Person name

Místopředseda PSP Vojtěch Filip 29. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku /sněmovní tisk 504/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona o prokazování původu majetku, jehož účinnost je navržena k datu 1. ledna 2016. Jde o legislativní počin, který si vláda stanovila jako jednu ze svých priorit. Cílem návrhu zákona je upravit stávající mechanismy daňového práva tak, aby bylo možné odhalit nepřiznané nebo zatajené příjmy poplatníků daní z příjmů a následně je zdanit. Návrh zákona obsahuje novelu zákona o daních z příjmů a trestního zákoníku. Návrh zákona umožní správci daně vyzvat poplatníka daně z příjmu k prokázání příjmu, pokud existuje významný rozdíl - zákon stanoví hranici alespoň sedm milionů korun - mezi nárůstem jmění poplatníka, jeho spotřebou nebo jiným vydáním a příjmy tvrzenými v daňovém přiznání. Poplatník je povinen prokázat, že majetek byl financován z příjmů, které byly řádně zdaněny nebo zdanění nepodléhají. Pokud poplatník důkazní břemeno neunese, bude mu daň stanovena podle pomůcek. Takto určený základ daně bude zdaněn standardní sazbou daně z příjmů ve výši patnáct nebo devatenáct procent v závislosti na typu poplatníka a poplatník bude zároveň povinen uhradit penále ve zvýšené výši padesát nebo sto procent stanovené daně v závislosti na poskytnutí součinnosti. Předložený návrh současně umožňuje správci daně po naplnění zákonem stanovených podmínek poplatníka vyzvat k podání prohlášení o majetku s cílem zjistit podrobné informace o stavu jeho jmění. Nejde tedy o plošnou povinnost podávat pravidelně majetková přiznání. V případě, že poplatník poruší povinnost učinit pravdivé prohlášení o majetku, vystavuje se hrozbě trestního stíhání pro trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. V návaznosti na to se navrhuje zvýšení horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody za tento trestný čin z jednoho roku na tři léta. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu ministrovi financí. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Votava Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte mi, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Koaliční vláda sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL předložila svůj koncept řešení v polovině minulého roku v dokumentu Analýza prokazování původu majetku a možnosti jeho odčerpávání. Ministerstvo financí v něm zpracovalo v úzké součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti variantní řešení úkolu z programového prohlášení vlády, ve kterém se strany vládní koalice zavázaly, že přijmou vhodná opatření umožňující prokazování původu majetku a jeho odčerpávání, a to v případě důvodné pochybnosti o jeho legálním nabytí. Předložený dokument nabídl dvě cesty řešení tohoto úkolu. Cestu soudní a cestu daňovou. Soudní cesta řešení problému spočívala v zavedení mechanismu zvláštního soudního řízení, nikoliv trestního. To mělo umožnit, aby k odčerpávání majetku došlo v případě, kdy bude shledáno, že určitý majetek s nejvyšší pravděpodobností pochází přímo či nepřímo z nelegálních zdrojů. Rozhodnutí o odčerpání majetku mělo být podle tohoto návrhu svěřeno soudu v rámci zvláštního řízení. Odčerpávání mělo mít charakter konfiskační, reparační a týkat se mělo především majetku, u něhož soud shledal požadovanou míru pravděpodobnosti ohledně nezákonnosti jeho původu. Důkazní břemeno by v rozumném rozsahu bylo přeneseno na osobu disponující majetkem. Druhá cesta je cesta daňová. Daňová cesta řešení problému pak měla spočívat ve zdanění příjmu z majetku, který naplní zákonem