PML View

jg_984.04

a-layerPDTSC/full/jg_984.04.a.gz
m-layerPDTSC/pml/jg_984.04.m.gz
t-layerPDTSC/full/jg_984.04.t.gz
w-layerPDTSC/pml/jg_984.04.w.gz
mrp-layerPDTSC/mrp/jg_984.04.mrp.gz
treex-layerPDTSC/treex/jg_984.04.treex.gz

s-1Neměla jsem už pak důvěru k ničemu a k nikomu .

s-2Řekla jste , že jste dostala v tu dobu nějaké vojenské vyznamenání .

s-3Ano .

s-4V roce 1968 .

s-5Ano .

s-6Tady byla skupina žen , odboj .

s-7Pak se přihlásily i naše holky , protože do té doby o nás vědělo jenom STB .

s-8Ale pak jsme se sešly , i východní vojačky , které na nás koukaly vždycky shůry .

s-9Byly jsme jen takový . . .

s-10Póvl .

s-11. . . póvl , ano .

s-12Udělal se Výbor zahraničních odbojářek , dokonce jsem byla do něj zvolena , to bylo ustavující .

s-13Bylo to někdy v červnu , ale nebyla jsem tam , protože jsem už byla na dovolené .

s-14Už na dovolené , to bylo v Jugoslávii , jsem četla Dva tisíce slov .

s-15Už to tady přihořívalo , už to nebylo pěkné .

s-16Ale řekli jsme si : " Tak co , nebude to tak hrozné . "

s-17Vrátili jsme se , přišel srpen a byl konec .

s-18To bylo hrozné !

s-19Hrůza .

s-20Klukovi už bylo čtrnáct let , chodil do osmičky .

s-21Právě absolvoval osmiletku .

s-22Ano , osmiletku .

s-23Byl výborný žák , ale manuálně vůbec ne , technicky byl absolutně nemožný .

s-24Jak jste reagovala na příchod vojsk ?

s-25Byla jsem zoufalá , opravdu to bylo hrozné .

s-26Přišla sousedka a řekla : " Okupují nás Rusové . "

s-27Říkám : " Prosím tě , tobě se něco zdálo ! "

s-28Bylo pět hodin ráno .

s-29Říká : " Pusť si rádio ! "

s-30Pustila jsem si rádio a to bylo , jak když mě polije mrazivou vodou , ledovou .

s-31Hrůza .

s-32Šla jsem pak ještě do Motokovu .

s-33Každý s tranzistorem u ucha poslouchal , co se děje , co se právě podniká dalšího .

s-34Všechny jsme ale myslely , že to je přechodné , že Rusové zas odtáhnou .

s-35Vždyť u nás žádná revoluce a kontrarevoluce nebyla .

s-36Byli jsme ještě dost naivní .

s-37Pak jsem ale viděla , že moji dobří přátelé , kolegové z Motokovu , kteří nebyli žádní dobrodruzi , lidé už v mém věku , najednou začali mizet z pracovišť zase do Anglie a vůbec pryč .

s-38Právě moje přítelkyně , které měly mého syna hrozně rády , mně radily , abych s ním odjela .

s-39Nevěděla jsem , co s kluky bude a tak dále .

s-40Řekla jsem : " Prosím tě , mně je 54 .

s-41Kde mě vezmou , co budu kde dělat ? "

s-42" Umíš jazyky , nebude to dlouho trvat , zase se vrátíš .

s-43Jeď třeba do Jugoslávie , kolegové , obchodní partneři , tě určitě budou moci nějak zaměstnat . "

s-44Tak do mě hučely , hlavně kvůli Míšovi , aby nepřišel do nějaké . . .

s-45Dokonce strašily , že budou kluky brát na vojnu a takové voloviny .

s-46Vznikla úplná panika .

s-47Pak jsem si ale řekla : " Na nějakou dobu bych mohla odjet a pak se zase vrátím . "

s-48Výjezdní doložku jsem dostala velmi brzo , protože Češi byli v té době úžasně solidární .

s-49Každý pomáhal , kde mohl .

s-50Viděla jsem , jak jsou okupanti děsně neoblíbení a nenávidění .

dependency tree • text view