Místopředseda PSP Vojtěch Filip
19. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)
, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony /sněmovní tisk 415/ - prvé čtení Děkuji, že jak pan ministr, tak pan zpravodaj zůstali na svých místech. Pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše prosím, aby předložený návrh na základě usnesení vlády uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš
Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předkládám vám vládní návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Cílem návrhu je reagovat na závažné a dlouhodobé tuzemské problémy v oblasti sjednávání soukromého pojištění. Nová právní úprava posiluje práva spotřebitele, zvyšuje profesní nároky na osoby sjednávající pojištění, vytváří podmínky pro efektivnější dohled a v neposlední řadě též sbližuje principy regulace s ostatními sektory finančního trhu. Tímto návrhem dochází k částečné transpozici evropského práva, primárně se však jedná o národní legislativní iniciativu. Návrh byl připraven v návaznosti na několikaleté konzultace, které Ministerstvo financí vedlo s adresáty této nové právní úpravy, tedy s profesními asociacemi pojišťoven a zprostředkovatelů, sdruženími spotřebitelů a Českou národní bankou. Návrh byl již také v minulosti projednáván zde na půdě Sněmovny. Tehdejší legislativní proces však byl zastaven jejím rozpuštěním v roce 2013. Aktuálně předkládaný návrh představuje z mého pohledu kompromisní řešení, které respektuje a vyvažuje různorodé zájmy jednotlivých dotčených stran. Novela přináší řadu přínosů pro spotřebitele, aniž by zároveň vytvářela významnou dodatečnou administrativní zátěž pro osoby, které v pojišťovnictví podnikají. Oporu pro navrhovaná opatření poskytují také probíhající legislativní aktivity na úrovni Evropské unie představované především připravovanou revizí směrnice o zprostředkování pojištění. S ohledem na skutečnost, že horizont schválení a následné implementace některých těchto evropských předpisů je nadále velmi vzdálený, preferujeme v danou chvíli legislativní řešení formou novelizace stávajícího zákona. Návrh zákona zčásti transponuje novou a rozsáhlou právní úpravu týkající se informačních povinností při distribuci pojištění obsažených ve směrnici Solvency II. Vzhledem k transpozičním termínům je žádoucí, aby zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2016. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, s ohledem na rozsah nového regulatorního a dohledového režimu v oblasti distribuce pojišťovnictví a s tím spojenou nutnost zajistit dostatečný časový prostor pro přípravu dotčených subjektů si vás v rozpravě v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny dovolím požádat o zkrácení lhůty pro projednání návrhu ve výborech v Poslanecké sněmovně o 30 dnů. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Dolejše, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Máte slovo, pane zpravodaji. Poslanec Jiří Dolejš
Rovněž děkuji za slovo a musím upozornit, že jestliže předchozí návrh aspoň prvním čtením prošel poměrně lehce, tak tady vzhledem k tomu, že se dotýká daleko většího spektra různých zájmů a že jde o problém skutečně chronický, který sice byl konzultován opakovaně, ale výsledek těch konzultací se zdaleka nedal označit jako konsenzuální, si dovoluji upozornit na to, že pravděpodobně tento návrh bude předmětem různých návrhů na korekci směrem k tomu, co si každý z nás konsenzem představuje. Z toho důvodu také rovnou říkám, že si nejsem až tolik jist na rozdíl od předchozího návrhu, zda tady má smysl ona pouhá 30denní lhůta, protože práce kvapná málo platná. Jestliže rozpočtový výbor jako garanční by se těmto otázkám měl věnovat v rozmezí dnů, nevím, jestli by se podařilo odvést dostatečně kvalitní práci, a onen odkaz na legisvakanční důvody, např. přípravu příslušných atestů pro zprostředkovatele oněch služeb, jestli je dostatečně vážný. Ale to posoudíme koneckonců každý z nás při hlasování. Pravdou je, že samozřejmě i tento návrh je zarámován zájmem spotřebitele, který nám všem je asi svatý. Otázkou je, jak příslušná regulace tomu napomáhá, ať již jde o odměny zprostředkovatelů, odbornost zprostředkovatelů nebo výkon příslušných dohledových a regulačních orgánů. Situace v České republice je taková, že se v této branži pohybuje na různé úrovni a v různé roli opravdu hodně lidí, a proto asi budu velmi bedlivě sledovat, jak si budeme počínat, a koneckonců i samotní pojištěnci, se kterými někdy v tom ne zcela uspořádaném dosavadním systému bylo zacházeno náležitě - viz např. zbytečné předražování, problematika tzv. pyramidově kumulovaných odměn bez náležitého promítnutí do kvality pojištění, informovanosti spotřebitele atd. atd. V tomto segmentu měla fungovat jistá samoregulace a řekněme si rovnou, že nefungovala. V tomto segmentu měl sehrát aktivní roli regulátor, tedy Ministerstvo financí, a měla být splněna i role dohledového orgánu, tedy České národní banky. Můj názor, že ne vždycky tomu tak bylo, tak trošku dokládá i názor vyjádřený profesní komorou, tedy komorou zprostředkovatelů, kteří mají pocit, že ti, kteří se tomu věnovali, ne vždycky přesně vědí, jak takové pojišťování a pojistné smlouvy vypadají a jak to probíhá. Ano, pravdou je, že i zde jsou transpoziční důvody. Pan ministr správně zdůraznil, že to je důvod pouze částečný, že daleko možná významnějším důvodem je snaha řešit naše domácí české problémy a to koncepční sladění s normami Evropské unie je částečné proto, že náš sektor už do značné míry v souladu s tím, co požaduje Evropa, je. I tady se promítlo to, že zákon přichází se značným zpožděním, že norma Solvency je vlastně poměrně stará a že už se připravuje norma další, konkrétně IMD direktiva, která by měla být implementována v časovém horizontu do roku 2018, což by znamenalo, že dvakrát krátce po sobě, během dvou let po sobě, by měli být lidé v tom segmentu vystaveni určitým adaptačním nákladům. A je otázka, jestli ty náklady zvládat nadvakrát, nebo jednou a pořádně. Ale nezpochybňuji úmysl zákonodárce některé změny samozřejmě provést, ale ten argument implementační si myslím, že z tohoto důvodu není až tak závažný. Co zaznívá z prostředí zprostředkovatelů, je otázka, do jaké míry se podařilo nově zakotvit pojmosloví, které se zde používá, konkrétně především kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů. Je tady otázka odborných zkoušek atd. Čili opět lze očekávat zejména v oblasti regulatorních nástrojů četné pozměňovací návrhy a možná někdy méně s tím, že máme stejně vizi, že tato norma bude novelizována nejpozději v roce 2017. Takže někdy by méně možná bylo více. Tolik možná na doplnění v roli zpravodaje. Ještě jednou bych závěrem znovu zopakoval, měli bychom samozřejmě rozhodnout o tom, do jaké míry chceme zkorigovat tu původní vládní verzi. Je otázkou, jestli pro to vytvoříme těm, kteří to budou především profesně projednávat, tedy členům rozpočtového výboru, dostatečně komfortní prostředí, protože v rámci 30 dnů vlastně připadá v úvahu zasedání rozpočtového výboru 15. dubna. A aby se to stihlo do květnové schůze Sněmovny, tak by tam vlastně byl prostor jenom několika dnů. Samozřejmě i v tlaku se dá pracovat. Ale zvažme to. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku s přednostním právem pana poslance Zbyňka Stanjury a potom pana poslance Ladislava Šincla. Pane předsedo, prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Děkuji za slovo. Je to takový hezký socialistický návrh, jak zavést další a další regulace. Rovnou říkám, že budu navrhovat naopak ne zkrácení, ale prodloužení lhůty v rozpočtovém výboru o 30 dní, to znamená z 60 na 90. Nevím, jestli jste všichni měli čas si přečíst těch 232 stran. Ano, má to 232 stran. Zase to chce mít někdo za 30 dnů tady hotovo i s potenciálně projednanými pozměňovacími návrhy. Já z toho prostě citovat musím. Možná bych mohl začít nejdřív přílohou, která říká, co bude muset vlastně každý občan projednat s tím, kdo mu nabízí pojistku nebo pojistný produkt podepsat. To nám říká zákon. Teď pominu, co je ten § 21a. A podívejte se, co všechno má ten, kdo nabízí pojistný produkt, sdělit občanu. Než mu to řekne, tak je to asi tak čtyři hodiny. Nevím, kdo z těch potenciálních klientů bude čtyři hodiny poslouchat o tom, kterou firmu zastupuje, z kterého státu, a teď bych to mohl číst jeden řádek navržené regulace za druhým. Ale opravdu mi nedá a to musím najít, protože to se vidí málokdy, aby už přímo v zákoně byl vzor takzvaného zjednodušeného zápisu z jednání, a co má povinně obsahovat. (Hledá v papírech.)