stanovená kritéria. Zdanění však ze své podstaty nemá sankční ani reparační charakter a nemůže sloužit k úplnému odčerpání nezákonného majetku či jeho významné části, ale pouze ke zdanění příjmů, které nebyly prokázány jako zdaněné ani osvobozené, respektive dani podléhající. Trochu k historii současného řešení, kterou je právě daňová cesta. Ministerstvo financí na základě provedené analýzy uvažovalo v prvopočátku se soudním řízením. Současně však připouštělo, že k efektivnímu naplnění vytčeného cíle bude klíčové zapojení orgánů Finanční správy ČR, které v rámci výkonu své působnosti správce daně získávají údaje, na jejichž základě lze identifikovat podezření, že daná osoba disponuje majetkem nelegálního původu. Proto doporučovalo, aby vyhledávací činnost a přípravná fáze směřující k podání kvalifikovaného návrhu, na jehož základu by se vedlo soudní řízení, byla svěřena těmto orgánům. To přirozeně nevylučovalo současné působení orgánů Policie České republiky. I když navrhované řešení znamenalo cestu k řešení problému nelegálně nabytého majetku, došlo po projednání tohoto dokumentu ve vládní koalici a následně ve vládě k poměrně výrazné změně zadání. Jeho produktem se stal předložený návrh zákona o prokazování původu majetku, tak jak jej, dámy a pánové, nyní projednáváme. Důvody, proč došlo k poměrně výrazné změně koncepce, uvádí Ministerstvo financí České republiky následovné. Bylo vyhodnoceno, že pozornost by neměla být soustředěna na odčerpávání nelegálního majetku, k tomu je nutné lépe využívat již existujících nástrojů, zejména z oboru trestního práva, ale na efektivnější zdanění nepřiznaných, tzn. nezdaněných příjmů. Návrh zákona tedy necílí na odčerpání nelegálně nabytého majetku či sankcionování pachatelů potenciálně trestné činnosti prostřednictvím daní, ale na zdanění nepřiznaných a utajených příjmů. Jde tedy ve skutečnosti o zúžení, hlavně o otočení tohoto problému. V tom se přístup návrhu zákona výrazným způsobem odlišuje od předchozích návrhů. Jeho účelem je podle předkladatele efektivnější zdanění nepřiznaných příjmů, nikoliv zdanění nepřiznaného majetku. Majetek je hodnota a výše, slouží správci daně jako pomocné kritérium, jehož prostřednictvím posuzuje, zda příjem nebo jiné skutečnosti deklarované poplatníkem odpovídají také realitě, či nikoliv. V tomto směru zákon oproti předchozím řešením prohlubuje koncepci využití kontroly majetku jako specifického zrcadla pro kontrolu příjmů, ze které vycházely návrhy na přelomu století. Vlastní postup je však zásadně odlišný. Jeho východiskem, na rozdíl tedy od předchozích návrhů, není všeobecná povinnost podávat majetková přiznání. Řešení je postaveno na individuálním posouzení správce daně souladu mezi majetkem a příjmem u konkrétního poplatníka. Podle předkladatele tedy řešením tohoto problému nespočívá v zavedení všeobecné povinnosti podávat majetková přiznání, ale v procesním zprůchodnění, zesílení a podpoře současných mechanismů daňového práva. Pan ministr tady základní principy uvedl, takže nebudu je dále uvádět a doporučuji je propustit, tento návrh zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Votavovi a otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první s faktickou poznámkou přihlásila paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty. Poslankyně Helena Langšádlová Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla ocenit proslov pana prezidenta, zejména tu část, kdy hovořil o mafiánech. Je velmi cenné, že pan prezident tak otevřeně hovořil o financování své kampaně a o majetkových poměrech svého kancléře. Děkuji. (Potlesk v sále.) Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji paní poslankyni. Prvním řádně přihlášeným je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Martin Plíšek Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se také vyjádřil k předloženému tisku. Z právního a legislativního hlediska si jej dovolím hned v úvodu označit jako legislativní zmetek, a to z hlediska obsahového i formálního. Z hlediska obsahového - a tady bych rovnou odkázal na stanovisko Legislativní rady vlády. Kromě dodatečného doměření daně je možnost poplatníkovi udělit i penále ve výši 50 %, anebo pokud nebude poskytovat součinnost s finančním úřadem, tak potom i do výše 100 %. Toto ustanovení je v rozporu i s určitým nálezem Ústavního soudu, který hovořil o likvidační sankci, ale vedle toho Legislativní rada této vlády konstatovala, že navýšení penále z 50 na 100 % je ústavně nekonformní, chcete-li protiústavní. Proto Legislativní rada vlády navrhla předkladateli, aby bylo možné udělit sankci pouze ve výši 50 %. To znamená, jak už jsem řekl, Legislativní rada vlády považuje toto ustanovení zákona za ústavně nekonformní. Podle jejího názoru je protiústavní, nutí poplatníka k součinnosti, aby mu byla uložena sankce. I na to odkazuje nález Ústavního soudu. Nelze poplatníka nutit k součinnosti v tom smyslu, aby mu byla o jednou tolik vyměřena sankce ve výši 100 %. Názor Legislativní rady vlády vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který ve svých rozhodnutích označil institut penále za finanční sankci, kterou je možno považovat za obvinění ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, a odkazuje se už také na příslušné judikáty a nálezy Evropského soudu pro lidská práva. Já nerozumím tomu a v historii exekutivy to nepamatuji, aby vláda poté, co její Legislativní rada vlády konstatuje, že část zákona je protiústavní, tento zákon v klidu schválila a poslala do Poslanecké sněmovny. Já se stanoviskem Legislativní rady vlády v tomto směru souhlasím a chci tady avizovat, že pokud se vládní koalici tento zákon podaří schválit - a já tomu příliš nevěřím - že se klub TOP 09 nepochybně v této věci obrátí na Ústavní soud, aby příslušný paragraf, který stanovuje penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, podrobil testu ústavnosti a případně aby tento paragraf zrušil. Když si vezmu další ustanovení tohoto zákona - důkazní břemeno. Ano, přenáší se ze 100 % na poplatníka, to znamená, obrací se ta zásada, že stát musí někomu prokázat, že se dopustil protiprávního jednání, obrací se ve směru, že někdo musí prokazovat, že se žádného protiprávního jednání nedopustil. Už ty lhůty, do kterých bude zpětně moci finanční úřad jít, tři až deset let, když si to vezmeme z hlediska archivačních lhůt pro archivování účetních dokladů a vezmeme k tomu ještě, že nepodnikající osoby, ty, co nepodnikají, nemají v tomto směru právo dlouhodobě takto uchovávat svoje doklady, tak by mě zajímalo, na základě čeho bude právě u těch nepodnikajících osob ten finanční úřad, ta finanční správa postupovat. Ano, ten zákon, který jsem i z formálního hlediska označil za legislativní zmetek, pracuje s různými pojmy jako "odhadne výši majetku" nebo "vyšší jmění". Pojem "jmění" mimochodem zákon o daních z příjmu vůbec nezná, takže zřejmě se dá odkazovat, že se myslí pojem z občanského zákoníku, ale na ten tento zákon vůbec neodkazuje. Mimochodem, říká se, že to je zákon o prokazování původu majetku. Přitom jde o soubor úprav stávajících zákonů. Myslím, že by bylo dobré to také zmínit, že nejde o žádný nový zákon, ale pouze se nedokonalým způsobem, bez jasného vymezení, novelizují některé stávající zákony. Takže přenášení důkazního břemena ze 100 % na toho poplatníka, i to považuji za velmi sporné v rámci tohoto návrhu i z hlediska nucení občanů, aby ti, kteří nepodnikají, pro účely tohoto zákona si museli jaksi schovávat a dokládat to, jaké majetkové úkony činili. Dále Legislativní rada vlády, protože to není všechno, konstatuje za velmi nesystémové, že tento zákon zvyšuje trestní sazbu za trestný čin nepravdivé informace v prohlášení o majetku - to znamená, jde o prohlášení o majetku - na tři roky, a Legislativní rada vlády to považuje za neúčelné, nekoncepční. Představa, že někdo z formálních důvodů učiní chybu v prohlášení o majetku a na základě toho by byl podroben trestní sazbě až do výše tří let, tak to je skutečně nepřiměřené a velmi zvláštní ustanovení, které navrhla Legislativní rada vlády také z tohoto návrhu vypustit. Když to shrnu, tak tento návrh, který Legislativní rada této vlády označuje zčásti za neústavní, je otázka, jestli se jím vůbec máme nadále zabývat. Já v této souvislosti i na základě stanoviska Legislativní rady vlády navrhuji, aby tento zákon byl zamítnut již v prvním čtení právě pro stanovisko Legislativní rady vlády jako protiústavní. Ten zákon nic zajímavého nepřinese. Mimochodem, i dnes mají daňové orgány, Celní správa, orgány činné v trestním řízení nástroje, jak postihnout šedou ekonomiku, nelegální příjmy apod. Máme tady výstupy pompézního charakteru od Kobry apod., takže je to skutečně nesmyslný zbytečný zákon. Mimochodem, nastavení té hodnoty 7 milionů jako hodnoty neevidovaného majetku, pokud převýší tedy 7 milionů, tak je jaksi poplatník vyzván k prokázání toho původu a dodatečně je mu potom vyměřena daň nebo penále, opět vede k návodnému protiprávnímu jednání, aby se ti, co jsou nepoctiví, mohli připravit svými majetkovými přesuny na tento zákon, aby se do něho lidově řečeno nevešli, aby se na ně prostě nevztahoval. Takže teď jim ještě stát říká, do jaké výše a nad jakou výši už je něco takzvaně podezřelého, byť samozřejmě to není prokázáno, je to na základě i často nějakého selektivního rozhodnutí, podání apod., takže teď ti nepoctiví dostanou tímto zákonem návod, jak mají protiprávně postupovat. I to si myslím, že je velmi nešťastné, aby stát takto postupoval. Jak jsem zmínil, pakliže se náhodou podaří vládní koalici tento návrh prosadit, i na základě stanoviska Legislativní rady vlády se obrátíme na Ústavní soud pro posouzení tohoto zákona z hlediska jeho ústavnosti. Tento zákon je zbytečný, má trestat a činit podezřelé z daňových poplatníků. A ti, co obcházejí zákony, se usmívají a už se na něj připravují. Mimochodem, ten zákon vůbec neřeší to, co se tady odehrávalo, o čem tady ministr financí často hovoří, to znamená různé majetkové přesuny do zahraničí. Neřeší ani to, když někdo v rámci své firmy nakládá se svým majetkem a všechno takzvaně vede na firmu. Takže ani na tyto pachatele a na tyto podvodníky tento zákon nedosáhne. Takže úplně zbytečná a nesmyslná norma a já navrhuji její zamítnutí v prvním čtení. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu poslanci Plíškovi. Eviduji jeho návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Dalším přihlášeným do rozpravy je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Věra Kovářová Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, původně jsem chtěla vystoupit s kritikou projevu pana prezidenta, resp. některých jeho částí, ale věc se má trochu jinak. Před chvílí jsem se dozvěděla, že pan kancléř Mynář vyslyšel hlas můj, respektive hlas veřejnosti, který již delší čas rezonuje společností, a měl by mi v úterý předat své daňové přiznání. Takže moje řeč je tímto krátká a budeme se těšit na úterý. Místopředseda PSP Petr Gazdík Tak, děkuji paní poslankyni Kovářové. (Poslankyně Kovářová se zastavila u stolku zpravodajů, krátce mluví s ministrem financí a se zpravodajem, hlásí se o vystoupení s faktickou poznámkou). Faktickou poznámku můžete mít, paní poslankyně. Ano, prosím, vaše dvě minuty. Poslankyně Věra Kovářová Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji, že mě upozornili na chybu, kterou jsem řekla. Zmínila jsem daňové přiznání. To samozřejmě nepotřebujeme vidět. Nás zajímá majetkové přiznání a o tom také hovořil pan kancléř. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji paní poslankyni Kovářové za její faktické upřesnění. Omlouvám se panu poslanci Dolejšovi, neboť s přednostním právem se přihlásil pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, jedna z nejrozsáhlejších rekodifikací byla rekodifikace zákona o správě daní a poplatků z roku 1966, který tady platil až do roku 2011, a k 1. 1. 2011 vstoupil v účinnost nový daňový řád, na kterém jsme pracovali, já to měl tenkrát na starosti jako ministr financí mnoho let. Od roku 2007 běžely diskuse v rozsáhlé skupině, do které byli přizváváni nejenom politici, nejenom odborníci, ale i podnikatelská veřejnost. Významnou úlohu sehrál při té diskusi Nejvyšší správní soud, kde se přímo účastnil všech těch jednání pan doktor Baxa. Po pěti letech této diskuse byl předložen daňový - moderní nový daňový řád jako náhrada starého, stokrát novelizovaného zákona o správě daní a poplatků a byl ohodnocen, byť samozřejmě nějakou novelu si ten život vždycky vynutí, tak byl tenkrát vyhodnocen jako skutečně kvalitní, moderní daňový kodex. Což si nedávám za zásluhu já, já jsem pouze politicky odpovídal za jeho přípravu. Je to zásluha toho širokého týmu odborníků jak z oblasti daňových poradců, tak z oblasti správního soudnictví, tak podnikatelské veřejnosti. Důsledná zásada, která byla v tom daňovém řádu aplikována, a ono to dřív v tom zákoně o správě daní a poplatků nebylo stoprocentním pravidlem, tak jako stoprocentní pravidlo bylo do daňového řádu aplikováno důkazní břemeno na straně státu jako neprolomitelná, jako jednoznačná zásada. A já jsem si vážil toho, že za celá ta léta diskusí sociální demokracie, která se velmi aktivně účastnila všech těch rozhovorů a přípravy tohoto kodexu, že toto pravidlo - ano, měla výhrady k některým jiným částem daňového řádu, to si dobře vzpomínám - ale toto pravidlo, tuto zásadu akceptovala, nevystupovala proti ní a pokládala ji za správnou. Já pokládám z hlediska vztahu mezi státem a občanem, kdy stát by měl být veřejnou službou a servisem, tuto zásadu za klíčovou, skutečně za neprolomitelnou. Stát, který přenáší daňové břemeno - pardon, daňové břemeno, daňové břemeno samozřejmě přenáší - důkazní břemeno na svého občana a říká "dokaž, prokaž, nebo tě potrestám, tohle jsi doložil, ne, ještě jsi neprokázal, stále jsi neprokázal, pořád jsi nedokázal, stále nejsme spokojeni s tvými důkazy", je stát, který už nevnímá svoji pozici jako veřejnou službu a jako servis pro občana, ale je to stát vrchnostenský. Je to stát, který zastrašuje, zvlášť v okamžiku, kdy ten výběr logicky bude selektivní na základě přání toho či onoho, popřípadě na základě udání. Koneckonců v tom zákoně samém si můžete přečíst, že předkladatel předpokládá, že se bude postupovat na základě - mimo jiné, ale je to tam přímo vyjmenováno - na základě podnětů od třetích osob. Všichni víme, jak to bude probíhat