PML View

wsj0415.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj0415.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj0415.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj0415.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj0415.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj0415.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj0415.cz.treex.gz

s-1 Do nejlidnatější a vysoce zadlužené země v Latinské Americe se velmi energicky navrací demokracie.

s-2 15. listopadu, kdy Brazilci poprvé po 29 letech volí prezidenta, bude mít 82 milionů voličů v zemi na výběr z 22 kandidátů.

s-3 Kandidáti křížem krážem projíždějí tuto obrovskou zemi se 145 miliony lidí a účastní se mítinků a televizních debat v naději, že budou zvoleni pro jednu z určitě nejméně vděčných politických prací na světě: snahu o vytažení Brazílie z jejích ekonomických a sociálních potíží.

s-4 "Lituji toho, kdo zvítězí," říká brazilský diplomat.

s-5 Kdo tím vítězem bude, je značně nejisté.

s-6 Šance na vítězství jsou dávány půl tuctu kandidátů, kteří sázejí na politické linie od thatcherismu až po rozředěný marxismus.

s-7 "Když někdo tvrdí, že ví, který z těchto šesti zvítězí, není při smyslech," říká Antonio Britto, centristický člen parlamentu.

s-8 Favoritem zůstává Fernando Collor de Mello, čtyřicetiletý bývalý guvernér státu Alagoas.

s-9 Vynořil se odnikud a dostal se do čela v průzkumech veřejného mínění, pravděpodobně ani ne tak kvůli svému mlhavému programu na "vybudování nové Brazílie", jako kvůli svému pěknému vzhledu, otevřené podpoře vlivné televizní sítě Rede Globo a své pověsti lovce "mahárádžů," čili přeplacených a málo pracujících státních zaměstnanců.

s-10 Ale po tom, co si vybudoval impozantní náskok, sklouzl umírněný až konzervativní Collor v průzkumu veřejného mínění z výšky asi 43 %, která měl jen před několika týdny, na přibližně 30 %.

s-11 Aby se nemuselo volit v druhém kole, musel by jeden kandidát získat 50 % hlasů - výsledek, který většina analytiků pokládá za nemožný, vzhledem k tolika kandidátům ve hře.

s-12 Dva levicově orientovaní politici, socialista Leonel Brizola, bývalý guvernér státu Rio de Janeiro, a k marxismu se přiklánějící Luis Inacio da Silva, jsou v současné době na stejné úrovni asi 15 % a třem dalším kandidátům jsou dávány šance na to, že se 17. prosince dostanou do závěrečné volby mezi dvěma největšími příjemci hlasů: jsou to sociální demokrat Mario Covas a dva konzervativci, Paulo Salim Maluf, bývalý guvernér státu Sao Paulo, a Guilherme Afif Domingos.

s-13 Z nejistoty běhá na brazilských finančních trzích všem po zádech mráz.

s-14 Dolar, nejlepší indikátor nálady v zemi, na šedém trhu prudce stoupl, stejně jako zlato.

s-15 Únik kapitálu je podle zpráv výrazný.

s-16 Důležitá otázka je, zda nový prezident bude mít sílu a politickou podporu v kongresu, aby podnikl kroky k vyléčení ekonomických neduhů Brazílie.

s-17 Zdá se, že prezident José Sarney, který převzal úřad v roce 1985, když muž vybraný sborem volitelů těžce onemocněl, se prostě snaží vyhnout hyperinflaci.

s-18 Neoblíbený Sarney, jehož úkolem bylo dosáhnout po 21 letech vojenského řádu hladkého přechodu k demokracii, o znovuzvolení neusiluje.

s-19 Z volební urny by mohlo vypadnout rozhodnutí o tom, zda se Brazílie konečně bude chovat podle potenciálu osmé největší ekonomiky na světě, nebo se bude i nadále chovat podle méně záviděníhodných přízvisek: jako největší dlužník rozvojového světa, vrávorající na pokraji hyperinflace, potýkající se s deficity a stagnací, s obrovskou ekonomickou nerovností a sociální nespokojeností vřící pod povrchem.

