Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
57. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb. /sněmovní tisk 689/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová
Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, tento návrh zákona se předkládá zejména z důvodu nezbytnosti řešit pokles reálné hodnoty příspěvku na péči, ke kterému došlo za osm let jeho existence, kdy v podstatě navýšen nebyl, byly tam udělané jen některé změny uvnitř. Proto se navrhuje v zákoně o sociálních službách zvýšit tyto částky ve všech stupních závislosti o 10 %, a to s účinností od 1. srpna 2016. Dále se v tomto zákoně jako velice akutní upravují podmínky pro poskytování pobytových sociálních služeb bez souhlasu klienta a v návaznosti na tuto úpravu se upřesňují stávající ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, která upravují řízení o vyslovení nepřípustnosti držení osoby v zařízení sociálních služeb proti vůli této osoby. Nezbytnost vyplývá především z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Třetí okruh úpravy, který taky považujeme za akutní, a proto je již v této tzv. malé novele, reaguje na narůstající negativní společenský jev, kterým je nelegální poskytování sociálních služeb. Takže se zde rozšiřuje kontrolní pravomoc krajských úřadů o kontrolu zařízení, kterým nebylo vydáno oprávnění k poskytování sociálních služeb, a současně je navrženo zvýšení horní hranice pokuty ukládané za tento správní delikt poskytování sociálních služeb bez oprávnění z jednoho na dva miliony korun. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Vít Kaňkovský
Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, milé dámy, vážení pánové, paní ministryně nás ve svém úvodním slově podrobně seznámila s důvody předložení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., sněmovní tisk 689. Považuji proto za účelné, abych se ve své zpravodajské zprávě omezil pouze na krátké shrnutí tohoto návrhu zákona s tím, že zmíním jeden konkrétní námět pro diskusi ve výborech. Zákon upravuje tři oblasti. Zvyšuje výši příspěvku na péči o 10 % ve všech stupních závislostí od 1. 8. 2016, aniž by zasahoval do struktury výše těchto příspěvků. Druhou oblastí je úprava podmínek detenčního řízení, jak už vysvětlovala paní ministryně, tedy stavu, kdy klient pobytové sociální služby vyjadřuje svůj vážně míněný nesouhlas s pobytem v zařízeních sociálních služeb. Třetí oblastí je zvýšení pravomoci krajských úřadů v oblasti boje proti nelegálním provozovatelům sociálních služeb. Nyní bych se rád zmínil o jedné konkrétní oblasti, kterou bych velmi rád navrhl pro diskusi ve výborech. Zde se jedná o předkladatelem navrženou lhůtu 24 hodin pro oznamovací povinnost poskytovatele sociálních služeb soudu v případě, kdy klient pobytové sociální služby projeví vážně míněný nesouhlas s pobytem v konkrétním zařízení. Samotné zavedení oznamovací povinnosti by mělo vést ke zvýšení ochrany občanů před nedobrovolným umístěním v pobytovém zařízení sociálních služeb, což považuji z hlediska ochrany lidských práv za důležité. Navržené podmínky detenčního řízení také jako celek hodnotím kladně, vyjma právě zmíněné lhůty 24 hodin pro oznamovací povinnost. Lze zde namítnout, že podobný proces detenčního řízení včetně shodné lhůty 24 hodin již funguje u pobytových zdravotních služeb. Zde je ale třeba brát v úvahu, že lůžková zdravotnická zařízení disponují poněkud jinými personálními a řekněme i logistickými možnostmi než většina pobytových sociálních služeb. Dle diskuse s provozovateli sociálních služeb zde existuje reálné nebezpečí, že zejména v období víkendů či svátků budou mít tato zařízení s naplněním oznamovací povinnosti problém. A v dohledné době není reálné navýšení počtu personálu v sociálních službách, byť bychom