Eva Nováková, I.E
25. února 2004
2. písemná práce
Bílá vrána
(Charakteristika)
Osnova:
1) Úvod – seznámení s podivínem
2) Stať – a) osud
b) nenávist
c) skrývání se před světem
3) Závěr – bílá vrána
Je zahalen pod muslimským rouchem fanatismu, ze kterého mu vyčnívá jenom starý vrásčitý obličej. Proud času na něj zapůsobil snad ještě více než na ostatní. Jeho ani ne dlouhé ani ne krátké vlasy mu sahají stěží po ramena. Pod drsnými chomáči zběleného obočí mu vystupují dvě malá černá pichlavá očka. Když mu do nich prvně pohlédnete, spatříte to, co v něm skutečně je. Pod nimi se mu táhne dlouhý křivý nos a jeho ústa jsou jenom šachta do temné jeskyně lemované zažloutlými krápníky. Okolo pusy mu raší trsy bílošedých vousů, tvrdých a pichlavých jako jehličí. Rozprostírají se mu po celé bradě a spadají mu přes ni, jako muškáty přes okraj truhlíku, až do klína. Vlastně ani skoro nikdo neví, jestli si už na ně nešlape, protože tento muž byl naposledy spatřen před několika lety. Ani já jsem ho nikdy neviděla a ani po tom netoužím, ale představuji si ho jako typického shrbeného padesátníka s chlupatýma nohama.
Hvězdy u jeho zrození stály hodně vysoko a ani sudičky u kolébky nebyly lakomé. Do vínku mu nadělily inteligenci, charisma a slávu. To jsou zajisté předurčení, se kterými mohl dokázat obrovské věci a stát se jednou z nejslavnějších osobností na světě. On to také dokázal, ale ne v kladném slova smyslu.
Ani nevím, kdy se u něj poprvé zrodila ta nenávist. Ta obrovská nenávist vůči všemu americkému, která mu sálá z nitra jako plameny a zamlžuje jinak jeho logické myšlení. Bylo to asi tehdy, když jeho otec zahynul při letecké havárii, kterou zavinil pilot pocházející z amerického kontinentu. Ale nechce se mi věřit, že tato příhoda způsobila náhlý zkrat v jeho myšlenkách a tak silnou averzi. Ale pokud ano, tak se ten zkrat šířil rychle jako blesk po hromosvodu a vyhodil mu všechny „pojistky“.
Tento muž byl ještě před několika lety docela neznámý. Asi ho znali členové bezpečnostních a protiteroristických organizací a všichni obyvatelé jeho rodného Afganistánu. Ale do povědomí všech ostatních se vtiskl dne 11. září 2001, kdy odsoudil k smrti přes tisíc nevinných lidí. Od tohoto okamžiku nespatřil sluneční paprsky. Ne, že by na ně byl alergický, ale díky tomu, že dostal strach. Ano, i někdo jako je on může mít strach a myslím, že ten jeho strach je mnohonásobně silnější a intenzivnější než strach, který prožíváme každý den. Skrývá se v jeskyních na území Afgánistánu nebo podobných končinách a ještě asi hodně dlouho se neodváží ukázat ani chlup své nohy.
Přes všechno, co způsobil, kolik nevinných lidí zabil a kolika zničil život si myslím, že Usáma bin Ládin je výjimečný muž. Liší se od ostatních jak jen nejvíc to jde. Je jako černá ovce, růžová housenka nebo bílá vrána. A určitě by neuškodilo, aby se každý nad jeho psychicky narušenou osobností a ztrápenou duší alespoň na chvilku zamyslel.