|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-10-07 ps2013-033-02-007-069 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

69. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - prvé čtení

Date2015-10-07
Meetingps2013/033
Agenda Itemps2013/033/069
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/s033084.htm
Page 1 > 2
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová69. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ministr životního prostředí ČR Richard BrabecDěkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, měl jsem připraven poměrně dlouhý projev, který by možná překonal i délku projevu některých nejmenovaných kolegů. Ale vzhledem k tomu, že jsem ve značném časovém presu, protože jestli se nemýlím, ve pokračujeme pevně načteným bodem...? Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováAno, nemýlíte se. Ministr životního prostředí ČR Richard BrabecTak se obávám, že tento bod skutečně budeme moci pouze rozjednat, ale nedokončit i vzhledem k diskusi, kterou očekávám. Já bych vám chtěl říct, že je to trochu historická chvíle, protože v reakci na dlouholeté diskuse týkající se právního režimu národních parků, zejména pak Národního parku Šumava, zpracovalo Ministerstvo životního prostředí návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který komplexně mění právní úpravu národních parků, která je dneska, nebo existuje už od počátku 90. let, a přizpůsobuje ji současným věcným a právním podmínkám. Návrh odráží více než 20leté zkušenosti s aplikací ustanovení týkajících se národních parků a je v souladu s mezinárodními předpisy na úseku péče o národní parky. Na přípravě návrhu zákona se podílela široká pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva a všech správ národních parků a již od samého počátku přípravy byl návrh diskutován se širokou odbornou i laickou veřejností. Byly to opravdu stovky lidí, s kterými byl tento zákon, respektive tato novela diskutována, především s dotčenými občany, kraji, vědeckou obcí i nevládními organizacemi. V tomto ohledu považuji předložený návrh za výsledek velmi rozumného kompromisu, který zajišťuje ochranu přírodního prostředí našich nejcennějších území při respektování oprávněných zájmů obcí, krajů a dalších subjektů. Pokud se týká obsahu návrhu zákona, tak se navrhuje jednotná úprava pravidel pro všechny národní parky při zachování hierarchie a kontinuity právních předpisů. Proti dosavadní právní úpravě předložený návrh jednoznačně zohledňuje vazby na související právní předpisy, například na lesní zákon, vodní zákon, stavební zákon, zákon o myslivosti. Nově jsou zákonem definovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků a poslání národních parků. Revidují se a zjednodušují základní ochranné podmínky, tedy zákazy, které jsou platné pro všechny národní parky, s tím, že jsou nově rozlišeny pro celé území národního parku a pro území mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí, což dosud nebylo a vedlo to k některým absurdním situacím. Ruší se například zákaz rozdělávání ohňů nebo vjezdu motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace v intravilánech apod. Zavádí se institut tzv. opatření obecné povahy jakožto nejvhodnější forma pro regulaci činností na konkrétních územích pro obecně vymezený okruh adresátů. Opatřením obecné povahy budou vymezována klidová území, zóny ochrany přírody a budou jim vyhrazovány cesty a trasy, místa pro táboření nebo pro splouvání vodních toků. Opatření obecné povahy, kterým jsou třeba dneska dohodovány územní plány, tak ta jsou přijímána v rámci široké diskuse se všemi subjekty i území, v území o námitkách vlastníků se pak rozhoduje ve správním řízení a vydané opatření lze napadnout i soudní žalobou. Zcela nově je v návrhu zákona pojata zonace národních parků. Zóny jsou děleny podle cílů ochrany a způsobu péče ve vazbě na aktuální míru po změně ekosystémů činností člověka. Jsou tedy nově zaváděny zóny přírodní, přírodě blízké zóně soustředěné péče o přírodu a zóny kulturní krajiny. Tady bych chtěl zdůraznit, že se zcela nově a revolučně zavádí tzv. moratorium na zonaci, to znamená, minimálně 15 let po stanovené zonaci právě opatřením obecné povahy nebude možno v rámci této zonace dělat jakékoliv změny. Pro nezbytnou regulaci pohybu osob na území národního parku se nově zavádějí