si to v některých segmentech přáli. Je tedy na diskusi, zda najdeme politickou shodu na prodloužení navržené lhůty na 48 hodin, nebo případně na maximálně 72 hodin. Vzhledem k tomu, že pobyty v zařízení sociálních služeb v naprosté většině případů mají dlouhodobý charakter, neexistuje zde dle mého názoru významnější riziko z prodlení či omezení práv uživatelů sociálních služeb. Po diskusi jsem připraven v tomto ohledu případně navrhnout pozměňovací návrh. Závěrem si dovoluji jako zpravodaj navrhnout propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení a v souladu s návrhem organizačního výboru doporučuji jako garanční výbor výbor pro sociální politiku. Zkrácení či prodloužení lhůty z pozice zpravodaje nenavrhuji. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji za vaši zprávu, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášky paní poslankyně Hnykové, paní poslankyně Adamové a paní poslankyně Chalánkové. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Hnyková
Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám hezké odpoledne. Máme zde novelu zákona č. 108 o sociálních službách, sněmovní tisk 689, která navyšuje příspěvek na péči ve všech stupních o 10 %. Poslanecký klub Úsvit bude toto navýšení podporovat, protože si to nejen zdravotně postižení zaslouží po těch letech žádostí o navýšení. Příspěvek potřebují pro svůj život na zajištění pomůcek, služeb a také na financování pomoci s péčí jak rodinných příslušníků, tak i jiných osob, kteří poskytují péči v domácím prostředí a v pobytových zařízeních. Do této chvíle se nedá novele nic vytknout, snad jen že po těch letech by mohlo být navýšení vyšší a měla by být nastavena i pravidelná valorizace v zákoně. Je tu jiný problém, a to s přiznáním a s přezkumem příspěvků na péči. V loňském roce jsem podala novelu tohoto zákona spolu se svými kolegy z Úsvitu a někteří z vás jste se pod tuto novelu podepsali, za což vám ještě jednou děkuji. Novela se týká právě posuzování tohoto příspěvku a chce návrat pravidel pro jeho přiznání před rok 2012, kdy se posuzovalo podle 36 úkonů místo dnešních deseti. Na semináři, který jsem uspořádala k tomuto tématu v Poslanecké sněmovně, zazněly neuvěřitelné výpovědi zdravotně postižených o tom, jak z ničeho nic přišli o příspěvek nebo jak jim byl podle nových parametrů přehodnocen, popřípadě jak o něj usilovali. Dovídali jsme se, že se řada zdravotně postižených po změně pravidel zázračně uzdravila a jejich zdravotní stav se výrazně zlepšil. Bohužel však pouze na papíře. Zástupci Sdružení zdravotně postižených - na vysvětlenou dodávám, že je to organizace, která se nejvíce setkává s těmito problémy a řeší nápravu v praxi - se setkali s paní ministryní a žádali ji o změnu tohoto hodnocení. Nestalo se tomu tak. Uspořádali petici, pod kterou se během tří měsíců podepsalo 11 373 lidí, a poté ji předložili petičnímu výboru, který ji přijal. Zdravotně postižení v ní žádali Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby urychleně řešilo problematiku příspěvků na péči a navrátilo osobám se zdravotním postižením alespoň ta práva, která měly do roku 2012. Nestalo se tak, a tak jsme podali novelu zákona. V současné době se zákon otvírá a já doufám, že bude propuštěn do druhého čtení, ve kterém předložím pozměňovací návrh, který bude řešit tuto problematiku. Další problematiku, kterou řeší tato novela, a bylo již o ní zmíněno, se dotýká, jak je popsáno v důvodové zprávě, subjektů, které vykonávají činnosti odpovídající sociálním službám, my to jednoduše nazýváme neregistrovaná zařízení. Touto problematikou jsme se v loňském roce na podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny velmi intenzivně zajímali a řešili a očekávali jsme dřívější řešení. No budiž. Hlavně že ho máme aspoň teď. Zda