s-20 Pokud Brazílie najde ekonomickou strategii, která jí umožní návrat k růstu a splacení dluhu, mohlo by ji to dovést k otevření a uvolnění její chráněné ekonomiky, říkají analytici, právě jako se to povedlo argentinskému prezidentovi Carlosu Saulu Menemovi, i když byl zvolen na základě populistického programu.

s-21 "Tím, že se spoléháme na prezidenta, bychom mohli na konci století být buď ekonomikou v řádu bilionů dolarů, nebo zůstat tam, kde jsme," říká politický vědec Amaury de Souza.

s-22 "A to, kde jsme, je zlé."

s-23 Přes hrdinské úsilí ministra financí Mailsona Ferreiry da Nobregy se jenom v září inflace dostala na 36 % a očekává se, že za rok překročí 1000 %.

s-24 To mohlo být ještě donedávna pokládáno za hyperinflaci, ale Argentina v červenci přestála cenová navýšení o téměř 200 % před tím, než v srpnu a září tuto míru prudce srazila.

s-25 Nicméně obrovský vnitřní dluh donutil vládu masivně si půjčovat na domácím trhu a nabízet míry návratnosti přizpůsobené inflaci jen ve výši 2 až 3 procent měsíčně, aby přesvědčila investory nevzdávat se svých papírů.

s-26 Odhaduje se, že kolem 70 miliard dolarů bude vázáno na krátkodobém peněžním trhu, který se chová i jako ochrana proti inflaci pro spotřebitele i jako akcelerátor inflace a deficitů pro vládu.

s-27 Podle některých odhadů by vnitřní dluh Brazílie, čili celkový veřejný deficit, mohl dosáhnout 6,5 % z jejího hrubého domácího produktu, který činí 351 miliard dolarů.

s-28 Mnoho peněz jde na subvence či na udržení provozu nevýkonných státem kontrolovaných společností.

s-29 Mezi následky je časté zhroucení veřejných služeb.

s-30 Není neobvyklé čekat po zvednutí telefonního sluchátka tři minuty na oznamovací tón, a pak být přerušen obsazovacím tónem před dokončením vytáčení čísla.

s-31 Činitelé také tvrdí, že možná není daleko celonárodní nedostatek elektřiny.

s-32 Ekonomové, obchodníci a někteří politici se shodují, že odpovědí je ortodoxní ekonomický úsporný program zahrnující omezené státní výdaje, zaměření výdajů na podstatné oblasti, jako je vzdělání, zdraví a sociální péče, privatizace státních společností, reforma daňového systému, pozvednutí sazeb veřejných služeb, aby odpovídaly nákladům, a možná dočasné zmrazení mezd a cen a devalvace cruzada.

s-33 Analytici také říkají, že se Brazílie nevyhne opakovanému jednání o svém zahraničním dluhu ve výši 115 miliard dolarů, zaplacení jehož úroků minulý měsíc odložila.

s-34 Nicméně analytici tvrdí, že pevný ekonomický program by musel být doprovázen opatřeními na ochranu chudých před svými dopady týkajícími se recese, například dotováním základních potravin.

s-35 Má se za to, že kolem 80 % brazilských voličů žije na hranici chudoby.

s-36 Ze tří kandidátů s vážnými šancemi na vítězství obhajuje taková opatření, jaká jsou podle slov ekonomů potřebná, nejvíce Collor.

s-37 Ale jeho nezkušenost budí pochybnosti, zda bude mít politickou sílu je uskutečnit.

s-38 Sedmašedesátiletý Brizola se o svých úmyslech vyjadřuje mlhavě a často používá ohnivou rétoriku, ale analytici říkají, že pravděpodobně bude pragmatický.

s-39 Da Silva, třiačtyřicetiletý bývalý tovární dělník a odborový předák, je nejradikálnější, přísahá, že neposkytne platby na zahraniční dluh a říká, že "nebude přihlížet snahám prodat zemi tomu, kdo nabídne nejvíc".

s-40 Ale i přes rozdíly v tom, co kandidáti říkají, ekonomické tlaky podle některých zdejších analytiků zapříčiní, že příští prezident nebude mít příliš na výběr v tom, co udělá.

dependency tree • text view