Person name

Předseda PSP Jan Hamáček 1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 564/12 - vrácený Senátem Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 564/13. Vítám paní senátorku Zdeňku Hamousovou a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím sněmovnu o klid a znovu prosím všechny poslankyně a poslance, kteří chtějí diskutovat, aby tak činili mimo jednací sál! A platí to i pro předsedy vyšetřovacích komisí. Pane poslanče! (Poslanec Blažek končí diskusi s poslancem Richardem Dolejšem.)Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, asi nemá smysl do detailů tady uvádět základní principy zákona. Jenom doopravdy velmi stručně. Kromě elektronického registru oznámení posílení kontroly, oznámení na počátku výkonu funkce, většího rozlišení sankcí Sněmovna doplnila pozměňovacími návrhy některé další důležité body a bohužel ty změny nebyly promítnuty důsledně těmi pozměňovacími zákony. Na to Senát zareagoval tak, že přijal několik legislativně technických návrhů, které nemění věcně podstatu zákona. S jedinou výjimkou a tou je posunutí účinnosti. Vzhledem k tomu, že registr oznámení musí být vytvořen na základě veřejné zakázky, kterou musí zadat Ministerstvo spravedlnosti, tak byla posunuta účinnost zákona z 1. ledna příštího roku na 1. září příštího roku, což fakticky žádná změna není, protože tak jako tak by Ministerstvo spravedlnosti dříve ten informační systém nevytvořilo. S tím, že v zásadě vše ostatní z hlediska účinnosti zůstalo nastejno s drobnou odchylkou u § 4b a 4c, kde není pevně stanovena 1. ledna, ale 15. dnem po vyhlášení zákona, což je plus minus pár dnů v zásadě totéž. Takže ani tady v podstatě nedochází ke změně. To znamená, že návrh je v podstatě vrácen Senátem víceméně ve stejném znění. Věcně tam ke změnám doopravdy nedošlo, byly odstraněny legislativně technické problémy a ta účinnost umožní, aby Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo doopravdy funkční systém ke dni účinnosti zákona. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji, pane ministře. Zeptám se, zda se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu chtějí vyjádřit zpravodajové. Nejprve pan poslanec Vozka. Není tomu tak. Paní poslankyně Kovářová? Také ne. A pan poslanec Plíšek rovněž ne. V tom případě otevírám rozpravu a prosím, aby první vystoupila paní senátorka a samozřejmě dále ti, kteří se přihlásí. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Zdeňka Hamousová Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, ctěná Sněmovno, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením Senátu z 28. schůze konané 19. října 2016, kdy Senát přijal usnesení číslo 551, kterým si dovoluje vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona Poslanecké sněmovny č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozměňovacích návrhů. Předkladatel návrhu zákona velmi precizně a jasně vysvětlil přijaté pozměňovací návrhy. Dovolte mi, abych ještě jednou zopakovala jejich zdůvodnění. Zdůvodnění senátních pozměňovacích návrhů je toto. a) K bodům 1 až 15 a k bodu 18. Většinou se jedná o legislativně technické změny a jsou v souvislosti s tím, že 21. září 2016 byl vyhlášen zákon č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon o sdružování v politickým stranách a v politických hnutích. V jeho páté části byl novelizován zákon o střetu zájmů tak, že mezi veřejné funkcionáře podrobené pravidlům o střetu zájmů byli zařazeni předseda a člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v § 2 odst. 1 nové písmeno j). V souvislosti s tím byl zákon o střetu zájmů změněn také na dalších sedmi místech novelizačními body proto, aby vnitřní odkazy na příslušná ustanovení odpovídaly provedené změně. Účinnost zákona nabyla již dnem vyhlášení. Senát tedy předložený návrh zákona z Poslanecké sněmovny na právě popsanou situaci nereagoval, a proto v mnoha případech odkazuje osnova na jiná ustanovení, než která navrhovatel zamýšlel, čímž dochází k nežádoucím věcným posunům. Pozměňovací návrhy věc napravují, případně korigují nesprávné legislativně technické pokyny. b) Další zdůvodnění ryze praktického charakteru. Návrh zákona stanoví nabytí účinnosti na den 1. ledna 2017. Tato účinnost se v současnosti jeví jako nerealizovatelná, protože je potřeba zřídit elektronický registr oznámení a je také potřeba seznámit všechny dotčené subjekty s jejich nově vzniklými povinnostmi, mimo jiné soudce a státní zástupce, kteří byli do působnosti zákona o střetu zájmů zahrnuti až pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně. Pozměňovací návrhy proto spočívají v posunutí účinnosti na 1. září 2017 spolu s provedením změn v přechodných ustanoveních a rozšířením dělené účinnosti i na zákazy a omezení obsažená v § 4b a v § 4c, což je zákaz účasti v zadávacích řízeních a zákaz poskytnutí dotace. Ctěná Sněmovno, vidíte, že pozměňovací návrhy jsou ryze praktické a věcné. Prosím vás tedy o jejich zvážení, následně přijetí pozměňovacích návrhů tak, jak vám Senát předkládá. Děkuji za uvážení, podpoření a pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Další v rozpravě vystoupí pan předseda Faltýnek a potom pan poslanec Vondráček. Poslanec Jaroslav Faltýnek Hezké odpoledne, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové. Dovolte mi alespoň pár poznámek k tomuto návrhu zákona. Vím, že je téměř zbytečné vystupovat, a koneckonců už jsem na toto téma hovořil mnohokrát. Vím, že jste rozhodnuti tento zákon v podstatě ušitý na míru jednomu člověkovi schválit, ať už v jeho senátní, nebo ve sněmovní verzi. Přesto mi ale dovolte alespoň můj pohled na tento zákon. Nechci se opakovat, už jsem v minulosti na toto téma uváděl spoustu konkrétních argumentů, ale přesto mi dovolte stručnou rekapitulaci. Nezdržím vás dlouho. Není mým záměrem vůbec obstruovat nebo zdržovat přijetí tohoto zákona. Zákon o střetu zájmů byl jednou z priorit naší vlády a měl přinést ztransparentnění majetkových přiznání politiků. Na tom se shodla celá vláda a takto zákon doputoval do Poslanecké sněmovny. Místo toho se z něho, jak řekl pan předseda ODS Petr Fiala, a já si ho za to vážím, že měl tu odvahu to zveřejnit na svém twitterovém účtu, se z něho stal vlastně lex Babiš, zákon o jednom člověkovi. Víte, je škoda, a už jsem to tu říkal několikrát, že bývalá vládní koalice, nebo tehdy opoziční sociální demokracie třeba v minulém volebním období nenavrhovala podobný zákon na své politiky-podnikatele sedící ve vládě. Měli bychom aspoň platný lex Bárta nebo lex Schwarzenberg nebo Řebíček nebo... to je jedno, těch ministrů tam sedělo spousta v té vládě, kteří byli podnikatelé, a mohli jsme mít problém vyřešen. A bylo by to před volbami a všem, kdo kandidovali, i voličům, by bylo jasné, jaká jsou pravidla, pravidla hry pro to další volební období. Bylo by všem jasné, že když chceš jít do politiky a máš firmu, kterou jsi celý život budoval, nebo nedej pánbůh vlastníš nějaké médium, tak se tohoto majetku musíš zbavit, jinak nemůžeš být ministrem. Pokud tak neučiníš, nemáš právo jít do politiky, nemáš právo stát se ministrem. A z mého pohledu je tato věc absurdní: vyloučit z politiky člověka, který celý život něco budoval, zaměstnával lidi, platil daně. Ale budiž. Pokud by tento absurdní zákon platil, tak by bylo všem jasné, na čem jsou. Ale proč měníme pravidla během hry a kvůli jednomu člověkovi? Argumentace, že nastavujeme pravidla pro příští členy vlády, neobstojí. Snad s výjimkou návrhu pana kolegy Chvojky, který zakazuje vlastnit média až novým členům vlády, budoucím členům vlády a dalším politikům. Ale návrhy pana kolegy Plíška cílí na stávajícího člena vlády, který šel do politiky za stávajících pravidel. A tento návrh říká: změníme ti pravidla v průběhu tvého mandátu a ty se rozhodni, zda chceš být ministrem, nebo nechceš. Rozhodni se, ty, který jsi kandidoval ve volbách, dostal jsi, mám pocit, 18 tisíc preferenčních hlasů. Celý národ věděl, jaký majetek vlastníš, jaké daně platíš, zaměstnáváš zhruba 30 tisíc lidí. Rozhodni se teď hned, zda budeš dál ministrem financí a vzdáš se svého majetku, nebo ne, a tvoje firmy budou okamžitě - okamžitě! - okamžitě - vyloučeny z možnosti soutěžit o veřejné zakázky a nebudou mít možnost požádat o dotace. Nebudou moci soutěžit o veřejné zakázky, kde jediným kritériem je cena, je výsledná cena soutěže. Nebudou moci požádat o dotace, které dostávají všichni zemědělci v celé Evropě bez ohledu na to, kdo tyto zemědělské firmy vlastní. Nepřipadá vám absurdní a v rozporu s pravidly Evropské unie přijmout zákon, který vyloučí firmy, které zaměstnávají tisíce lidí, platí daně v České republice, z možnosti požádat a získat dotace? V průběhu této diskuse bylo několikrát zmiňováno, že se tento zákaz netýká takzvaných nárokových dotací. Ale náš právní řád nezná pojem nárokové a nenárokové dotace. A navíc většina právních výkladů včetně toho z Parlamentního institutu, který samozřejmě není žádné dogma a je to jejich názor, tak říká, že výklad může dát jedině soud. Jedině soud! A žádný judikát a precedens na to v současné době není. Dámy a pánové, když už řešíme zákon pro jednoho člověka a pro jednu firmu, tak mi dovolte pár slov k dotacím. Pan Babiš a jeho firmy jsou neustále obviňováni, i tady některými kolegy, že žijí z dotací, že dotace jsou vyšší než placené daně, že firmy drží obchod se státem a podobné nesmysly. Realita je ale jiná. Každý český zemědělec, a to lze ověřit, kdyby tady mezi námi seděl pan ministr zemědělství, tak by nám to určitě potvrdil, má stejnou dotaci z Evropské unie na hektar, což je zhruba 5 500 korun na jeden hektar, pro všechny stejně. Agrofert má celkem 110 tisíc hektarů v nájmu a zhruba 20 tisíc hektarů ve vlastnictví, to znamená, že z této takzvané nárokové dotace zaplatí vlastníkům půdy více než polovinu této částky na nájemném. Ročně takto platí firmy skupiny Agrofert zhruba 350 mil. korun za nájem pozemků majitelům. Stále také slyšíme, že Agrofert v posledních letech významně navýšil čerpání dotací v souvislosti s angažmá pana Babiše ve vládě. Kdo by měl zájem, ať nezdržujeme ostatní, mám tady přesná čísla, kdo by opravdu potom chtěl argumentovat tímto argumentem, tak bych se s ním moc rád podělil o konkrétní čísla, nicméně je to pravda. Růst dotací pro Agrofert existuje a má dva důvody. Za prvé roste výměra obhospodařované půdy plochy hektarů, to znamená, že když hospodařím na větší ploše než v minulosti, tak logicky dostávám více peněz na hektar. Druhý důvod je, že v posledních letech byly realizovány ekologické investice zejména v některých chemičkách, které byly schváleny minulými vládami na základě požadavku Evropské unie z hlediska požadavku na životní prostředí a ekologii. Další dotace, na které dle tohoto zákona společnosti vlastněné panem Babišem ztratí nárok, jsou investiční dotace pro zemědělce a zpracovatele na rozvoj nových technologií a kapacit zejména v živočišné výrobě, kde vznikají nová pracovní místa. Ještě mi dovolte na závěr pár konkrétních čísel k dotacím a placení daní koncernem Agrofert. Za deset let od roku 2006 do roku 2015 zaplatil Agrofert, nebo jeho firmy na dani z příjmu právnických osob do státního rozpočtu částku 5 mld. 730 mil. 880 tis. a na dotacích z rozpočtu České republiky dostaly společnosti částku 2 mld. 270 mil. Z rozpočtu Evropské unie dostaly tyto společnosti částku 4,6 mld. a v České republice celkem odvedly společnosti Agrofertu do státního rozpočtu na daních z příjmu a zdravotním a sociálním pojištění za deset let částku ve výši 22,8 mld. korun. Toto jsou pouze suchá čísla, ale prosím, až budeme zase příště diskutovat v médiích, jak je to s dotacemi a kdo na úkor koho žije, abychom používali opravdu relevantní a ověřená čísla. Závěrem mi dovolte poslední větu, vyjádřit názor, že tento zákon, a je to většinový názor našeho poslaneckého klubu, ať už je to verze senátní, nebo sněmovní, je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v neposlední řadě také, jak už jsem uvedl například u dotací, i v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie. Tolik z mé strany pár poznámek k tomuto návrhu zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Dvě faktické poznámky - pan poslanec Kučera a potom pan předseda Kalousek. Poslanec Michal Kučera Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se velice krátce dotkl projevu pana předsedy Faltýnka víceméně dvěma krátkými poznámkami. První je, jak tady zmiňoval jednotlivé zákony a zmiňoval lex Babiš, tak bych chtěl upozornit, že existuje i lex Schwarzenberg, na ten tady zapomněl, ten už je skutečně pár desítek let, pokud by ho chtěl pan předseda Faltýnek zrušit, tak samozřejmě má možnost. Druhá poznámka je, že jsem vnímal vaše hnutí, vážený pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana předsedajícího, jako to, které jde do politiky narovnat podnikatelské prostředí. Vy jste naložili těm nejmenším na záda těžký kámen, který dneska nesou v podobě od 1. 