to bude dostačující, teď nedokážu vyhodnotit. Jen si kladu otázku, jak je vůbec možné, že se v naší zemi poskytují služby v takových zařízeních, kde na to doplácejí ti nejkřehčí, a to jsou naši senioři, kteří potřebují kvalitní péči a pomoc. Když mi moje kolegyně z Brna vyprávěly, v jakém zuboženém stavu přebíraly klienty z Přerova, tak mi šla husí kůže. Na jedné straně vyžadujeme velmi kvalitní služby ve státních organizacích, a na druhé straně je zde povoleno poskytovat služby v takových zařízeních, které jsou nejčastěji vykonávány pouze na základě živnostenského oprávnění a prostřednictvím asistentů sociální péče. V důvodové zprávě k této novele se dovídáme - cituji: "Je to nebezpečný jev, a to s ohledem na cílovou skupinu těchto služeb, do níž spadají osoby oslabené z důvodu své nemoci, věku, nebo zdravotního postižení. Riziko poskytování nekvalitní péče je příliš vysoké a zároveň zasahující nejen oblast lidské důstojnosti, ale i zdraví." Pak si kladu otázku, zda novela v této oblasti není pokrytectví. Bude to dostačující? Nebudou naši senioři trpět i nadále? Neměla by se paní ministryně a spolu s ní i celá vláda zamyslet nad tím a nehledat ještě razantnější řešení? V naší zemi existují i soukromí poskytovatelé, kteří se registrují a poskytují sociální služby podle tohoto zákona a splňují podmínky, co se týká standardů a personálního vybavení. Pokud to jde takto, tak proč neregistrovaná zařízení? Proto bych se přikláněla k tomu, abychom nepřipustili žádné neregistrované služby, a všechny bych je zrušila. Nesplňuješ podmínky, tak v této oblasti nemůžeš existovat. Proto se ptám, paní ministryně, proč tak neučiníte. Vždyť i paní ombudsmanka a její úřad na tyto problémy dlouhodobě upozorňují. Pokud toto odhlasujeme, pak my všichni připouštíme, že s těmi nejslabšími se takto zachází, a uděláme jen menší zpřísnění. S tím se nemohu smířit. Přes dvě desítky let jsem pracovala v sociálních službách a snažila jsem se stále tyto služby zkvalitňovat, ale tohle je pro mě nepochopitelné, nepřípustné a neodpustitelné, takto zacházet se seniory a vystavovat staré lidi takové péči. Prosím, vážené dámy a pánové, zamysleme se nad touto problematikou a učiňme razantní řešení v tomto zákoně, aby staří lidé netrpěli. Třetí oblast, kterou tento zákon řeší a nastavuje podrobnější právní úpravu, je úprava, která upřesňuje podmínky, za kterých je držení osoby v pobytových sociálních službách bez jejího souhlasu přípustné. Se vším souhlasím. Jen si kladu otázku, jak pracují sociální pracovníci, jak provádějí sociální šetření, jak dodržují standardy péče, ve kterých jsou jasně stanoveny podmínky přijetí uživatele do služby. A připomínám, při nástupu klienta se řídíme standardem č. 3, který je v příloze č. 2 vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v nichž se praví: "Poskytovatel má písemně zpracovaná vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem a o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby podle těchto pravidel postupuje." Ze své praxe vám sděluji, že sociální šetření považuji za jedno z nejdůležitějších, protože kontakt s uživatelem je jeden z nejdůležitějších v sociální práci. My jsme v našem zařízení začali s tímto šetřením už dávno předtím, než byl zákon o sociálních službách přijat, protože jsme se setkávali v této hluboké minulosti s tím, že příbuzní dostávali do zařízení své nejbližší pod různými pohrůžkami a i výhrůžkami. Celý adaptační proces pak byl velmi komplikovaný a končil i předčasnou smrtí uživatele. Od té doby jsme nikdy do našeho zařízení nevzali uživatele, který nechtěl nastoupit do našeho zařízení. A pokud nastoupil a chtěl odejít, tak jsme mu to umožnili. Předpokládám, že se ve výboru pro sociální politiku budeme podrobněji touto problematikou zabývat, abychom pochopili, proč musí být po tolika letech v tomto zákoně toto paragrafové znění. Shrnula jsem celou problematiku tohoto zákona a vyjádřila se za poslanecký klub Úsvit k jednotlivým změnám. Věřím, že po diskusi ve výboru pro sociální politiku a pozměňujících návrzích dojdeme k nejlepšímu řešení této novely, která pomůže poskytovat kvalitní a sociální služby ve prospěch lidí, kteří ji potřebují. Děkuji vám za pozornost a vyslechnutí mého příspěvku. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji a prosím k mikrofonu další v pořadí, tou je paní poslankyně Adamová, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, máte slovo. Poslankyně Markéta Adamová
Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda nám předkládá novelu zákona o sociálních službách, která navrhuje od 1. srpna 2016 valorizovat příspěvek na péči o 10 %, a to jednotně ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. TOP 09 si je vědoma toho, že zvýšení příspěvku na péči má své opodstatnění, a podporujeme je. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí však považujeme za nesystémový a vznáší se nad ním otázka, proč se vláda rozhodla valorizovat právě o 10 %. Pokud se podíváme do důvodové zprávy, zjistíme, že předkladatel při zdůrazňování nutnosti valorizace argumentuje například tím, že náklady na výživu a na ostatní základní osobní potřeby se od roku 2007 zvýšily zhruba o 17 %. Nejvíce přitom vzrostly ceny u skupiny zdraví, tedy ceny za léky apod. Tam bylo od roku 2007 navýšení o 52 %. Ceny sociální péče se podle předkladatele od roku 2007 navýšily o 32 %. Jak tedy autoři návrhu přišli na oněch 10 %? Existuje nějaká analýza, ze které vychází, že by 10procentní valorizace významným způsobem pomohla dostupnosti sociálních služeb a zlepšení života rodin, které pečují o osoby závislé na péči? Já to tedy nemyslím pouze jako řečnickou otázku. Já bych skutečně ráda dostala odpověď na to, jakým výpočtem došla vláda právě k valorizaci o 10 %. Podobná otázka nastává i u záměru valorizovat všem, tedy ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. Nebylo by spíše vhodnější místo plošné valorizace vyhodnotit, jak odpovídá výše příspěvku v jednotlivých stupních a věkových kategoriích skutečným nákladům na zajištění sociální služby, a na základě toho navrhnout diferencovanou valorizaci? Obávám se, že přidáme všem plošně bez ohledu na skutečnou potřebnost. Nechci však předkladatelům křivdit. Možná disponují analýzou, na základě které zjistili, že je nutné valorizovat právě o 10 % ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. Ale jak říkám, ráda bych ji viděla, a proto bych si dovolila o ni z tohoto místa požádat. Za problém této vlády a sociální politiky jí prezentované považuji nesystémovost. Prosazujete zásadní změny ve financování, ale systém neměníte a neřešíte. Viz důchodová reforma, to už je takový evergreen. Žádná systémovost, neudržitelné, nepropracované, pouze rušíte a nenahrazujete funkčním systémem. Viz zákon o zaměstnanosti a zvýšení příspěvku na zaměstnávání zdravotně postižených, které jste si minulý týden prosadili formou přílepku k úplně jinému zákonu o BOZP. Opět nesystémové, bez analýz, tentokrát dokonce i bez možnosti připomínkového řízení ministerstev. A dalo by se takto pokračovat. Sociální systém musí být spravedlivý, udržitelný a nesmí se stát, že bude snadno zneužitelný. Nad změnami jsme ochotni diskutovat. Předkládaná novela však systémové změny, které by zlepšily vyplácení příspěvků na péči, zamezily zneužívání, ale i urychlily přidělování, protože to dnes trvá i v řádech měsíců, neobsahuje. Zaměřme se tedy nejen na valorizaci, ale i na změny systému, a to nejenom ty, které jsou tady ještě k tomu předkládány v oblasti neregistrovaných zařízení. Protože celá řada kulatých stolů a odborných seminářů k tomuto tématu již proběhla a čekala bych, že se to v návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí odrazí. Když se tak nestalo, očekávám, že se k tomu dostaneme alespoň ve výborech. Takže děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu paní poslankyni Chalánkovou. Připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jitka Chalánková
Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, za TOP 09 mohu říci, že podpoříme tento návrh na navýšení příspěvku na péči o 10 %, přesto bych ráda okomentovala některé jevy. Některé prvky. Vrátila bych se ráda do historie financování sociálních služeb. Do roku 2006 bylo poskytování sociálních služeb financováno různým způsobem. Dotací na lůžko u zřizovatelů, kterými byly obce, pak to byl účelově vázaný balíček, který byl přerozdělován přes kraje neziskovým organizacím, a dále dotace na výkon zřizovatelských funkcí, který byl přidělován krajům. V té době do této oblasti plynulo zhruba 13 mld. korun. V dnešní době v příspěvku na péči máme v rozpočtu na rok 2016 již 21 mld. 300 mil. korun a dotace, která plyne krajům na poskytování sociálních služeb a je rozdělována všem poskytovatelům, které na území krajů jsou a jsou zařazeny do střednědobého plánu poskytovatelů sociálních služeb. Když se tento nemandatorní výdaj, dotace krajům, v loňském roce převáděl z rozpočtu státu do rozpočtu krajů, tak jsem přinesla pozměňovací návrh, aby bylo toto převedení na kraje posunuto ještě v čase o dva roky, abychom se mohli bavit o systémové změně financování sociálních služeb. V době, kdy byl schválen a také vešel v účinnost tento zákon o sociálních službách, tedy od 1. 1. 2007 začal být účinný, tak v té době byla právě dotace pro kraje na dofinancování sociálních služeb nula. Každý rok, každý rok v tomto rozpočtu měla být nula. Nakonec se vždycky nějaké peníze našly, ale předpokládalo se, že financování sociálních služeb bude řešeno příspěvkem na péči, což je údaj mandatorní. Nestalo se tak a financování sociálních služeb neustále v pořádku není. Při převedení této dotace, která je nemandatorním výdajem, na kraje, dochází podle mě i ke střetu zájmů. Já věřím tomu, že ministerstvo vypracovalo metodiku, která je závazná pro rozdělování těchto financí pro různé typy zřizovatelů. Přesto se neubráním poznámce, že pokud je někdo zároveň poskytovatelem dotace a zároveň zřizovatelem sociální služby, tak podle mne je ve střetu zájmů. Zároveň je známo, že v prvním stupni příspěvku na péči dochází k největšímu úniku prostředků mimo systém poskytování sociální péče, a to až do výše 75 % mimo systém. Jsem pro to, aby pro ty osoby z vyšších stupňů závislosti, především z těch nejvyšších, aby byla částka příspěvku na péči třeba i vyšší, než je dnes. A to mnohem vyšší než jen navýšení o 10 %, o kterých dnes hovoříme. Proto bych přivítala odsunutí v čase tak, jak jsem loni navrhovala, a debatu o systémovém řešení financování sociálních služeb, která už by se ovšem musela týkat celého znění zákona o sociálních službách. Ráda bych zde upozornila, že na půdě výboru kontrolního jsem požádala ministryni, a to také usnesením tohoto kontrolního výboru, ministryni práce a sociálních věcí, o předložení dokumentu, který by svědčil o tom, že veřejná podpora při poskytování služeb patří mezi služby v obecném hospodářském zájmu podle prováděcí směrnice Evropské komise 2012/21/EU a nevyžaduje notifikaci na úrovni Evropské komise. Věřím, že se za kontrolní výbor této informace dočkáme a také si ji budeme moci sdělit na výboru sociálním, kam také doporučuji, aby tento tisk byl propuštěn. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Soukupa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Zdeněk Soukup
