PML View

ln94210_96

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-8/ln94210_96.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94210_96.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94210_96.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94210_96.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94210_96.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-8/ln94210_96.treex.gz

s-1 Nevyvratitelný stav ducha

s-2 Recenze

s-3 VÝSTAVY: Jméno ČESTMÍRA KAFKY (1922- 1988) patří k nejvýznamnějším v českém moderním umění.

s-4 V sedmdesátých a osmdesátých letech však v Praze téměř nevystavoval, jeho dílčí výstavy se konaly spíš mimo centrum.

s-5 Kafkovu první velkou retrospektivní přehlídku otevřela minulý týden Národní galerie ve Valdštejnské jízdárně v Praze.

s-6 Čestmír Kafka byl umělec renesančního typu.

s-7 Vzdělaný, inteligentní, otevřený a zvědavý.

s-8 Zároveň tvůrce zodpovědný: Stáhnout k zemi všechny' velké teorie' a' vznešené záměry'.

s-9 Položit samozřejmé a každodenní do ohniska života.

s-10 Ve válečných letech studoval na zlínské Škole umění a rok byl totálně nasazen.

s-11 Po válce odešel do Prahy a stal se žákem Emila Filly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

s-12 Tam se setkal s vrstevníky, se kterými v roce 1954 založil skupinu Trasa.

s-13 Trasa je spjata již s Kafkovou malířskou tvrobou, jeho počátky však patřily kresbě a grafice ovlivněné surrealismem.

s-14 Tyto kresby ze čtyřicátých let tvoří první část retrospektivní výstavy.

s-15 Chronologické uspořádání expozice vyhovuje Kafkovu tvůrčímu typu.

s-16 Člověk moderní doby uvědomující si její krizi i ošidnost jejích mýtů, člověk rozpoznávající jedinou schůdnou cestu životní i uměleckou, takové je Kafkovo ustrojení: naučit se zabloudit sám v sobě, setkat se tam a vynést na světlo vlastní osobní mýtus a jím sdělit poselství, v naději, že i když nebude sdíleno všemi, bude schopno oslovit alespoň některé.

s-17 Expozice vede diváka umělcovým vnitřním labyrintem;

s-18 dokládá jeho uvažování o tvorbě, jeho přístup k materiálům (pokušení hmotou), nadhled, s nímž je výtvarně zpracovával.

s-19 Kafka se vždy snažil o co nejpregnantnější vyjádření.

s-20 Nejde o brilantní formu estétství, byl příliš zodpovědný, než aby spekuloval.

s-21 Na druhé straně však jeho naturelu odpovídá samozřejmá výtvarná kultivovanost.

s-22 Vidíme ji na obrazech měst z padesátých let i na šedých a černých obrazech z let šedesátých, postupem doby stále abstraktnějších.

s-23 Ani v době informelu Kafka nepodléhá svodům formální hry, v jeho tvůrčím postupu má důležitou roli racionalita a jistý perfekcionismus.

s-24 Následují cykly bílých obrazů;

s-25 v nich má velký význam grafický znak i nelyričnost daná minimem použitých barev.

s-26 O Kafkově vztahu k hmotě, která jej pokouší v každodenním životě, hovoří spojovačky z různých materiálů či cyklus Hmoty (asambláže ze sena, trávy, popele na skládané vatě).

s-27 Čestmír Kafka zemřel v roce 1988- ještě v letech beznadějných, po zkušenosti osamělého běžce.

s-28 Jeho retrospektiva přináší důkaz o silném tvůrčím duchu.

s-29 Lenka Lindaurová Čestmír Kafka.

s-30 Obrazy, kresby, koláže, asambláže 1943- 1988.

s-31 Kurátor Karel Miler.

s-32 Národní galerie, Valdštejnská jízdárna.

s-33 1. září- 13. listopadu.

dependency tree • text view