| s-1
| Pro
nás
nemocné
přijel
náklaďák
,
otevřený
a
první
nastupovali
.
|
| s-2
| Vzadu
byla
otevřená
.
.
.
|
| s-3
| Jak
se
to
říká
?
|
| s-4
| Korba
.
|
| s-5
| Korba
,
ano
.
|
| s-6
| Po
stranách
je
to
postranice
,
že
,
a
vzadu
,
nevím
,
jak
se
to
jmenuje
.
|
| s-7
| Bylo
to
otevřené
,
ale
já
jsem
byla
mezi
posledními
.
|
| s-8
| Zavřeli
to
a
nemohla
jsem
se
dostat
nahoru
.
|
| s-9
| Jeden
chytrý
esesák
přišel
s
nápadem
.
|
| s-10
| Měl
jakousi
tyč
a
na
konci
byla
nějaká
špička
,
nevím
,
něco
takového
jako
na
stahování
rolet
.
|
| s-11
| Pomohl
mně
tím
,
píchl
mě
do
zadku
.
|
| s-12
| Pak
jsem
si
vždycky
dělala
legraci
,
že
mám
o
dírku
víc
.
|
| s-13
| Napíchl
mě
,
abych
se
dostala
nahoru
.
|
| s-14
| Musela
jsem
se
tomu
šíleně
smát
,
i
když
to
bolelo
,
protože
jsem
si
to
představovala
jak
toto
.
|
| s-15
| Jeli
jsme
s
přesvědčením
,
že
jedeme
do
plynu
.
|
| s-16
| Ale
je
zajímavé
,
že
byl
člověk
v
takové
situaci
úplně
klidný
,
žádný
nářek
,
nebo
:
"
Ježišmarjá
,
já
nevím
,
co
.
.
.
"
|
| s-17
| Nevím
,
jak
dlouho
jsme
jeli
,
nevzpomenu
si
.
|
| s-18
| Přijeli
jsme
do
Wagstadtu
.
|
| s-19
| V
životě
jsem
to
jméno
neslyšela
.
|
| s-20
| Byl
to
jako
obvykle
jakýsi
tábor
,
vím
,
že
tam
byl
místy
nějaký
barák
.
|
| s-21
| Přišli
jsme
k
budově
,
kde
bylo
venku
napsáno
"
Vorsicht
Gas
"
,
"
Pozor
plyn
"
.
|
| s-22
| Tak
jsme
řekli
:
"
Už
je
to
tady
.
"
|
| s-23
| Čekali
jsme
ve
velké
čekárně
,
otevřely
se
takové
tlusté
železné
,
jakoby
pancéřové
dveře
.
|
| s-24
| Když
se
otevřely
,
viděly
jsme
,
jak
vždycky
osm
nebo
deset
děvčat
,
nevím
přesně
,
šlo
dovnitř
a
už
se
nevrátilo
.
|
| s-25
| Řekly
jsme
:
"
To
znamená
,
že
je
konec
,
tam
se
zaplynuje
a
.
.
.
"
|
| s-26
| Ještě
u
dveří
bylo
napsáno
"
Pozor
plyn
"
.
|
| s-27
| Už
se
nevrátily
.
|
| s-28
| Za
nějakou
dobu
,
nevím
,
za
jak
dlouho
,
deset
minut
,
čtvrt
hodiny
šla
další
várka
.
|
| s-29
| Nevím
,
ve
které
várce
jsem
přišla
na
řadu
,
šla
jsem
tedy
s
těmi
osmi
nebo
desíti
dovnitř
.
|
| s-30
| Po
straně
byly
háčky
,
na
kterých
visely
ručníky
,
a
nahoře
na
stropě
byly
uprostřed
do
kruhu
sprchy
.
|
| s-31
| Nebyly
visací
,
ale
přímo
nahoře
byla
taková
kolečka
,
která
vypadala
jako
sprcha
.
|
| s-32
| Podlaha
pod
tím
.
.
.
|
| s-33
| Představte
si
dejme
tomu
čtvercovou
místnost
s
betonovou
podlahou
.
|
| s-34
| Pod
sprchami
byl
snížený
kruh
.
|
| s-35
| V
duchu
jsem
si
řikala
,
nahlas
jsme
nemluvily
,
nesmělo
se
mluvit
,
nikdo
neměl
ani
chuť
:
"
To
asi
je
nějaké
propadliště
.
|
| s-36
| Až
se
zaplynuje
,
tak
se
to
pustí
tam
dolů
.
"
|
| s-37
| Ve
své
bujné
fantazii
jsem
si
představovala
:
"
Ručníky
jsou
tu
proto
,
aby
se
měl
člověk
do
čeho
utřít
a
byl
zticha
.
"
|
| s-38
| Najednou
ale
začala
kapat
voda
,
teplá
voda
.
|
| s-39
| Pro
každého
tam
leželo
ještě
mýdlo
.
|
| s-40
| Nedovedu
popsat
ten
moment
,
kapala
najednou
voda
,
když
jste
čekala
,
že
se
udusíte
.
|
| s-41
| Nevím
,
jestli
jsme
vykřikly
,
nedovedu
to
říct
.
|
| s-42
| Byl
to
takový
moment
,
jako
když
se
člověk
znovu
narodí
.
|
| s-43
| Když
se
člověk
narodí
,
tak
o
tom
vlastně
neví
,
je
ještě
mrňavý
.
|
| s-44
| Mohly
jsme
tam
být
dlouho
,
nikdo
nás
nehonil
,
mydlily
jsme
se
a
tak
dále
.
|
| s-45
| Pak
jsme
si
řekly
:
"
Pojďme
už
pryč
,
protože
další
šílejí
.
|
| s-46
| Čekají
,
že
půjdou
do
plynu
,
tak
ať
nemusejí
dlouho
čekat
.
"
|
| s-47
| Ve
vedlejší
místnosti
byly
vydrhnuté
čisté
lavice
,
dali
nám
jakousi
košili
,
páskovaný
župan
a
něco
na
nohy
.
|
| s-48
| "
To
snad
není
možné
,
to
nemůže
existovat
.
"
|
| s-49
| Naložili
nás
do
náklaďáku
,
položili
pod
nás
noviny
,
abychom
se
neušpinily
.
|
| s-50
| Po
dlouhé
době
jsem
viděla
noviny
.
|