Dámy a pánové, já jenom velice krátce. Technická poznámka. Já chápu předložení v podstatě této novely. Je třeba rychle nějakým způsobem valorizovat příspěvek na péči. Nic víc a nic méně. Kolegyně, které zatím tady vystupovaly přede mnou, přednášely v podstatě takové požadavky a takové věci, o kterých my diskutujeme ve výboru už dlouho. Ale já předpokládám, že všechno to se objeví ve velké novele. Jak už onen zmiňovaný únik těch příspěvků na péči do neformální péče, tak i dejme tomu důslednější kontrola čerpání těchto prostředků apod. Takže já bych chtěl, abychom se omezili na to podstatné, je to velice jednoduché - valorizovat v tuto chvíli tento příspěvek. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec
Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, nebudu mluvit, protože vím, že v půl čtvrté by se tento bod měl přerušit. Považuji ten návrh za legitimní. Jestli se má valorizovat plošně, nebo diferencovaně, o tom určitě proběhne debata na půdě sociálního výboru. Ale k jedné věci. Jedna věc mi neunikla, resp. chci se zeptat předkladatele, paní ministryně. Každá valorizace má své rozpočtové dopady. My jsme na letošní rok schvalovali návrh rozpočtu, kapitoly MPSV, s tím, že na valorizaci příspěvku na péči původně tam nebyla navrhována žádná částka. Ve druhém čtení nejdříve pan poslanec Bartošek, ten dokonce navrhoval původně i novelu zákona o sociálních službách v rámci druhého čtení rozpočtu, pak to změnil pouze na návrh jaksi číselný, tzn. navrhl 520 milionů korun navíc pro příspěvek na péči. Já jsem podobně navrhoval 550, zvítězil návrh vládní, nebo vládního poslance, to všechno respektuji. Nicméně každý z těch návrhů počítal s trochu jiným systémem valorizace. Počítal s tím, že valorizace proběhne tak, že od 1. 7. 2016 se zvýší příspěvek na péči o 5 %, a teprve od 1. ledna 2017 také o 5 %. Na základě tohoto schématu se vypočetla částka zhruba 550, 520 milionů korun a to také ve druhém čtení bylo schváleno. Teď, vlastně několik dnů poté, co byl schválen návrh státního rozpočtu, vláda přichází s jiným valorizačním systémem, kdy navrhuje valorizovat od 1. 8. 2016 o 10 %. A ta částka není těch 520, 550 milionů, ale je to 900 milionů korun. Kdybych to odčetl, tak od té částky, která byla schválena v rámci druhého čtení nebo třetího čtení státního rozpočtu, tak je tady rozdíl 380 milionů korun. Proto se ptám paní ministryně, jestli je připravena najít potřebné prostředky v kapitole MPSV, aby dofinancovala těch 380 milionů korun, protože s tím skutečně nebylo počítáno. A já si neodpustím poznámku na konto zpracování návrhu rozpočtu kapitoly MPSV. Když budu diplomatický, tak řeknu, že se k této kapitole přistupovalo takovým zvláštním způsobem, protože ani vlastně v tom návrhu nepočítala např. s jednorázovým příspěvkem důchodcům, což v tom systému, jak schválila Sněmovna, dělá 3,4 miliardy korun. To jsou již poměrně velké částky, proto se chci... Něco to svědčí o tom, jak se vůbec schvaluje státní rozpočet a jak přistupuje tato vláda k jednotlivým ukazatelům. Pak se nemohu zbavit dojmu, že to nemá smysl a že jsou to pouze čísla na papíře. Proto bych se chtěl zeptat paní ministryně, zda skutečně je připravena se vyrovnat s tím navýšením, pokud předpokládá navýšení 10 %, s tím navýšením příspěvku na péči nad zákonem schválený objem o 380 milionů korun. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího k mikrofonu a tím je pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo. Poslanec Marek Černoch
Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, já jenom v krátkosti doplním, že Úsvit podpoří tento zákon, a myslím si, že každý, kdo to poznal na vlastní kůži, mi dá za pravdu, že pro lidi, kteří se nenarodí s tím štěstím, že jsou zdraví, v pořádku, tak je ten život velmi složitý a rozhodně si zaslouží podporu, která jim náleží, a to určitě spadá do té valorizace 10 %, protože ta spravedlivá politika, pokud opravdu má být spravedlivá politika, tak je určena pro lidi, kteří tu pomoc státu opravdu potřebují. Takže za Úsvit ještě jednou - podpoříme. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kostřicu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Rom Kostřica
Děkuji za slovo. Paní předsedající, já bych se chtěl obrátit na paní ministryni s jednou věcí, protože sám jsem měl velmi špatné zkušenosti v naší rodině, kde se jednalo těžce hendikepovanou osobu a zabezpečení právě těch sociálních služeb u neregistrovaných zařízení. Vyzkoušeli jsme tři nebo čtyři zařízení a výsledek byl katastrofální. Já vím, že nemusí být zapotřebí žádná registrace, ale chtěl bych se obrátit na paní ministryni, aby byla tak laskava a ze své pozice zařídila nebo podala návrh na nějaký způsob, jakým by bylo možno tato neregistrovaná zařízení nějakým způsobem kontrolovat. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Sklenáka. Prosím, máte slovo. Poslanec Roman Sklenák
Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, tak jak jsem vnímal proběhlou rozpravu, tak jsem nabyl dojmu, že tento návrh zákona má velkou podporu v Poslanecké sněmovně, a jelikož zdravotně postižení velmi netrpělivě čekají na naše rozhodnutí, tak si dovoluji přijít s návrhem na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 10 dnů. Pakliže by tento návrh byl vetován, případně neschválen, tak dávám ještě druhý, alternativní návrh na 30 dnů. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji, pane poslanče, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Jsme pořád na schůzích, dneska jsem se dozvěděl, že i ve výborovém týdnu bude probíhat mimořádná schůze. Ten návrh zákona má navrženu účinnost od 1. srpna. Nevidím jediný důvod, abychom nedali dostatečný prostor na jednání ve výborech standardně, a to nenavrhuji 60, ale 30 dnů bude určitě stačit. Deset dnů je mimořádně málo, takže jménem dvou klubů ODS a TOP 09 vznáším veto na zkrácenou lhůtu na 10 dnů. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Ano, já vaše veto eviduji. Vzhledem k tomu, že se nikdo do rozpravy... Do rozpravy se hlásí paní poslankyně Aulická, pak mám faktickou poznámku paní Semelové. Prosím, máte slovo. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová
Já děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi, abych za KSČM vyslovila také podporu této novele, protože si myslíme opravdu, že to navýšení je opravdu potřebné. Chtěla bych ale ještě říci pár poznámek. Jednoznačně musím říci, že doporučujeme variantu, kterou tedy podporuje i Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to je jednorázové navýšení o 10 %, protože druhá varianta, která je v důvodové zprávě přednesena, o 5 % v tomto roce a dalších 5 % v roce 2017, by nejenom klientům přinesla to konečné navýšení až vlastně v roce 2017, ale přineslo by to i velkou administrativní zátěž pro úřady práce, které by to velice zatížilo. K zamyšlení mi ale ještě dovolte říci o způsobu a přiznání příspěvku pro... je to tedy k zamyšlení pro úřad práce, že by nebylo možná nasnadě, že by se tento aparát, který dnes zabezpečuje úřad práce, tzn. sociální šetření, přiznání, vyplácení této dávky, přesunul pod státní správu sociálního zabezpečení. Říkám to z toho důvodu, že posudkoví lékaři, kteří pracují vlastně v rámci sociální správy, tak si myslíme, že ta agenda by byla ucelená a vlastně by to vyplácel jeden subjekt - Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Paní poslankyně, já se velice omlouvám. Je 15.30. Na 15.30 máme zařazen pevně jiný bod. Jsem nucena vás v tuto chvíli přerušit, v tomto projednávání budeme pokračovat po projednání zařazeného bodu. Nyní přistoupíme tedy k dalšímu bodu a tím je
