PML View

ln94210_92

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-4/ln94210_92.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94210_92.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94210_92.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94210_92.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94210_92.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-4/ln94210_92.treex.gz

s-1 Nový zákon pro vysoké školství je připraven k projednání

s-2 Ivan Pilip, Ministr školství, mládeže a tělovýchovy

s-3 S návratem akademické obce do jejích Almae mater nesporně zesílí diskuse o připravovaném vysokoškolském zákoně, který se bude brzy projednávat.

s-4 V komunistickém režimu byly vysoké školy podřízeny zájmům státu a postrádaly skutečnou autonomii.

s-5 Je proto pochopitelné, že jedním z požadavků listopadu 89, ve kterém vysoké školy sehrály velmi důležitou roli, bylo obnovení akademických svobod.

s-6 Návrat k nim a tím i k autonomnímu postavení vysokých škol byl již na začátku roku 90 zakotven v novém vysokoškolském zákoně, v jednom z prvních velkých zákonů, který byl tehdy přijat.

s-7 Vliv státu na vysoké školy byl omezen a velká část jeho pravomocí přenesena na vedení vysokých škol.

s-8 Zkušenosti posledních čtyř let ukázaly klady i nedostatky všech přijatých změn a nyní stojíme před úkolem jasně stanovit míru pravomocí a odpovědnosti vysokých škol, jejich základní vnitřní vazby a vztah ke státu i pravidla jejich hospodářského života.

s-9 S trochou zjednodušení lze říci, že se snažíme dospět do stavu, kdy společnost určuje pouze jakýsi základní rámec, pravidla hry, a univerzity se svobodně pohybují v tomto širokém prostoru.

s-10 Hlavním úkolem státu v této oblasti zůstává povinnost garantovat určitou úroveň vysokoškolského vzdělávání a ekonomicky podporovat vysoké školství.

s-11 Jednou z klíčových otázek je nesporně vztah mezi státem a univerzitami.

s-12 Prvním momentem, kdy se návrh nové definice vztahů projevuje, je akt zřízení vysokoškolské instituce.

s-13 Než budu tedy hovořit o vzniku vysokoškolské instituce, rád bych se zmínil, že navrhovaný zákon umožňuje oproti současnému stavu i vznik vzdělávací instituce uskutečňující pouze kratší profesně zaměřené bakalářské studijní programy na bakalářské úrovni a zavádí pro ně název vysokoškolský institut.

s-14 Kromě toho dává možnost uskutečňovat části studijních programů i mimo stávající vysoké školy.

s-15 Například v oblasti doktorských programů by mohlo jít především o vědecké a výzkumné instituce.

s-16 Vysoké školy a vysokoškolské instituty nazývá nový vysokoškolský zákon vysokoškolskými institucemi.

s-17 Pouze ony mají mít právo udělovat akademické tituly.

s-18 Jiné právnické osoby by mohly udělovat akademické tituly pouze v dohodě s některou vysokou školou.

s-19 Cílem této navrhované změny je diverzifikovat možnost studia, umožnit přístup na vysoké školy, ale neřešit přitom tyto požadavky za cenu ústupu z úrovně studia.

s-20 Jak již bylo řečeno, na rozdíl od dosavadního stavu se v návrhu nového zákona připouští, aby zřizovatelem vysokoškolské instituce byl nejen stát, ale i jiná právnická osoba.

s-21 Pak se v procesu zřizování rozlišují dva kroky- jednak vlastní založení instituce, jednak její uznání státem.

s-22 Je možno tedy hovořit o vysokoškolských institucích státem zřízených a institucích státem uznaných.

s-23 Státní zmocnění by uděloval vysokým školám parlament formou zákona, vysokoškolským institutům vláda.

s-24 Ve státní sféře budou tedy vysoké školy zřizovány nařízením vlády, zřizovateli vysokoškolských institutů budou moci být ústřední orgány státní správy nebo vyšší územní samosprávné celky.

s-25 Stát má za úkol zajistit určitou úroveň vysokoškolského vzdělávání.

s-26 Rozhodně nechceme jít cestou masového zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí za cenu devalvace kvality.

s-27 Snažíme se tedy vytvořit co nejpestřejší nabídku a vyhnout se nebezpečí jak vzdělávání jen masového, tak vzdělávání pouze elitního.

s-28 Ke kontrole a zajištění kvality vysokého školství byl vytvořen nezávislý odborný orgán jmenovaný vládou.

s-29 Dosud jím byla Akreditační komise, která se nyní podle nového zákona přetváří v Akreditační kolegium s posílenými pravomocemi.

s-30 Souhlas Akreditačního kolegia, složeného z významných osobností s vysokou odbornou úrovní, je nutnou podmínkou pro udělení státního zmocnění vysokoškolským institucím i jiným právnickým osobám uskutečňujícím studijní programy.

s-31 Akreditaci bude podléhat rovněž oprávnění vysokých škol nebo fakult konat habilitace docentů a jmenovací řízení profesorů.

s-32 Druhou významnou činností Akreditační komise je evaluace fakult a studijních oborů- hodnocení fakult obdobného zaměření.

s-33 Cílem evaluace je zdokonalování studijních programů a zajištění srovnatelné kvality vysokého školství.

s-34 Nový vysokoškolský zákon zasahuje i do stávající řídicí struktury vysokých škol.

s-35 Posiluje pozici rektora, přiznává mu některé nové pravomoci.

s-36 Podle nového zákona jmenuje děkana fakulty rektor, a nikoli akademický senát, jak tomu bylo dosud.

s-37 Akademickému senátu fakulty zůstává právo volby kandidáta na děkana.

s-38 V mimořádných případech má rektor právo děkana fakulty odvolat.

s-39 Zákon nově rozšiřuje kompetence rektora i v otázce zřizování, slučování a rušení fakult.

s-40 Je tu zřetelná snaha podpořit význam postavení univerzity jako celku, aniž by docházelo k omezování potřebných pravomocí jednotlivých fakult a dalších samostatných jednotek školy.

s-41 Rektora jmenuje prezident republiky na návrh akademického senátu vysoké školy.

s-42 Nově se také navrhuje postavení vědeckých rad a akademických senátů.

s-43 U akademických senátů se mění poměr zastoupení pedagogů a studentů, podíl studentů se snižuje na nejvýše 1/ 3 počtu, jak to odpovídá zvyklostem v jiných zemích i zkušenostem z fungování senátu v posledních letech u nás.

s-44 Určitě snížení stropu pro zastoupení studentů nic nemění na významu jejich práce v senátech, což je zaručeno návrhem na povinné zastoupení alespoň dvěma zástupci.

s-45 Nově se upravují i pravomoci a povinnosti ministra.

s-46 Pravomoc ministerstva k rozdělování finančních prostředků se doplňuje o povinnost ministra stanovit a vyhlásit kritéria pro jejich rozdělování, které by zejména mělo směřovat k posílení vědy na vysokých školách a k jejímu přirozenému posilování v těchto institucích.

s-47 Oblasti financování se týká i řada dalších změn, které však přesahují možnosti tohoto článku.

s-48 Vysokoškolský zákon by měl být projednáván v nejbližší době a měl by vytvořit další prostor školám v jejich transformaci a rozvoji, na němž ve velké míře závisí i transformace a rozvoj ekonomiky a dalších oblastí života společnosti.

dependency tree • text view