Dependency Tree

hs_048.11

Date19
Year19

Select a sentence

s-1 Vzít si s sebou buřty , to byla podmínka .
s-2 Opekli jsme si buřty , posvačili .
s-3 Dál jsme pak pokračovali pěšky na Kozel .
s-4 Tam jsme si vždycky sedli do restaurace na kávičku nebo zmrzlinu , kdo co chtěl .
s-5 Pak jsme vždycky prošli areál .
s-6 Právě na konci května tam dokvétaly azalky a kvetly rododendrony .
s-7 To tam je skutečně jak v pohádce .
s-8 To je nepřeberné množství barev rododendronů i azalek .
s-9 Kozel je prostě nádherně udržovaný .
s-10 To muselo být fajn .
s-11 Skutečně krásné .
s-12 Pak jsme šli pěšky na motoráček do Lhůty .
s-13 Jeli jsme přes Nezvěstice do Rokycan a přijeli jsme vždycky ve tři odpoledne .
s-14 Když jsme šli po obědě na půl jednou na motorák , bylo většinou vedro .
s-15 Měli jsme skutečně štěstí , že bylo vždycky strašné vedro .
s-16 K vlaku se jde z Kozlu právě přes takovou dlouhou louku a tam to vždycky tak pražilo , že to byla skutečně výheň .
s-17 Vždycky jsme úplně padali , než jsme došli k vlaku .
s-18 Ale bylo to krásné .
s-19 Každý rok , prostě jsme si to nenechali ujít .
s-20 Teď v neděli se tam byla právě podívat neteř a říká : " Teto , ještě to nekvete . "
s-21 Prý ani azalky , je ještě brzo .
s-22 tak ke konci května to tam začíná kvést .
s-23 Nejsou pochoďáky ani výlety .
s-24 Různé zájezdy vždycky sjednávala ta paní .
s-25 Jenomže ono to práci , obvolávat zámky , aby vám na určitou hodinu objednali prohlídku .
s-26 Nějak skloubit trasu , aby se toho objelo co nejvíc .
s-27 Tu paní to strašně bavilo .
s-28 Teď se toho nikdo neujal , takže všecko padlo .
s-29 Ti lidi taky stárnou , to je jasné , na to taky nestačí .
s-30 Rozumím .
s-31 Je konec .
s-32 Všecko se holt mění , někdy k horšímu .
s-33 Která na fotce jste vlastně vy ?
s-34 jsem ta první zprava , v tom strakatém .
s-35 Vzpomenete si , kdo vás takhle vyfotil ?
s-36 Vyfotila nás další paní , která tam chybí .
s-37 Ta taky nežije .
s-38 To byla strašně hodná paní , z Nevida .
s-39 Teď mám její dceru za sousedku , takže na maminku často vzpomínáme .
s-40 Byla hrozně hodná .
s-41 Často se mi o zdá , nevím proč .
s-42 Dneska si na ni vzpomenu , poněvadž ona vždycky říkala : " Bohunko , denně v jednu hodinu nebo ve dvě , to bych mohla řídit budíka , se vzbudím a mám šílenou bolest hlavy a nemůžu usnout . "
s-43 vždycky říkala : " Liduš , prosím , jak je to možné ? "
s-44 Dneska to mám kolik let .
s-45 Buď v jednu nebo ve dvě , to byste mohla řídit budíka , se vzbudím , musím si ulevit a pak neusnu .
s-46 Převracím se zprava doleva a neusnout a neusnout .
s-47 Říkám si : " Bože , jsem Liduš nevěřila , když říkala , že se každou noc budí v určitou hodinu . "
s-48 S přibývajícím věkem jsou holt i neduhy .
s-49 Dneska dám za pravdu .
s-50 Mám tohle buzení skutečně obdobné .

Text viewDownload CoNNL-U