodů Michaela Marksová, Jan Mládek z důvodu zahraniční cesty, od 14 hodin z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan ministr Robert Pelikán, dále Kateřina Valachová ze zdravotních důvodů a Lubomír Zaorálek z důvodu zahraniční cesty. Další omluvenky, které mám, jsou od 13 hodin do konce jednání z osobních důvodů a dále ze zítřejšího dne 8. 12. na celý den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Novotný. Dále ve středu od 9.30 do 11 z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Gabriela Hubáčková. S náhradní kartou číslo 22 dnes bude hlasovat pan poslanec Vondráček. Dnes bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům: 183, je to sněmovní tisk 921, státní rozpočet na rok 2017, třetí čtení, a dále body 184, 185,186, což jsou sněmovní tisky 922, 923 a 952 související se státním rozpočtem, a bod 201, je to sněmovní tisk 724, autorský zákon, třetí čtení. Poté bychom se případně zabývali dalšími body z bloku třetího čtení dle schváleného pořadu schůze a dále pevně zařazenými body 40, 132 a 261, což jsou sněmovní tisky 681, 853, a informace ministra dopravy Dana Ťoka. Táži se, zda má někdo návrhy na úpravu pořadu schůze. Hlásí se pan předseda Faltýnek. Prosím. Poslanec Jaroslav Faltýnek
Hezké dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že včera jsme těsně nedoprojednali první čtení zákona o vojácích z povolání a skončili jsme de facto před hlasováním - byla poslední přihláška pana předsedy Stanjury -, tak mi dovolte, abych na žádost pana ministra obrany navrhl jménem našeho poslaneckého klubu pevné zařazení tohoto bodu. Jedná se o bod číslo 39, vládní návrh o vojácích z povolání, sněmovní tisk 958, první čtení, na dnešek napevno po již pevně zařazeném bodu číslo 132. Prosím vás o podporu tohoto návrhu, abychom tento zákon posunuli do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji a táži se, zda se někdo další hlásí s návrhem na úpravu pořadu schůze. Pan předseda Stanjura. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura
Rozumím tomu návrhu. Včera jsem chtěl navrhnout, ať jednáme po 19. hodině, ať to doprojednáme, a už jsem to nestihl. Nicméně abychom ho mohli podpořit, tak bych modifikoval ten návrh, aby to bylo hlasovatelné, aby tento bod byl zařazen po všech již pevně zařazených bodech. Ať se zase nedělá to, že když náhodou projde opozici jeden bod, tak se před něho předřazují další. Takže můj protinávrh je, aby tento bod z prvního čtení zákona o vojácích z povolání byl zařazen po všech pevně zařazených bodech tak, jak máme na programu. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji. Pan předseda Faltýnek. Prosím. Poslanec Jaroslav Faltýnek
Já bych s dovolením reagoval na tento protinávrh pana kolegy Stanjury. Záměrně jsem navrhl pevné zařazení tohoto bodu před tu, předpokládám, dlouhou debatu o D8, na kterou je ministr Ťok připraven, a tady jsme předpokládali, že to bude trvat relativně krátce. Ale pokud to dáme až za tu debatu a ten mimořádný bod k dálnici D8, tak na to znovu nemusí dojít. Proto jsem to takto navrhl. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji. Pan předseda Stanjura. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura
Ale za to si můžete sami, pane předsedo prostřednictvím pana místopředsedy. My jsme k tomu svolali mimořádnou schůzi. Pan ministr Ťok na ni vlastně neodpověděl. Vy jste zabili program. My jsme to dávno mohli mít projednané. Nevím, z čeho usuzujete, že bude dlouhé projednávání té D8. Já nevím. Nepředpokládám, že by to jednání bylo nějak dlouhé. A není to mimořádný bod. Je to bod jako každý jiný. Ale opět se ukazuje, že pokud opozici náhodou nějaký návrh projde, tak pokud se skutečně nezačne projednávat, nemá cenu se radovat, že o tom budeme diskutovat. Protože to tak být nemusí. Myslím, že ta moje nabídka je férová, protože souhlasím s tím, že to můžeme dokončit jenom - tak nám v tom nedělejte chaos. Nechte to tak, jak to bylo. Děkuji. Ale říkám, proč jste, když pan ministr je připravený - proč nebyl připravený na mimořádné schůzi? Proč vy všichni - pan ministr ne - ale proč vy jste hlasovali proti přijetí programu? Už jsme to dávno mohli mít vydiskutované. A to se vám nechtělo. A dneska přicházíte a říkáte: A buďte rozumní, dneska ten ministr připravený je. My jsme byli připraveni už tehdy. My jsme dneska připraveni na všechno. I na to, že ti vojáci budou dřív. Ale abyste nás nemotivoval, aby náhodou debata o vojácích z povolání nebyla velmi dlouhá. Protože rozprava ještě uzavřena nebyla. Takže ještě nejsme před hlasováním. My to teda velmi zvážíme. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji. K bodu 39 eviduji dva návrhy, kdy je možné je zařadit. Myslím si, že rozhodne hlasování. Táži se, zda někdo další má návrh na úpravu nebo změnu navrženého programu. Nevidím. V tom případě přistoupíme k hlasování návrhů tak, jak byly předloženy. Je zde návrh, aby bod 39 o vojácích z povolání, sněmovní tisk 958... První návrh je, aby byl pevně zařazen po bodu 132, a je tam protinávrh, aby byl zařazen po všech již pevně zařazených bodech. Nejprve tedy dáme hlasovat o protinávrhu. V případě, že neprojde, dáme hlasovat o návrhu pana předsedy Faltýnka. (O slovo se hlásí poslanec Sklenák.)
Prosím pan předseda Sklenák. Poslanec Roman Sklenák
Domnívám se, že bychom měli o těch návrzích hlasovat tak, jak byly podány. Jeden návrh na změnu programu přednesl pan kolega Faltýnek, druhý pan kolega Stanjura. A takhle by měly být hlasovány podle mého názoru. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Dobře. Proti tomuto postupu nevidím námitku. V tom případě budeme nejprve hlasovat o návrhu, který přednesl pan předseda Faltýnek, a to je, že bod 39 zařadíme pevně po bodu 132. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navrženou úpravu programu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 137. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro návrh 99, proti 28. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Tím jsme se vypořádali s návrhy na úpravu programu schůze. Budeme pokračovat dál dle schváleného pořadu. Otevírám první bod dnešního jednání a tím je
| 