|

ps2017-016-01-009-006.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-06-26 ps2017-016-01-009-006 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony /sněmovní tisk 130/ - druhé čtení

Date2018-06-26
Meetingps2017/016
Agenda Itemps2017/016/006
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/016schuz/s016014.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Jan Hamáček6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony /sněmovní tisk 130/ - druhé čtení Prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby se ujala slova a tento tisk nám uvedla. Ministryně financí ČR Alena SchillerováDěkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, předkládám k projednání návrh novely zákona číslo 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky, přičemž si dovolím uvést tento návrh v širších souvislostech. Uvedeným zákonem byl od 1. ledna 2006 Fond národního majetku zrušen a jeho činnost převzalo Ministerstvo financí. Zde byl pro správu majetku a financování závazků zřízen zvláštní účet a zvláštní evidence, které jsou vedeny odděleně od státního rozpočtu, a to proto, aby výnosy z privatizovaného majetku sloužily k úhradě právě těch závazků státu, které s privatizací souvisely. Už tehdy se nicméně připouštělo použít tyto prostředky i na jiné účely. Postupem času však tyto jiné neprivatizační účely byly těmi hlavními výdajovými tituly a navíc se k nim dílčími novelami zákona přidávaly další a další. Z privatizačních zdrojů tak byly hrazeny četné vládní projekty. Například již v roce 2007 činily investice nesouvisející s privatizací, typicky do Státního fondu dopravní infrastruktury, 21 miliard. O rok později to bylo dokonce téměř 34 miliard. Od roku 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu. Často se v této souvislosti uvádí, že ty prostředky měly sloužit na krytí schodku důchodového účtu. Je ale třeba si uvědomit, že jakmile byly převedeny do rozpočtu, byly k nerozeznání od jiných příjmů rozpočtu, typicky daní. S důchodem tato problematika souvisí nepřímo, a to tak, že se nesmělo převádět více, než byl rozdíl mezi rozpočtovanými příjmy a rozpočtovanými výdaji na důchodové pojištění. Od roku 2012 bylo do státního rozpočtu převáděno průměrně 10 miliard ročně, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů včetně nejvýznamnější ekologie. Z tohoto obecného úvodu je zjevné, že celá řada argumentů, které zaznívají na odpor proti navrhované novele, je účelová a zavádějící a s těmi nejvíc nesmyslnými bych se ráda hned vypořádala. Za prvé. Nikdy nebylo účelem zvláštních účtů privatizace tvořit rezervu na horší časy. Ten, kdo si to myslí, se měl ozvat v roce 2002, když byly příjmy téměř 130 miliard, nebo v roce 2005, když to bylo 110 miliard. Ani 40 miliard z roku 2008 nebylo málo. Dnes, kdy jsou příjmy v podstatě omezeny na rok od roku klesající dividendu ČEZu, dále Čepra a Českého Aeroholdingu a v součtu tvoří zhruba desetinu příjmů z let 2002 či 2005 a ani ne polovinu z roku 2008, se najednou začne mluvit o rezervách státu? To mi nepřipadá jako udržitelný argument. Za druhé. Není ohroženo financování ekologických závazků vůči nabyvatelům privatizovaných podniků. V současném znění zákona není žádná pojistka, která by zabránila situaci, že veškeré dostupné prostředky na zvláštních účtech budou převedeny na přípravu průmyslových zón. Na ekologii by pak nezbyla ani koruna. Navrhovaná novela ale průmyslové zóny či dopravní infrastrukturu jako výdajové tituly škrtá a ponechává v podstatě jen ekologické závazky, rekultivace a to, co bytostně souvisí s privatizací. Navíc usnesením z loňského roku ukládá vláda ministru financí zajistit na ekologii nejméně 4,5 miliardy korun ročně. Jak to ministr financí zajistí? No, nejsnáze tak, že je na těch účtech prostě nechá. A kdyby se stalo něco nepředvídatelného, jako je například prohra v privatizačním soudním sporu, i takové věci jsme zdědili, je tu nově zavedena možnost doplnění chybějících prostředků ze státního rozpočtu. Proto tvrdím, že plnění ekologických závazků je navrhovanou novelou řešeno mnohem lépe než doposud. Za třetí. Nejde o žádný účetní trik za účelem vylepšení bilance. Hlavním cílem navrhované novely je, aby prostředky, které nebudou využité na krytí privatizačních výdajů, nezůstaly na účtě nečinně ležet, ale aby mohly být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství. Proto je předpokládanou novelou umožněn převod těchto finančních prostředků do státního rozpočtu bez určení konkrétního účelu. Tento proces bude transparentní a kontrolovatelný, neboť bude podléhat standardním procesům uplatňovaným při sestavování státního rozpočtu. V kostce se dá tedy navrhovaná novela shrnout tak, že má eliminovat všechny účelové vládní výdaje a ponechat pouze výdajové tituly související se závazky z privatizace, které tak opět získají prioritu financování. Zdůrazňuji, že v současné době není možné hradit privatizační výdaje z žádných jiných zdrojů. Současně bude novelou umožněno efektivní a transparentní využití volných finančních prostředků. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities