| s-1
| Skončili
jsme
tím
,
že
byla
vyhláška
,
že
se
mají
hlásit
.
.
.
|
| s-2
| .
.
.
k
registraci
.
|
| s-3
| Ale
kdo
tedy
?
|
| s-4
| Všichni
,
co
tam
.
.
.
|
| s-5
| Ano
,
všichni
občané
,
emigranti
z
jiných
zemí
,
se
maji
hlásit
a
bylo
to
řečeno
nějak
takhle
.
|
| s-6
| Náš
objekt
,
kde
jsme
byli
ubytovaní
,
měl
vyhrazenu
určitou
dobu
,
a
sice
asi
po
půlhodinách
jsme
se
měli
jednotlivě
dostavit
na
milici
.
|
| s-7
| Tak
tomu
řikali
,
byla
to
ovšem
samozřejmě
tehdejší
NKVD
.
|
| s-8
| To
byla
nástupkyně
původní
Čeky
a
předchůdkyně
KGB
,
abych
to
řekl
přesně
.
|
| s-9
| Byla
to
víceméně
tajná
policie
,
dá
se
říct
,
tedy
státní
policie
.
|
| s-10
| Zapomněl
jste
říct
,
že
mezitím
ještě
bylo
GPU
.
|
| s-11
| GPU
tedy
také
.
|
| s-12
| Ještě
jeden
název
této
organizace
.
|
| s-13
| Přesně
tak
,
ano
.
|
| s-14
| To
se
týkalo
i
občanů
generálního
guvernemánu
,
neboli
Poláků
,
kteří
utekli
na
západ
?
|
| s-15
| To
vám
neřeknu
přesně
,
protože
jsem
se
o
to
nezajímal
.
|
| s-16
| Zajímal
jsem
se
pouze
o
dobu
,
kdy
jsem
tam
měl
přijít
sám
.
|
| s-17
| Chtěli
,
abych
s
sebou
přivezl
i
doklady
a
tak
dále
,
ale
neměl
jsem
vůbec
nic
.
|
| s-18
| U
lidí
,
co
měli
doklady
,
to
pravděpodobně
probíhalo
rychleji
a
bez
problémů
,
ale
se
mnou
ten
problém
byl
.
|
| s-19
| Mně
mohli
věřit
,
nemuseli
věřit
.
|
| s-20
| Nejprve
mě
tam
vyslýchal
nějaký
major
.
|
| s-21
| Tu
hodnost
jsem
znal
,
protože
ho
označil
,
byl
v
uniformě
.
|
| s-22
| Měl
jsem
samozřejmě
hendikep
,
že
jsem
neuměl
tehdy
rusky
ani
ukrajinsky
ani
polsky
a
byla
to
taková
hatmatilka
.
|
| s-23
| Měl
před
sebou
několik
dvoustránkových
dotazníků
.
|
| s-24
| Samozřejmě
jsem
mu
rozuměl
jméno
,
příjmení
,
kde
jsem
se
narodil
,
kdy
jsem
se
narodil
,
školy
a
otázky
na
rodiče
,
sourozence
a
příbuzenstvo
a
tak
dále
.
|
| s-25
| První
legrace
nastala
v
okamžiku
,
dneska
se
tomu
směju
,
tehdy
jsem
se
tomu
ani
moc
nesmál
,
když
se
mě
ptal
na
zaměstnání
mého
otce
.
|
| s-26
| Neuměl
jsem
říct
rusky
ani
jinak
,
že
byl
obchodní
cestující
.
|
| s-27
| Pomohl
jsem
si
nějak
obratem
,
že
jsem
povídal
:
"
Otěc
jechal
s
tovarom
.
"
|
| s-28
| Ten
major
se
zamyslil
a
povídá
:
"
Izvozčikom
rabotal
.
"
|
| s-29
| Řekl
jsem
:
"
Da
.
"
|
| s-30
| Tak
jsem
měl
krásný
třídní
původ
,
protože
otec
byl
prohlášen
za
kočího
,
čili
už
jsem
to
měl
dobré
.
|
| s-31
| Když
mě
ze
všeho
vyzpovídal
,
tak
přišlo
teprve
to
nejlepší
.
|
| s-32
| Povídá
:
"
Zůstaňte
tady
sedět
,
já
se
za
několik
minut
vrátím
.
"
|
| s-33
| Skutečně
se
asi
za
pět
,
šest
minut
vrátil
a
měl
v
mapě
kus
popsaného
papíru
.
|
| s-34
| Sedl
si
proti
mně
a
povídá
:
"
Vy
jste
žil
v
Prostějově
?
"
|
| s-35
| Povídá
:
"
Řekněte
mně
,
kdo
měl
v
Prostějově
největší
fotografický
závod
.
"
|
| s-36
| Tomu
jste
rozuměl
?
|
| s-37
| Tomu
jsem
rozuměl
,
ano
.
|
| s-38
| Tomu
jsem
rozuměl
,
protože
jsem
rozuměl
,
když
někdo
mluvil
na
mě
.
|
| s-39
| Když
jsem
měl
mluvit
já
,
to
bylo
horší
.
|
| s-40
| Řekl
jsem
mu
jméno
té
firmy
,
byl
to
nějaký
Ševčík
,
potom
povídá
:
"
Chorošo
.
|
| s-41
| Kdo
měl
na
náměstí
největší
knihkupectví
?
"
|
| s-42
| Povídám
:
"
Buček
.
"
|
| s-43
| Potom
se
mě
ptá
,
na
které
ulici
byl
soud
.
|
| s-44
| Povídám
:
"
Na
ulici
Havlíčkova
,
kde
jsem
bydlel
.
"
|
| s-45
| Tím
jsem
byl
prokádrovaný
.
|
| s-46
| Pravděpodobně
mu
stačilo
,
že
nejsem
někdo
,
kdo
se
za
někoho
vydává
.
|
| s-47
| Chápu
,
že
tohle
museli
dělat
.
|
| s-48
| Skončil
rozhovor
tím
,
že
mně
řekl
,
že
je
to
v
pořádku
a
že
si
mám
zažádat
o
povolení
k
pobytu
.
|
| s-49
| Potom
povídám
:
"
Kdy
to
mám
udělat
?
"
|
| s-50
| Prý
:
"
Přijďte
tak
za
dva
týdny
zase
tady
ke
mně
a
tady
vyplníte
tu
žádost
.
"
|