wsj1450.cz

wsj1450.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Loni v květnu ukončil činnost supermarket Bakersfield. Důvodem nebyly vysoké úrokové míry nebo mzdové náklady. Ani to, že by v dané oblasti, v rezidenční části Inwood v severním Manhattanu, byl nedostatek zákazníků. Obchod byl uzavřen poté, co byl jeho majitel zavražděn lupiči. Majitelem byl Israel Ortiz, 29letý podnikatel a otec dvou dětí. Za první rok, kdy provozoval obchod, který koupil za 220 000 dolarů, byl Ortiz minimálně dvakrát obětí ozbrojené loupeže. Poprvé byl střelen do ruky, když za lupiči vyběhl ven. Podruhé identifikoval dva lupiče, kteří byli zatčeni a obviněni. Za dva týdny - možná ze msty - byl Ortiz třikrát střelen do zad při činu, který policie klasifikovala jako třetí pokus o loupež. To byla jeho odměna za to, že sedm dní v týdnu pracoval do 11 večer, aby zaplatil svůj měsíční nájem 3 000 dolarů. Za to, že poskytoval služby, které jeho zákazníci označili jako velmi osobní a ochotné. Za to, že vytvořil centrum sousedského života. Israel Ortiz je jen jedním z tisíců podnikatelů a jejich zaměstnanců, kteří budou letos zraněni či zabiti zločinci. Americký Úřad pro soudní statistiku uvádí, že každý rok utrpí zranění od zločinců téměř 2 % všech pracovníků maloobchodů, což je skoro dvojnásobek celostátního průměru a přibližně čtyřnásobek tohoto údaje pro učitele, řidiče kamionů, zdravotnické pracovníky a podomní obchodníky. Pouze několik dalších povolání vyšší vykazované frekvence zranění způsobených zločinci, například policisté, barmani a taxikáři. Tato čísla však ukazují pouze tu nejviditelnější část problému. Nedávné údaje z New Yorku poskytují lepší přehled. Přestože zdaleka není sídlem s nejvyšší zločinností v zemi, je New York ukázkovým příkladem města, kde zločin dusí rozvoj drobného podnikání. Interface, organizace pro politický výzkum, zde letos na jaře provedla průzkum malých firem. 1 124 firmám dala dotazník a analyzovala 353 odpovědí. V průzkumu 22 % firem uvedlo, že v období tří let byli jejich zaměstnanci či vlastníci cestou do práce, cestou z práce nebo v práci okradeni. Sedmnáct procent odpovědělo, že byli okradeni jejich zákazníci. Zločin byl důvodem, proč 26 % firem hlásilo potíže při nabírání personálu a proč 19 % uvedlo, že uvažuje o stěhování. Více než jedna třetina firem, které odpověděly, uvedla, že jim škodí prodej drog a potulování lidí poblíž jejich sídel. V Brooklynu a Bronxu je každý rok vyloupena jedna ze čtyř obchodních firem. Průmyslovým čtvrtím se vede ještě hůř, míra loupeží tam činí dvojnásobek průměru za celé město. Zločin je bezpochyby ničivější pro drobné podnikání než pro velké podniky. Správa drobného podnikání před dvěma lety informovala o významné studii profesora Alberta Reisse z univerzity Yale o zločinech spáchaných proti 2 500 drobným firmám, která vycházela z federálních statistik finančních úřadů. Zjistil, že peněžní ztráty ze zločinů byly v poměru k hrubým příjmům u malých firem 37krát vyšší než u velkých. Společnosti zahrnuté do newyorské studie měly v průměru 27 zaměstnanců a jejich roční ztráty způsobené zločinem dosáhly v průměru okolo 15 000 dolarů s dodatečnými náklady 8 385 dolarů ročně na zabezpečení - dost peněz na najmutí nejméně jednoho dalšího pracovníka. Náklady zaviněné zločinem mohou být dostatečné na to, aby zničily firmu, která problémy. jsou peněžní ztráty způsobené zločinem jakékoli, nemusejí pro podnikatele být zdaleka tak důležité jako riziko újmy na zdraví. Někteří podnikatelé mohou po opakovaných ozbrojených loupežích ze strachu o své životy přestat podnikat. Jeden pár z Washingtonu nedávno prodal svůj obchod s lihovinami po jeho 34letém provozování, během kterého v