|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-09-19 ps2017-019-06-006-170 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

170. Informace vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících

Date2018-09-19
Meetingps2017/019
Agenda Itemps2017/019/170
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/019schuz/s019204.htm
Page 1 > 2
Místopředseda PSP Tomio Okamura170. Informace vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících Prosím, aby se slova ujal pověřený člen vlády, což je ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan HamáčekDěkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás informoval o dvou dokumentech. Jedním je globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, druhým je globální pakt o uprchlících. Tyto dva dokumenty jsou reakcí mezinárodního společenství na masové pohyby migrantů a uprchlíků. Tyto stále rostoucí přesuny lidí nemůže zvládat každý stát jednotlivě a je jasné, že vyžadují mezinárodní spolupráci. Současně ale je nutné jasně zdůraznit, že oba dva tyto dokumenty nemají žádnou právní závaznost a ani vymahatelnost. Jedná se o dokument, který je projednáván na úrovni OSN, je právně nezávazný, a není to tedy právně vynutitelná mezinárodní smlouva. To, co ty dokumenty obsahují, je především výčet možných opatření, zásad a praktik, které lze dle rozhodnutí zúčastněných států v jednotlivých migračních situacích uplatňovat. Chtěl bych také jednoznačně vyvrátit, že migrační kompakt definuje migraci jako základní lidské právo. To prostě není pravda. Dokument hovoří pouze o lidských právech migrantů jako o univerzální zásadě. Dále chci jasně zdůraznit, že kompakt nijak neomezuje suverenitu států v oblasti migrace v rozhodování o tom, koho a za jakých podmínek vpustí jednotlivé státy na své území, ani nepředává národní kompetence na úroveň OSN či EU. Kdo by snad chtěl tvrdit opak, tak si troufnu říci, že ty dokumenty nečetl nebo že význam těchto dokumentů zkresluje. Problémy spojené s migrací lze opravdu efektivně řešit, pouze pokud budou státy schopny spolupracovat a pokud budou schopny mezi sebou mluvit. Česká republika se na přípravě těchto obou dokumentů podílela na formálních konzultacích o uprchlickém paktu, který vedl Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky v Ženevě, i na vyjednávání migračního paktu v OSN v New Yorku. Tam jsme svá stanoviska uplatňovali prostřednictvím společného přístupu 27 států EU. Pozice ČR vycházely ze schválené strategie migrační politiky ČR a dbaly na to, aby ustanovení obou paktů odrážela již existující závazky v oblasti migrace a azylu a nepřinášela žádné nové nároky. Ten dojednaný text odpovídá tomu, co naše země prosazovala. My jsme stáli o to, aby ten dokument byl definován jako právně nezávazný, aby zůstal v rámci existujících pravidel mezinárodního a unijního práva, aby nebyl rozšiřován o nové kategorie uprchlíků a nové druhy mezinárodní ochrany a aby byl pro kontrolu naplňování toho paktu vytvořen mechanismus bez nových institucí a dalších nákladů. Ten tzv. uprchlický pakt bude předložen Valnému shromáždění OSN společně s výroční zprávou Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky a bude formálně schvalován v rámci každoročně přijímané rezoluce o UNHCR, k níž má být připojen. Migrační pakt, ten představuje historicky právní rámec pro mezinárodní spolupráci a zabývá se všemi podstatnými aspekty migrace. Jeho tematická šíře, skutečnost, že se opírá především o obecné lidskoprávní dokumenty, a zejména rozdílnost zájmů a priorit jednotlivých států nebo jejich seskupení, které se při vyjednávání textu prosazovaly, vedly ke kompromisnímu výsledku. V tomto případě opět byla prioritou ČR právní nezávaznost, suverenita státu rozhodovat o tom, koho a za jakých podmínek pustí na své území, odsouzení a potírání nelegální migrace a boj proti pašerákům, rozlišení zacházení s legálními a nelegálními migranty, odmítnutí zacházet s migranty podle mezinárodního uprchlického práva, potvrzení závazku zemí původu přijmout zpět své občany a opět návazný mechanismus bez nových institucí a nákladů. Dojednaný text všechny tyto prvky obsahuje, i když některé formulace jsou méně jednoznačné, než se ČR a ostatní státy EU snažily prosadit. Pro nás je zejména důležité, že se zaměřuje na řešení problémů, které migraci podněcují, na správu hranic nebo obchod s lidmi a pojímá migraci komplexním způsobem i z řady dalších úhlů. Ten dokument stanoví 23 cílů nebo úkolů, které by měly vést k bezpečné, řízené a legální migraci. Některé jsou zásadní z našeho pohledu, některé důležité a některé nadbytečné. Nicméně opět nepřinášejí ČR žádné nové závazky. Migrační pakt bude přijímán na konferenci v Maroku 10. prosince 2018. A co je důležité, účastníci, to znamená jednotlivé státy, budou mít možnost přednést svá vysvětlující stanoviska, popř. výhrady, a uvést také, co ve vztahu ke kompaktu pokládají za podstatné. Takže já jsem přesvědčen, že jsem teď jasně dokázal, že sjednání nebo vytvoření těchto dvou dokumentů neznamená pro ČR žádné nové povinnosti, žádné nové závazky. Ty dokumenty, znovu opakuji, jsou politickou deklarací, která se projednává na úrovni OSN, a je tedy právně nezávazná.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names