v české kotlině: na základě pocitů závisti, na základě osobní msty, na základě podnikatelského konkurenčního boje budeme se udávati jak na běžícím pásu. Tento nástroj bude zneužíván v konkurenčním boji mezi podnikatelskými skupinami. Nemyslím si, že závist a vzájemné udávání jsou zrovna ty vlastnosti, které bychom měli podporovat dalšími a dalšími zákony. Myslím si, že jich je v České republice poměrně dost. Nepotřebujeme tyto lidské vlastnosti zesilovat vlastními zákony, které přijmeme. Tolik pro začátek k tomuto návrhu, o kterém jsem přesvědčen, že každý vědomě nepoctivý se mu vyhne. Globální finanční svět poskytuje nekonečné možnosti tomu skutečně nepoctivému, který mu bude chtít utéct, aby mu utekl, aby odklonil. A ti poctiví, a těch nebude úplně málo, deset milionů korun pro živnostníka a pro soukromého zemědělce je snadno dosažitelná hodnota majetku, když spočtete prostě, kolik má ta farma hektarů a kolik má živého a mrtvého inventáře, tak v zásadě i velmi chudý člověk, který má problémy s likviditou, tak i velmi chudý člověk má majetek přes deset milionů korun, tak bude vystavován neskutečné šikaně. My proti tomu protestujeme. My vás prosíme, abyste tento přístup ještě zvážili právě proto, že ti nepoctiví tomu uniknou velmi snadno a dopadne to jenom na ty poctivé, na ty, kteří nevidí žádný důvod skrývat svůj majetek, ale budou udáváni svými sousedy, svými konkurenty a vystavováni šikaně státního aparátu, vůči které budou mít svoje vlastní důkazní břemeno. Není to hezká představa a není to férový stát, který chce tímto způsobem postupovat. Dovolte mi také, protože neprošel návrh diskuse k projevu prezidenta republiky, dovolte mi, abych při této příležitosti učinil poznámku k projevu pana prezidenta. Já mu nijak nevyčítám, že má na tento zákon zcela odlišný pohled než já, ani mu nevyčítám, že vedle těch neústavností, kterých se předkladatel dopouští už v tomto návrhu, navrhuje další protiústavnost zvýšením retroaktivity. Na to vše má samozřejmě jistě právo. Ale proti čemu se ostře ohrazuji a protestuji, je jeho výrok, který řekl - volně cituji - že soudci jsou daleko snáze zkorumpovatelní než berní úředníci. Řekl to prezident republiky jako součást moci výkonné v Poslanecké sněmovně vůči moci zákonodárné a bezprecedentním způsobem tak napadl moc soudní. Ten výrok je nepodložený, ten výrok je neférový a vzhledem k tomu, kdo to řekl, kde to řekl a vůči komu to řekl, také výrok mimořádně nebezpečný v rámci demokratického státu. A já proti tomu výroku protestuji, označuji ho za nepravdivý, neférový a nebezpečný. Děkuji. (Potlesk z pravé části jednací síně.) Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Dolejš Krásné popoledne. Milé kolegyně, vážení kolegové, vidím, že času je málo, voda stoupá, protože za chvíli nás čeká další klenot - elektronické tržby, tak se pokusím být velmi komprimovaný, neřkuli hustý. První poznámka na margo toho, že pan prezident si dovolil připomenout, že je fanda majetkového přiznání. Já mu to nemám za zlé, koneckonců jeho vláda to dvakrát zkoušela a narazila na modré zdi vpravo, takže zkrátka to nešlo. Připomínám jenom, že ty verze, které předkládali jeho ministři, mají daleko blíž k verzi, kterou tady už máme, je z autorské dílny KSČM. Je to poslanecký návrh a je tu od června loňského roku. To za prvé. Za druhé, pokud vtahujete do hry střet zájmů a to, že pan hradní kancléř jaksi dodatečně dohání to, co měl udělat dávno, to je samozřejmě pravda, ale nesměšoval bych ty věci. Já jenom doufám, že pan kancléř se nakonec dorovná funkcionářům na jeho úrovni postaveným a nebude se zbytečně