ps2013-042-08-004-018.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-03-11 ps2013-042-08-004-018 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(10.40 hodin) Myslím si , že to je velmi chybná strategie . Navíc v České republice a to se vždycky zapomene dodat . Česká republika má v tomto směru téměř nejrozsáhlejší ochranu základních práv a svobod , kterou si lze vůbec v evropských světových poměrech vymyslet . Nejenom že každý soud hlídá práva a svobody , ale každý občan v okamžiku , kdy vyčerpá všechny prostředky právního řádu , má právo obrátit se na Ústavní soud nejenom s individuální stížností , aby přezkoumal jeho případ a rozhodl v jeho konkrétním případě , ale i s návrhem na to , aby pokud zákon je v rozporu s Listinou základních práv a svobod , byla příslušná část zákona zrušena . A teď odhlédnu od toho , že máme samozřejmě ještě dovolání k evropským soudům do Štrasburku . Teď se pobavím jenom o českém právním řádu . Každý občan má toto právo , má právo se domáhat zrušení zákona , pokud prokáže , že použití toho zákona bylo v rozporu s jeho základními právy a svobodami a že jeho konkrétního v tom případě poškodilo . Tato pravomoc je velice nezvyklá v evropských poměrech . Velice nezvyklá . Vycházela z toho , že jsme tady psali Listinu , psali zákon o Ústavním soudu velice krátce po roce 1989 , kdy jsme měli zkušenost s komunistickým režimem , měli zkušenost s tím , že dovolat se svých práv a svobod je téměř nemožné , a proto jsme řekli , každého občana necháme v plném rozsahu chránit i institucemi ústavního soudnictví . Ty příklady , které nám tady nosí ať už Brno , nebo Strakova akademie ústy pana ministra pro lidská práva a rovné příležitosti , jsou příklady ze zemí , kde takovéto pravomoci nejsou , kde ombudsman shromažďuje jednotlivé žaloby , jednotlivé námitky občanů , a pokud usoudí , že už jich je dost , tak případně podá stížnost . Tady to tak není . Tady každý občan má právo se obrátit a každý občan má právo se domáhat . A nakonec se může domoci u Ústavního soudu . Proto si myslím , že je naprosto chybné pravomoci ombudsmana rozšiřovat . Souhlasím s tím , co udělal ústavněprávní výbor , jenom si myslím , že to bylo nedostatečné , protože ona pravomoc , která byla v původním návrhu zákona , obrátit se na Ústavní soud , byla sice jakoby změněna a zmírněna , ale podle mého názoru nedostatečným způsobem . Když si přečtete nové znění části třetí navržené v usnesení ústavněprávního výboru , která říká , že ombudsman má právo se obrátit na Ústavní soud , veřejný ochránce práv , shledá - li při výkonu své působnosti porušení základních práv a svobod osob a po projednání věci v petičním výboru Poslanecké sněmovny , tak se tam jakoby jenom vložilo projednání v petičním výboru . Kdyby byl souhlas petičního výboru , tak jsem ještě schopen pochopit , že je to nějaká korekce , že je to něco přece jenom , že alespoň musí dojít do té Sněmovny a nechat si s tím vyslovit orgán Sněmovny souhlas . Po projednání v petičním výboru mi připadá v podstatě výsměch . To je jenom tak , že tam přijdu , řeknu jim : já jsem se rozhodl zažalovat vás , milý Parlamente , protože nikdo jiný zákony v této zemi neschvaluje než právě Parlament , zažalovat vás , a tak vám to jenom oznamuji , takže se to o 14 dní nebo o měsíc prodlouží , než ten návrh přijde , ale fakticky to neznamená , že by Úřad veřejného ochránce práv v tomto směru byl jakkoliv omezen . To projednání mi připadá naprosto nedostatečné , a proto navrhnu v podrobné rozpravě , abychom kromě toho , co již bylo schváleno ve výborech , vypustili celou dosavadní část třetí i po té změně , kterou dělal ústavněprávní výbor , protože mi připadá představa toho , že dojde jenom k projednání v petičním výboru , jako nedostatečná korekce těch nebezpečí , o kterých jsem se tady snažil hovořit v předchozím hovoru . Děkuji za pozornost . Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji panu poslanci . Nyní s přednostním právem pan poslanec Mihola . Prosím , máte slovo . Poslanec Jiří Mihola Děkuji za slovo . Vážená paní místopředsedkyně , vážení členové vlády , vážené kolegyně a kolegové , dovolte mi v rámci druhého čtení zákona o veřejném ochránci práv sdělit také několik poznámek . Záměr novelizovat zákon číslo 349 / 1999 Sb . , o veřejném ochránci práv , není explicitně obsažen v koaliční smlouvě uzavřené mezi ČSSD , hnutím ANO 2011 a KDU - ČSL na volební období 2013 až 2017 . Lze proto vyvodit , že požadované změny nejsou pro koaliční strany zásadní pro trvání vzájemné spolupráce . Podle původní koncepce ombudsmana , jak ji definuje v § 1 odst . 