12. elektronické evidence tržeb, zavedli jste kontrolní hlášení k DPH, finanční úřady zvýšily svoje kontroly na maximum, to si může asi každý ověřit ve firmě, pokud podniká, že na finančáku se téměř netrhnou dveře, kontrolujete DPH, kontrolujete dotace, kontrolujete audity, posíláte audity na audity, a všechnu tu zátěž jste přenesli na malé a střední podnikatele. Já si myslím, že všem bychom měli měřit stejně, to znamená i těm největším, a to je myslím snaha o narovnání tohoto podnikatelského prostředí. Takže věřím, že tento zákon projde a podnikatelské prostředí narovnáme nejenom pro malé a střední podnikatele, ale i pro největší. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček Pan předseda Kalousek. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedo. Mám jen zdvořilý dotaz na pana předsedu Faltýnka. Já jsem se zájmem poslouchal údaje z bilance holdingu Agrofert a nebylo mi úplně jasné, a proto se chci zeptat, zda pan předseda vystupoval jako předseda poslaneckého klubu ANO, anebo jako člen představenstva holdingu Agrofert. Pokud to bylo jako za prvé, jako předseda klubu ANO, pak se přiznám, že jsem tomu nerozuměl. A pokud vystupoval jako člen představenstva holdingu Agrofert, tak jsem ho chtěl přátelsky upozornit, že si popletl podklady. Tady je Poslanecká sněmovna. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček Teď s přednostním právem pan ministr a potom pan poslanec Vondráček. Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, pan poslanec Kalousek mě lehce předběhl, protože jsem chtěl upozornit na tutéž věc, že pan poslanec Faltýnek je člen představenstva společnosti Agrofert. Ono je to pikantní, protože právě projednáváme zákon o střetu zájmů, který ve stávajícím znění říká v § 3 odst. 2, že dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které by jako veřejný funkcionář byl povinen prosazovat a hájit. Je pravda, že stávající znění nemá definici toho, co je osobní zájem. Pan poslanec Faltýnek to zjevně jako svůj osobní zájem nevyhodnotil, podle nového znění už by hodnocení bylo naprosto jednoznačné. Soudím tak, že ani dnes, ani minule při projednávání tady svůj střet zájmů tedy přinejmenším neoznámil, ani před hlasováním. Předseda PSP Jan Hamáček Pan poslanec Vondráček. Poslanec Radek Vondráček Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady svým poněkud nudnějším příspěvkem zasáhnu do svěží debaty, která tady probíhala. Já dokonce v rámci svého příspěvku zřejmě ani jednou nepoužiji slovo Babiš, ani jednou neřeknu Agrofert, já se pokusím držet se striktně právního textu. Na tabuli svítí novela o střetu zájmu, jsem tady opět již poněkolikáté a poněkolikáté se budu snažit jaksi upřít vaši pozornost k jednotlivým ustanovením zákona. Jako první bych se chtěl alespoň stručně vrátit k tomu, jak jsme ten zákon tady přijímali. Zachytil jsem různé názvy pro ten náš proces, že to bylo živelné, místy zmatečné, že po skončení hlasování někteří z nás ani netušili, o čem hlasovali. Já jsem samozřejmě přítomen byl. Je pravda, že hlasovací procedura byla mírně upravena, nicméně vzhledem k tomu, že to bylo na můj popud, tak se k tomu nebudu vyjadřovat, nebudu se toho dovolávat, myslím, že jsme věděli, o čem hlasujeme. Nicméně v této souvislosti lze citovat jeden ze stěžejních nálezů Ústavního sodu vztahující se k porušování procedurálních pravidel prostřednictvím živelného hlasování pozměňovacích návrhů Poslaneckou sněmovnou. Jedná se o ústavní nález 77 z roku 2006, z února 2007, který uvádí, že dodržování zásad srozumitelnosti, přehlednosti a jasnosti právního řádu patří mezi komponenty právního státu, jakož i respektování demokratických principů v legislativním procesu. Ještě krátce odbočím, proč se tak možná obšírněji vyjadřuji k tomuto návrhu. Ani já nechci obstruovat, nechci zdržovat to hlasování, které stejně proběhne, nicméně se svými ctěnými kolegy jsem se nedávno účastnil nějaké debaty na právnické fakultě, kde mi mj. řekli, jak to, že s těmi vašimi argumenty nejsme podrobně seznámeni předem. A vzhledem k tomu, že se jedná o vrácený návrh ze Senátu, kde už nelze předpokládat projednání ve výborech, tak jediné místo, které mi zbývá, je tady toto. Proto bych zde rád zrekapituloval všechny své námitky vůči tomuto textu. Mám tady