PML View

ln95047_042

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-2/ln95047_042.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln95047_042.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln95047_042.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln95047_042.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln95047_042.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-2/ln95047_042.treex.gz

s-1 Ochrana lidských práv V.

s-2 Na vaše dotazy odpovídá Judr. Jan Pelikán

s-3 Dnes se seznámíme s tím, jaké jsou předpoklady podání individuální stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva prostřednictvím Evropské komise pro lidská práva.

s-4 Co podání stížnosti v praxi obnáší?

s-5 Je to obsáhlejší písemné podání, které je možno předložit v jazyce příslušného členského státu Rady Evropy (nebo v jazyce anglickém nebo francouzském).

s-6 V zájmu dodržení všech formálních i obsahových požadavků zasílá právní odbor Rady Evropy po obdržení stížnosti formulář, který na tyto náležitosti již pamatuje.

s-7 Stížnost nemusí být podána prostřednictvím právního zástupce.

s-8 Směřuje vždy proti členskému státu Rady Evropy, který se rovněž stává účastníkem řízení.

s-9 Stížností se lze domáhat toho, aby bylo vysloveno porušení práva garantovaného úmluvou a členské státy jsou zavázány řídit se rozhodnutím soudu ve všech sporech, v nichž jsou stranou v řízení.

s-10 Zjistí-li soud, že rozhodnutí soudu nebo státu je v rozporu s Úmluvou a jestliže vnitrostátní právo umožňuje pouze částečné odstranění následků takového rozhodnutí, soud přímo v rozhodnutí může přiznat poškozené straně spravedlivé zadostiučinění (v národní měně dotčeného členského státu).

s-11 Článek 26 Evropské úmluvy uvádí, že stížnost osob považujících se za poškozené v důsledku porušení práv přiznaných Úmluvou může být předmětem jednání Evropské komise pro lidská práva pouze až po vyčerpání všech vnitrostátních právních prostředků nápravy podle všeobecně uznávaných principů mezinárodního práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné rozhodnutí.

s-12 Současně článek 27 odst. 3 opravňuje Evropskou komisi pro lidská práva odmítnout každou stížnost mimo jiné proto, považuje-li ji za nepřijatelnou podle článku 26.

s-13 Článek 26 obsahuje tedy dvě významná omezení, která musí osoba podávající stížnost současně splnit.

s-14 Především musí vyčerpat všechny vnitrostátní právní prostředky nápravy (které musí být dostupné a efektivní).

s-15 Na to, jaké právní prostředky nápravy bude nutno v konkrétním případě předem vyčerpat, mohou vznikat nejrůznější názory.

s-16 Podstatná bude až praxe Evropské komise.

s-17 Obecně lze říci, že musí být vyčerpány všechny podle zákona v úvahu přicházející opravné prostředky (označované zpravidla jako odvolání, stížnost apod.).

s-18 Komise v roce 1974 rozhodla, že v případě, že je k dispozici jeden druh prostředku nápravy, musí být vyčerpány až po nejvyšší instanci.

s-19 Má-li dotčená osoba k dispozci více různých právních prostředků nápravy, musí vyčerpat pouze ty z nich, o nichž se lze rozumně domnívat, že budou efektivní.

s-20 Článek 26 je tedy podle tohoto výkladu třeba aplikovat tak, aby odrážel reálné praktické možnosti pozice této osoby s cílem zajistit jí efektivní ochranu práv a svobod chráněných Úmluvou.

s-21 Osoba podávající stížnost však musí zdůvodnit, proč zvolila právě určité opravné prostředky a z jakých důvodů.

s-22 Vzhledem k tomu, že lidská práva a svobody stojí u nás pod ochranou Ústavního soudu, bude patrně nutno podat i ústavní stížnost podle článku 876 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR.

s-23 Dnes však ještě není možno říci, zda bude nutno před podáním stížnosti Evropské komisi pro lidská práva podat vždy také ústavní stížnost.

dependency tree • text view