Dependency Tree

hg_714.00

Date19
Year19

Select a sentence

s-1 Čtvrtá kazeta , vypráví paní Gerta Čermáková , 14 . února 1997 , Brno .
s-2 Jak pokračoval váš život ve Vustrafu ?
s-3 Říkala jsem , že jsme se nastěhovali do vily a ze začátku se Němci velice starali .
s-4 jsem pak začala chodit , jsem byla lepší .
s-5 Začali tam chodit každou chvíli nějací Rusáci , kteří byli kdesi .
s-6 Nevím , jestli byli v vesnici nebo kde .
s-7 Hlavně chodil nějaký za tou Berlíňačkou do přístěnku a ona chudák si nevěděla rady , vždycky volala .
s-8 Tak jsem si tam našila nebo namalovala pásku , velikými písmeny " Koncentracionslager " jenom ve zkratce , to ti Rusáci znali , tak aby se nezajímali .
s-9 Byla jsem ostřihaná , hubená , říkala jsem si , že určitě stejně nemají zájem .
s-10 Je to dobré .
s-11 Ale ji tam začali neustále obtěžovat a ze začátku se mi někdy povedlo . . .
s-12 Podle toho , kdo to byl , jsem řekla , že ona je taky z koncentráku a že to dítě je nějaké tamnější a tak dále .
s-13 Ale pak se to nevedlo .
s-14 Pak jsem byla svědkem toho , jak ji doslova zahnali . . .
s-15 Na dvoře byla od prasete nebo od kozy nějaká malá stáj a tam ji ten Rusák zahnal .
s-16 Dítě nechal v náručí a tam ji znásilnil , nechal otevřené dveře , prostě zvířata .
s-17 To byly moje první zkušenosti s Rusy .
s-18 jsem jich měla plné zuby .
s-19 Pak to došlo tak daleko , že za mnou začal chodit nějaký velice slušný ruský důstojník .
s-20 Vždycky přijel na motorce , povykládal , donesl nějaké konzervy , chleba , velice slušně se choval .
s-21 Pořád jsem bydlela s tou z Bratislavy .
s-22 Jenže jak viděla , že přijde Rusák , tak hybaj do polí .
s-23 Hned vzadu byla pole a les .
s-24 Vždycky jsem říkala : " Pane bože , vím , že to určitě není příjemné , " protože jsem byla ještě děvče poctivé , " když někdo násilím člověka k něčemu takovému donutí .
s-25 Ale kdyby se to stalo . . . "
s-26 " Ne , jsem poctivá , nebudu mít nikdy žádný styk . "
s-27 Říkám : " Vždyť jsi pět let vdaná . "
s-28 " To nevadí , s manželem jsme nespali . "
s-29 Bylo mně to divné , ale zřejmě to tak bylo .
s-30 Jakmile přišel ten důstojník . . .
s-31 I s pucákem někdy chodil , někdy ho nechal za dveřmi , někdy ho vzal s sebou do pokoje .
s-32 Za tu dobu nám dala jak ta Berlíňačka , tak lidi z vesnice nějaké oblečení , takže jsem nebyla v tom hadru , co jsem měla .
s-33 Ta Berlíňačka mi darovala krásný kožich .
s-34 Říkala : " máš něco do začátku , " a tak dále .
s-35 Ta Berlíňačka , co tam bydlela , měla svoje věci .
s-36 Tak mně dala kožich .
s-37 Usmyslely jsme si , že půjdeme směrem na Neusterlitz .
s-38 Byl tam malý ruční vozíček , taková kárka , tak jsme to pospravovaly .
s-39 Dozvěděly jsme se , kde je nádraží nebo kde je nějaká nerozbombardovaná trať .
s-40 Tak jsme se tam vydaly s tím vozíkem , na to jsem dala ten kožich , konzervy , několik bochníků chleba .
s-41 Jenže vozík se nám rozpadl , tak jsme se vrátily .
s-42 Všichni se smáli a vítali nás , jako kdybychom k nim patřily .
s-43 Jako kdyby to nebyli Němci , kteří nás zabíjeli , to bylo neuvěřitelné .
s-44 Určitě mezi nimi byli taky , ale přetvařovali se , ale hlavně ženské .
s-45 Mužské jsem tam , myslím , ani neviděla .
s-46 Vrátily jsme se , pověsily kožich do skříně a zůstaly tam .
s-47 Jenže ten milý pan důstojník jednoho dne . . .
s-48 Bydlela jsem s tou dívkou v přízemí .
s-49 Dveře z chodby šly do toho pokoje a velké okno bylo dopředu na ulici , bylo zavřené .
s-50 Najednou , jak jsme seděli , vstal a přibližoval se ke mně .

Text viewDownload CoNNL-U