PML View

ln94205_10

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-6/ln94205_10.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-6/ln94205_10.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-6/ln94205_10.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-6/ln94205_10.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-6/ln94205_10.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-6/ln94205_10.treex.gz

s-1 Za opožděné placení závazků přichází trest

s-2 Byznys pro kyždého

s-3 Jaromír Richter

s-4 Každému z nás se může stát, že z nějakých osobních, podnikových či zcela objektivních důvodů něco nezaplatíme včas.

s-5 Pro takový případ je dobré vědět, jaké sankce nás mohou potkat.

s-6 K nejčastějším zajišťovacím prostředkům pro případ neplnění peněžitých závazků podnikatelů patří úrok z prodlení.

s-7 Na rozdíl od smluvní pokuty zákon výslovně nepodmiňuje jeho uplatnění příslušným ustanovením ve smlouvě.

s-8 Ponechává na vůli smluvních stran, zda ujednání o úroku z prodlení a jeho výši zahrnou do smlouvy.

s-9 To znamená, že pokud ustanovení o výši úroku smlouva postrádá, nezaniká nárok věřitele (prodávajícího, zhotovitele, dodavatele apod.) na jeho vymáhání, pokud jej hodlá uplatnit, ani povinnost dlužníka (kupujícího, objednatele, odběratele apod.) úrok zaplatit.

s-10 Tím vyvracíme obavy věřitelů dotazujících se často na následky opomenutí ustanovení o úrocích ve smlouvách.

s-11 Povinnost dlužníka nastává ode dne, kdy porušil svůj závazek k peněžitému plnění, tj. ode dne, kdy nezaplatil dohodnutou finanční částku, ač se k tomu zavázal, a trvá do dne skutečného splnění.

s-12 Zdůvodňování příčin neplnění dlužníkem je bezvýznamné.

s-13 Povinnost k úhradě úroku se totiž vztahuje i na případy jinak vylučující odpovědnost.

s-14 Patří sem i případy tzv. vyšší moci.

s-15 Nárok věřitele na úrok z prodlení nelze proto nijak zpochybňovat.

s-16 Diskutovat je však možno o výši úroku.

s-17 Z předchozího vyplývá, že mohou nastat dva případy.

s-18 V prvním vycházíme ze skutečnosti, že výše úroku z prodlení byla stanovena smlouvou.

s-19 Je proto třeba plnit v takové výši, jak to smlouva ukládá.

s-20 Nejde ovšem o plnění neomezené.

s-21 Co se týče horní hranice úroku, nelze překročit zásady poctivého obchodního styku (§ 265 Obchodního zákoníku).

s-22 Úroky přesahující přiměřenou míru jsou zpravidla soudně nevymožitelné.

s-23 Při rozhodování o přiměřenosti vychází soud zpravidla z § 369 odst. 1, o kterém píšeme dále.

s-24 Ve druhém případě se jedná o stav, kdy smlouva postrádá ustanovení o výši úroku z prodlení.

s-25 Na tento případ se vztahuje podpůrné ustanovení § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku.

s-26 Podle něj je dlužník povinen zaplatit věřiteli úrok z prodlení ve výši o jedno procento vyšší, než činí obvyklá sazba úroků z úvěrů poskytovaných bankami.

s-27 Vzhledem k nestejným úrokovým sazbám peněžních ústavů v jednotlivých místech se při uplatnění tohoto postupu řídí výpočet sazbami v místě sídla dlužníka.

s-28 Doba rozhodná pro výpočet je doba uzavření smlouvy, v jejímž důsledku vznikl peněžitý závazek dlužníka.

s-29 Pokud by obvyklé úrokové sazby bank v místě sídla věřitele umožňovaly vyšší úrok z prodlení, čímž by docházelo k jeho poškození, připadá v úvahu vymáhat rozdíl ve formě náhrady škody.

s-30 Takový postup umožňuje ustanovení § 369 odst. 2.

dependency tree • text view