a pro lidi možná citlivě schovávat za tuto mezírku v zákoně, která se dá rychle odstranit. Tak a pokud jde o samotný vládní návrh, který se narodil po jeden a půl roce, máte to v programovém prohlášení, milá koalice, tak je jenom otázka - protože myšlenka, jak cítíte z mého projevu je bohulibá - tak je otázka samozřejmě na provedení. Věřím tomu, že výhrady, které tady zaznívají k právní konstrukci, k ústavnosti, k věcem typu pravé a nepravé retroaktivity, otázka sebeobviňování atd. atd., včetně důkazního břemene, se dají diskutovat a také dovést k úspěšnému konci ve druhém čtení. Tudíž signalizuji, že pro zákaz, zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení rozhodně nejsme. Ale také dodávám, že doufáme, že budou oba ty návrhy, jak vládní, tak poslanecký z dílny KSČM, paralelně projednávány, protože každý má své kouzlo. A tím posledním, tedy tím, kde to kouzlo vidím - a tím skončím, protože se skutečně blíží jedna hodina - náš návrh je především plošný. Je skutečně zákon o majetkovém přiznání a ukládá povinnost, jednoduchou povinnost, nenáročnou povinnost pro každého, kdo má u fyzických osob 10 mil. a 30 mil. u právnických osob. Je to jednoduché a je to poměrně účinné. Koneckonců proto to schválila i česká vláda v roce 1993. Ten návrh, který máme tady, naráží na nechuť části Sněmovny, a proto je v podstatě jakousi softverzí, která to řešení nehledá v plošném systému majetkových přiznání, ale vytváří nástroje v oblasti berní správy a doplňuje to korekcí trestního zákona, aby bylo možné v případě důvodné indikace nějakého problému, aby iniciativně berní správa jednala. Jestli bude, nebo nebude, to je právě ten otazník. A postřehl jsem i ve vystoupení pana prezidenta otazník nad tím, zda pan ministr financí má, či nemá pravdu, když neví, jestli to vůbec povede k nějakému výnosu. Protože řekněme říci si, že ti daňoví šikulové se napraví z leknutí, že uvidí tento zákon a začnou se chovat rozumně, to je samozřejmě sporné a ten efekt nemusí být hmatatelný na rozdíl od té naší verze. Koneckonců na Slovensku mají něco podobného, ne úplně stejného, a že by tam zaznamenali statisticky významnější nárůst inkasa z tohoto titulu, tak to rozhodně není. Čili já si myslím, že ta myšlenka stojí za to, aby byla diskutována. Přimlouvám se, aby byla puštěna do dalších čtení. A je v tom i malá skromná prosba, protože náš návrh jsme přerušili před ukončením prvního čtení s odvolávkou na vládní návrh. Ale minimálně ne jestli teď to projde, ale minimálně do projednání té vládní verze, aby byla též diskutována, aby byla přinejmenším zařazena do nejbližšího - a tím nejbližším myslím opravdu nejbližšího opozičního okénka, ať to tam nevisí, ať si skutečně můžeme porovnat, věcně porovnat, ta dvě řešení. Tolik za mě, a čas se pomalu naplňuje. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Než předám slovo panu poslanci Blažkovi a po něm panu poslanci Kučerovi, tak prosím přečtu omluvenky: pan poslanec Josef Uhlík se omlouvá dnes od 12.30 z osobních důvodů, pan poslanec Zdeněk Soukup se omlouvá na dnešní jednání po 14. hodině, ale to se nepředpokládá. Dále se paní ministryně Kateřina Valachová omlouvá dnes od 11.