Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
145. Senátní návrh zákona o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek (stykový zákon)
/sněmovní tisk 736/ - prvé čtení Stanoviska vlády nám byla doručena jako sněmovní tisk číslo 736/1. A já nyní prosím, aby předložený návrh z pověření senátorů uvedla paní senátorka Eliška Wagnerová, kterou zde vítám a prosím, aby se ujala slova. Prosím, paní senátorko, máte slovo. (V sále je hlučno.)
Senátorka Eliška Wagnerová
Pane předsedající... (Řečeno mimo mikrofon.)
Pane předsedající, členové vlády, poslankyně, poslanci, jak bylo řečeno, mám zde obhajovat návrh, senátní - Místopředseda PSP Petr Gazdík
Já se velmi omlouvám, paní senátorko. Prosím ctihodnou Sněmovnu o klid. Vás, paní senátorko, prosím, abyste si dala mikrofon blíže k ústům. (Senátorka: Ano.)
Děkuji, jste velice laskavá. Prosím. Senátorka Eliška Wagnerová
Senátní návrh zákona, takzvaného stykového zákona. Dovolte mi, abych předeslala, že je to vlastně poslední ústavní dluh, tento stykový zákon, protože Ústava jej předjímá v článku 40 a dodnes tedy tento zákon vlastně přijat nebyl. Je to víc než 20 let a je to trochu, řekla bych, až ostuda, že tedy Ústavu necháváme v tomto smyslu nenaplněnou. Nicméně má to ještě druhou konotaci, to že Ústava zůstala nenaplněná. Totiž stykový zákon měl být vlastně přijat předtím, než byly přijímány zákony o jednacích řádech obou dvou sněmoven, tak aby vlastně učinil jakousi bázi, na které by stavěly oba dva zákony jako jednací řády obou dvou sněmoven, což se tedy nestalo. Dnes musíme vycházet z reality, že jednací řády obou dvou sněmoven zde tedy jsou a není možné tu realitu přehlížet a tudíž - a navíc se odehrály, ještě další věci, jako že z parlamentní volby prezidenta se stala přímá volba prezidenta, čili docela podstatná materie, to je parlamentní volba prezidenta, která by bývala byla předmětem úpravy ve stykovém zákonu, vlastně odpadla. No a z toho všeho, co říkám, vlastně - vypadá to tak, a tomu odpovídá ten návrh, ten je velmi útlý, že skutečně má jenom 17 paragrafů včetně účinnosti, to je § 17. Takže je to skutečně útlý návrh. A nepřináší, řekla bych, až tak mnoho převratného, nového, spíš mnoho věcí, které se vlastně už fakticky dodržovaly a provozovaly. Tak teď tedy říká jaksi natvrdo, tak aby o tom nemohlo být sporu, protože právě v určitých situacích vždy pak média spekulovala, zda to je dobře, nebo zda by to mělo být jinak, a tak dál a tak dál. Kupříkladu, já nevím, postoupení návrhu zákona Senátu, pak tedy opravený návrh, tak odkdy počítat lhůtu, a tak dál a tak dál. Vždycky jsme si s tím nakonec poradili k dobru, ale teď je to tu prostě řečeno pro obě dvě komory jaksi natvrdo a to je snad tedy dobře. Co je ovšem v něm skutečně snad převratného, a k tomu bych chtěla obrátit vaši pozornost, to je upraveno v § 2, kde se totiž zavádí, který se týká projednání a hlasování o ústavních zákonech a o oněch zákonech, kterým se nepřesně říká organické, správně by mělo být orgánní zákony, ale je to ten článek 40 Ústavy, v němž je řečeno, že o těch vyjmenovaných zákonech a ústavních zákonech jedna sněmovna samozřejmě nemůže přehlasovat druhou. Tato nová úprava, která se zde navrhuje, zavádí také už mnohokrát diskutovaný, ale nikdy nedodiskutovaný člunek. To znamená, a já se domnívám, že ten člunek je metoda velmi dobrá právě pro materii ústavních zákonů, na kterých by měl panovat co nejširší konsenzus. Co to znamená? Že tedy ten návrh zákona bude chodit z jedné sněmovny do druhé, dokud se obě dvě neshodnou na přijatelné verzi. Nemůže to ovšem být bezbřehé, a proto návrh zavádí jako konec toho dohadování uplynutí volebního období Poslanecké sněmovny. Pokud se prostě neshodnou obě komory v tom volebním období, které plyne pro Poslaneckou sněmovnu, tak ten návrh padá pod stůl. To je podle mého soudu ta nejdůležitější úprava, která se v tom zákonu vyskytuje. Jinak, já nevím, ostatní paragrafy snad ani není třeba reprodukovat, protože ony jsou spíš tedy technického rázu, a každý z vás se s tím jistě seznámí. A znovu opakuji, jde vlastně o situace, které již tak či onak existují a byly řešeny, jenom teď se tady vlastně upravují ty věci natvrdo. Takže dál se s tím snad ani zabývat nebudu a poprosím vás, abyste ten návrh podpořili, laskavě ho propustili do výboru a posléze do druhého čtení. Děkuji vám. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Já velmi děkuji paní senátorce. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Jeroným Tejc