V zásadě to je opravdu to, co levice propaguje. Občan si neví rady. Občan není svéprávný, proto mu ten zákon a státní orgány musí všechno zařídit za něj. Podle mě to žádným zákonem, pokud se někdo rozhodne uzavřít špatnou smlouvu, tak to žádným zákonem nespravíte. Chtěl bych se zeptat pana ministra, proč navrhuje zkrácení lhůty u tak rozsáhlého zákona. Sám ve svém úvodním slově říkal, že je to jenom velmi malá část implementace a naprostá výrazná část zákona, to je pravda, je náš návrh. To si řešíme my sami v České republice, nikdo nám do toho nemluví. Takže opravdu nevím, proč musíme tak spěchat, protože kolegyně a kolegové z rozpočtového výboru, tento týden ještě probíhá schůze, tak to se k tomu nedostaneme. Schůze je 15. dubna, což je příští středu. I kdybychom chtěli podat pozměňující návrhy, tak k nim přece potřebujeme stanoviska Ministerstva financí a tak dále a tak dále. Nicméně já vám to musím říct. Bod 114 - navržené změny, které máme projednat za 30 dnů. Doplňuje se příloha, která zní: Náležitosti zjednodušeného záznamu z jednání mezi zákazníkem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem. Zjednodušený záznam z jednání podle § 21e odst. 2 obsahuje pouze 1. označení stran, 2. jednoznačné určení nabízeného produktu, 3. prohlášení zákazníka, které zní: "a) Žádám o pojistný produkt z vlastního podnětu bez jakéhokoliv ovlivňování ze strany pojišťovacího zprostředkovatele nebo pojistitele." Dovedete si představit někoho, kdo vám nabízí produkt a on vám nic neřekne? A vy to ještě stvrdíte svým podpisem, že vám ten zprostředkovatel vůbec nic neřekl? Tak to asi spolu mlčeli. Nemá to žádnou logiku. Samozřejmě že ten, který nabízí produkt, bude přesvědčovat potenciálního klienta, aby si produkt pořídil. Je to jeho práce. On se tím živí. Je to naprosto logické. Nicméně nutíme, aby klient podepsal, že mu ten zprostředkovatel nic neřekl. A b) - to je druhá věc, která tam povinně musí být ze zákona, nevím, kdo to bude kontrolovat, až se vynechá nějaká spojka, nějaké slovo, tak je to vlastně nezákonné jednání. "Prohlašuji, že mi byla nabídnuta rada, která má být poskytnuta pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem na základě analýzy potřeb zákazníka a analýzy pojistných produktů, tuto radu odmítám a byl jsem poučen o rizicích z tohoto odmítnutí plynoucích." 4. Datum a podpis zákazníka. Já tomu fakt nerozumím. Chtěl bych, aby mi předkladatel pan ministr financí vysvětlil, co se tím vlastně myslí. Jak za a), tak za b) v tom zjednodušeném záznamu z jednání. Já to vůbec nechápu, co vlastně ten zprostředkovatel a ten potenciální klient mají spolu sepsat a co ta slova vlastně znamenají. Musím přiznat, že mi byla nabídnuta rada, kterou odmítám. Rada v čem? A proč bych tu radu odmítal? A co když se podle té rady tedy zařídím? A přitom je to podle zákona dané. Tam není možnost odmítám nebo přijímám. Prosím o vysvětlení. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Ladislav Šincl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ladislav Šincl
Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já se vyjádřil k obsahu projednávaného tisku 415. Důkladně jsem se seznámil s obsahem samotného tisku, jak řekl kolega Stanjura, 232 stran, tak i s historií jeho projednávání včetně vypořádání v meziresortním připomínkovém řízení k tomuto návrhu. Analyzoval jsem si výsledky meziresortního připomínkového řízení a v této souvislosti bych chtěl zmínit, že mne velice zaujaly dvě velice zásadní připomínky, které uplatnil Úřad vlády České republiky. Tyto zásadní připomínky se týkaly zejména dvou okruhů problémů řešených touto novelou, a to jednak zvýšení efektivity ochrany spotřebitele a jednak zvýšení kvality distribuční sítě, resp. problematiky přepojišťování. Vzhledem k tomu, že zmíněné připomínky Úřadu vlády nebyly předkladatelem této novely z mého pohledu zcela uspokojivě vypořádány, avizuji, že se budu těmto dvěma okruhům podrobněji věnovat, a to při projednávání na výboru, resp. v rámci druhého čtení této novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Z důvodu veliké složitosti daného tisku se současně nepřikláním ke zkrácení projednávání ve výborech, jak tady bylo panem zpravodajem naznačeno, protože jestli si dobře pamatuji, v minulém volebním období v rozpočtovém výboru k danému tisku bylo předloženo, mám pocit, 90 pozměňujících návrhů. Děkuju za pochopení. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Ladislavu Šinclovi. Mám za to, že to byl poslední řádně přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím. Ještě než budeme pokračovat, dovolte mi, abych konstatoval omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 15.30 do 17.00 se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek. V rozpravě nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Nepadl ani návrh na zkrácení lhůty k projednání, jen ho avizoval ale ve svém úvodním slově pan ministr financí, čili to není návrh, o kterém lze hlasovat. Lze pouze hlasovat o prodloužení lhůty o 30 dnů, který předložil v rozpravě pan poslanec Stanjura. Ale já se ptám, jak s tím naložíme, protože pan poslanec Stanjura pravděpodobně nemá souhlas předkladatele na 30 dnů, ale bez souhlasu může 20 dnů podle zákona o jednacím řádu. Prosím tedy, jestli by to mohl upravit, abychom dodrželi jednací řád. Prosím, pane poslanče. Poslanec Zbyněk Stanjura
S předkladatelem jsem to nepředjednával, takže navrhuji 20. Opravím se tak, aby to bylo hlasovatelné. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji. Teď máme hlasovatelný návrh. Nejdříve se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru a v souvislosti s novelou jednacího řádu jako výboru garančnímu. V tomto ohledu se ptám, jestli je návrh na jiný garanční výbor. Není tomu tak. Můžeme tedy hlasovat, aby Poslanecká sněmovna přikázala tento tisk rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu, a to v hlasování číslo 150, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 150. Z přítomných 164 pro 138, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru Poslanecké sněmovny. Organizační výbor nenavrhuje přikázat jinému výboru. Má někdo další návrh k přikázání? Není tomu tak. Zbývá nám tedy hlasovat o návrhu na prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů. Rozhodneme v hlasování číslo 151, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 151. Z přítomných 164 pro 73, proti 40. Návrh nebyl přijat. Konstatuji tedy, že lhůta k projednání zůstala podle zákona 60denní a výbor, který to bude jako garanční projednávat, je výbor rozpočtový. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 19. Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem číslo
