|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-09-15 ps2013-031-01-001-001 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

1. Informace vlády ČR o problémech migrace

Date2015-09-15
Meetingps2013/031
Agenda Itemps2013/031/001
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/s031004.htm
Page 1 > 2
Předseda PSP Jan Hamáček1. Informace vlády ČR o problémech migrace Prosím, aby se úvodního slova ujal pan předseda vlády. Pane premiére, prosím. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna zařadila na svůj program tento bod a že mi to umožňuje, abych na půdě Poslanecké sněmovny vystoupil a informoval o dosavadní politice vlády v této věci. Já myslím, že nemusím zdůrazňovat na půdě této Poslanecké sněmovny, že migrační situace v Evropě je mimořádně závažná. Od poloviny června, kdy jsem vás tady na tomto místě naposledy seznamoval s aktuálním vývojem, se situace ještě více v rámci Evropy zkomplikovala. Statistiky záchytů nelegálních migrantů v Evropské unii za první pololetí roku 2015 ukazují významný nárůst. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jejich počet zvýšil z 91 tisíc na 225 tisíc, to je nárůst o 143 %. Nejvíce dynamický vývoj byl na migrační trase západního Balkánu a východního Středomoří. V posledních týdnech eskalovala krize zejména v Maďarsku. Trasa přes centrální Středomoří, tedy z Libye, nyní vykazuje relativně stabilní počty. Na západobalkánské trase došlo ke zvýšení počtu překročení vnějších hranic ze 6 tisíc překročení v prvním pololetí loňského roku na víc než 67 tisíc v letošním roce. Nejvýznamnější skupinou nelegálních migrantů jsou občané Sýrie, kterých bylo v Evropské unii detekováno více než 45 tisíc v červenci letošního roku. Téměř 25 tisíc lidí přišlo z Afghánistánu a s výrazným odstupem potom následují občané z Eritrey se zhruba 7 tisíci. Vývoj počtu žádostí o mezinárodní ochranu v Evropské unii je v poslední době velice dynamický. V roce 2014 počet těchto žádostí narostl o 43 %. Čili loni bylo v Evropské unii 660 tisíc žádostí o mezinárodní ochranu, v roce 2015 za prvních šest měsíců už jsme zaznamenali 450 tisíc žádostí o mezinárodní ochranu. Jenom v červnu letošního roku požádalo v Evropské unii o mezinárodní ochranu téměř 100 tisíc osob. Nejvýznamnější skupinou mezi žadateli jsou občané Sýrie, Afghánistánu, ale také Kosova, Albánie nebo Eritrey. Největší počet žádostí bylo podáno v Německu a v Maďarsku. Nejen z těchto uvedených čísel je patrné, v jak vážné situaci se nyní Evropská unie nachází. 13. května letošního roku zveřejnila Evropská komise sdělení nazvané Evropský program pro migraci, ve kterém představila svou vizi dalšího fungování migračních politik Evropské unie. Program potom Komise konkretizovala 27. května navazujícími návrhy. Komise formou nezávazného doporučení žádala členské státy, aby na své teritorium ze třetích zemí přesídlily celkem 20 tisíc osob kvalifikovaných pro mezinárodní ochranu. Pokud jde o relokaci, Komise původně navrhovala využít mechanismus nouzové relokace. Mělo být relokováno cca 24 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a 16 tisíc žadatelů o azyl z Řecka. V obou případech se mělo jednat o občany Sýrie a Eritrey. Myšlenka distribučního klíče a koncept povinného zapojení do relokace byly následně členskými státy odmítnuty, a to na červnovém zasedání Evropské rady. V červenci se potom členské státy dohodly, že v následujících dvou letech přesídlí přes 22 tisíc osob ze třetích zemí. Podařilo se tak přesáhnout cílovou částku 20 tisíc. Na červnové Evropské radě bylo zároveň dohodnuto, že členské státy relokují v nadcházejících dvou letech 40 tisíc lidí z Itálie a Řecka s tím, že na způsobu distribuce se dohodnou během července. Na červencovém zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci se nepodařilo dosáhnout dohody na tomto celkovém počtu. Členské státy se dohodly pouze na relokaci zhruba 32 tisíc lidí s tím, že o distribuci zbývajících mělo rozhodnout jednání ministrů vnitra v listopadu či prosinci. Současně s mechanismy distribuce byla v posledních měsících debatována rovněž opatření v boji proti převaděčům. 18. května byla na zasedání Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů obrany a zahraničních věcí diskutována proveditelnost vojenské námořní mise zaměřené na boj s pašeráky v oblasti Středomoří. Ministři schválili koncept krizového řízení vojenské operace a rozhodnutí o ustavení této operace. Vojenská operace byla rozdělena do tří částí. Tou první částí je hlídkování a monitoring v mezinárodních vodách, zásahy proti ilegálním plavidlům v mezinárodních vodách, zásahy proti ilegálním plavidlům v libyjských teritoriálních vodách. V červnu byla spuštěna první fáze uvedené operace a nyní se očekává debata o rozhodnutí o přechodu do druhé fáze. 15. července zveřejnila Komise parametry systému takzvaných hotspots. Cílem systému je prostřednictvím agentur Evropské unie poskytnout komplexní a cílenou pomoc členským státům, které čelí největší migrační krizi na vnějších hranicích. Tento návrh Komise se zaměřuje na Itálii a Řecko. Pro každou zemi uvádí cestovní mapu, která bere v potaz právní, finanční a další aspekty. Minulou středu, tzn. 9. září, představila Komise další balíček migračních návrhů, o němž se bude na nejbližších jednáních intenzivně diskutovat. Součástí balíčku je mj. nové provizorní opatření pro relokaci dalších 120 tisíc žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska, dále pak také návrh permanentního relokačního schématu, nová opatření v návratové politice, stanovení seznamu bezpečných zemí původu nebo návrh na zřízení svěřeneckého fondu na pomoc africkým zemím. Na mimořádné Radě ministrů vnitra 14. září byl schválen relokační mechanismus, který se týká 40 tisíc osob navržených Komisí v květnu. Naproti tomu debata o jeho rozšíření o dalších 120 tisíc nedospěla k žádné shodě, a to zejména proto, že několik zemí, včetně České republiky, podmiňuje svůj souhlas se zachováním dobrovolné povahy tohoto mechanismu a jeho propojení s rychlou implementací opatření, která zajistí ochranu vnějších schengenských hranic a efektivní azylové a návratové řízení. Dá se předpokládat, že debata na úrovni ministrů vnitra by měla pokračovat 8. a 9. října.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names