Děkuji za slovo. Informoval bych, že tento návrh byl projednán 30. března 2016 na schůzi vlády s tím, že ta s ohledem na to, primárně že se jedná o zákon, který upravuje vztahy dvou parlamentních komor, přijala neutrální stanovisko. Sněmovní tisk 736 vyjmenovává některé konkrétní body, které by bylo záhodno upravit. Upozorňuje na možný rozporný výklad při tom, kdybychom chtěli respektovat jak tento zákon, tedy stykový zákon, tak současně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Vše jsou to věci, se kterými se lze podle mého názoru vypořádat při jednání ve výborech. Konstatoval bych a doplnil bych paní senátorku v tom, že není poprvé, kdy se Poslanecká sněmovna zabývá touto materií. My jsme společně jako ústavněprávní výbor a podvýbor ústavněprávního výboru pro Ústavu projednávali tento text a základy tohoto textu mnohokrát na půdě jak Senátu, tak Poslanecké sněmovny za účasti poslanců i senátorů, takže pro členy ústavněprávního výboru to není nová materie. Dovolím si požádat o to, aby tento tisk byl propuštěn právě do jednání ústavněprávního výboru, který zřejmě bude výborem garančním. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek Benda
Vážený pane místopředsedo, vážený poslední pane ministře - zřejmě je opravdu situace ve vládě poměrně závažná, jestli nám už tady zůstal jenom jeden ministr -, vážená paní senátorko, dámy a pánové. Nechci být nijak zvlášť dlouhý, ale přece jenom několik poznámek k tomuto zákonu mi dovolte přičinit. První poznámku přičiním k tomu, co zde říkala paní senátorka a také bývalá ústavní soudkyně, že se jedná o poslední dluh k Ústavě České republiky. Doufám, že zvlášť pečlivě ji poslouchal pan místopředseda Filip, který nám tady opakovaně tvrdí, že dalším dluhem vůči Ústavě České republiky je neexistence obecného zákona o referendu a vždy znovu se s ním tady o to přu, jestli Ústavu je třeba vykládat tak, či onak. Tak jenom doufám, že poslouchal paní senátorku, a říkám, bývalou ústavní soudkyni, že toto je poslední dluh, který vůči Ústavě máme. To je poznámka první. Poznámka druhá. Jedná se o věc, která je opravdu připravována dlouho. Já si pamatuji - bohužel mám tu výhodu, nebo nevýhodu, že si pamatuji hodně z této Sněmovny, pamatuji komise paní místopředsedkyně Buzkové tehdy za sociální demokracii, které tvořily první verze stykového zákona. V různých chvílích byl různě rozkročen, někdy širší, někdy užší. Myslím, že v tuto chvíli k nám přichází v té variantě, řekněme, užšího charakteru, opravdu vydiskutované oběma komorami, a tím pádem s větší šancí na to projít. Přináší tu jednu zásadnější změnu, kterou zde již popisovala paní senátorka Wagnerová, a to jest onen člunek, ona možnost přeposílat ústavní a zákony podle článku 40 Ústavy mezi oběma komorami. Jeví se jako výhodná, ale samozřejmě bude znamenat, že přijetí ústavních zákonů bude nadále o něco malinko snazší. Doposud jsme měli velmi rigidní Ústavu díky tomu, že byla potřeba shoda tří pětin v obou komorách na stejném znění ústavního zákona, a to dokonce v jednom jediném čtení. Senát se tam dostával do nevýhodné situace, to je pravda, že vlastně buď mohl akceptovat, nebo odmítnout to, co přeposlala Poslanecká sněmovna, ale vedlo to k tomu, že za těch 23, 24 let existence české Ústavy těch změn bylo poměrně málo, protože to byly vždy jen změny, které měly široký společenský, a tím pádem i politický konsenzus. Zavedení člunku bude možná tendence k tomu častěji měnit Ústavu, o něco zjednodušovat. Povede více k tomu, že Sněmovna bude mít pocit: "No, tohle si můžeme ještě do Senátu zkusit poslat, v nejhorším případě nám to vrátí." Tak jenom jsem chtěl upozornit, že tento problém existuje, že by mohlo docházet k situacím, že ve více bodech bude Ústava potenciálně, řekněme, načata, nebo zpochybněna, i když to možná nebude v průběhu volebního období ukončeno. Jinak bych řekl, že se jedná o návrh, který je poměrně střízlivý a který by měl vyřešit prakticky otázky fungování, které sice vlastně de facto fungují tak, jak dnes stykový zákon navrhuje, ale bylo by to upraveno, a bylo by to upraveno, a v tom má samozřejmě paní senátorka pravdu, v souladu s tím, co předpokládá Ústava, že existuje zákon o styku a zásadách jednání obou komor mezi sebou a navenek. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík
Děkuji panu poslanci Bendovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančními výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Zahajuji hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 245. Přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 123, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán ústavně právnímu výboru jako garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak. Nezazněl ani v obecné rozpravě návrh na zkrácení či prodloužení lhůty k projednání. Já tedy děkuji paní senátorce i panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo
| 