jeho sídle došlo ke čtyřem úmrtím při loupežích a 16 loupežím či vloupáním. Tato zjištění názorně ukazují začarovaný kruh, kterému ředitel Národního institutu práva James K. Stewart říká "zločin způsobující chudobu". Čtvrti obývané nejchudšími vrstvami nabízejí poměrně málo pracovních příležitostí, což přispívá k chudobě místních obyvatel. Malé firmy v sousedství by mohly poskytnout více pracovních míst, kdyby vzniku a provozování těchto firem tolik neškodil zločin. To může pomoci vysvětlit, proč malé firmy v celostátním měřítku vytvářejí 65 % pracovních míst, ale jen 22 % pracovních míst ve zločinem sužovaném městě, jako je New York. Větší firmy si často mohou dovolit ve větší míře minimalizovat náklady způsobené zločinem. Newyorská studie zjistila, že náklady na bezpečnostní opatření ve firmách s méně než 5 zaměstnanci činí téměř 1 000 dolarů na pracovníka ve srovnání s jednou třetinou této částky u firem s více než 10 zaměstnanci. Přesun maloobchodu do velkých nákupních center přinesl vytváření obchodního prostředí s nízkou zločinností díky velikosti ještě větší úspory. Soukromé ochranky a policisté ve vedlejším pracovním poměru se mohou odvolat na právo vniknout na cizí pozemek, aby přístup do těchto poloveřejných míst regulovali. Od roku 1984 výnosy 10 největších bezpečnostních firem, které slouží zejména takovýmto velkým podnikům, ve skutečnosti stouply o téměř 62 %. Takovou ochranu si však může dovolit málo malých lokálních firem, i kdyby to bylo ve spolupráci s ostatními místními obchodníky. Ve čtvrtích s nejvyšší zločinností se malé firmy obvykle spoléhají na ochranu státní policie. To vede k několika problémům. Jedním z nich je, že není dostatek policistů na to, aby malým firmám vyhověli. Návrhem číslo jedna na snížení zločinnosti bylo ve zmíněném newyorském průzkumu přidělení většího počtu policistů do pěších či motocyklových hlídek, což navrhly více než dvě třetiny respondentů. Pouze 22 % podpořilo soukromé bezpečnostní hlídky financované samotnými obchodníky. Druhým problémem je dlouhodobá frustrace z falešných poplachů, která může způsobit, že policie ve městech není příliš nadšená, když reagovat na volání z malé firmy. Pokud jde o dotázané malé newyorské firmy, pouze polovina z nich je spokojena s reakcí policie, které se jim dostává. Některá města včetně New Yorku podnikla pokusy se zvláštními daňovými okrsky pro komerční zóny, které zajišťují doplňkové hlídky financované lokálními firmami. To však zvyšuje překážky v podnikání ve městech v podobě dodatečných nákladů. Dalším řešením, které města mohou zvažovat, je udělení zvláštního práva policejním hlídkám v oblastech, kde sídlí drobné firmy. Pro města, která přicházejí o obchody ve prospěch předměstských nákupních center, to může být moudrou obchodní investicí, která pracovní místa a daň z obratu udrží v hranicích města. Intenzivnější hlídkování u obchodních zón dává smysl, protože městský zločin se převážně soustřeďuje v takovýchto "žhavých místech" s hustým výskytem chodců. Policie v Minneapolisu a Institut pro kontrolu zločinu za podpory Národního institutu práva v současné době testují výsledky této strategie a srovnávají její odstrašující účinek s tradičními namátkovými hlídkami. Hlídky u malých firem by byly mimořádně účinným krokem, kdykoli by drobný podnikatel měl svědčit proti osobě podezřelé z vloupání. Ačkoli to není zaručené, zvýšená přítomnost policie by dokonce mohla zabránit dodatečným přepadením. Mohla dokonce zachránit život a živnost Israela Ortize. Pan Sherman je profesorem kriminologie na Universitě státu Maryland a prezidentem Institutu pro kontrolu zločinu ve Washingtonu, D. C.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View