ps2013-060-05-001-089.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-09-12 ps2013-060-05-001-089 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(14.40 hodin) 5 ) Komise v rámci své činnost obdržela , vyžádala si analýzy , statistiky a další listinné podklady , které se vztahovaly k řešené věci . Tyto vyhodnotila a vychází z nich v rámci svých závěrů , přičemž tyto listiny jsou součástí spisové dokumentace . Sumárně je komise povinna konstatovat , že z předložených materiálů a na základě z nich zjištěných skutečností jednoznačně vyplývá , že dochází k viditelnému nárůstu zjištěných úniků informací z trestních spisů , i když k únikům obecně docházelo již dávno předtím . Jako příklad je vhodné poukázat například na statistický přehled předložený Generální inspekcí bezpečnostních sborů , který obsahuje počty spisů daného roku s problematikou úniku informací u bezpečnostních sborů . Podle předložené statistiky se o problematiku úniku z trestního řízení v roce 2014 jednalo v 37 případech , v roce 2015 v 31 případech , v roce 2016 v 52 případech a v první polovině tohoto roku to bylo ve 21 případech . Podstatné však je mimo jiné i to , že v letech 2014 a 2015 se daná problematika týkala pouhých 3 případů dosud neuzavřených spisů , v roce 2016 se však počet spisů rozrostl na 13 a v roce 2017 již hovoříme o 16 dosud neuzavřených spisech , a to v pouhé polovině tohoto roku . 6 ) V průběhu jednání komise vyšly najevo nejasnosti věcné a místní příslušnosti prověřování nezákonných úniků z hlediska působnosti GIBS a státního zastupitelství , to znamená příslušnost GIBS k prověřování státních zástupců , otázka podjatosti , hospodárnost a efektivita trestního řízení a podobně . 7 ) Komise zjistila , že judikatorním výkladem dochází k zužování omezení stanovených zákonem č . 106 , o svobodném přístupu k informacím , a to zejména ve vztahu k § 11 odst . 4 písm . a ) ohledně přístupu k informacím z trestního řízení . Kapitola IV . obsahuje právní rámec informačních toků z trestního řízení . Vycházeli jsme z těchto základních podkladů - pro zkrácení času nebudu říkat a číst názvy zákonů a jiných právních předpisů . V rámci šetření jsme samozřejmě pracovali s některými pojmy . Samozřejmě důležitý pojem je " veřejný zájem " . Velmi zjednodušeně lze veřejný zájem označit za opak zájmu soukromého , tedy za zájem celospolečenský , celé společnosti prospěšný . Právnický slovník nakladatelství C · H · BECK obsahuje určitou charakteristiku veřejného zájmu formulovanou profesorem Alešem Gerlochem , který jej označuje za druh zájmu , který je obecně prospěšný , zejména zájem státu či jiné veřejnoprávní korporace , opak čistě soukromého zájmu . Uplatňuje se v tvorbě , interpretaci a aplikaci práva , zvláště jako jeden ze dvou důvodů zákonné limitace základních práv a svobod . Protože se jedná o jeden z právních pojmů s neostrým významem , měl by být v zákonech blíže specifikován či definován . Nutno poznamenat , že " zájem státu " neznamená zájem státní moci ve smyslu totalitním , nýbrž je toto slovní spojení nutno chápat jako zájem společnosti . Problémem zůstává , že popisů , vymezení , definicí a podobně , které se snaží vystihnout podstatu pojmu " veřejný zájem " , je vícero , avšak neexistuje taková , která by převyšovala ostatní , tedy taková , která by byla považována za rozhodnou , zásadní , nebo dokonce univerzální . Slovní spojení " veřejný zájem " je součástí Listiny , trestního řádu , tiskového zákona , občanského zákoníku , zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích , zákona o střetu zájmů , o ochraně přírody a krajiny , o dráhách a tak dále . S pojmem " veřejný zájem " tedy pracuje v českém právním řádu nemálo předpisů , a to i nejvyšší právní