2013-029-03-171
171. Ústní interpelace
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
171. Ústní interpelace které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Než budeme pokračovat, tak ještě přečtu omluvy před začátkem dnešního jednání: dnes od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Schwarz a dále dnes od 17 hodin z osobních rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Lubomír Toufar. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Nyní tedy dám slovo panu poslanci Simeonu Karamazovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslanec Marek Ženíšek. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Simeon Karamazov
Vážený pane premiére, jistě víte, že zákon o veřejných zakázkách nepřináší jenom dobro, ale řadu úskalí, jež mnohdy absurdně zatěžují zadavatele. Nechci se věnovat celé problematice, ale jen tomu, s čím se denně setkávám. Dlouhá léta působím na univerzitní půdě, zmíním tedy jeden problém, se kterým se univerzity potýkají. Tímto problémem je skutečnost, že pro účely zákona o veřejných zakázkách se za veřejného zadavatele považuje vysoká škola jako celek, a nikoli její jednotlivé fakulty. To s sebou přináší několik nepříjemných konsekvencí. Samozřejmě, že to platí obecněji pro instituce, které se podobně jako univerzity dělí na samostatné celky. Prvním problémem je sčítání hodnoty předmětu veřejné zakázky. Chce-li vysoká škola pořídit například počítače, musí sečíst hodnoty všech poptávaných počítačů z jednotlivých fakult za rok. Výsledná hodnota může překročit zákonný limit, a zboží je tak nutno soutěžit administrativně mnohem náročnějším způsobem. Druhým úskalím je výsledek soutěže. Fakulty musí sladit pro účely veřejné zakázky své zadávací dokumentace. Na první pohled logický postup. Ovšem jen do doby, než si uvědomíme, jak mohou být fakulty téže vysoké školy rozmanité. Počítače pro například fakultu elektrotechnickou budou velmi odlišné od těch pro fakultu filozofickou. Výsledkem takového postupu bývá rámcová smlouva, výhodná samozřejmě hlavně pro dodavatele, která všechny nutí nakoupit zboží jiné, než chceme - v tom lepším případě, v horším vůbec žádné, zboží, které nakonec nevyhovuje nikomu a navíc je předražené. To je zcela absurdní situace. Rád bych připomněl diskusi na plénu v prosinci minulého roku. Všichni jsme se shodli na tom, že stávající úprava je pro fakulty univerzit a obdobné subjekty podobných institucí nevyhovující. Tento názor podpořila i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ovšem s dovětkem, že změna zákona je nadbytečná, neboť v této věci vydalo Ministerstvo jasné stanovisko, které můžeme nalézt na webu. Ač jsem za podporu paní ministryně rád, musím připomenout, že závazný výklad zákonů mohou v České republice činit pouze soudy. A jakákoliv stanoviska ministerstev či jiných úřadů žádnou právní závaznost nemají. Nemůžeme se tedy divit rektorům univerzit, že se nevystavují přílišnému riziku, a to i v trestněprávní rovině.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