klidová území, která budou oproti stávajícímu omezení, tedy plošnému omezení vstupu na celé území první zóny, vymezena s ohledem na skutečnou potřebu regulace pohybu osob tam, kde bude prokazatelně nezbytné zajistit nerušený vývoj ekosystémů nebo jejich složek. Dnešní situace je taková, že je prostě plošně uzavřená kromě značených cest první zóna, mnohdy bez ohledu na to, zda je tam co chránit, nebo ne. Nově stanovená klidová území, která budou muset být pečlivě vyargumentována v rámci právě opatření obecné povahy, tedy např. s obcemi, tak bude jasně potřeba dokázat, že skutečně v tom konkrétním místě je - když to řeknu lidově, nebo laicky - co chránit. Navíc to může být chráněno nebo omezeno jenom v určitou část roku. Například když hnízdí chráněné druhy živočichů nebo kvetou chráněné druhy rostlin. Návštěvní řád je nově pojat jako praktický informační dokument pro návštěvníky. Nově se zavádějí koncepční odborné dokumenty, tzv. zásady péče o národní parky. Posiluje se role obcí v rozhodovacích procesech. Obce budou nadále moci prosazovat své zájmy v radách národních parků a navíc budou moci ovlivnit opatření obecné povahy z pozice dotčených orgánů podle správního řádu. Tuto možnost dosud neměly. Větší území parku se otevírají šetrnému turismu. Dovolte mi na závěr několik poznámek. Z téměř ročního projednávání návrhu této novely a z debat se stovkami lidí - já jsem teď minulý týden, ve čtvrtek, pátek opět, tak jako mnohé týdny předtím trávil na Šumavě při diskusích s obcemi, při diskusích s občany na veřejných debatách. Vím, co budou říkat, troufám si říct, ač nejsme vědma, troufám si říct, že vím, co budou říkat kolegové ohledně tohoto zákona. Budou hovořit o tom, že zákon nepřináší stabilitu pro Národní park Šumava a že by bylo potřeba udělat speciální zákon pro Národní park Šumava. Já chci říct, že to prostě podle mého názoru, a nejen podle mého názoru, není pravda. Samostatný zákon o Národním parku Šumava, tak jak bylo x pokusů v posledních deseti letech a žádný z nich nevyšel, naposled nevyšel ten senátní návrh, tak si troufám říct, že v mnohém je tento návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny revolučnější. Revolučnější ve stabilitě a revolučnější v otevírání národních parků a především však Šumavy šetrnému turismu. Přináší totiž tu stabilitu - stabilitu z pohledu zonace. A já jsem také řekl, a vysloužil jsem si za to v médiích okamžitě napadení od nevládních organizací, že jsem uzavřel špinavý handl - no, nechci říct špinavý, myslím, že tam byl handl - s panem prezidentem Zemanem a že jsem tedy prodal souhlas, respektive jeho názor na tento zákon, za to, že jsem slíbil, že nebudeme rozšiřovat bezzásahová území. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento zákon, tato novela nijakým způsobem nehovoří o jakémkoliv rozšíření bezzásahového území, tedy o tom, jakým způsobem bude v budoucnu rozšiřováno to území, které by se mělo nechat takzvanému přirozenému vývoji. Já jsem velmi pokorný vůči přírodním procesům a vím, že jakékoliv naše rozhodnutí pak samozřejmě přinese to, že příroda se z něj může vzpamatovávat desítky let. Chtěl bych tady říct naprosto jasně, že tento zákon žádným způsobem neohrožuje Šumavu. Slyšel jsem a četl celou řadu demagogických - odpusťte mi to slovo - úvah, jak okamžitě po tom, co toto přijmeme, se na sto procentech území bude moct udělat klidové území, že okamžitě na 50 procentech se bude moci rozšířit bezzásah. My jsme jasně řekli a jasně deklarovali, že minimálně po tu dobu 15 let nechceme rozšiřovat bezzásahové území a chceme nechat šumavskou, ale nejen šumavskou přírodu, v jakémkoliv parku, ale v tomto případě především šumavskou, protože co si budeme povídat, jde především samozřejmě z pohledu principů o Šumavu, necháme přírodu, aby ukázala, co umí. V roce 2007 přišel orkán Kyrill, znamenal samozřejmě obrovský zásah na Šumavě, a my máme tu pokoru, abychom teď 15 let nechali přírodu i na těch bezzásahových stávajících územích, kterých je přibližně 23 %, ukázat, co umí, jak bude čelit klimatické změně. Protože celá Česká republika vysychá, nejenom Šumava. Slyšel jsem, že Šumava vysychá kvůli kůrovci. Je to samozřejmě nesmysl. Já mám pod sebou mj. i Výzkumný ústav vodohospodářský, mluvil jsem o tom s desítkami lidí, s hydrology.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names