několik listů, možná budu tady částečně trhaně přecházet, mohu ten příspěvek zkrátit, rozšířit, záleží na tom, jak se mi podaří vás zaujmout. Doufám, že vás všechny pobavím. Trvám tedy na tom, že proces přijetí novely byl natolik živelný a zmatený, že poslanci, alespoň někteří z nich, nebyli vždy zcela jisti v tom, v jaké podobě normu schvalují. O tom svědčí jednotlivá prohlášení, která se objevovala v médiích hned po schválení novely, kdy někteří poslanci prezentovali novelu tak, že nezasahuje do právního postavení veřejných funkcionářů, kteří svou funkci vykonávají, ačkoliv opak byl pravdou. Stejně zmatečná byla prohlášení v tom, na jaký okruh adresátů přijatá norma směřuje. Vzpomenou si ještě někteří z vás, kteří se tady mírně posměšně zmiňovali o tom, jak my za ANO můžeme vědět, že náš pan předseda bude ještě v té příští vládě? A proč za něj tak bojujeme, když se to týká až vlastně té další vlády? A ejhle, hned na druhý den se ukázalo, že § 4b a 4c nabývají účinnosti ihned se základním tělesem toho návrhu zákona, té novely. Nebyl jsem přítomen u hlasování v rámci Senátu, mám jen informace o tom, že i někteří senátoři na místě prohlásili, že novelu považují částečně za protiústavní, a přesto neváhali hlasovat, což je bezpochyby v rozporu se slibem, který jako senátoři složili. Veřejně pak byla deklarována snaha zakotvit přiměřená přechodná ustanovení, což se však ve vztahu k ustanovení § 4b a 4c nestalo. Opět se nabízí otázka, zda senátoři zcela přesně věděli, pro co hlasují. Pravda je, že v Senátu byla odpověď na problémy s účinností. Byl to pozměňovací návrh paní senátorky Hamousové, který ujednotil účinnosti zákona, která by se po přijetí toho pozměňovacího návrhu skutečně vztahovala až na příští členy vlády. Ale evidentně ani v Senátu nebyla politická vůle přijmout normu v nějakém, řekněme, koaličně přijatelném formátu, protože zadání bylo zcela jiné. Dalším bodem mého projevu je ten samozřejmě ten nejvíce diskutovaný § 4a. Zřejmě drtivá většina z vás už je seznámena např. s analýzou Parlamentního institutu. Dovolím si citovat pouze jeden odstavec, který shrnuje veškerou problematiku. Ustanovení § 4a se vztahuje i na poslance, senátory a další kategorie veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 zákona. Možnost těchto kategorií využít postavení pro omezení svobodné soutěže politických sil je v demokratickém státě velmi omezená. Z tohoto důvodu se domníváme, že záměr zamezit ohrožení svobodné soutěže politických sil zákazem provozování médií se na tyto další činitele vztahovat nemůže, a to proto, že záměr, tedy účel, nemůže být omezením těchto činitelů splněn. Z tohoto důvodu je třeba považovat tuto část návrhu za ústavně neslučitelnou. Jsem tedy přesvědčen o tom, že naprostá většina, snad všichni, budou při hlasování o tomto návrhu vědět, pro co zvedají ruku, a budou vědět, že § 4a je s velice vysokou pravděpodobností v rozporu s Ústavou České republiky. Je tomu tak. Samozřejmě i já respektuji to, že jedinou autoritou v této zemi, která může vyslovit tento závěr o ústavnosti či neústavnosti, je Ústavní soud. Přátelé, my ale nejsme zbůhdarma poslanci a členové Poslanecké sněmovny. My bychom neměli činit z Ústavního soudu třetí komoru, my bychom neměli slepě odkazovat na to, nechť to tedy Ústavní soud. Kolikrát jsme tu slyšeli z různých úst, že Sněmovna je nejvyšším orgánem zákonodárným, že Sněmovna je suverénem. A my bychom na této půdě měli také rozhodnout s plným vědomím a svědomím o tom, že přijmeme text, který bude v souladu s Ústavou, a nikoli v rozporu. Podali jsme ruku v této věci a v rámci koaliční rady byl učiněn návrh, abychom společnými silami vytvořili nějaký návrh, který bude ústavně konformní, který bude přijatelný pro všechny zúčastněné a který bychom přijali v nějakém zrychleném režimu. Evidentně tu ale opět postrádám politickou vůli se něčím takovým vůbec zabývat. Tolik k bodu 4a. Dostávám se k bodu 4b a 4c. Ani u těchto bodů bohužel nemohu konstatovat, že zde neexistují rizika a že se jedná o kvalitní právní text. Já bych opět ocitoval jenom jeden odstavec, který nevytváří žádný závěr, ale který by vás měl zajímat a týká se veřejného zadávání. Z ustanovení § 4b vyplývá, že obchodní společnost nesmí podat nabídku. Dále z něj vyplývá, že pokud společnost podala