1 zákona , je ombudsman institutem sloužícím k ochraně osob před jednáním , které je v rozporu s právem nebo principy dobré správy či demokratického právního státu . Od roku 2005 ovšem proběhlo v souvislosti s právem Evropské unie několik rozšíření pravomocí ombudsmana , a to směrem od ochrany osob před špatnou správou k obecné ochraně základních práv a svobod . Ombudsmanovi tak byla dána podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení možnost navštěvovat místa , kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě , funkce equality body spojená s metodickou výzkumnou pomocí k prosazování práva na rovné zacházení a možnost sledování výkonu vyhoštění a nuceného navrácení . Výše uvedená rozšíření kompetencí ombudsmana jsou v posledních letech předmětem odborné debaty , ve které je na jedné straně zdůrazňováno sepětí ochrany lidských práv s ochranou před špatnou správou a na straně druhé upozorňováno na původní poslání ombudsmana jako neformální instituce a na riziko zdvojování činnosti některých orgánů v ústavním systému , zejména pak Ústavního soudu . Návrh obsahuje dvě hlavní změny , které rozšiřují působnost ombudsmana . První je možnost ombudsmana podat návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu a druhou právo podat žalobu ve veřejném zájmu v diskriminačních věcech . Problematickou změnou se ovšem zdá být nová pravomoc ombudsmana zakládající jeho možnost podávat návrhy na zrušení zákona k Ústavnímu soudu , obzvláště pak v souvislosti s rostoucím počtem derogačních nálezů Ústavního soudu . Tento trend je odbornou veřejností popisován jako justicializace politiky . Dělba moci ve státě je založena na systému brzd a rovnovah , na které je velmi důležité dbát při jakémkoliv zásahu do vzájemných vztahů relevantních subjektů . Ústavní soud je proto v řízení o zrušení zákona omezen tak , že nemůže zahájit řízení z vlastní vůle , ale pouze na základě návrhu jiného subjektu , a to v případě spojení s konkrétní kauzou obecného soudu aplikujícího daný právní předpis ústavního stěžovatele , do jehož základních práv bylo zasaženo a jenž vyčerpal opravné prostředky , nebo politického aktéra bez ohledu na konkrétní kauzu v podobě prezidenta , skupiny 41 poslanců či 17 senátorů . Bez ohledu na konkrétní kauzu je tak k podání návrhu na zrušení zákona zapotřebí značně kvalifikovaného subjektu , což odpovídá nastavení systému brzd a rovnovah . Ombudsman by však při podávání návrhu na zrušení zákona de facto omezen nebyl a jeho omezení vazbou na konkrétní kauzu by se minulo účinkem v situaci , kdy může zahájit svou aktivitu i na základě vlastního šetření , a podání podnětu ombudsmanovi není nijak formalizované . Pravomoc ombudsmana podávat návrhy na zrušení zákona lze proto považovat za vychýlení rovnováhy v neprospěch demokraticky legitimizovaného Parlamentu . Proces přijímání zákonů vyžaduje kladné stanovisko parlamentní většiny reprezentující většinu ve státu . Zrušení projevu vůle takovéto většiny , zákona , je proto aktem , při kterém by měl být kladen značný důraz na zachování rovnováhy ve vzájemných vztazích relevantních subjektů . Otázkou je rovněž samotná potřeba zařazení ombudsmana mezi subjekty s možností podat návrh na zrušení zákona . Ombudsman již nyní podává zprávy o své činnosti Poslanecké sněmovně , která je současně zasílá mimo jiné i Senátu a prezidentu republiky . Tyto subjekty mají již podle stávající úpravy možnost podat návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu . Článek III .12 Programového prohlášení vlády České republiky stanoví , že - cituji : " Vláda posílí právní možnosti obrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů . " Z věty lze tedy za využití gramaticko - sémantické metody dovodit , že si vláda dala za cíl posílení pravomoci veřejného ochránce práv navrhovat rušení zákonů . Takové posílení bych spatřoval například v povinném zakotvení informace o zákonech , které shledá ombudsman při své činnosti protiústavními , do jeho výročních zpráv předkládaných Poslanecké sněmovně . Takové řešení by naplnilo požadavek programového prohlášení vlády , které nepožaduje možnost ombudsmana podávat návrhy přímo k Ústavnímu soudu , a zároveň nenarušilo demokratické principy státu . Byla by rovněž šetřena původní koncepce činnosti ombudsmana zabývajícího se činností státní správy . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