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Pavel Holík se omlouvá dnes od 13 hodin z pracovních důvodů. Nyní prosím pana poslance Blažka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Pavel Blažek Děkuji za slovo. Já samozřejmě také zareaguji, protože pan prezident přišel dnes tenhle bod uvést, tak není možné některým věcem, které zde řekl, se vyhnout. Dovolte mi prosím konstatovat, že náš ústavní systém je v podstatě založen na tom, že stát má v zásadě tři funkce - funkci vytvářet zákony, to znamená nějaký právní řád, pak je tam funkce výkonná, to znamená někdo má ty zákony vykonávat, pak je zde moc soudní a řekněme moc samosprávná, kterou teď dám trošku stranou. Dále je to promyšleno tak, a nejenom u nás, že tyhle tři tzv. moci si mají konkurovat. A konkurovat v tom smyslu, že mají společně vytvářet určité dílo, které právě tou vnitřní konkurencí má být dílem kvalitním. Ale co určitě nemají, tak se nemají vzájemně ničit pomluvami a různými nepodloženými tvrzeními, čehož jsme dnes zde byli svědky. Víte, Miloše Zemana můžeme pozorovat na té politické scéně hodně dlouho. Dnes ho nějak bavilo dát zde projev à la Andrej Babiš, to znamená bez jakýchkoli podložení tady hrubě napadl jednu moc. Kdybych řekl u Andreje Babiše, když kandidoval - ona se říká spousta věcí a v kampaních i horších. Prezident republiky by takto ale hovořit neměl a já vám zase ještě řeknu také proč. Všechny ty moci včetně prezidenta republiky jsou současně zodpovědné za to, jak ten stát vypadá. Pan prezident přišel - a připomeňme si, kdo prosím jmenuje soudce a kdo jmenuje funkcionáře od krajských soudů nahoru. Je to prezident republiky. Miloš Zeman byl dlouho premiér tohohle státu, kde se také ve vládách schvalovali různí soudní funkcionáři. A teď sem přijde a bude říkat nějaké příběhy a bude počítat procenta úplatků apod., kdy je potřeba si říci: ta justice taková, jak byl ten popis, není. Já vám neříkám, že co soudce, to anděl, co státní zástupce, to anděl. Ale takovýhle systém, který byl přirovnáván k nějaké Itálii, asi ani ne současné, ale k nějaké Itálii řekněme ze sedmdesátých, osmdesátých let, zde prostě neexistuje a prezident republiky by takovouto argumentaci uvádět neměl. Jaké chcete soudy? Chcete soudy, které se budou bát rozhodovat, když se jich nezastane ani prezident republiky? To znamená raději vezmou každému majetek, raději dají každému nejvyšší trest jenom proto, aby se nemusely bát médií, některých členů vlády a prezidenta republiky. No tak taková přesně ta justice nemá být, přestože se občas jednotlivě objevují případy, jaká také ta justice nemá být. Tím mám na mysli občasné korupční jednání nebo nějaké nesystémové. Ale když tu justici zde chceme kritizovat, a na to máme právo, tak to prosím dělejme v tom ústavním smyslu, to znamená dávejme dohromady dílo, které se jmenuje kvalitní fungování tohohle státu, ale netahejme sem pavlač a jenom kvůli nějakým vlastním politickým bodům nelikvidujme ty jednotlivé moci. Byl to Andrej Babiš - a on to dlouho nedělá, tady zase musím říci - který v momentě, kdy vplul do moci výkonné, tak udělal z té moci zákonodárnou vlastně zbytečnost. Uznávám, nějak v poslední době tuhle rétoriku neslyším a jsem tomu rád. Měli bychom se ohradit proti tomu, pokud prezident republiky tady chce druhou moc takto pomlouvat a de facto snižovat její váhu u občanů, protože si myslím, že to je velmi špatně. A já jsem čekal na své vystoupení až doteď, že jsem očekával, že třeba pan ministr vnitra nebo pan ministr spravedlnosti řekne vlastně to, co říkám já. A protože se tak nestalo, tak ten prostor holt musím využít já jako opozice, ale nedá se nic dělat. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Je 12.59 hodin, já se omluvím panu poslanci Stanjurovi, protože na 13. hodinu máme pevně zařazený jiný bod a on už by svoji faktickou poznámku nestihl. Takže já přerušuji vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, jeho prvé čtení. Je třináctá hodina a my jsme si svým hlasováním pevně zařadili na tuto dobu