nabídku, musí ji zadavatel vyloučit. Co se stane, pokud obchodní společnost podá nabídku, po jejím podání se změní vlastnické vztahy? Co se stane, pokud obchodní společnost podá nabídku v pořádku, smluvní vztah je uzavřen, a až při jeho uzavření se objektivně zjistí, že je zde zakázaná osoba? Rovněž není vyřešeno to, co se stane, pokud se vlastnictví změní až po uzavření smluvního vztahu, ale před dokončením veřejné zakázky. Je třeba od smluvního vztahu odstoupit? Pokud se změna vlastnictví stane v době mezi podáním nabídky zakázky a uzavřením smlouvy, je za zjištění, že je smlouva neplatná, odpovědný veřejný úřad? Není jasné, zda obchodní společnost bude mít povinnost změny v mezidobí hlásit. (V sále je velmi rušno.)Docházím tedy k závěru, že proporcionalita v užším smyslu, která byla nástrojem k posouzení účinku návrhu na dotčené obchodní společnosti, posudek dochází k tomu, že text návrhu vykazuje značné nedostatky, které omezují obchodní společnosti více, než by bylo nutné při perfektním legislativním provedení zákazu. Kromě toho text nakládá na veřejné orgány povinnosti, které by při perfektním provedení zákazu vůbec nevznikly. Zda dosahují uvedené nedostatky ústavní nekonformity, není možno s jistotou konstatovat. Domníváme se ale, že by při případném přezkumu Ústavní soud nedostatky v koncepci a legislativní technice vytknul. Tolik čistě po právní stránce k tomu § b a § c. Dále se... Vidím, že vás to zaujalo, tak budeme pokračovat, ještě krátce. Možná bude potom lépe poslouchat. A dostáváme se k bodu, který se týká legitimního očekávání. Já si nalistuju... Mezitím bude třeba více klidu v sále... (Stále velký hluk.)Dobře, budeme pokračovat i tak. Já jsem už na začátku říkal, že nebudu používat jméno našeho předsedy nebo jeho holdingu, ale chtěl bych jenom říct... V ustanovení § 4b a 4c nebyla schválena ani dostatečná legisvakanční lhůta, která by zabránila tomu, aby se jednalo o zásah do legitimního očekávání a práv nabytých v dobré víře. Obě ustanovení mají v případě přijetí senátní verze nabýt účinnosti patnáctým dnem od data vyhlášení. Teprve v okamžiku podpisu novely prezidentem bude jasno, zda a v jaké podobě byla novela schválena. Existující veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů mají, pokud by chtěli předejít vzniku újmy na straně obchodních společností, ve kterých vlastní oni sami či osoby jimi ovládané podíl odpovídající nejméně 25 % účasti, pouze několik dnů na to, aby se zbavili relevantních podílů v potenciálně dotčených společnostech. O tom, že takový postup je nerealizovatelný, a to zvláště u větších koncernů, o tom nemůže být pochyb. Jelikož je Česká republika demokratickým právním státem, veřejní funkcionáři, jichž se avizované změny zákona mají týkat, nastupovali do výkonu svých funkcí za určitého právního stavu a s důvěrou v něj. V průběhu jejich funkčního, resp. též volebního období nicméně dochází ke změně tohoto právního stavu. Změna v podobě novely staví dotčené funkcionáře do situace, v níž jsou nuceni se rozhodnout, zda se nejméně po zbytek výkonu své funkce vzdají části, v některých případech podstatné, svých majetkových práv v dané obchodní společnosti, či zda si tato práva i nadále ponechají a způsobí tím této společnosti škodu v podobě nemožnosti získat dotaci, investiční pobídku nebo veřejnou zakázku, příp. odstoupí ze své veřejné funkce. Novela tak působí de facto retroaktivně, když nyní sankcionuje výkon v minulosti nabytého vlastnického práva veřejného funkcionáře a souběžný výkon práva na účast na správě věcí veřejných, tedy výkonu veřejné funkce. Je dle mého názoru legitimní otázkou, zda by dotčení veřejní funkcionáři vůbec nastoupili do svých současných funkcí, kdyby v době jejich nástupu platila stejná pravidla předpokládaná touto novelou. Tolik k tomuto bodu. (Trvale velký hluk v sále.)Mám tam ještě šest bodů. Vidím, že jsem ještě úplně nevyčerpal některé kolegy (s úsměvem). Já bych se možná vrátil k rozporu s právem Evropské unie. Myslím si, že tuhle tu část jsme neprobírali dostatečně, v podstatě téměř žádným způsobem. Když budu faktický a budu vycházet jenom z konkrétních ustanovení, tak § 4b dle našeho názoru odporuje směrnicím č. 2004/24/EU a 2014/25/EU, které stanoví závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v členských