síly , ale vymezení tohoto slovního spojení v drtivé většině chybí ; výjimku může představovat například zákon o dráhách , kdy však definici tímto zákonem formulovanou lze užít výlučně pro potřeby tohoto zákona . Dále tedy je veřejný zájem , jak už jsem zmínil , definován například v tiském zákoně . Veřejný zájem je v tiskovém zákoně zmiňován v § 6 , kde je uvedeno : " V naléhavém veřejném zájmu je vydavatel povinen uveřejnit v periodickém tisku důležité a neodkladné oznámení státního orgánu a orgánu územní samosprávy , zejména je povinen uveřejnit rozhodnutí o nouzovém stavu , o stavu ohrožení státu nebo o válečném stavu . " Získávání informací z trestního řízení se tedy citované ustanovení nikterak nedotýká ; veřejný zájem tak není z hlediska uváděného tiskovým zákonem akcentován . Potom je samozřejmě důležitý pro tuto problematiku veřejný zájem v trestním řádu . Získávání informací z trestního řízení se týká § 8 d trestního řádu , které ve svém odst . 1 uvádí , že : " Informace , na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8 a až 8 c , lze v nezbytném rozsahu zveřejnit pro účely pátrání po osobách , pro dosažení účelu trestního řízení , nebo umožňuje - li to tento zákon . Uvedené informace lze také zveřejnit , odůvodňuje - li to veřejný zájem , pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby . " Jenom doplním , že střet mezi veřejným zájmem a skutečně spravedlivým procesem a právem na ochranu soukromí se prolíná zjištěními , a hranice je tedy velmi tenká . Lze tedy konstatovat , že trestní řád počítá s prolomením zákazu zveřejnění v takovém případě , kdy právo veřejnosti být informována převáží nad ochranou soukromí dotčené osoby . Definice úniku informací z trestního řízení a jeho zdroje . Již na úvod lze konstatovat zákonnou absenci takového právního pojmu , kdy výkladem je možno definovat únik informace z trestního řízení jakožto protiprávní zveřejnění informace v úseku trestního řízení v jeho neveřejném stadiu , to znamená v období prověřování a vyšetřování . Nutno vycházet z prvotního rozdělení na úniky informací a zveřejnění informací a tyto pak podle motivace původce úniků nebo zveřejnění dělit na následující čtyři okruhy : neoprávněný únik mařící , jehož cílem je dekonspirace činnosti orgánů činných v trestním řízení a nenaplnění účelu trestního řízení ; neoprávněný únik poškozující , jehož cílem je difamace a dehonestace konkrétní fyzické nebo právnické osoby , popřípadě politické strany nebo hnutí apod . s cílem dosažení osobní , obchodní či politické výhody v konkurenci zájmů ; oprávněné zveřejnění ve smyslu § 8 a trestního řádu ze strany orgánů činných v trestním řízení , které mají povinnost informovat o své činnosti veřejnost poskytováním informací veřejným sdělovacím prostředkům s omezeními , o kterých jsem hovořil výše ; oprávněné zveřejnění v rámci obhajoby , tedy realizované obviněným či jeho obhájcem ve smyslu § 16 odst . 1 a 2 zákona o advokacii v rámci výkonu práva na obhajobu a povinnosti obhájce využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše , co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné , avšak za současného obligatorního zproštění mlčenlivosti advokáta jeho klientem s cílem vytvoření pozitivního mediálního obrazu klienta v jeho zájmu a v rámci strategie koncepce obhajoby . Další bod je 3 , což je Obecná právní úprava kontrolních mechanismů nakládání s informacemi v trestním řízení . Tady bych odkázal na interní a externí nástroje u jednotlivých aktérů . Zase si dovolím odkázat na zprávu , to znamená , nejprve jsou rozebráni advokáti , potom soudci , následně příslušníci Policie České republiky a GIBS , potom státní zástupci . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
