| s-1
| Vyprávěla
vám
maminka
někdy
něco
jako
dítěti
,
nemyslím
už
jako
dospělému
,
z
toho
,
co
jste
absolvovali
během
těch
tří
let
v
Terezíně
?
|
| s-2
| Ano
.
|
| s-3
| Jak
už
jsem
hovořil
,
tak
maminka
byla
velice
uzavřená
,
nerada
o
tom
vůbec
mluvila
.
|
| s-4
| Velice
špatně
to
snášela
,
dokonce
ani
vojenské
filmy
nemohla
.
|
| s-5
| Když
něco
bylo
v
televizi
,
tak
odcházela
,
nesnášela
o
tom
ten
hovor
.
|
| s-6
| Mně
toho
v
životě
moc
neřekla
.
|
| s-7
| Někdy
jsem
vyzvídal
,
tak
třeba
prohodila
:
"
Ale
dej
pokoj
.
|
| s-8
| Nebudeme
o
tom
mluvit
.
"
|
| s-9
| Psychicky
jí
to
velmi
ublížilo
a
nechtěla
o
tom
hovořit
.
|
| s-10
| Vždyť
jste
mohl
sám
přijít
,
dejme
tomu
,
že
si
děti
řekly
,
co
jste
v
Terezíně
dělali
.
|
| s-11
| Poněvadž
jste
asi
nevěděl
,
tak
jste
řekl
:
"
Mami
,
co
jsme
tam
dělali
?
"
|
| s-12
| Takhle
ano
,
ne
ty
detaily
,
hrůzostrašné
detaily
,
ale
ty
dětské
otázky
mně
samozřejmě
odpověděla
a
to
jsem
mohl
v
okolí
povídat
.
|
| s-13
| V
Hanušovicích
jsme
bydleli
v
domě
,
kde
byl
obchod
.
|
| s-14
| Byli
tam
zaměstnáni
oba
dva
,
prodávali
oděvy
,
takže
k
nám
chodilo
dost
lidí
.
|
| s-15
| Vždyť
pan
Řehák
byl
obecním
tajemníkem
.
|
| s-16
| Ano
,
ale
to
nebyla
placená
funkce
,
to
byla
jenom
čestná
funkce
,
takže
pracoval
s
maminkou
v
obchodě
.
|
| s-17
| Honoris
causa
tak
říkajíc
,
ano
?
|
| s-18
| Maminka
byla
vyučená
prodavačka
,
tak
byla
vedoucí
a
nevlastní
otec
tam
byl
jako
prodavač
.
|
| s-19
| Už
jsme
se
dotkli
vztahu
k
lidem
,
kteří
se
vrátili
z
koncentráku
.
|
| s-20
| Říkal
jste
,
že
před
odchodem
do
tábora
jste
nějaké
věci
deponovali
u
svých
sousedů
.
|
| s-21
| Jak
to
s
těmi
věcmi
dopadlo
?
|
| s-22
| Jak
to
s
těmi
věcmi
dopadlo
?
|
| s-23
| Dá
se
říct
,
že
jsme
nedostali
nic
až
na
pár
drobností
.
|
| s-24
| Nábytek
v
žádném
případě
,
nějaký
jsme
dostali
od
Červeného
kříže
po
někom
,
kdo
.
.
.
|
| s-25
| Peřiny
?
|
| s-26
| Peřiny
jsme
nedostali
,
to
v
žádném
případě
,
akorát
co
bylo
ukryté
v
zemi
na
zahradě
,
příbory
a
takové
,
to
se
vyndalo
.
|
| s-27
| To
jste
vykopali
,
o
tom
nikdo
nevěděl
.
|
| s-28
| To
se
vykopalo
.
|
| s-29
| V
jakém
stavu
to
bylo
,
nevím
,
ale
nábytek
jsme
dostali
od
Červeného
kříže
nebo
od
národního
správce
.
|
| s-30
| To
byla
jen
malá
odbočka
.
|
| s-31
| Vraťme
se
k
vašemu
dětství
,
školáctví
.
|
| s-32
| Máte
pocit
,
že
jste
se
nějak
lišil
od
ostatních
dětí
?
|
| s-33
| Ten
pocit
mám
určitě
,
lišil
jsem
se
stoprocentně
,
protože
ty
děti
prožívaly
bezstarostný
život
.
|
| s-34
| Byl
sice
protektorát
,
ale
byly
doma
u
rodičů
,
měly
hračky
a
všechno
možné
.
|
| s-35
| Já
jsem
byl
o
toto
ochuzen
,
žil
jsem
mezi
dospělými
,
čili
jsem
pojímal
názory
dospělých
.
|
| s-36
| Neměl
jsem
takové
názory
,
jako
děti
mají
,
byl
jsem
trošku
názory
vyspělý
ale
neznalý
.
|
| s-37
| Učil
jsem
se
číst
a
psát
a
takové
věci
poměrně
dlouho
.
|
| s-38
| V
osmi
letech
jsem
prakticky
začal
.
|
| s-39
| Něco
jsme
uměli
,
ale
to
nebylo
žádné
vyučování
,
co
jsme
tam
absolvovali
.
|
| s-40
| Byl
jsem
úplně
pozadu
proti
ostatním
žákům
.
|
| s-41
| Co
když
si
děti
na
něco
hrály
,
jak
jste
se
těch
her
mohl
zúčastnit
?
|
| s-42
| Mohl
jsem
se
zúčastnit
jenom
tím
,
že
jsem
okukoval
a
pak
se
zapojit
.
|
| s-43
| Vzhledem
k
tomu
,
že
jsem
byl
starší
než
oni
,
tak
jsem
spíš
pochopil
o
co
jde
a
nějak
jsem
se
zapojil
|
| s-44
| Samozřejmě
klukoviny
jsme
dělaly
potom
všecky
společně
.
|
| s-45
| To
se
děti
obyčejně
rychle
naučí
.
|
| s-46
| Kluci
si
rádi
hrají
na
vojáky
.
|
| s-47
| To
jsem
odmítal
.
|
| s-48
| V
Praze
se
říká
"
na
vojáci
"
.
|
| s-49
| Ano
,
to
jsem
absolutně
odmítal
,
toho
jsem
se
bál
.
|
| s-50
| Vždycky
jsem
tvrdil
,
že
vojáků
jsme
měli
dost
,
že
si
můžeme
hrát
třeba
na
kominíka
anebo
na
něco
jiného
.
|