státech, a to zejména článkům 34, 56 a 63 Smlouvy o fungování Evropské unie zakazujícím členským státům zavádět opatření, která omezují volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, a mají tak vliv na obchod mezi členskými státy. Novela totiž zakazuje účast též společnostem z jiných členských států, pokud v nich má český veřejný funkcionář či jím ovládaná osoba kvalifikovanou majetkovou účast. Tyto společnosti by ze zadávacího řízení měly být dle této novely taktéž vyloučeny. Rozporuje také skutečnost, že výčet důvodů pro vyloučení účastníků ze zadávacího řízení stanovený ve výše uvedených směrnicích je taxativní a členské státy nejsou oprávněny tyto důvody dále rozšiřovat. Otázka zamezení střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek je ve směrnicích výslovně upravena a v souladu s judikaturou Soudního dvora EU je řešena tak, že se posuzuje na základě okolností konkrétní veřejné zakázky. Za střet zájmů tato směrnice považuje situaci, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Ovšem zákaz účasti v zadávacích řízeních obsažený v novele, konkrétně § 4c, však a priori předpokládá, že veřejný funkcionář se dostává do pozice střetu zájmů ve všech zadávacích řízeních, na jejichž průběhu se nijak neúčastní, resp. o nich ani neví, včetně zadávání zakázek soukromých zadavatelů, dotovaných a sektorových zadavatelů. Ustanovení v § 4c pak nedovoleným způsobem zasahuje do systému poskytování dotací z rozpočtu Evropské unie. Dotacemi podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla jsou totiž podle § 3 zákona 218/2000 o rozpočtových pravidlech v platném znění veškeré peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Sem bohužel spadají i finanční prostředky, které Česká republika získává od Evropské unie na poskytování dotací do strukturálních fondů EU a dalších. Pravidla pro jejich vyplácení jsou přitom stanovena v právu Evropské unie a na něj navazujících dokumentech a Česká republika není oprávněna svévolně tato pravidla měnit. K veřejným zakázkám. Omezení možnosti společností vlastněných členem vlády účastnit se veřejných zakázek je v rozporu s evropským právem zadávání veřejných zakázek. To vyplývá z judikatury Soudního dvora, zejména nálezu Michaniki AE. Já bych konstatoval jenom tu závěrečnou větu: Soud konstatoval, že takové opatření je nepřiměřené, protože pak tyto společnosti nemají možnost prokázat, že neexistuje střet zájmů... Tady se předpokládá plošný potenciální střet zájmů, což je v rozporu s náhledem Evropské unie a v rozporu s ochranou svobodné soutěže, protože jestliže budeme chránit soutěž při veřejném zadávání, tak ta soutěž je definovaná tím, že musí mít šanci co nejvíc účastníků se té soutěže zúčastnit. A my tady vylučujeme část společností na základě kritérií, která nejsou dána právem Evropské unie a jsou naším národním vynálezem. Velice zásadním způsobem tedy riskujeme, že bude proti nám zahájeno řízení. Pokud by zákon o zadávání veřejných zakázek byl přijat a obsahoval ustanovení v rozporu s evropským právem, hrozí České republice řízení před Soudním dvorem EU a toto řízení může iniciovat jak Evropská komise ve formě infringementu, ale i přímo poškozený dodavatel. Pokud by v takovém řízení byl konstatován rozpor s právem EU, hrozí České republice udělení přímé peněžní sankce, omezení možnosti čerpat evropské dotace a dále nutnost odškodnit dodavatele, kteří byli takovýmto ustanovením poškozeni. Na závěr bych poprosil, kdybyste měli sílu se nad tím ještě jednou zamyslet, jestli opravdu jako zákonodárci nemůžeme tento bod vyřešit jiným způsobem než přijetím normy, která bude od začátku odsouzena k podání návrhu na zrušení části zákona u Ústavního soudu, příp. k okamžité novelizaci. A poslední věta. Jestli jste se už rozhodli pro ten zákon hlasovat, protože když se kácí Babiš, létají třísky, ústava neústava, tak bych byl rád, kdybyste aspoň zvedli ruce pro tu senátní verzi, která představuje menší potíž pro státní aparát a zejména pro Ministerstvo spravedlnosti. Dalších pět bodů jsem na základě očí některých poslanců nečetl (s úsměvem). Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová Děkuji. Eviduji faktickou poznámku kolegy Vozky, je-li tomu tak. Nehlásí se k ní pan kolega? Hlásí. Prosím. Poslanec Vlastimil Vozka Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, kolega Vondráček tady prezentoval ve své úvodní části určité části, řekněme, z průzkumu veřejného mínění mezi poslanci po skončení hlasování. A já nemohu v žádném případě souhlasit s názory, že hlasování bylo chaotické nebo že poslanci nevěděli, o čem hlasují. My jsme v úvodní části tedy odsouhlasili proceduru, byť pozměněnou, která byla velmi komplikovaná, a následně jsem předčítal vždy obsah toho hlasování. Takže pokud někdo následně nevěděl, o čem hlasuje, tak žaluje sám o sobě, že se nedostatečně připravil nebo nevěnoval se hlasování. Tolik jsem potřeboval dneska tady sdělit, protože by se mohlo stát, že toto prohlášení se stane obecnou pravdou, a to tak v žádném případě není. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová Děkuji. S přednostním právem prosím k mikrofonu předsedu klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Prosím, máte slovo. Poslanec Jaroslav Faltýnek Děkuji za slovo. Já bych s dovolením, paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím zareagoval na ta dvě totožná vystoupení pana ministra Dienstbiera a pana předsedy Kalouska. Víte, pánové prostřednictvím paní místopředsedkyně, já jsem hrdý na to, že jsem mohl patnáct let pracovat pro Agrofert a pro pana Babiše. Na co jste hrdý vy, pane Kalousku prostřednictvím paní předsedající? Co po vás zůstalo? Pracoval jste vy někdy v nějaké firmě? Pracoval vy jste vůbec někdy mimo politiku? A jste hrdý na to, co po vás zůstalo? Ty padáky, mrtvoly, casy, pandury, na to jste hrdý? A pana ministra Dienstbiera bych se jenom prostřednictvím paní předsedající zeptal, jestli vůbec někdy někde pracoval. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová Děkuji. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, tudíž rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova - pana ministra? Je tomu tak. Prosím, máte slovo. Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já jsem předpokládal, paní místopředsedkyně, že pan poslanec Faltýnek, když se hlásil, jde ohlásit střet zájmů podle zákona, ale nestalo se tak. Dobře. Zřejmě to stále jako střet zájmu nevyhodnotil, to, že tady bojuje za Agrofert a zároveň sedí v jeho představenstvu. Nicméně bych chtěl ujistit pana Faltýnka, že většinu svého profesního života jsem se neživil na rozdíl od něj jako politik. On už je asi sedmnáct let téměř profesionálně v politice. Já jenom čtyři nebo pět a jinak jsem se živil v advokacii. Nicméně obecněji k tomu návrhu zákona. Myslím, že při minulém hlasování zde ve Sněmovně, nebo alespoň tomu chci věřit, poslanci věděli, pro jaké pozměňovací návrhy hlasují, co je jejich obsahem a jaký mají dopad. Při projednávání v Senátu se Senát snažil věcně, naprosto minimálně zasáhnout do toho, co bylo schváleno zde v Poslanecké sněmovně. Proto, jak jsem zdůrazňoval už v úvodním slově, v podstatě žádné věcné změny Senát k posouzení Poslanecké sněmovně nepředkládá. Respektoval tedy vůli Sněmovny. Já jako zástupce předkladatele bych byl velmi rád, kdyby ten zákon byl schválen, protože přináší velmi potřebné změny v oblasti ochrany před střetem zájmů, o kterých jsem tady mluvil, ať už jde o ten registr, jeden jediný registr místo 6,5 tisíce evidenčních míst, a prostě přesnější pravidla včetně té přesnější definice střetu zájmů. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Ptám se, zda se k pozměňovacím návrhům Senátu chtějí vyjádřit, nebo ve svém závěrečném slovu, i zpravodajové. Pan poslanec Vozka? Paní poslankyně Věra Kovářová? Či pan poslanec Martin Plíšek? Není zájem? Pokud nemá nikdo zájem o závěrečné slovo z pánů zpravodajů, přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Nejprve vás všechny odhlásím a přivolám naše kolegy z předsálí. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 564/12, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 564|/13. O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 20. Přihlášeno bylo 174 poslankyň a poslanců, pro 125, proti 42. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i paní senátorce. Než přejdeme k dalšímu bodu, přečtu omluvy. Pan poslanec Petr Kudela se omlouvá dnes od 15 do 16.30 z důvodu jednání mimo Poslaneckou sněmovnu, paní poslankyně Věra Kovářová se omlouvá dnes od 16 hodin ze zdravotních důvodů. Dalším bodem našeho jednání je