PML View

ln94207_94

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-3/ln94207_94.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94207_94.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94207_94.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94207_94.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94207_94.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-3/ln94207_94.treex.gz

s-1 Ach, ta prožluklá zájmena!

s-2 Co napadá Lubomíra Dorůžku

s-3 Autor (nar. 1924) je hudební publicista a překladatel.

s-4 Působil v řadě redakcí (po válce například v Kulturní politice, ve druhé polovině šedesátých let v Melodii), napsal základní příručky k dějinám populární hudby a jazzu.

s-5 Překládá z americké literatury - Fitzgeralda, Faulknera...

s-6 S Josefem Škvoreckým sestavil například poetický výbor Jazzová inspirace.

s-7 Bývaly doby, kdy panovník oznamoval svým poddaným i celému světu: My, z Boží milosti císař a král...

s-8 Říkalo se tomu majestátní plurál, ale všem bylo jasné, že Jeho Veličenstvo mluví jen samo za sebe.

s-9 Pak nastaly doby, které Boží milost uvrhly do klatby, ale majestátní plurál si ponechaly: My, pracující, vítáme, zavazujeme se, protestujeme, s rozhořčením odsuzujeme...

s-10 Kdysi jasný smysl se však zcela ztratil: z plurálu se stala mlžná clona, za níž jaksi nebylo patrno, kdo a za koho to mluví.

s-11 Vlastně totiž nemluvil nikdo a za nikoho.

s-12 Nějaký čas jsem se pošetile domníval, že tuto podivnou hru s množným číslem by bylo možno obrátit proti jejím původcům.

s-13 Když už bylo alespoň trochu možné hovořit o různých nesmyslech, napáchaných na naší hudební scéně, psával jsem někdy: Tenkrát jsme se mylně domnívali, že..., i když mému osobnímu já by taková domněnka nikdy nepřišla na mysl.

s-14 Zkoušel jsem tak podstrčit veřejné označení oněch nesmyslů těm, kteří se jich kdysi dopouštěli, ale teď se neměli k jejich doznání.

s-15 Nestalo se, že by proti tomu protestovali, ale nestalo se také zhola nic jiného.

s-16 Fixlování se zájmeny, byť i s dobrým úmyslem, stěží vede k dobrým výsledkům.

s-17 Tenkrát však tu byl ještě další plurál - oni.

s-18 To bylo zájmeno velmi obávané.

s-19 Chovalo se naprosto negramaticky a na neukázněná já si mohlo pěkně došlápnout.

s-20 Ne každé já mělo dost síly stát nepokrytě a veřejně na svém.

s-21 Takže svobodné možnosti singulárního já objevuji vlastně až ve čtyřech posledních letech.

s-22 Jenže falešné my a hrozba všemocného oni dokázaly některá já pěkně poznamenat a neochota nebo neschopnost vyprostit se z jejich objetí se občas připisuje jakémusi záhadnému ono: ono je to holt těžký...

s-23 Švejk tvrdí, že nejlepší je, je-li někdo přímo odněkud, a musím vám potvrdit, že není větší rozkoše, než být vlastním já, které mluví jen samo za sebe.

s-24 A což teprve, přihlásí-li se potom nějaké jiné já, rovněž samo a nevyzváno, že jste mu něco řekli jako z duše.

s-25 Jenže i potom dám přednost jen pocitu volného spříznění mezi já a ty.

s-26 K halasnému my, rozplývajícímu se v anonymitě a ohánějícímu se údajnými zástupy, ve mně přetrvává ne-li nedůvěra, tedy alespoň značná opatrnost.

s-27 Dobrý voják Pantaleón a systémové změny

dependency tree • text view